<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>výprava &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/vyprava/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Wed, 24 Jun 2026 09:23:05 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>výprava &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Největší podvod v dějinách objevů? Šokující důkazy, proč Robert Peary na severním pólu nikdy nestál!</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/nejvetsi-podvod-v-dejinach-objevu-sokujici-dukazy-proc-robert-peary-na-severnim-polu-nikdy-nestal/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Tereza Říha]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 08 Jun 2026 12:07:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Objev]]></category>
		<category><![CDATA[výprava]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=204260</guid>

					<description><![CDATA[<p>Ve škole zněl verdikt jasně. Jenže čím blíž se historici dívají na Pearyho triumf, tím víc z něj mizí jistota a poslední trhlina bolí víc než obvinění ze lži.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Největší problém Pearyho není dokázaná lež, ale nedokázaný triumf. Robert Peary si 6. dubna 1909 připsal nejslavnější polární nárok své doby, jenže dnešní spor nestojí na senzaci o podvodníkovi. Stojí na mnohem nepříjemnější otázce: co z jeho cesty šlo tehdy opravdu ověřit?</p>



<h2 class="wp-block-heading">Legenda přežila, důkaz ne</h2>



<p>6. dubna 1909 zapsal Robert Peary do historie nárok na severní pól. Na poslední etapě s ním šli Matthew Henson a čtyři Inuité, jenže&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.britannica.com/biography/Robert-Edwin-Peary" target="_blank">Encyclopaedia Britannica</a>&nbsp;připomíná zásadní věc: výprava tvrdila, že pólu dosáhla, ale dnešní prověrky deníku a navigačních záznamů ten triumf nepotvrdily. Peary mohl skončit asi&nbsp;<strong>50 až 100 kilometrů od přesného bodu</strong>.</p>



<p>To není slovíčkaření. Kdo dnes mluví o „největším podvodu“, často přeskočí rozdíl mezi prokázanou lží a neuneseným důkazem. Školní legenda zní čistě. Historický verdikt ne. Ve VědaŽivě při čtení dobových i pozdějších shrnutí narážím pořád na stejný problém: Pearyho nárok přežil, ale jistota ne.</p>



<p>Podezření navíc nevzniklo až po sto letech. <a rel="nofollow noopener" href="https://www.govinfo.gov/content/pkg/STATUTE-36/pdf/STATUTE-36-Pg1346-2.pdf" target="_blank">Americký zákon</a> mu děkuje za arktické průzkumy „vedoucí k dosažení severního pólu“, ale neříká „objev“ ani „prvenství“. <a href="https://www.hoteldevin.sk/eventy/kongresovy-hotel/?lang=cs" target="_blank" data-type="link" data-id="https://www.hoteldevin.sk/eventy/kongresovy-hotel/?lang=cs" rel="noreferrer noopener nofollow">Kongres</a> ho tedy poctil, zároveň však nechal formulaci nápadně opatrnou. Když nestačilo ani tehdejší oficiální uznání, rozhoduje jiná otázka: co se tam vlastně dalo prokázat?</p>



<h2 class="wp-block-heading">Na plovoucí kře nestačí hrdinská póza</h2>



<p>Právě tady se spor láme. Severní pól neleží na pevnině. Podle National Geographic Education a NSIDC leží na driftujícím mořském ledu, tedy na kře, kterou posouvá vítr a oceánské proudy. A 90° severní šířky znamená bod, kde se sbíhají všechny poledníky; jakmile ho člověk překročí, každý další krok vede na jih. Na takovém místě nestačí hrdinská póza. Polohu musí doložit navigace.</p>



<p>Proto se v debatě pořád vrací sextant, jak ho popisuje Royal Museums Greenwich, tedy přístroj, který měří úhel nebeského tělesa nad obzorem, a také rtuťový nebo umělý horizont, jednoduchá náhrada obzoru pro chvíle, kdy skutečný horizont klame. K tomu patřil i&nbsp;<em>dead reckoning</em>&nbsp;popsaný Royal Museums Greenwich, tedy průběžný dopočet polohy od posledního známého bodu. Zní to suše. Jenže právě tady leží jádro sporu: kdo nemá přesná měření a čitelný záznam, ten na pólu nestojí jistě ani tehdy, když věří, že tam došel.</p>



