výskyt – VědaŽivě.cz

Rodinný incest je dnes častější než v minulosti. Křížení sestřenic a bratranců je problém současnosti, uvádí vědci

Redakce VědaŽivě — Fri, 08 Oct 2021 03:55:00 +0000

Kosti prehistorických lidí a následující rozbory sekvencí DNA ukázaly nepříjemnou věc ohledně křížení. Tzv. inbreeding, tedy svazky mezi blízkými příbuznými, jsou aktuálně častější než během posledních 45 000 let. Frekvencí tohoto druhu svazků a srovnáním minulosti a dneška se zabýval vědecký tým z Lipska a Chicaga. Pečlivá analýza ukázala zcela opačný trend, než jaký mnozí z badatelů předpokládali.

Klidnější minulost

Analýza DNA pozůstatků zahrnovala kosti 1 785 jedinců, jejichž život se odehrál během posledních 45 000 let. Přitom byli zcela rozprostřeni jak v prostoru, tak v čase. Analýza odhalila, že rodiče 54 osob z této skupiny byli bratranci a sestřenicemi. Jde tak o pouhá 3 % jedinců. Následoval stejný rozbor DNA 1 941 žijících lidí, kde se stejný typ svazku rodičů objevil u 176 lidí. To je 9 %, tedy trojnásobek toho, jak často se toto křížení vyskytovalo v civilizacích starověku.

K rozboru DNA byl použit nový program vyvinutý právě pro tento výzkum. Zkoumání pak srovnává dlouhé úseky DNA, které jsou totožné v kopiích od každého z rodičů. S rostoucí příbuzenskou blízkostí rodičů jsou právě tyto úseky častější a totožné sekvence delší. Nová technologie také vědcům dovolila srovnat až desetkrát více vzorků genomů než kdy dříve. Byla tak odhalena nejen příbuznost rodičů, ale také frekvence dětí mezi příbuznými v minulosti.

Zemědělství a legislativa

Příbuznost lidí v konkrétním etniku radikálně poklesla v době, kdy společnosti světa přecházely z lovu a sběru na usedlejší zemědělství. Svazky mezi příbuznými či sex mezi nimi jsou v různých částech světa trestné různým způsobem. Naše zákony vnímají jako trestný čin sex či sňatek v přímé linii – tedy otec a dcera, matka a syn, bratr a sestra. Vztah tohoto typu v linii třetího a čtvrtého stupně je tolerován, takže bratranec a sestřenice se nemusí legislativy bát.

Proti takovým svazkům v zásadě nevystupují ani lékaři. Příbuzní, kteří chtějí takový krok podniknout a mít v budoucnu děti, si mají ovšem důkladně ověřit rodinné zdraví. Jedná se hlavně o přítomnost vrozených vad, a to včetně několika generací předků dozadu. Přísnější je v tomhle ovšem církevní uzavření sňatků. To manželství odmítá i mezi nepřímými příbuznými, ovšem biskup může udělit výjimku. Vyskytuje se ve vaší rodině takový svazek?

Zdroj: ScienceDaily

Článek Rodinný incest je dnes častější než v minulosti. Křížení sestřenic a bratranců je problém současnosti, uvádí vědci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jaká místa slibují houbařům pořádně nadité košíky? Budete jich mít tolik, že nebudete vědět, co s nimi

Redakce VědaŽivě — Sun, 11 Jul 2021 08:27:58 +0000

Plné košíky hlásí lidé na Šumavě i na Vysočině, Bruntálsku, Šumpersku nebo Liberecku. Listnaté lesy nabízí spíš sporadický výskyt. Zato vysoké smrčiny jsou na tom mnohem lépe, protože je v nich hojnost mechu. Podobně se liší výskyt hub v jednotlivých částech lesa – středy nenabízí tolik úlovků jako okraje. Přes obecnou hojnost se i tak vyskytují oblasti, kde co krok, to houba, a naopak jinde za celý den na nic nenarazíte.

Rozličná zákoutí lesů naší republiky

Zatímco taková Bechyně slibuje slušné úlovky, Třeboňsko zatím moc hub nabídnout nemůže, obě lokality jsou přitom ve stejném kraji. A lokální rozdíly najdeme opravdu všude, záleží také na výskytu kůrovce i dalších okolnostech. Houby rostou v souladu s celým lesem, takže vytěžení stromů ovlivní i jejich výskyt. Obecně platí, že pro růst hub jsou potřeba určité podmínky, které houby vyžadují bez ohledu na konkrétní druh.

