Poškození teleskopu

V rozsáhlé nové zprávě o stavu, která byla zveřejněna v preprintové databázi arXiv.org, se výzkumníci NASA podělili o první snímky ukazující rozsah tohoto poškození. Na snímku zrcadla C3 v pravém dolním rohu se místo nárazu jeví jako jediná jasně bílá promáčklina na povrchu zlatého zrcadla.

Zpráva uvádí, že náraz, k němuž pravděpodobně došlo mezi 23. a 25. květnem letošního roku, zanechal „neopravitelné“ poškození malé části tohoto zrcadla. Zdá se však, že tento malý důlek vůbec neomezil výkon teleskopu. Ve skutečnosti výkon JWST překonává očekávání „téměř ve všech směrech“. 

Kosmický odpad

Drobné kameny známé jako mikrometeoroidy jsou pro kosmické sondy na oběžné dráze blízké Zemi velmi známou hrozbou. Americká síť pro sledování vesmíru sleduje více než 23 000 kusů kosmického odpadu na oběžné dráze. Rozměry těchto předmětů jsou větší než velikost softbalového míčku. Miliony menších vesmírných kousků v okolí je však téměř nemožné monitorovat.

Místo toho NASA a další vesmírné agentury počítají s nevyhnutelnými srážkami. „Každá kosmická loď se nevyhnutelně setká s mikrometeoroidy,“ uvádí se v nové zprávě. Dosud šest mikrometeoroidů zanechalo na zrcadlech JWST znatelné „deformace“. V průměru to představuje přibližně jeden znatelný náraz za měsíc od spuštění teleskopu.

Se srážkami se počítalo

Se srážkami se ovšem počítalo. Při stavbě JWST inženýři záměrně zasáhli vzorky zrcadel objekty o velikosti mikrometeoroidů, aby otestovali, jak takové nárazy ovlivní výkon teleskopu. Nečekaná však byla velikost většího impaktoru, který promáčkl zrcadlo C3. Tento vesmírný kámen byl zřejmě větší, než na jaký se tým připravil, a vědci se nyní snaží posoudit, jaký dopad by mohly mít další podobné nárazy na JWST.

Teleskop funguje bez problémů

Na nové zprávě o stavu projektu, která zatím nebyla recenzována, se podílelo více než 200 vědců pracujících v NASA, Evropské kosmické agentuře (která se spolu s NASA a Kanadskou kosmickou agenturou podílela na výstavbě JWST) a dalších vědeckých institucích po celém světě. 

I přes nečekaný zásah do zrcadla C3 vědci zjistili, že teleskop po šestiměsíčním uvádění do provozu funguje bezchybně a má před sebou zářnou budoucnost plnou objevů. „JWST byl zamýšlen tak, aby umožnil zásadní průlom v našem chápání vzniku a vývoje galaxií, hvězd a planetárních systémů,“ uvádí se ve zprávě. Po tom, jak funguje po tomto poškození, není důvod nevěřit, že by JWST ve své misi selhal.

Jaké zásadní informace myslíte, že nám JWST zprostředkuje?

Zdroj: LiveScience

Článek Potvrzeno – Webbův teleskop je nenávratně poškozen. Zasáhl ho malý meteorit se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jediný pokus na dlouhou cestu 

Po dlouhých 14 letech je JWST (James Webb Space Telescope) konečně na oběžné dráze. Je největším a nejvýkonnějším dalekohledem, který byl kdy vypuštěn. Do vesmíru vzlétl z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně v Jižní Americe 25. prosince 2021. Za 3,5 minuty po svém startu dosáhl vrcholu zemské atmosféry. Asi o půl hodiny později se odpojila nosná raketa, rozvinuly se solární panely a vesmírný dalekohled zahájil dlouhou cestu na konečné stanoviště.