<p>Tím padá i romantika symbolů. Vlajka zapíchnutá do ledu nebo záznam uložený ve schránce působí jako definitivní důkaz, ale na plovoucí kře dokazují jen přítomnost na konkrétním kusu ledu. Přesný bod 90° severní šířky neověří. Ve VědaŽivě právě tenhle detail považujeme za nejdůležitější překlad celého sporu do dnešní řeči: příběh zní pevněji než samotná poloha.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Rychlost sama o sobě verdikt nepřinese</h2>



<p>A teď fér korekce. Kdo staví celý případ na tom, že Peary musel lhát už jen kvůli podezřele rychlému finiši, míří vedle. National Geographic shrnuje, že Averyho expedice v roce 2005 sledovala stejnou trasu, použila stejné plemeno i počet psů a saně podle stejného návrhu a na pól dorazila za 37 dní, asi o pět hodin rychleji. Tempo tedy samo o sobě fyzickou možnost nevyvrací. O to tvrději se pak podezření vrací k děravým záznamům a chybějícímu pevnému ověření.</p>



<p>Proto dnešní skepse nepřichází hlavně od autorů, kteří potřebují senzaci. Encyclopaedia Britannica dál píše, že pravda po přezkoumání deníku a dalších dokumentů zůstává nejistá a že Peary mohl skončit 50 až 100 kilometrů od pólu. Ještě přímočařeji mluví&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.visitthecapitol.gov/artifact/dr-frederick-cooks-diary-1908" target="_blank">U.S. Capitol Visitor Center</a>, podle nějž dnes široce převažuje názor, že severního pólu nedosáhl ani Peary, ani Cook.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Ani Cook z téhle bitvy nevychází jako vítěz</h2>



<p>To je důležité. Pohodlná náhrada ve stylu „tak vyhrál Cook“ nefunguje. Britannica u Fredericka Cooka připomíná, že jeho inuitští společníci později tvrdili, že se zastavil stovky mil jižněji, a U.S. Capitol Visitor Center k Cookově dokumentaci dodává, že komise na Univerzitě v Kodani označila jeho podklady za nedostatečné a tvrzení za&nbsp;<em>not proven</em>. Ve VědaŽivě z toho vychází jediné poctivé shrnutí: seriózně potvrzeného vítěze ten závod nemá.</p>



<p>A i kdyby člověk Pearyho verzi četl co nejpříznivěji, jeho osobní legenda stejně praská. Library of Congress uvádí, že podle některých účtů mohl Henson spolu s inuitskými členy finální skupiny dorazit na místo považované za pól ještě před Pearym; sám Henson později vzpomínal, že na něj čekal asi 45 minut. Jistotu to nedává, protože podmínka zůstává stejná: výprava musela trefit přesný bod. I v nejvlídnější verzi tak Pearyho mýtus o jediném hrdinovi padá, legenda o dobytí severního pólu stojí spíš na slavném tvrzení než na pevném důkazu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/nejvetsi-podvod-v-dejinach-objevu-sokujici-dukazy-proc-robert-peary-na-severnim-polu-nikdy-nestal/">Největší podvod v dějinách objevů? Šokující důkazy, proč Robert Peary na severním pólu nikdy nestál!</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jsou zmiňována v historii i literatuře, ve skutečnosti ale vůbec neexistovala. O některých místech se historie kompletně mýlí</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/nejznamejsi-myticke-zeme/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 27 Nov 2022 03:53:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Mýty]]></category>
		<category><![CDATA[objevy]]></category>
		<category><![CDATA[výprava]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=124542</guid>

					<description><![CDATA[<p>Lidé milují neznámo a příběhy o magických zemích. Během starověku i středověku se právě tyto příběhy staly důvodem pro mnohé výpravy skupin i jednotlivců.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Od legendárního křesťanského impéria v&nbsp;hlubinách Asie až po údajná ztracená království Severní Ameriky. I tady se nacházely státy, které nikdy reálně neexistovaly. Tato legendární území <strong>vzbudila především ve středověké Evropě</strong> <strong>zájem </strong>mnoha dobrodruhů, mořeplavců i badatelů. Některé země pak sloužily jako údajné okraje tehdy známého světa. Jiné sloužily například nacistům v&nbsp;rámci propagandy. Žádná z&nbsp;nich nebyla nikdy nalezena.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kr-lovstv-kn-ze-jana">Království kněze Jana</h2>



