<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>střet &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/stret/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Tue, 17 Mar 2026 09:41:26 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>střet &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Můžete sníst zvíře, které jste srazili autem? Předtím, než ho naložíte do kufru, se zamyslete nad všemi „ale“</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/rizikovost-konzumace-srazeneho-zvirete/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 29 Apr 2022 02:39:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[jídlo]]></category>
		<category><![CDATA[střet]]></category>
		<category><![CDATA[zvíře]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=83670</guid>

					<description><![CDATA[<p>Jestliže jste narazili na sraženou srnu, zamyslete se předtím, než ji naložíte do kufru svého auta. Ne všechna sražená zvířata je bezpečné jíst.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Podle dostupných statistik dochází ročně v&nbsp;České republice k&nbsp;více než 7 tisícům dopravních nehod zaviněných srážkou se zvěří – jen za loňský rok jich bylo 7&nbsp;329. Ve Spojených státech amerických je to mnohonásobně více – <strong>ročně zemře na silnicích přes 300 tisíc zvířat</strong>. Nejrizikovějšími časovými úseky jsou obecně dvě hodiny po západu slunce a jedna hodina před jeho východem. Většina usmrcených sražených zvířat je ponechána vedle komunikace k&nbsp;pozdějšímu odklizení, ale existují výjimky, kdy si viník nehody sraženou „kořist“ odveze.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zdechlinu-nejprve-d-kladn-zkontrolujte">Zdechlinu nejprve důkladně zkontrolujte</h2>



<p>Mezi lidmi se najdou tací, kteří po sražení a usmrcení divoké zvěře neváhají ani vteřinu a ihned ji nakládají do kufru svého automobilu. Dokonce existují ti, kdo jsou schopni odvézt i zdechlinu, která již nějakou dobu vedle silnice leží, a jíž sami nesrazili. Patříte-li mezi ně, nebo vás takové počínání někdy napadlo, měli byste <strong>mrtvé zvíře vždy nejprve důkladně prohlédnout</strong>. V&nbsp;opačném případě byste si mohli přivodit nepříjemné zdravotní problémy. Základním pravidlem, které byste si měli zapamatovat, je, že zvíře by mělo být sraženo před méně než 12 hodinami.</p>



<p>Je-li časový úsek delší, mohlo být maso zvířete kontaminováno hmyzem, bakteriemi či mikroby. Sražená zvěř by také neměla mít poškozený žlučník. Pozor byste si měli dát rovněž na jakoukoliv mršinu, která vykazuje příznaky vztekliny či jiného onemocnění. Jistě, přítomnost bakterií v&nbsp;těle zvířete ve většině případů nerozeznáte, ale <strong>uvidíte-li v&nbsp;otevřených ranách hmyzí larvy</strong>, raději se zdechlině obloukem vyhněte. Vyvarovat sbírání těl sražených savců byste se měli rovněž i v&nbsp;horkých letních dnech, kdy zdechliny podléhají rychlejšímu <a href="/tag/rozklad/">rozkladu</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-je-odvoz-sra-en-ho-zv-ete-leg-ln">Je odvoz sraženého zvířete legální?</h2>



<p>Jestliže byste se přeci jen odhodlali k&nbsp;odvozu mrtvého zvířete (v tuzemsku zpravidla srny/srnce, laně či divokého prasete), měli byste si uvědomit, že v&nbsp;tu chvíli pytlačíte. Na rozdíl od některých států v&nbsp;USA, kde je sbírání zdechlin na silnicích legální, vám <strong>hrozí v&nbsp;České republice dle zákona tvrdý postih</strong>. I přesto, že zvíře zemřelo po srážce s&nbsp;vozidlem, se stále jedná o majetek vlastníka příslušné honitby, v&nbsp;níž ke srážce došlo. V&nbsp;případě, že srazíte divoké zvíře (a to i pokud po střetu odběhne), byste tedy měli pokaždé uvědomit Policii České republiky.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/srazeny-los.jpg" alt="" class="wp-image-83673 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/srazeny-los.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/srazeny-los-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/srazeny-los-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/srazeny-los-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/srazeny-los-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /><figcaption>U některých mršin je konzumace vyloučená již při letmém pohledu</figcaption></figure>