JWST se bude nacházet ve druhém Lagrangeově bodě (neboli L2) systému Slunce-Země. To je zvláštní pozice ve vesmíru zhruba 1,5 milionu kilometrů od naší planety, kde se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly soustavy tak, že teleskop umístěný v této pozici nemění vůči soustavě svou polohu. Během 29 dnů se konstrukce dalekohledu rozvinou, ale nebudou fungovat, dokud nevychladnou. Poté bude po následujících pět měsíců dalekohled testován a kalibrován pro vědeckou misi, která začne v polovině roku 2022.

Kontroverzní pojmenování 

Astronomové si od nového teleskopu slibují nové informace o exoplanetách až v nejvzdálenějších částech vesmíru. Observatoř je společným projektem NASA, Evropské vesmírné agentury a Kanadské vesmírné agentury. Původně byl nazván Vesmírný dalekohled nové generace a později pojmenován po Jamesi Webbovi, bývalém správci NASA.

Volba jména vyvolala protesty, protože vyšlo najevo zapojení Webba do pronásledování gayů a lesbiček. Tisíce astronomů podepsaly petici, kterou zahájili Dr. Chanda Prescod-Weinstein, astrofyzička Dr. Sarah Tuttle, astronomka Dr. Lucianne Walkowicz a astrofyzik Dr. Brian Nord, za změnu názvu. NASA to zatím odmítla, protože v archivech nenašla proti Webbovi žádné důkazy.

Co si myslíte o nátlaku na přejmenování teleskopu?

Zdroj: IFLScience, NASASolarSystemExploration

Článek Teleskop Jamese Webba je konečně na oběžné dráze. Zatímco astronomové slaví, gayové a lesbičky cítí křivdu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Největší kometa, jaká tu kdy byla

Největší odhadované rozměry této komety jsou až 360 kilometrů, což už hraničí s rozměry trpasličí planetky. Že se jedná nejspíš o kometu, odhadují vědci právě kvůli její vysoce excentrické oběžné dráze. Na kometu se jedná o nezvykle velký objekt, dosud největším kusem v této kategorii byla Sarbat. Ta měla právě 100 kilometrů a Sluneční soustavou proletěla v roce 1729. Nové těleso ovšem na této hranici rozměrů začíná.

Do prostoru Sluneční soustavy přichází z tzv. Oortova mračna. Jedná se o hypotetický oblak komet na kraji našeho solárního systému. Nejspíš jde o pozůstatek mlhoviny, ze které se zrodila i Sluneční soustava. Ač nebyl prokázán, většina astronomů jej bere za reálný objekt. Pro kohokoli, kdo by měl zájem o studium komety, je velmi dobrou zprávou, že na to má spoustu času, i když objekt nebude dost blízko na dobré prohlédnutí.

Webbův vesmírný teleskop

Pomoci jejímu pozorování v roce 2031 by měl nový vesmírný teleskop, pokud bude ovšem do té doby skutečně vypuštěn. Kometa se může navíc pro některé agentury stát tak významnou událostí, že za ní vyšlou vlastní průzkumnou misi. Klíčovou otázkou zatím je, zda jde vůbec o kometu. To se pozná podle toho, že se její povrch začne přiblížením ke Slunci odpařovat a vznikne onen legendární ohon, který všichni známe.

Odborníci si ovšem nejsou jistí, jestli vzdálenost od Slunce bude stačit na to, aby se objekt dostatečně zahřál. Podrobnosti o dráze tohoto tělesa jsou ještě velkou neznámou a průběžně jsou doplňovány. Není ani vyloučeno, že přítomnost ve Sluneční soustavě bude pro těleso znamenat jeho zánik. Každopádně i pokud by byl osud tohoto giganta takový, za deset let nás čeká velkolepá vesmírná podívaná.

Zdroj: ČT24, New Atlas, IFLS

Článek Čeká nás vesmírná podívaná. K Zemi se blíží sto kilometrů velká kometa. Jedná se doposud o největší, jakou známe se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.