<p>Více než 500 let věřili Evropané v&nbsp;existenci <a href="/tag/krestanstvi/">křesťanského</a> krále v&nbsp;samotném srdci Asie, africké divočiny nebo Indie. Mýtus se stal populárním po roce 1165 poté, co Svatá říše římská a Byzanc obdržely <strong>dopis, který byl nejspíš evropským padělkem</strong>. Pocházel údajně od monarchy, který si říkal pouze „Kněz Jan“. Tvrdil o tobě, že je „nejvyšším králem tří Indií a všech jejích 72 království“. Svou zemi popsal jako pohádkově bohatou a prosperující.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="679" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/rytiri-na-koni.jpg" alt="" class="wp-image-124545 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/rytiri-na-koni.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/rytiri-na-koni-320x217.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/rytiri-na-koni-768x521.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/rytiri-na-koni-720x489.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Papežská výprava za tímto monarchou zmizela beze stopy, ale mýtus se v&nbsp;Evropě silně ujal. Hlavně křižáci se utěšovali myšlenkou, že oddaný král by mohl pomoci jejich boji proti islámu. <strong>Království se později stalo posedlostí</strong> <strong>cestovatelů </strong>jako např. Marca Pola. Ten dokonce sepsal příběh o nálezu jeho pozůstatků v&nbsp;severní Číně. Námořníci Vasco da Gamy a dalších mořeplavců ho hledali během výprav do Indie a Afriky. Později legenda upadla.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ostrov-thule-a-z-jem-nacist">Ostrov Thule a zájem nacistů</h2>



<p>Předmět silné fascinace starověkých průzkumníků, romantických básníků a také nacistických okultistů. Thule byl nepolapitelný ostrov údajně ležící v&nbsp;mrazivých vodách Atlantiku poblíž Skandinávie. <strong>Jeho legenda se datuje do 4. století před Kristem</strong>, kdy se o něm zmiňuje Pýtheás z&nbsp;Massalie. Ten měl cestovat na ledový ostrov až kdesi za Skotskem, kde slunce málokdy zapadalo. Země, moře i vzduch se tu smísily do podivné polotekuté masy.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="664" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/stara-mapa-brk.jpg" alt="" class="wp-image-124547 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/stara-mapa-brk.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/stara-mapa-brk-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/stara-mapa-brk-768x510.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/stara-mapa-brk-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/stara-mapa-brk-720x478.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Mnoho jeho současníků o tom pochybovalo, vzdálená Thule ale lákala představivost Evropanů. Posléze se stala reprezentací nejsevernějšího místa tehdy známého světa. Badatelé ji různě <strong>popisovali jako Norsko, Island nebo Shetlandy</strong>. Nejznámější je její obliba u nacistů, jejichž ezoterické organizace ji braly jako starověký domov árijské rasy. Základna v&nbsp;Mnichově pak považovala mnoho prominentních nacistů jako její obyvatele.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-j-t-a-hledat-eldor-do">Jít a hledat Eldorádo</h2>



<p><em>„Jít a hledat Eldorádo, zbavené vší bídy člověčí,“</em> zpívá jedna česká píseň. Na začátku 16. století se evropští mořeplavci setkali s&nbsp;příběhem o mýtickém městě postaveném ze zlata. <strong>Mělo se nacházet v&nbsp;neprobádaných dálavách Jižní Ameriky</strong>. Jeho původ měl souviset s „El Doradem“ (Ten pozlacený), domorodým králem, jehož tělo pokrývá zlatý prach, a který během své korunovace zahazuje šperky i zlato do posvátného <a href="/tag/jezero/">jezera</a>.</p>



<p>Hodně dobrodruhů pak strávilo mnoho let&nbsp;bezúspěšným pátráním po těchto bohatých krajích. Nemluvě o stovkách ztracených životů. Nejslavnější výpravu za Eldorádem podnikl v&nbsp;roce 1617 Sir Walter Raleigh. <strong>Ten se vypravil po řece Orinoko</strong>, aby objevil to, co je dnes Venezuelou. Jeho mise nenašla žádné stopy po zlatém městě a král ho později popravil za neuposlechnutí rozkazu. Teprve po roce 1800 byl příběh jasně označen za mýtus.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/nejznamejsi-myticke-zeme/">Jsou zmiňována v historii i literatuře, ve skutečnosti ale vůbec neexistovala. O některých místech se historie kompletně mýlí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Co jedí astronauti ve vesmíru? Potrava pro posádky kosmických lodí se mimo jiné vyrábí z výkalů a bakterií</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/vyroba-vesmirne-potravy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 11 Jun 2022 02:37:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[lidstvo]]></category>
		<category><![CDATA[Potrava]]></category>
		<category><![CDATA[výprava]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=93283</guid>

