<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>výkon &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/vykon/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Mon, 01 Sep 2025 17:31:46 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>výkon &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>„Lidé nad 40 let by neměli pracovat více než 3 dny v týdnu,“ tvrdí vědci</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/starnuti-optimalni-pracovni-doba/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 02 Sep 2025 05:49:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Stimulace]]></category>
		<category><![CDATA[věk těla]]></category>
		<category><![CDATA[výkon]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=142089</guid>

					<description><![CDATA[<p>Podle nedávného výzkumu mají lidé ve věku nad 40 let mnohem lepší pracovní výkon. Ale jen tehdy, pokud pracují jen 3 dny v týdnu. Důvod může překvapit.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Badatelé <a href="https://melbourneinstitute.unimelb.edu.au/downloads/working-paper-series/wp2016n07.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">došli k&nbsp;závěru</a>, že se u lidí středního věku zlepšují jejich kognitivní schopnosti. Platí to ale pouze v&nbsp;případě, že počet pracovních hodin za 1 týden nepřesáhne 25. <strong>Jakmile je tato hranice překonána, prudce se snižují</strong>. Může za to hlavně stres a vyčerpání. Výzkum provedený univerzitou v&nbsp;Melbourne zahrnoval celou sadu kognitivních testů. Účastnilo se ho na 3&nbsp;000 Australanů a 3&nbsp;500 Australanek. U všech bylo sledováno chování na pracovišti.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-rozs-hl-sada-test">Rozsáhlá sada testů</h2>



<p>Vědci u všech účastníků bádání <a href="/tag/test/">testovali</a> dovednost číst nahlas, pamatovat si čísla, přiřazovat čísla, čas a písmena. U prvního šlo o porozumění, u druhého o schopnost analytického myšlení, ve třetím případě pak rozvažování. <strong>Došlo i na obecnou paměť</strong> a abstraktní myšlení. Vyšlo najevo, že kdo pracoval 25 hodin za týden, měl ve všech směrech ty nejlepší výsledky. Kdo se v&nbsp;pracovním týdnu dostal až na 55 hodin, vedl si celkově mnohem hůře.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/pracovni-tym.jpg" alt="" class="wp-image-142093 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/pracovni-tym.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/pracovni-tym-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/pracovni-tym-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/pracovni-tym-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/pracovni-tym-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p><em>„Stále více zemí na světě posouvá věk odchodu do důchodu. Z&nbsp;toho plyne, že lidé už teď pracují mnohem déle, než by skutečně měli,“</em> podotýká k&nbsp;výsledkům testů <a href="https://uwi.edu/caihr/faculty/pg-mckenzie.php" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">prof. Colin McKenzie</a>, jeden z&nbsp;autorů výzkumu. <em>„Zapomínáme na to, že <strong>práce je dvousečná zbraň</strong>. Zatímco totiž naše mozkové funkce stimuluje, příliš dlouhé hodiny současně vyvolávají stres a <a href="/tag/mozek/">mozek</a> unavují. To znamená potenciální celkové zhoršení našich kognitivních funkcí.“</em></p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-n-mitky-k-omezen-anal-ze">Námitky k&nbsp;omezené analýze</h2>



<p><em>„Práce na plný úvazek je pro naše kognitivní funkce ovšem stále lepší než nepracovat vůbec. Nepřichází ovšem žádné zvýšení její efektivity.“</em> Celková data tohoto výzkumu byla získána z&nbsp;<strong>domácností, příjmů a pracovní</strong> dynamiky australských podmínek. Průzkum prováděl Melbourne Institute of Applied Economics and Social Research na University of Melbourne. Roli hrály také rodinné struktury a subjektivní pocity spokojenosti.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="344" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/pracovni-porada.jpg" alt="" class="wp-image-142092 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/pracovni-porada.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/pracovni-porada-320x110.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/pracovni-porada-768x264.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/pracovni-porada-720x248.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Ozývají se ovšem i polemiky, například od <a href="https://www.lancaster.ac.uk/lums/people/geraint-johnes" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Gerainta Johnese</a>, profesora ekonomiky na Lancaster University Management School. <em>„Badatelé se zabývali pouze lidmi nad 40 let věku. Nemohou tím pádem <strong>tvrdit, že se tato skupina</strong> <strong>liší </strong>od jakékoli jiné skupiny pracovníků. Zjistili jen to, že se kognitivní funkce člověka zlepšují do 25 hodin za týden a následně zase klesají.“</em> Jde tak v&nbsp;zásadě o normální mechanismus únavy po nějaké míře vypětí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-odkdy-m-me-vlastn-v-kendy">Odkdy máme vlastně víkendy?</h2>



