Když přijde na optické iluze, člověk doslova nemůže věřit vlastním očím. A i po vysvětlení principu je občas problém opravdu vidět, jakým způsobem byl mozek ošálen.
Mnoho optických iluzí „padne“, jakmile jen trochu změníme úhel pohledu. Existuje však jedna, která udržuje mnoho lidí v němém úžasu i po podrobném osvětlení principu. Jde o tzv. Amesovo okno. Celkem nedávno vzbudilo velký ohlas na Twitteru. Jednalo se o klip z australského pořadu The Curiosity Show z počátku 70. let. Šlo o edukativní pořad pro děti, který byl vysílán mezi lety 1972–1990 a dohromady měl 500 epizod.
Taje otáčejícího se okna
Po vlně zájmu se Amesovo okno dočkalo zevrubného rozboru a popisu na YouTube kanálu Veritaserum. Youtuber Derek Muller v klipu postavil lichoběžníkové okno tak veliké, že jím mohl sám prolézt. Dokonce i v těchto gigantických proporcích a s člověkem uvnitř uváděla iluze diváky v naprostý úžas. Malý lichoběžník je rovinný útvar, který je nabarven a vystínován tak, že se jeví jako 3D model. Až potud ho všichni vnímají normálně.
Jenže problém pro zrak kohokoli přihlížejícího nastane v momentě, kdy se tahle věc začne otáčet. Mnoho lidí totiž nezachytí onu rotaci a přijde jim, že se Amesovo okno jen kýve sem a tam jako kyvadlo. Ještě větší zmatení pak nastává, když jsou k samotnému oknu přidělány další předměty. Nebo protaženy přímo okénky, jak to udělal Derek ve videu. Tyto předměty pak zdánlivě rotují proti směru pohybu okna, což by fyzikálně nemělo jít.
Okno „propíchnuté“ pravítkem
Asi nejlépe tento princip působí tehdy, když je skrze menší okno protažené např. pravítko, kterým se ve videu stal právě Derek. Výsledek při rotaci totiž jasně vypadá tak, že pravítko musí nevyhnutelně procházet materiálem okna – jinak není možné, aby se dostalo na druhou stranu. Celá iluze spočívá v tom, že v případě tohoto tvaru nejsme schopni správně posoudit velikosti a vzdálenosti. Jedna otáčka tak působí normálně, druhá jako kyvadlo.
Adelbert Ames, který tuto iluzi vytvořil, se proslavil také tzv. Amesovým pokojem. Jde o zvláštní místnost, kde lidé z určitých úhlů pohledu vypadají menší, resp. větší, než ve skutečnosti jsou. Místnost se zdá být obdélníkem, ve skutečnosti jde však o lichoběžník. Díky designu tak osoba na určitém místě (v konkrétním rohu) působí, že je mnohem blíž. Při přechodu do druhého rohu se pak výrazně zvětší nebo zmenší.
Už jste se s Amesovým pokojem někdy setkali?
Zdroj: IFLScience
Člověk
|
PŘEČTENÍ: 30222
Technika
|
PŘEČTENÍ: 30880
