Realita jaderné hrozby. Jak daleko musíte být od místa detonace jaderné hlavice, abyste měli šanci na přežití takové události?

Dále záleží na samotném času detonace, geografii místa dopadu a také skutečnosti, jestli bomba vybuchla po dopadu, nebo ještě ve vzduchu. Obecně vzato však existují předvídatelné fáze výbuchu, které vaše přežití ovlivní. Tato stránka vám po zadání místa ukáže, kam až dosáhnou jednotlivé vrstvy exploze, takže si můžete najít i místo, kde žijete. Ovšem samotný výbuch je jen jedním z efektů jaderné hlavice.

Sféry dosahu jaderné exploze

Asi 35 % energie jaderné bomby je uvolněno v podobě tepelné radiace. Ta cestuje přibližně rychlostí světla, takže první, co spatříte, je oslňující záblesk světla a teplo. Světlo samotné může způsobit dočasnou slepotu, která vydrží i několik minut. Klip AsapSCIENCE, jejž naleznete na konci článku, bere v úvahu bombu o síle 1 megatuny, která je 80krát silnější než ta shozená na Hirošimu. Zároveň je ale mnohem menší než některé moderní jaderné hlavice.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Při její detonaci zažijí jasný záblesk i za bílého dne lidé ve vzdálenosti do 21 kilometrů. Lidé do 85 kilometrů od epicentra budou dočasně oslepeni za jasné noci. Teplo je problém pro osoby blíž výbuchu. Popáleniny 1. stupně se mohou projevit do 11 kilometrů od exploze, ty 3. stupně – které ničí přímo kožní tkáň – ovlivní nejspíš kohokoli do 8 kilometrů. Pokud toto zranění zasáhne víc jak 24 % těla, postižený bez řádné péče pravděpodobně zemře.

Variabilita vzdáleností od výbuchu

Zmíněné vzdálenosti jsou orientační a záleží nejen na počasí, ale také na oblečení. Bílé šaty dokážou část energie odrazit, naopak tmavší ji pohltí. Jakmile jste ovšem příliš blízko, jsou tyto rozdíly zanedbatelné. Teplota poblíž místa výbuchu v Hirošimě byla asi 300 000 stupňů Celsia. To je přibližně 300krát víc než žár při kremaci, lidé byli tedy okamžitě spáleni na základní složky všech organismů – jako např. uhlík.

Pokud se ale budete nacházet trochu dál, budou vás zajímat jiné okolnosti. Tlaková vlna šířící se od místa výbuchu rozdrtí všechno včetně oken, aut a budov. V okruhu 6 km bude tato vlna působit na okolní zdi silou 180 metrických tun a vítr bude dosahovat rychlosti 255 km v hodině. Do 1 kilometru od výbuchu budou nejvyšší hodnoty tlaku 4krát vyšší a rychlost větru dosáhne až 756 km za hodinu. Technicky vzato to tělo může vydržet, většinu osob ale zabijí padající budovy.

Simulace střetu USA a Ruska

Studie z roku 2019 provedla simulaci jaderného střetu mezi USA a Ruskem. To by uvrhlo planetu do jaderné zimy během několika dní, hlavně kvůli objemu kouře a sazí vržených do atmosféry. Navíc víme, že jaderné částice, tedy spad, mohou cestovat neuvěřitelně daleko. Nedávný výzkum potvrdil, že radioaktivní uhlík z jaderných testů z dob studené války si našel cestu až na dno Mariánského příkopu, nejhlubšího místa světových oceánů.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ale opět, všechno tohle je pouze hypotetické. Doufejme, že tyto informace nebudou ve skutečnosti nikdy potřeba, ačkoli současné události otřásají mnoha mezinárodními dohodami. Pokud se ovšem chcete dovědět více o aktuálním stavu a rozsahu jaderného arzenálu, může vám pomoci stránka Nuclear Notebook v Bulletin of the Atomic Scientists. Vždycky je lepší být informován než si v dané situaci nevědět rady.

Kam jste v uvedené aplikaci umístili pokusný jaderný výbuch?

Zdroj: ScienceDirect