					<description><![CDATA[<p>Dříve nebo později se lidstvo pravděpodobně vypraví na velmi daleké cesty do vesmíru. Vědce trápí otázka, co tam budou lidé jíst.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Existuje více možností a uvažuje se také o způsobu, který se nejspíš členům posádky příliš zamlouvat nebude. Jídlo si posádka může samozřejmě vzít s&nbsp;sebou, ale je drahé a těžké. A<strong> při tak dalekých</strong> <strong>cestách hraje roli každý gram </strong>nákladu. A stejně bude po cestě potřeba připravit další. Stejně tak se nabízí otázka, co dělat s&nbsp;obrovským množstvím odpadu, který po posádce nevyhnutelně zůstane. No, vypadá to, že se obě otázky propojí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-j-dlo-vyroben-z-bakteri">Jídlo vyrobené z&nbsp;bakterií</h2>



<p><a href="https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S221455241730041X#!l" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">V&nbsp;roce 2018 našli badatelé</a> z&nbsp;Pennsylvania State University několik typů bakterií, které lze snadno množit a použít na produkci jedlé a výživné <a href="/tag/strava/">stravy</a>. Jejich růst a rozvoj může probíhat v&nbsp;malých nádobách, <strong>tedy jakýchsi kapesních „farmách“</strong>. Zaberou velmi málo místa oproti případné hydroponii, tj. pěstování rostlin bez jakékoli půdy, jen v&nbsp;živném roztoku. Nejvhodnějším substrátem bývá keramzit, tedy expandovaný jíl.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vhodn-hnojivo-aneb-p-em-na-v-kal-na-metan">Vhodné hnojivo aneb přeměna výkalů na metan</h2>



<p>Toto je ovšem jen polovina rovnice, přestože dosti slibná. Bakterie budou – jako každý živý organismus – ke svému růstu potřebovat živiny, a ty musí posádka někde vzít. Badatelé opět našli odpověď v&nbsp;bakteriích. <strong>Tentokrát však v&nbsp;typu, který konzumuje výkaly</strong> a vyrábí z&nbsp;nich metan. Ten se pak dá použít k&nbsp;pěstování oněch jedlých bakterií. Je tedy třeba jasně konstatovat, že astronauti nebudou pojídat přímo výkaly.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="750" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/bakterie-pod-mikroskopem.jpg" alt="" class="wp-image-93285 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/bakterie-pod-mikroskopem.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/bakterie-pod-mikroskopem-320x240.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/bakterie-pod-mikroskopem-768x576.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/bakterie-pod-mikroskopem-720x540.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Nerealizuje se ani přeměna výkalů přímo na jídlo. Mezi biologickým odpadem posádky a jedlou stravou budou minimálně dva technologické procesy. Popsaný <strong>proces se přitom prakticky neliší od pozemského </strong>používání hnojiv, což už je zajetá praxe. Ovšem na kosmické lodi, kde nejsou všechny souvislosti zcela jasné, to pro někoho nemusí být zrovna nejpříjemnější metoda. Zatím se to ovšem jeví jako velmi proveditelné řešení.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nen-to-prvn-sp-ch-bakteri">Není to první úspěch bakterií</h2>



<p>Bakterie se v&nbsp;poslední době zasloužily o mnoho technologických řešení, přičemž problematika likvidace odpadů je jednou z&nbsp;nejpalčivějších. V&nbsp;Japonsku byly před lety objeveny <a href="https://www.science.org/doi/full/10.1126/science.aad6359" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">enzymy schopné rozložit plasty</a>. Mikroorganismy, které je produkují, pak byly laboratorně šlechtěny na <strong>mnohem lepší použitelnost a také rychlost</strong>. Původním zabral <a href="/tag/rozklad/">rozklad</a> 1 kilogramu plastu několik týdnů, těm „vylepšeným“ jen pouhých 24 hodin. Vypadá to tedy, že právě v&nbsp;tomto mikrosvětě leží i mnoho budoucích řešení.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak se na takový způsob produkce stravy díváte?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenews">Zdroj: <a href="https://www.sciencenews.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNews</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/vyroba-vesmirne-potravy/">Co jedí astronauti ve vesmíru? Potrava pro posádky kosmických lodí se mimo jiné vyrábí z výkalů a bakterií</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jak by dopadla čtvrtá křížová výprava, kdyby ji neovlivnil požadavek Benátčanů? Egypt by zřejmě neměl šanci</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/ctvrta-krizova-vyprava/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 23 Feb 2022 04:08:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[náboženství]]></category>
		<category><![CDATA[válka]]></category>
		<category><![CDATA[výprava]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=64890</guid>

