„Lidé nad 40 let by neměli pracovat více než 3 dny v týdnu,“ tvrdí vědci

Podle nedávného výzkumu mají lidé ve věku nad 40 let mnohem lepší pracovní výkon. Ale jen tehdy, pokud pracují jen 3 dny v týdnu. Důvod může překvapit.

i Zdroj fotografie: iStock
                   

Badatelé došli k závěru, že se u lidí středního věku zlepšují jejich kognitivní schopnosti. Platí to ale pouze v případě, že počet pracovních hodin za 1 týden nepřesáhne 25. Jakmile je tato hranice překonána, prudce se snižují. Může za to hlavně stres a vyčerpání. Výzkum provedený univerzitou v Melbourne zahrnoval celou sadu kognitivních testů. Účastnilo se ho na 3 000 Australanů a 3 500 Australanek. U všech bylo sledováno chování na pracovišti.

Rozsáhlá sada testů

Vědci u všech účastníků bádání testovali dovednost číst nahlas, pamatovat si čísla, přiřazovat čísla, čas a písmena. U prvního šlo o porozumění, u druhého o schopnost analytického myšlení, ve třetím případě pak rozvažování. Došlo i na obecnou paměť a abstraktní myšlení. Vyšlo najevo, že kdo pracoval 25 hodin za týden, měl ve všech směrech ty nejlepší výsledky. Kdo se v pracovním týdnu dostal až na 55 hodin, vedl si celkově mnohem hůře.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Stále více zemí na světě posouvá věk odchodu do důchodu. Z toho plyne, že lidé už teď pracují mnohem déle, než by skutečně měli,“ podotýká k výsledkům testů prof. Colin McKenzie, jeden z autorů výzkumu. „Zapomínáme na to, že práce je dvousečná zbraň. Zatímco totiž naše mozkové funkce stimuluje, příliš dlouhé hodiny současně vyvolávají stres a mozek unavují. To znamená potenciální celkové zhoršení našich kognitivních funkcí.“

Námitky k omezené analýze

„Práce na plný úvazek je pro naše kognitivní funkce ovšem stále lepší než nepracovat vůbec. Nepřichází ovšem žádné zvýšení její efektivity.“ Celková data tohoto výzkumu byla získána z domácností, příjmů a pracovní dynamiky australských podmínek. Průzkum prováděl Melbourne Institute of Applied Economics and Social Research na University of Melbourne. Roli hrály také rodinné struktury a subjektivní pocity spokojenosti.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ozývají se ovšem i polemiky, například od Gerainta Johnese, profesora ekonomiky na Lancaster University Management School. „Badatelé se zabývali pouze lidmi nad 40 let věku. Nemohou tím pádem tvrdit, že se tato skupina liší od jakékoli jiné skupiny pracovníků. Zjistili jen to, že se kognitivní funkce člověka zlepšují do 25 hodin za týden a následně zase klesají.“ Jde tak v zásadě o normální mechanismus únavy po nějaké míře vypětí.

Odkdy máme vlastně víkendy?

„Ve skutečnosti je ten první pokles poměrně marginální. Při růstu pracovních hodin na 35 za týden se to na kvalitě práce nijak výrazně neprojeví. Jakmile je překročeno klasických 40 hodin týdně, je pokles už mnohem znatelnější,“ dodává Johnes. Pracovní vyhláška zavádějící 5denní pracovní týden u nás vstoupila oficiálně v platnost 29. září 1968. Opatření naprosto změnilo fungování českých podniků, následně ale také společnost jako celek.

Kromě jiného stálo dvoudenní volno za obrovským rozmachem velmi oblíbené tuzemské „disciplíny“, konkrétně chataření. Českoslovenští ekonomové na konceptu pracovali od počátku dekády a jednou z námitek byla obava z hospodářského poklesu. Nejdřív bylo volno jen každý druhý víkend a omezovalo se o vyučování. Volná sobota byla jednou z největších změn v přístupu k práci, srovnatelné je jen stanovení 8hodinové pracovní doby z prosince 1918.

Kde jste si nejvíce užívali pracovní dobu?

Diskuze Vstoupit do diskuze
102 lidí právě čte
Zobrazit další články