<p><em>„Ve skutečnosti je ten první pokles poměrně marginální. Při růstu pracovních hodin na 35 za týden se to na kvalitě práce nijak výrazně neprojeví. Jakmile je překročeno klasických 40 hodin týdně, <strong>je pokles už mnohem znatelnější</strong>,“</em> dodává Johnes. Pracovní vyhláška zavádějící 5denní pracovní týden u nás vstoupila oficiálně v&nbsp;platnost 29. září 1968. Opatření naprosto změnilo fungování českých podniků, následně ale také společnost jako celek.</p>



<p>Kromě jiného stálo dvoudenní volno za obrovským rozmachem velmi oblíbené tuzemské „disciplíny“, konkrétně chataření. Českoslovenští ekonomové na konceptu pracovali od počátku dekády a jednou z&nbsp;námitek byla <strong>obava z&nbsp;hospodářského poklesu</strong>. Nejdřív bylo volno jen každý druhý víkend a omezovalo se o vyučování. Volná sobota byla jednou z&nbsp;největších změn v&nbsp;přístupu k&nbsp;práci, srovnatelné je jen stanovení 8hodinové pracovní doby z&nbsp;prosince 1918.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/starnuti-optimalni-pracovni-doba/">„Lidé nad 40 let by neměli pracovat více než 3 dny v týdnu,“ tvrdí vědci</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Proč stále měříme výkon v koních? A jak se dá zjistit, kolik síly takový kůň vůbec má? Jako první tento termín použil James Watt</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/historie-jednotky-konske-sily/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 27 Feb 2022 03:06:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[jazyk]]></category>
		<category><![CDATA[výkon]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=68021</guid>

					<description><![CDATA[<p>Když si kupujete auto a nevyznáte se v mírách výkonu nebo dalších vlastnostech, nejspíš vás jeden z klíčových údajů docela zaskočí. Konkrétně se jedná o koňskou sílu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Na základě tohoto termínu si nejspíš představíte, že 1 koňskou sílu vygeneruje 1 kůň. Lingvisticky to dává perfektní smysl, ve skutečnosti je tato úvaha ovšem nepřesná. Takže jakou míru <strong>koňské síly vydá jeden kůň a jak vlastně tento termín začal</strong>? Maximální výkon jednoho zvířete je ve skutečnosti blízko 15 koňským silám, mnohem trefnější by byla „lidská síla“. Někdy se užívá i termín „člověkohodina“.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ko-sk-nebo-sp-e-lidsk-s-la">Koňská, nebo spíše lidská síla</h2>



<p>Může překvapit, že v&nbsp;průměru vygeneruje něco kolem 1 koňské síly právě jeden zdravý lidský jedinec. Termín „koňská síla“ byl prvně použit po roce 1700 Jamesem Wattem. Tento skotský inženýr vstoupil do historie svým <strong>ikonickým a neuvěřitelně efektivním parním strojem</strong>. Když hledal způsob, jak svoje technické řešení propagovat, vymyslel jednotku výkonu, která ukazovala nadřazenost parního stroje tomu, co tehdejší lidé velmi dobře znali.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/james-watt-socha.jpg" alt="" class="wp-image-68029 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/james-watt-socha.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/james-watt-socha-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/james-watt-socha-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/james-watt-socha-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/james-watt-socha-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Ano, jednalo se právě o koně, kteří byli využíváni na mnoho prací. Watt jednotku určil na základě pozorování, nikoli přesných vědeckých studií. <strong>Pracující kůň dokázal otočit mlýnským kolem 144krát každou hodinu.</strong> S&nbsp;použitím tohoto čísla Watt odhadl, že koně dovedou sunout 14&nbsp;774,41 kilogramů o 1 metr za minutu. Pro zjednodušení to zaokrouhlil na 14 968,55 kilogramů práce za minutu (33&nbsp;000 liber), a tak se zrodila jednotka „koňské síly“.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vznik-nov-jednotky-kv-li-srovn-n-v-konu">Vznik nové jednotky kvůli srovnání výkonu</h2>