<p>Policisté na základě vašeho podnětu vyrozumí majitele či správce příslušné honitby. Ten je povinen na své náklady <a href="/tag/zvire/">zvíře</a> ze silnice odklidit a naložit s&nbsp;ním dle svého uvážení. Naopak ve zmiňovaných Spojených státech amerických si můžete <strong>ve více než polovině států sražené zvíře bez postihu odvézt</strong> (např. Tennessee či Texas). Ve zbylých státech (např. Aljaška) jsou přejetá zvířata státním majetkem a jejich zdravé maso se zpracovává a distribuuje rodinám v&nbsp;nouzi.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Co byste byli schopni v&nbsp;případě potřeby sníst?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-thescientist">Zdroj: <a href="https://www.the-scientist.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheScientist</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/rizikovost-konzumace-srazeneho-zvirete/">Můžete sníst zvíře, které jste srazili autem? Předtím, než ho naložíte do kufru, se zamyslete nad všemi „ale“</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Co kdyby Zemi vcucla černá díra? Vědci uvažují o 4 možných scénářích, co by se s planetou stalo</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/stret-zeme-s-cernou-dirou/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 29 Apr 2022 02:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Černá díra]]></category>
		<category><![CDATA[střet]]></category>
		<category><![CDATA[Země]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=84448</guid>

					<description><![CDATA[<p>Černé díry jsou stále opředeny tajemstvím. Vědci jsou nicméně přesvědčeni, že ví, co by se stalo se Zemí, kdyby se k nim příliš přiblížila.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Vesmír stále oplývá větším množstvím záhad, než poskytuje řešení. Jedním z řady hlavolamů jsou i černé díry. Ačkoliv je jejich existence relativně dobře popsána, dosud zaznívají hlasy, že tyto objekty vůbec neexistují. Ovšem <strong>ani ti, kteří se na&nbsp;jejich bytí shodnou, nedokáží nalézt spolehlivé vysvětlení</strong> pro to, co se stane s&nbsp;tělesy, jež se k&nbsp;černým dírám dostanou příliš blízko. V&nbsp;současné chvíli jsou nejdiskutovanějšími 4 možné scénáře. Zjistěte, jak by to vypadalo, kdyby se k&nbsp;černé díře příliš přiblížila Země.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-1-ze-zem-by-se-stala-pageta">1) Ze Země by se stala „špageta“</h2>



<p>Pravděpodobnost, že Zemi pohltí černá díra, je v&nbsp;současnosti velmi nízká, avšak do budoucna ji nelze zcela vyloučit. Jen v&nbsp;naší galaxii se nachází přes 100 milionů (identifikovaných) černých děr. Ty <strong>vznikly zpravidla gama zábleskem či explozí hypernovy</strong> (čili hvězd 10–20krát větších než Slunce, které se zhroutily samy do sebe). Kolapsary neboli hvězdné černé díry mají v&nbsp;průměru asi 16 kilometrů. Mnohem větší jsou supermasivní černé díry, které mají průměr o velikosti naší Sluneční soustavy, a jež se nachází zpravidla ve středech galaxií.</p>



<p>Pokud by se <a href="/tag/zeme/">Země</a> (nebo jakékoliv hmotné těleso) dostala do přílišné blízkosti černé díry (k tzv. horizontu událostí), začala by se podle jedné z&nbsp;teorií nejprve protahovat a poté by se rozpadla. <strong>Vědecky se tento jev nazývá špagetifikace</strong> – gravitační síly černé díry působí na tu část tělesa, která je k&nbsp;ní blíže silněji, což způsobuje jeho prodlužování a zužování. S&nbsp;tím, jak se těleso přibližuje, se celý tento proces zrychluje. Nakonec by se ze Země stal pouze proud subatomárních částic, které směřují do středu díry.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-2-zk-zu-by-p-inesla-radiace">2) Zkázu by přinesla radiace</h2>



<p>Druhá z&nbsp;teorií počítá s&nbsp;tím, že by Země zanikla ještě dříve, než by se k&nbsp;samotnému horizontu událostí dostala. Horizont událostí je fyzikální veličina černé díry; zjednodušeně řečeno se jedná o <strong>oblast, z&nbsp;níž nemůže uniknout žádné elektromagnetické záření</strong> – ani světlo. Během vtahování do černé díry uvolňuje hmota obrovské kvantum záření. Právě mimořádné množství radiace by způsobilo okamžitou destrukci Země i života na ní.</p>



<p><blockquote class="twitter-tweet"><p lang="en" dir="ltr">Scientists have obtained the first image of a black hole, using Event Horizon Telescope observations of the center of the galaxy M87. The image shows a bright ring formed as light bends in the intense gravity around a black hole that is 6.5 billion times more massive than the Sun <a rel="nofollow" href="https://t.co/AymXilKhKe">pic.twitter.com/AymXilKhKe</a></p>— Event Horizon &#8218;Scope (@ehtelescope) <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/ehtelescope/status/1115964692802019328?ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">April 10, 2019</a></blockquote> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script></p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-3-ze-zem-by-se-stal-hologram">3) Ze Země by se stal „hologram“</h2>



