Jaké jsou zdravotní přínosy bosé chůze?

„Tím nejpřímějším pozitivem je teoreticky to, že bosá chůze obnovuje přirozený vzorec naší chůze,“ vysvětluje Dr. Jonathan Kaplan, specialista na chodidla a kotníky z Hoag Orthopaedic Institute. Když se totiž projdete několika obchody s obuví, zjistíte, že většina z prodávaných bot má přídavné podpory a polštáře. A i když to může být velmi příjemný pocit, Dr. Bruce Pinker uvádí, že to brání použití některých svalových skupin, které naše tělo posilují.

Další efekty bosé chůze:

• Lepší kontrola nad celým tělem, když se dotýká povrchu.
• Větší rovnováha, propriocepce (tedy hloubková citlivost) a vědomí vlastního těla, což také ulevuje od bolesti.
• Lepší mechanika kroku, což může vést ke zlepšení potíží s boky a koleny.
• Udržení přirozeného rozsahu pohyblivosti chodidla i kotníku.
• Úleva od problémů způsobených špatně padnoucí obuví.
• Silnější svalstvo nohou, které podporuje záda.

Existují při chůzi naboso nějaká rizika?

Když se takto pohybujete doma, jste v poměrně bezpečném terénu. Jakmile ovšem zamíříte ven, vystavujete se mnoha potenciálním rizikům. „Bez adekvátní síly v chodidle riskujete špatnou mechaniku samotného kroku, což vede k větší náchylnosti ke zraněním,“ uvádí Kaplan. Tohle je klíčové hlavně v momentě, kdy s bosou chůzí začínáte. Dosud jste totiž strávili mnohem víc času obutí, tedy v pro chodidlo zcela odlišném terénu.

Dalším faktorem je pak povrch, po kterém se máte pohybovat. I když tedy jde o pro tělo přirozenější formu, bez ochrany od obuvi jste náchylnější na zranění z terénu. A jde jak o tvrdé nebo mokré povrchy či otázku teploty, tak i ostré věci, které mohou na zemi ležet. Venku jste pak ihned vystavení mnoha bakteriím a mikroorganismům. Hlavně lidé s cukrovkou by dle Dr. Christophera Dietze měli tohle probrat s lékařem.

Jak tedy takovou chůzi trénovat a jak se připravit?

Začínejte pomalu a mějte se svými chodidly trpělivost. Pro začátek zkuste 15–20 minut v lehkém terénu. Dovolte kůži a kotníkům, aby se na nové prostředí adaptovaly. S rostoucí jistotou můžete přidávat čas i náročnost terénu. Nejdříve trénujte uvnitř a zvykejte si na schody, dlažbu či koberce. Máte taky menší riziko, že šlápnete na něco nepříjemného či ostrého. Vnitřní terén můžete hlavně kontrolovat a připravit předem.

Dobrou možností je speciální obuv, která nohu chrání, ale přitom je velmi ohebná, a tedy velmi blízká chůzi naboso. Stejně tak zkoušejte cvičení na rovnováhu, například stoj na jedné noze, tlak na palce a snižování těla. Výbornou možností jsou také aktivity, které bosé nohy vyžadují, jako jóga, různé druhy tance nebo bojová umění. Každý den si pak kontrolujte chodidla kvůli případným zraněním.

Článek 5 minut chůze naboso denně tělo od základu změní. Nikdy není pozdě začít, ve stáří si člověk poděkuje se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Očistný proces dýchacích cest

Kýchání je v zásadě čisticí proces. Jeho úkolem je dostat z nosu a dutin všechno, co tam nemá co pohledávat. To se může týkat mnoha věcí jako prachu, pepře, kapiček parfému nebo zvířecích chlupů. Vlastně každá taková cizorodá částice začne sliznici dráždit, vede k silnému šimrání a to ke kýchnutí. Během něj vytváří lidské tělo uvnitř dýchacího systému sílící tlak. Na něm se podílí vaše plíce, hrdlo a dutiny, které jsou čím dál napjatější.