<p>Watta moc nezajímala přesnost měření, chtěl hlavně vyzdvihnout obrovskou míru produktivity, kterou bude znamenat koupě jeho parního stroje. Jeho stroje byly opravdu <strong>mnohem silnější a spolehlivější než koně</strong>, takže přesnost rovnic zajímala jen velmi málo lidí. Watt byl nepochybně génius a na základě jeho průkopnické práce byla roku 1882 pojmenována jednotka <a href="/tag/vykon/">výkonu</a> jeden „watt“. Přesto se však koňská síla stále drží.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="710" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/parni-lokomotiva.jpg" alt="" class="wp-image-68030 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/parni-lokomotiva.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/parni-lokomotiva-320x227.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/parni-lokomotiva-768x545.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/parni-lokomotiva-287x203.jpg 287w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/parni-lokomotiva-720x511.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Nicméně když už teď víme, že jeden kůň toho zvládne víc, proč tuto jednotku stále používáme? Proč používáme něco, co Watt využil jen jako marketingovou kampaň? <em>„Kvůli tomu, jak se jazyk vyvíjí, <strong>existuje hodně slov, která jsou odtržena od svého původu</strong> a lidé si to vůbec neuvědomují,“</em> podotýká lingvista Eric Lacey. <em>„Někdy slova nevypadají moc přesně, protože jejich použití pochází od spojení se starým významem.“</em></p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hlavn-nikoli-vysok-silnice">Hlavní, nikoli vysoká silnice</h2>



<p>Například anglický termín pro dálnici je „highway“, aniž by tato silnice byla vysoká. Jednoduše jde o starý význam, kdy „high“ znamenalo „hlavní“. A přesně tyto zmatky provází i mnohé jednotky míry nebo váhy. <em>„<strong>Stejně tak je mnoho spojení, která už nedávají smysl</strong>, což se týká i koňské síly. Ta byla založena na pouhých odhadech, které jsou variabilní či zavádějící. Podobně je na tom akr, který byl odvozen od plochy zorané za jeden den.“</em></p>



<p>Slovo tedy může být pokřiveno a jeho význam <a href="/tag/cas/">časem</a> zapomenut, jenže proč se tak dlouho drží? Proč některé výrazy zapadnou, zatímco koňská síla je stále všudypřítomná? <em>„Tohle je svatý grál všech lingvistů! <strong>Kdybych dokázal predikovat, která slova se v&nbsp;lidské mysli uchytí</strong>, vydělal bych jmění jen na jejich poskytnutí všem reklamním agenturám,“</em> směje se Lacey. <em>„Klíčovou roli hrají jen dvě věci – jednotlivci a jejich způsob komunikace.“</em></p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pojem-ko-sk-s-la-usnadnil-lidem-komunikaci">Pojem koňská síla usnadnil lidem komunikaci</h2>



<p>Lidé se vyhýbají slovům, např. nadávkám, pokud mají problematický význam nebo negativní konotace. Mohou si také zvolit slova, protože se jim líbí nový význam nebo jen jejich zvuk. Zadruhé si volí <strong>konkrétní výrazy podle nějakého kontextu a vzájemné interakce</strong>. Na to mají vliv společenské trendy, kulturní události nebo snaha působit jako někdo jiný. Na společenské úrovni totiž volíte slova podle svého statusu, identity a hodnot, které zastáváte.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="692" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/parni-traktor.jpg" alt="" class="wp-image-68032 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/parni-traktor.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/parni-traktor-320x221.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/parni-traktor-768x531.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/parni-traktor-720x498.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p><em>„Kdyby koně nebyli na počátku 19. století tak jasným zdrojem výkonu, lze pochybovat o tom, že by se jednotka stala natolik populární. Skutečnost, že spojila starý způsob a zároveň touhu po <strong>něčem novém, způsobila, že se všem zapsala do paměti</strong>,“ </em>vysvětluje Lacey. Docela rád by změnil koňskou sílu na lidskou, protože jde o mnohem přesnější vyjádření. Byl by to krásný příklad slova, které něco přesně sděluje a fungovalo by i jako měrná jednotka.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Který termín pro výkon by se vám jevil jako ideální?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Why Engines are Commonly Measured in Horsepower" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/lMi9MY7emUc?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/what-is-horsepower" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LiveScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/historie-jednotky-konske-sily/">Proč stále měříme výkon v koních? A jak se dá zjistit, kolik síly takový kůň vůbec má? Jako první tento termín použil James Watt</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/lMi9MY7emUc" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/lMi9MY7emUc" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma výkon - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/konska-sila.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
	</channel>
</rss>