					<description><![CDATA[<p><span style="font-weight: 400;"><strong>Náboženství, častý důvod svárů a válek. Stejně tak křižácké výpravy byly vedeny ve jménu Boha. Během čtvrté křižácké výpravy však byly obě strany křesťanské.</strong></span></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Křížové výpravy byly sérií náboženských válek mezi křesťany a muslimy, které začaly především s cílem zajistit kontrolu nad místy, jež obě skupiny považovaly za posvátná. Celkem se mezi lety <strong>1096 a 1291</strong> <strong>uskutečnilo osm velkých křižáckých výprav</strong>. Krvavé, násilné a často nelítostné konflikty poháněly postavení evropských křesťanů a učinily z nich hlavní hráče v boji o území na Blízkém východě.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nedostatek-financ-pozm-nil-pl-ny">Nedostatek financí pozměnil plány&nbsp;</h2>



<p>Existuje však jedna křížová výprava, kde proti sobě bojovali příznivci téže víry. Cílem se ze zištných důvodů stala Byzantská říše. Po obsazení kdysi rozsáhlé <strong>říše se na území vytvořily nové státy</strong>. Impérium bylo obnoveno v roce 1261, ale původního postavení a vlivu již nedosáhlo. Roku 1453 nakonec Byzantská říše zanikla.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="900" height="600" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/chram-byzantska-rise.jpg" alt="" class="wp-image-64897 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/chram-byzantska-rise.jpg 900w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/chram-byzantska-rise-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/chram-byzantska-rise-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/chram-byzantska-rise-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/chram-byzantska-rise-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 900px) 100vw, 900px" /><figcaption>Hagia Sophia</figcaption></figure>



<p>Křížová výprava shromáždila své síly a plánovala odplout do Egypta. Benátky měly jako obchodní stát největší flotilu a nabídly křižákům, že je do <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/tag/egypt/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Egypta</a> dopraví, na oplátku požadovaly peníze. <strong>Protože křižáci neměli dostatečné množství peněz</strong>, museli udělat ústupek. Benátky jim slíbily prominutí části požadované sumy za pomoc při dobytí přístavu Zadar, který byl pod vládou křesťanského krále Emericha.&nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-velmi-slab-obrana-egypta">Velmi slabá obrana Egypta</h2>



<p>Co by se ale stalo, kdyby šla křížová výprava podle původního plánu? Křižáci plánovali, že pokud dobydou<strong> Egypt, budou moci ovládnout muslimská centra</strong>. Katolická církev by získala nadvládu nad důležitým územím a zničila by druhé nejrozšířenější náboženství. Původně bylo v plánu zaútočit na město Alexandrie.&nbsp;</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1597662163929058&amp;id=817614278600521" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1597662163929058&amp;id=817614278600521" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>Morning from Alexandria</p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow noopener" href="https://www.facebook.com/Alexandria-my-first-love-817614278600521/" target="_blank">Alexandria my first love</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1597662163929058&amp;id=817614278600521" target="_blank">Pátek 4. února 2022</a></blockquote></div>
Alexandrie



<p>To mělo obrovskou křesťanskou populaci, největší v celém Egyptě. Křižáci ho chtěli využít jako základnu, protože by měli podporu většiny obyvatel. <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/tag/egypt/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Egypt</a> nebyl zvyklý na invaze a neměl takové obranné schopnosti. <strong>Jednou z výhod pro křižáky by byla politika</strong> tehdejšího egyptského sultána Al-Adila. Byl obchodník a o válku nestál. Šlo mu hlavně o zisk a ekonomický růst. To vše by hrálo křižákům do karet. Jenže okolnosti rozhodly jinak.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak byste se rozhodli na místě křižáků vy?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-history-abouthistory">Zdroj: <a href="https://www.history.com/topics/middle-ages/crusades" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">History</a>, <a href="https://about-history.com/would-the-fourth-crusade-be-successful-if-it-had-happened-in-egypt-as-originally-planned/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">AboutHistory</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/ctvrta-krizova-vyprava/">Jak by dopadla čtvrtá křížová výprava, kdyby ji neovlivnil požadavek Benátčanů? Egypt by zřejmě neměl šanci</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Mongolský pouštní červ nahání badatelům hrůzu. Přes 1 metr dlouhý, pokrytý smrtelným jedem zabíjí pouhým dotykem</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/ceska-vyprava-olgoj-chorchoj/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 28 Nov 2021 04:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[olgoj chorchoj]]></category>
		<category><![CDATA[výprava]]></category>
		<category><![CDATA[záhada]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=41364</guid>