V první řadě jde o teplotu a dostatečnou vlhkost – ostatně proto se říká „růst jak houba po dešti“. Dnes už je mnoho způsobů, jak průběžně sledovat srážkovou aktivitu pro jednotlivé regiony. Růst hub pak kopíruje právě výskyt vysokých srážek. Souvisejícím faktorem je však suchost půdy, takže pokud někde zaprší, ale jinak je tam spíše sucho, houby tu nehledejte. Pokud tyto dvě podmínky na mapě zkombinujete, získáte základní přehled, kam se vypravit.

Pravidelné lokality s jistotou výskytu

Pro houbaře je samozřejmě ideální vytipovat si svá místa, například v okolí chaty nebo v lese poblíž domova. Protože má u nás houbaření velmi dlouhou a silnou tradici, nepochybně najdete na internetu mnoho diskusních fór s aktuálními zkušenostmi a podrobnou situací. I když houby rostou opravdu hodně, může být celý region zasažen přílišným deštěm, který kromě růstu hřibů přeje také červům, kteří pak vaše potenciální úlovky spasou.

Kvůli tomu pak sice narazíte na množství hub, ale ve špatné kvalitě – budou červavé, měkké, rozmočené. Jako ve všech přírodních věcech totiž všeho moc škodí, a i když houby vláhu vyžadují, od určité míry je logicky na škodu. Některé druhy jsou na zvýšenou vlhkost náchylnější než jiné. Pokud již máte zaběhnuté trasy, nejspíš tušíte, na jaké kousky narazíte. Ovšem i ve známém prostředí vás může nová houbová populace příjemně zaskočit.

Zdroj: ČT

Článek Jaká místa slibují houbařům pořádně nadité košíky? Budete jich mít tolik, že nebudete vědět, co s nimi se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Covidová opatření pomohla vymýtit dva kmeny chřipky. Co to reálně znamená pro lidstvo a jaké mohou být dopady?

Redakce VědaŽivě — Tue, 22 Jun 2021 03:38:00 +0000

Už dříve vědci zaznamenali, že během pandemie koronaviru rychle a výrazně ubylo případů nákazy chřipkou. První odhady ukázaly, že chřipková sezóna 2020–2021 prakticky neexistovala a mnoho dalších běžných infekcí se objevilo výrazně méně. Některé kmeny chřipky nebyly během posledního roku dokonce vůbec zachyceny. To by mohlo znamenat, že z lidské populace zcela zmizely.

Opatření, která zlikvidovala sezónní formy

Skutečnost, že jsme některé kmeny chřipky nezachytili v jejich výskytu vůbec, může v zásadě znamenat dvě věci. Buď to, že kvůli masivnímu testování na koronavirus neměly nemocnice kapacity na detekci chřipky, nebo byl kmen vyhuben z populace díky opatřením zavedeným proti šíření covidu-19. Podle vědců je slušná šance, že jsou tyto kmeny pryč, ovšem svět je příliš rozsáhlou oblastí, proto jejich krátká absence nemusí nic znamenat.

Existuje zhruba 5–6 kmenů, které pravidelně cirkulují, a aktuálně tu máme dva nebo tři, které se dostaly i skrze současná opatření. Abychom trochu osvětlili pozadí, je potřeba uvést, že chřipkový virus influenza má několik forem s odlišným chováním. Existují 4 typy, konkrétně A, B, C a D. Lidská chřipka A a B se vyskytuje v sezónních nákazách a jen typ A dokáže způsobit pandemii této běžné nemoci.

Jednodušší tvorba vakcíny

Tyto hlavní typy chřipkového viru se dále dělí na různé podtypy a kmeny. I když se bezpochyby stále vyskytuje mnoho variant influenzy, dosavadní pozorování naznačují, že jeden z podtypů chřipky A – konkrétně H3N2 – se stal méně různorodým. Pro vývoj sezónní vakcíny proti chřipce potřebují vědci odhadnout, jaký kmen chřipky bude dělat další rok problémy. K tomu mají k dispozici modely a data z více jak 100 zemí světa, kde monitorují výskyt konkrétních variant.

Zmíněný typ H3N2 mutuje velmi rapidně, takže odhadnout jeho chování je velmi ošemetné. Pokud opravdu ztratil svou variabilitu, může být tvorba vakcíny o dost jednodušší. Bylo by naivní vynášet konečné soudy ohledně osudů jednotlivých kmenů, tudíž i vědci si v tomto ohledu zachovávají zdravou míru opatrného optimismu. Dopad drastických opatření na výskyt běžných respiračních chorob je ovšem nepopiratelný.

Zdroj: IFL Science

Článek Covidová opatření pomohla vymýtit dva kmeny chřipky. Co to reálně znamená pro lidstvo a jaké mohou být dopady? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.