Proti útokům palestinských radikálů si vede izraelská protiraketová obrana téměř na jedničku. Naprostou většinu střel mířících na města dokáže zlikvidovat.
Neustávající ruské útoky na ukrajinská města opakovaně vedly k tomu, aby se Ukrajina u Izraele ucházela o jeho proslulý protiraketový systém Iron Dome. Ten země buduje již déle než desetiletí a proti raketovým útokům hlavně z Gazy nebo jihu Libanonu se ukázal neobyčejně účinný. Nová izraelská vláda poskytnutí tohoto systému zvažuje. Otázkou ale je, zda Iron Dome, i přes své nesporné úspěchy, je přesně to, co Ukrajina v současné době opravdu potřebuje.
Dlouhý teror ze strany radikálů
Izrael byl dlouhá léta terčem raketových útoků poměrně primitivních neřízených raketových systémů, často vyráběných v obyčejných dílnách. Jedinou obranou proti nim byly kryty, do kterých se museli obyvatelé měst uchylovat. Protiraketovou obranu zvažoval již dlouho, ale nejprve byly úvahy odmítnuty kvůli nedostatečným technologiím a nákladům. Ale technologický pokrok se změnil a v roce 2007 padlo rozhodnutí začít systém budovat. Dodavatelem je společnost Rafael.
Izrael potřeboval kvalitní systém protiraketové obrany, který by byl schopný zachytit především rakety krátkého doletu s dosahem kolem 70 kilometrů a dělostřelecké a minometné granáty. Systém se skládá ze tří částí. Prvním je radar, používá se EL/M-2084. Jde o stejný typ radaru, který v Izraeli zakoupila Česká republika na sledování svého vzdušného prostoru. Je považovaný za jeden z nejlepších na světě.
Systém musí samozřejmě mít i řídicí centrum, ze kterého přicházejí pokyny. Asi nejdůležitější jsou pak samotné protistřely Tamir, jejichž úkolem je ničit přilétající cíle. Ty mají elektrooptické senzory. Jejich hmotnost je 90 kilogramů, rychlost Mach 2,2 a dosah až 70 kilometrů, minimální pak kolem 4 kilometrů. Jsou schopné provádět i velmi prudké manévry. Každá baterie má zhruba 4 odpalovací stanoviště a kolem 20 raket připravených k zásahu.
Velmi vysoká úspěšnost zásahu
V květnu 2021 při největších útocích na Izrael palestinští radikálové odpálili asi 4 300 střel a systém jich kolem 90 procent zneškodnil. Jeho hlavní nevýhodou je cena, protože jedna protistřela Tamir stojí více než 100 tisíc dolarů (2,4 milionu korun). Na druhou stranu pokud rakety nemíří na obydlené oblasti, systém nezasahuje. V případě hromadného odpalu je ho možné i zahltit. Je ale otestovaný a systém si již koupily třeba Spojené státy, Rumunsko a další, případně ho zvažují.
V případě Ukrajiny, i kdyby nakonec izraelská vláda souhlasila, jsou problémem Ruskem nasazované zbraně. Ty jsou jiné než rakety Palestinců a k jejich zneškodnění není Iron Dome stavěný. Hodil by se spíše na některé typy útoků v blízkosti fronty. Například proti raketám, jiným než balistickým, které by mohlo Rusko získat ze Severní Koreje nebo Íránu. Otázkou je, zda by Tamiry stačily na rakety z protivzdušného systému S-300, které Rusko často používá proti pozemním cílům.