					<description><![CDATA[<p>Zkazky o gigantickém pouštním červu slyšel nejspíš každý mongolský pastevec. Tento tvor má číhat v poušti a dovede zabít člověka až na vzdálenost šesti metrů.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>O olgojovi chorchojovi nikdo raději ani nemluví, protože samotné vyslovení jména přináší značné neštěstí. Je to podobné jako u Vy-víte-koho. Viděl tohoto zabijáka vůbec někdo na vlastní oči? Nejspíš ne, <strong>mnoho lidí zná někoho, kdo se s&nbsp;ním údajně setkal.</strong> Mezi pastevci se tiše vypráví i historky o tom, jak tento červ sám vyvraždil celou rodinu farmářů. Na západ se první zmínka o tomto tvorovi dostala v&nbsp;roce 1926, a to v&nbsp;knižní podobě.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-paleontolog-sb-raj-c-pov-sti">Paleontolog sbírající pověsti</h2>



<p>Tehdy vydal paleontolog Roy Chapman Andrews knihu s&nbsp;pověstmi, které o tomto tvoru kolují v&nbsp;poušti Gobi mezi mongolskými pastevci. Sám ovšem příběhům nevěřil. V&nbsp;návaznosti na publikaci se do Mongolska vydalo mnoho badatelů, <strong>zvědavců a dobrodruhů, aby se vrátili s&nbsp;fotografií nebo svědectvím</strong>. Žádná podobná výprava ale zatím nepřinesla nic hmatatelného. Výzkum navíc komplikují podmínky pouště Gobi a neochota místních mluvit.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="681" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/poust-duny-1-1024x681.jpg" alt="" class="wp-image-41392 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Do roku 1990 panoval v&nbsp;oblasti přísný komunismus. Ten krom jiného označil olgoje chorchoje za přežitou pověst a odmítal vydávat povolenky k&nbsp;výpravám do pouště. Jakmile tato diktatura padla, vypravil se sem<strong> český záhadolog a badatel Ivan Mackerle (1942 – 2013)</strong>. Provázeli ho dva kamarádi, jeden byl doktor a druhý se věnoval fotografii. Trvalo ovšem poměrně dlouho, než se jim podařilo navázat první kontakty a získat první svědectví o červovi.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zn-m-n-koho-kdo-ho-vid-l">Znám někoho, kdo ho viděl</h2>



<p>Na výpovědích byla zvláštní naprostá shoda popisu při absenci osobní zkušenosti s&nbsp;legendárním tvorem. Nikdo z&nbsp;vypovídajících ho neviděl na vlastní oči, vždycky ale znali někoho, kdo se s&nbsp;ním právě osobně setkal. <strong>Ani Mackerlemu se tak nepodařilo najít očitého svědka</strong> a musel se spokojit s&nbsp;vyprávěním z&nbsp;druhé ruky. Červ podle informací vypadá jako střevo plné krve a dorůstá do délky až jednoho metru. Pohybuje se kroucením, jako kdyby zametal.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="678" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/mongolove-obyvatele-1024x678.jpg" alt="" class="wp-image-41398 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Na první pohled také nelze určit, kde je hlava tvora a kde ocas. Tělo je údajně pokryto tak silným jedem, že k&nbsp;zabití člověka stačí pouhý dotek. Ten samý jed umí červ i stříkat, a to na několik metrů.<strong> Po většinu roku je zahrabán v&nbsp;písku a leze ven</strong> jen během června a července, ideálně po dešti jako žížala. Jenže tenhle červ má do dešťovky hodně daleko. Podle zoologů se ani nedá určit, kterému druhu by se jedovatý tvor z&nbsp;pouště podoval.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-vod-z-dob-dinosaur">Původ z&nbsp;dob dinosaurů?</h2>