Nutno podotknout, že kýchání je nedobrovolné. Když se v dutině objeví nezvaný host, tělo se napne a křeč vyžene vzduch ven přímo raketovou rychlostí. Otolaryngolor Noam Cohen z Pensylvánské univerzity to přirovnává k opravě chyby v počítači. „Je to jako resetování sytému, jako zkratka Ctrl-Alt-Delete.“ Výzkum dánského oddělení otolaryngologie z roku 2002 ukázal, že 95 % lidí kýchá v průměru 4krát za den.

Mnohem větší napětí celého těla

Takže co kdybychom tohle všechno zadrželi? Pokud by to dělali skutečně všichni, dalo by se značně redukovat šíření nemocí. Nelze to však doporučit – snaha o zadržení vede k 24krát většímu napětí ve všech zúčastněných svalech dýchacích cest. Potenciální zranění zahrnují natažené svaly, protržené ušní bubínky a také praskání cév v očích. Vedlo by to tedy ke značným škodám na organismu a komplikacím, které by končily i smrtí.

Jsou zdokumentovány i případy lidí, kteří kýchání zadrželi a ucpali si dutiny včetně středního ucha. Současně s tím se jim dovnitř dostaly infekce. Kýchnutí je tedy obecně mnohem výhodnější. V roce 2018 přijali v Británii v nemocnici dalšího muže, který se snažil kýchnutí potlačit. Snaha vyústila ve vážné poškození hrdla a hltanu, který spojuje vaše ústa a nosní dutiny. Vzduch z jeho plic navíc prošel do okolních tkání a svalů a způsobil značné problémy.

Jeden problém by střídal jiný

V nemocnici zůstal tento chudák celý týden. Pokud bychom kýchání běžně drželi, nebude to vzácnost, ale běžná situace. Projevil by se takový přístup ovšem nějak na světových poměrech? Fráze „pozdrav pánbůh“ by se mimo kostely moc neobjevila. Výrobci pepře by si všimli malého poklesu v prodejích, lékaři zase v případech konkrétních nemocí. Zase by k nim ale chodilo více lidí se zarudlýma očima od praskání očních cévek.

Kýchání je velmi jednoduchá a zcela běžná činnost. Je to prostá tělesná funkce, kterou bereme jako součást normálního fungování našeho organismu. Někdy může být otravné, pokud by ale vypadlo z rovnice našeho zdraví, nastaly by komplikace mnohem větší. Zabere jen zlomek vteřiny, takže ho prostě nechme proběhnout. Navíc dokáže uvolnit stejný druh endorfinů jako orgasmus. Tak proč si ho odpírat?

Jaké kýchnutí vám způsobilo největší potíže?

Zdroj: ScienceNews

Článek Jestli někdy zadržujete kýchání, ihned přestaňte. Má podstatný účel, a pokud mu nedáte volný průchod, doplatíte na to se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vracení všeho na své místo

Protažení po spánku, byť jen na chvíli, vytáhne svaly z odpočinkové pozice, aby mohly opět pracovat. Tento proces nám následně pomůže s tím, že svalstvo zvládne všechny úkony a pohyby, které potřebujeme, abychom vstali a začali zase normálně fungovat. Zívání v tu samou dobu pomáhá obecně našemu krevnímu oběhu, což automaticky redukuje jakýkoli stres. Během spánku se všechno v těle uklidňuje, takže je potřeba to opět „nakopnout“.

Zívání dává srdci, endokrinním funkcím i našemu zažívání přesně ten počáteční impuls. Už se vám někdy stalo, že jste „zatuhli“ v jedné pozici, například vsedě v kině? Spánek dělá s naším tělem přesně to samé a navozuje ztuhlost a strnulost. Protažením uvádíme opět do pohybu svaly i klouby. Díky tomu jsme následně schopní běžných pohybů, i když neplánujeme žádné zvláštní aktivity. Je to stejné jako potřebné protažení před náročnějším cvičením.

