Jak by dopadla čtvrtá křížová výprava, kdyby ji neovlivnil požadavek Benátčanů? Egypt by zřejmě neměl šanci

Náboženství, častý důvod svárů a válek. Stejně tak křižácké výpravy byly vedeny ve jménu Boha. Během čtvrté křižácké výpravy však byly obě strany křesťanské.

i Zdroj fotografie: iStock
                   

Křížové výpravy byly sérií náboženských válek mezi křesťany a muslimy, které začaly především s cílem zajistit kontrolu nad místy, jež obě skupiny považovaly za posvátná. Celkem se mezi lety 1096 a 1291 uskutečnilo osm velkých křižáckých výprav. Krvavé, násilné a často nelítostné konflikty poháněly postavení evropských křesťanů a učinily z nich hlavní hráče v boji o území na Blízkém východě.

Nedostatek financí pozměnil plány 

Existuje však jedna křížová výprava, kde proti sobě bojovali příznivci téže víry. Cílem se ze zištných důvodů stala Byzantská říše. Po obsazení kdysi rozsáhlé říše se na území vytvořily nové státy. Impérium bylo obnoveno v roce 1261, ale původního postavení a vlivu již nedosáhlo. Roku 1453 nakonec Byzantská říše zanikla.

iZdroj fotografie: Pixabay
Hagia Sophia

Křížová výprava shromáždila své síly a plánovala odplout do Egypta. Benátky měly jako obchodní stát největší flotilu a nabídly křižákům, že je do Egypta dopraví, na oplátku požadovaly peníze. Protože křižáci neměli dostatečné množství peněz, museli udělat ústupek. Benátky jim slíbily prominutí části požadované sumy za pomoc při dobytí přístavu Zadar, který byl pod vládou křesťanského krále Emericha. 

Velmi slabá obrana Egypta

Co by se ale stalo, kdyby šla křížová výprava podle původního plánu? Křižáci plánovali, že pokud dobydou Egypt, budou moci ovládnout muslimská centra. Katolická církev by získala nadvládu nad důležitým územím a zničila by druhé nejrozšířenější náboženství. Původně bylo v plánu zaútočit na město Alexandrie. 

Morning from Alexandria

Zveřejnil(a) Alexandria my first love dne Pátek 4. února 2022
Alexandrie

To mělo obrovskou křesťanskou populaci, největší v celém Egyptě. Křižáci ho chtěli využít jako základnu, protože by měli podporu většiny obyvatel. Egypt nebyl zvyklý na invaze a neměl takové obranné schopnosti. Jednou z výhod pro křižáky by byla politika tehdejšího egyptského sultána Al-Adila. Byl obchodník a o válku nestál. Šlo mu hlavně o zisk a ekonomický růst. To vše by hrálo křižákům do karet. Jenže okolnosti rozhodly jinak.

Jak byste se rozhodli na místě křižáků vy?

Zdroj: History, AboutHistory

Diskuze Vstoupit do diskuze
73 lidí právě čte
Zobrazit další články