<p>Australské písečné přesypy jsou místem života scinka uťatého, jehož hlava a ocas jsou také těžko rozeznatelné. Jenže olgoje nijak nepřipomíná, pohybuje se na krátkých nožkách a patří mezi šupinaté plazy. <strong>Mezi jedovatými druhy by mohla být blízko pásnice</strong>, která červa připomíná, jenže tento druh žije v&nbsp;moři. Mackerle vyjádřil domněnku, že jde o přeživšího tvora z&nbsp;dob dinosaurů. V&nbsp;poušti Gobi jsou totiž bohatá naleziště dinosauřích ostatků.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="800" height="546" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/olgoj-chorchoj-koncept.jpg" alt="" class="wp-image-41395 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/olgoj-chorchoj-koncept.jpg 800w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/olgoj-chorchoj-koncept-320x218.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/olgoj-chorchoj-koncept-768x524.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/olgoj-chorchoj-koncept-511x350.jpg 511w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/olgoj-chorchoj-koncept-720x491.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 800px) 100vw, 800px" /></figure></div>



<p>Když se Mackerlemu nepodařilo olgoje najít, chtěl si pomoct třaskavinami a vypudit ho z&nbsp;pouště. Pak se mu přihodila zvláštní věc, která ho donutila ukončit veškeré bádání. <strong>Zdál se mu sen, ve kterém po něm olgoj skočil</strong>. Po probuzení cítil hroznou bolest v&nbsp;zádech, na kterých kamarád našel mnoho krvavých výronů. Ty přibývaly i další den, Mackerlemu tudíž hrozilo selhání srdce a musel se rychle vrátit domů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hra-psychiky-a-pou-en-o-tajemn-ch-tvorech">Hra psychiky a poučení o tajemných tvorech</h2>



<p>Mackerle později přemítal, jestli celý soubor pověstí o červu není jen přízrak, který ovšem v&nbsp;místních vyvolává psychosomatické potíže. Čím více se člověk zabývá takovou představou a vším děsivým, co je s&nbsp;ní spojeno, <strong>tím se sám dostává na pokraj kolapsu.</strong> Strach ze jména způsobuje strach z&nbsp;věci samotné. A dost možná i právě proto se místní bojí jméno olgoje chorchoje i jen vyslovit. Je v&nbsp;tom nejspíš obava z&nbsp;podobných příhod jako u Mackerleho.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/zada-zraneni.jpg" alt="" class="wp-image-41401 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/zada-zraneni.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/zada-zraneni-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/zada-zraneni-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/zada-zraneni-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/zada-zraneni-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/zada-zraneni-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/zada-zraneni-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Toho navíc před noční můrou varoval i místní šaman, že ho čeká smrt, pokud se červem nepřestane zabývat. Mohla tedy zafungovat i sugesce, která spustila další reakci v&nbsp;už tak tísnivých podmínkách.<strong> Tyto faktory mohly přispět k&nbsp;selhání organismu</strong>, který byl už vyčerpán z&nbsp;obtížné cesty a neúspěchu záměru. Z&nbsp;Mongolska si tak Mackerle odnesl hlavně ponaučení, že s&nbsp;tajemnými tvory, kteří zabíjí na dotek, si nejspíš není radno zahrávat.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Setkali jste se s&nbsp;pověstmi o tomto tvoru?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Neuvěřitelné skutečnosti 4 díl Olgoj Chorchoj" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/HK9_iA0lOao?start=1&#038;feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience-wikipedie">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/46450-mongolian-death-worm.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LiveScience</a>, <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Mackerle" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedie</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/ceska-vyprava-olgoj-chorchoj/">Mongolský pouštní červ nahání badatelům hrůzu. Přes 1 metr dlouhý, pokrytý smrtelným jedem zabíjí pouhým dotykem</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/HK9_iA0lOao" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/HK9_iA0lOao" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma výprava - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/olgoj-chorchoj-utok-e1636022026332.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Vědcům se poprvé podařilo pořídit záznam velmi vzácné skleněné chobotnice. Video se okamžitě stalo hitem celého internetu</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/prvni-zaznam-sklenene-chobotnice/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[David Mencl]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 30 Oct 2021 01:45:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[chobotnice]]></category>
		<category><![CDATA[výprava]]></category>
		<category><![CDATA[záznam]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=38759</guid>

