Rusko představilo bunkr do obranných pozic, který vydrží odstřelování těžkým dělostřelectvem. Ukrajina ho ale měla už dávno před ním

Na pozice vojáků ve válce na Ukrajině za jeden den spadnou tisíce dělostřeleckých granátů nebo střel ze salvových raketometů a podle některých údajů mohou mít na svědomí až 80 procent ztrát. Není proto divu, že se vojáci snaží proti přívalu dělostřelby chránit. Rusko nyní představilo nový typ mobilního bunkru, v němž mohou vojáci najít úkryt pod zemí. Nutno dodat, že Ukrajina má podobnou konstrukci také. I před lety v Československu byly obdobné vyvinuty.

Ocelový sud s postelemi se zakope do země

Výrobcem nového ruského krytu je společnost Dorgeotech. Jde vlastně o jakýsi kovový sud se dveřmi a dalším vybavením. Jsou v něm 4 lůžka, kamínka a mohou v něm přebývat čtyři vojáci, v případě odmontování lůžek se počet lidí může zdvojnásobit. Sud stačí jen zakopat dostatečně hluboko pod zem, v tomto případě odolá i dělostřeleckým granátům ráže 152 milimetrů (pravděpodobně i 155 milimetrů) používaným v zemích NATO. Bunkr má antikorozní nátěr a je schopen vydržet 50 let v zemi. Dá se přepravit i na přívěsu.

Rozhodně nejde o žádnou revoluční konstrukci. Podobnou již řadu měsíců dělá protistrana, konkrétně ukrajinská společnost Metinvest patřící ukrajinskému ocelářskému magnátovi Rinatu Achmetovovi. Vyrobila již minimálně stovku krytů ve formě válce, které se zahrabávají asi 1,5 metru hluboko pod zem a nakonec vydrží i těžkou dělostřelbu. Je v nich místo pro 6 vojáků a i oni tu najdou postele nebo třeba kamínka.

Rusko se připravuje na obranu

Výroba podobných zařízení na obou stranách svědčí o tom, jak je dělostřelectvo i v moderní válce zásadní zbraní, ačkoli v minulosti řada odborníků zastávala názor o jeho ústupu ze slávy. Fakt, že Rusko vytváří podobné konstrukce, naznačuje, že nepočítá s brzkým koncem války a snaží se také budovat opevnění na obranu anektovaných území. Řada expertů předpokládá, že ukrajinská armáda i za pomoci techniky dodané spojenci a jimi vycvičených vojáků někdy v průběhu jara chystá velkou ofenzivu.

Muže a ženy sloužící v minulosti v československé armádě ale nemohou nějaké mobilní bunkry určené pod zem nijak překvapit. Už v 60. letech ČSLA disponovala krytem s označením PÚ-68 na korbě nákladního vozu, do vykopaného příkopu ho spouštěl jeřáb. Nástupce ÚP-82 z 80. let poskytoval i ochranu proti zbraním hromadného ničení a ke spuštění ani jeřáb nepotřeboval. Dokázal se z příkopu dokonce i sám vyhrabat. V případě nouze se sem vešlo až 20 vojáků a bunkry se daly vzájemně propojovat.