Obnovení komunikace mozku a svalů

Stejný úkon také posiluje komunikační nervové cesty mezi mozkem a svalstvem celého těla. Zpětná vazba od svalů zase udává mozku, jak silné vzruchy má vysílat v rozličných situacích. Pokud nemáte rádi zívání, vězte, že je to způsob, jakým se organismus udržuje v bdělém stavu. Tento silně společensky nakažlivý reflex totiž ochlazuje mozek a pomáhá nám soustředit se na další aktivitu. Je to taková přirozená minikáva, fungující však jen krátce.

Stejně tak zíváme, když se nudíme, tělo se tak snaží zůstat „na příjmu“ i když konkrétní úkol je hrozně otravný. Protahování celého těla se tak dá vnímat jako systémový reset počítače. Silnějšími nápory nervových impulsů zvyšuje rychlost a intenzitu všech procesů, které nás udržují v bdění po celý den. Krom toho taky zvyšuje frekvenci srdečního tepu a rozvádí více krve do nejvzdálenějších tělesných končin.

V které části dne nebo při jaké aktivitě se protahujete nejvíc?

Zdroj: BrightSide

Článek Proč se vždycky protahujeme a zíváme, když se probudíme? Jde o životně důležitou instinktivní reakci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Postupující neblahý vliv sezení

Když si pohodlně sedíte u počítače a v klidu něco píšete, nejspíš si říkáte, co na tom vlastně může být negativního. Co by se vašemu tělu asi mohlo přihodit? Jenže právě pravidelné dlouhodobé sezení je spojené se vznikem některých nemocí. Hlavně cukrovky, srdečních chorob a poruch metabolismu. Antropologové totiž analyzovali pozůstatky našich předků a jasně zjistili, že některé choroby se před sedavým způsobem života nevyskytovaly.

„Buď to používej, nebo zahoď.“ To je staré rčení, které opravdu platí v případě vašich svalů. Když totiž celé dny sedíte, široké spektrum svalů postupně tuhne a ochabuje. To může vést ke zvýšené křehkosti kostí a následně pádům či zlomeninám. Čím méně tělesné aktivity, tím větší riziko osteoporózy, tedy řidších kostí. Právě tento posun se u našich předků, kteří trávili celý den v pohybu, nikdy nevyskytl. Jejich kosti byly pevné, pružné a odolné, protože si celý den nesedli.

Chronické bolesti při home office

Značná skupina lidí přešla během pandemie na home office a část z nich si tento režim oblíbila. Jenže je s ním spojeno právě riziko ještě výraznějšího výlučného sezení, nejčastěji u počítače. Velmi snadno si tak můžete přivodit tromboflebitidu povrchových žil. Jedná se o objevení krevní sraženiny a následný zánět okolní tkáně v noze. Tyto sraženiny se pak mohou dostat i do plic nebo přímo do srdce. Řešením je například pracovat chvíli vestoje.

Při sezení u počítače je velmi snadné zatuhnout v jedné pozici. To ovšem dlouhodobě, a hlavně nepřirozeně zatěžuje především krční páteř. Flexibilní části jako svaly a šlachy se tomuto nastavení postupně přizpůsobí a pak je o to těžší a bolestivější je dostat do původního stavu. Co s tím? Použijte pravidlo 20/20/20 – každých dvacet minut vstaňte a během dvaceti vteřin ujděte alespoň 20 stop, tedy zhruba 6 metrů. Vaše tělo si tak udrží flexibilitu. Taky vám u monitoru pravidelně zatuhne krk?

Zdroj: EatThis

Článek Co se děje s vaším tělem, když mu nedopřáváte dostatečný pohyb? Pravda vás vyděsí, koukejte hned vyskočit na nohy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.