					<description><![CDATA[<p>Během výpravy na vzdálenou skupinu ostrovů v Pacifiku se vědcům podařilo zachytit vzácnou skleněnou chobotnici. Opravdu je skoro průhledná, takže jméno sedí.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Záznam neuvěřitelného setkání se&nbsp;vzácným hlavonožcem ukazuje jediné viditelné části, tedy oči, optické nervy a zažívací systém. Pomocí podvodního robota, který záznam pořídil, byl natočen i vzácný žralok obrovský. <strong>Jde o starodávný druh pobývající v&nbsp;hlubokých vodách</strong>, který dosahuje délky až 12 metrů. Tým provedl velký průzkum podél pobřeží coby součást výpravy zkoumající poškození a změny v&nbsp;terénu korálů kolem ostrovů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hlavono-ec-kter-skoro-nen-vid-t">Hlavonožec, který skoro není vidět</h2>



<p>Posádka výzkumného plavidla Falkor byla výsadkem Schmidtova oceánského institutu. Skleněnou chobotnici, tedy druh Vitreledonella richardi, spatřili během výpravy trvající 34 dní. Při ní se snažili zmapovat <strong>na 30&nbsp;000 čtverečných kilometrů oceánského dna kolem Phoenixských ostrovů.</strong> Kromě záznamu skleněné chobotnice a žraloka obrovského sebrali vědci také největší vzorek mikrokultur z&nbsp;nejhlubších vod centrálního Pacifiku. Na jednu výpravu velmi slušný výsledek.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="800" height="436" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/sklenena-chobotnice.jpg" alt="" class="wp-image-38767 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/sklenena-chobotnice.jpg 800w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/sklenena-chobotnice-320x174.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/sklenena-chobotnice-768x419.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/sklenena-chobotnice-720x392.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 800px) 100vw, 800px" /></figure></div>



<p>Kromě nových poznatků ohledně hlubin oceánu a jeho prostředí může mít výprava přínos i pro další obory. Vhled do funkcí organismů může pomoci výzkumu imunoterapie <strong>pro léčbu rakoviny, výroby léků i vakcín na různé choroby</strong>. <em>„Přínos této výpravy byl pozoruhodný,“ </em>uvedl doktor Tim Shank z&nbsp;Oceánografického institutu Woods Hole. „<em>Našli jsme změny v&nbsp;kulturách napříč hloubkami a oblastmi kolem celého Pacifiku, stejně tak na korálech.“</em></p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nov-pohled-a-p-stup">Nový pohled a přístup</h2>



<p>Právě pohled do hlubin ve více regionech a vrstvách mění náš pohled na způsob života těchto organismů. To samé platí pro jejich vzájemnou harmonii, <strong>komunikaci a udržení diversity života v&nbsp;hlubinách vod</strong>. <em>„Bylo velmi přínosné moci zdokumentovat biodiversitu neprozkoumaných podmořských území v&nbsp;amerických vodách.“ </em>Krom jiného jsme na začátku dekády výzkumu oceánu s cílem udržitelného života, což je klíčové téma.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="800" height="439" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/pacifik-koraly.jpg" alt="" class="wp-image-38764 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/pacifik-koraly.jpg 800w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/pacifik-koraly-320x176.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/pacifik-koraly-768x421.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/pacifik-koraly-720x395.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 800px) 100vw, 800px" /></figure></div>



<p>Proto je právě teď víc než kdy jindy potřeba se zamyslet nad možnostmi ochrany přírody napříč všemi oceány. Právě mapování, nasbíraná data i vzorky mikrokultur snad pomohou<strong> vytvořit plán území, která potřebují speciální ochranu</strong>. Dalším krokem je ovšem informování úřadů a dalšího managementu o této situaci. Bez jejich klíčové asistence budou tohle všechno jen sbírky dat, které čekají na konkrétní aplikaci pro záchranu terénu.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Které neobvyklé zvíře vás naposledy fascinovalo?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Glass Octopus Captured in Rare Footage By Underwater Robot" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/IJeUQohw4D8?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-metro">Zdroj: <a href="https://metro.co.uk/2021/07/09/rare-glass-octopus-captured-on-film-for-the-first-time-14899864/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Metro</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/prvni-zaznam-sklenene-chobotnice/">Vědcům se poprvé podařilo pořídit záznam velmi vzácné skleněné chobotnice. Video se okamžitě stalo hitem celého internetu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/IJeUQohw4D8" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/IJeUQohw4D8" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma výprava - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/ocean.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
	</channel>
</rss>