<p>Vcelku provokativní je teorie Samira D. Mathura, jenž se specializuje na teorii strun a fyziku černých děr. Mathur je přesvědčený, že kdyby černá díra pohltila Zemi, nedošlo by k&nbsp;destrukci planety, ale k&nbsp;vytvoření její „repliky“. <strong>Černá díra by totiž vytvořila její téměř přesný holografický obraz</strong>. Na argument svých odpůrců – že by černé díry musely vytvářet naprosto přesné kopie – odpovídá jednoduše. Podle Mathura je nedokonalost základem <a href="/tag/vesmir/">vesmíru</a> i života, tedy i černé díry musí být nedokonalé.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-4-nel-tostn-slapov-roztr-en">4) Nelítostné slapové roztržení</h2>



<p>Poslední teorie hovoří o tzv. slapovém roztržení (anglicky Tidal Disruption Event, TDE). Během této události supermasivní černá díra hvězdu, jež se dostala do její blízkosti, rozdrtí. Část materiálu je rozptýlena do vesmíru. Zbytek,<strong> který se tímto způsobem uvolní, následně krouží</strong> kolem černé díry v&nbsp;tzv. akrečním disku (je tvořený horkým a jasným plynem), přičemž se rozžhaví na extrémní teploty, září rentgenovým zářením a posléze zmizí za horizontem událostí.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Co se podle vás stane s&nbsp;tělesy, které pohltí černá díra?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-obsluzna-rutina-kodu-pro-vlozeni wp-block-embed-obsluzna-rutina-kodu-pro-vlozeni wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="What If Earth Were Sucked Into a Black Hole?" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/KtoefCOBcgg?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-science">Zdroj: <a href="https://www.science.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Science</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/stret-zeme-s-cernou-dirou/">Co kdyby Zemi vcucla černá díra? Vědci uvažují o 4 možných scénářích, co by se s planetou stalo</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/KtoefCOBcgg" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/KtoefCOBcgg" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma střet - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/cerna-dira-zeme.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Ukrajina adaptuje malé drony na speciální operaci. Jejich misí bude shazovat na ruské jednotky Molotovovy koktejly</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/civilni-drony-nosi-molotovy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 17 Mar 2022 03:03:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[mise]]></category>
		<category><![CDATA[střet]]></category>
		<category><![CDATA[válka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=74799</guid>

					<description><![CDATA[<p>Armádní drony už ruským konvojům a těžké technice při invazi na Ukrajinu poměrně zatápí. Tamní úřady ovšem vyzvaly ke spolupráci také civilní techniku.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ukrajinské úřady oficiálně vyzvaly dobrovolníky z řad civilních majitelů dronů, aby upravili svoje stroje pro válečné využití. Méně než dva týdny po tomto apelu se objevují civilní drony, které<strong> na ruské jednotky shazují Molotovovy koktejly</strong>. Kombinace inovace, týmové práce a tradice sovětské éry „montování věcí dohromady“ jakýmkoli funkčním způsobem tak nese své ovoce. Hořlavá donáška už se <a href="https://nypost.com/2022/03/10/ukrainians-develop-drone-that-drops-molotov-cocktails/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">objevila i na fotkách <em>New York Postu</em></a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-m-na-s-ofici-ln-produkc">Záměna s&nbsp;oficiální produkcí</h2>



<p>Zmíněný zpravodaj ovšem nezachytil konkrétní značku strojů a následně tvrdil, že se jedná o drony <em>Ukrainian Territorial Defence Forces</em>. Ve skutečnosti byly drony vylepšeny poutacím systémem <strong>pro upevnění Molotovova koktejlu z&nbsp;pivní lahve</strong>. Ten je určen pro cíle v&nbsp;ruské <a href="/tag/armada/">armádě</a>. Zapojení dronů zahrnuje spolupráci UTDF, které trénuje dobrovolníky odboje hlavně ve výrobě koktejlů a ovládání strojů. Ruku přiložil i pivovar Pravda.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="677" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusky-tank.jpg" alt="" class="wp-image-74806 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusky-tank.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusky-tank-320x217.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusky-tank-768x520.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusky-tank-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/rusky-tank-720x487.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Kdokoli touží svlažit své hrdlo produkty od malého, uměleckého a vysoce vlasteneckého pivovaru, musí ovšem momentálně počkat, protože firma je ve státních službách. <em>„Náš <strong>pivovar přestal 24. února s&nbsp;vařením piva</strong> a začal vyrábět Molotovy, abychom vyhráli válku!“</em> Produktová stránka „nápoje“ informuje zákazníky, že <em>„Mohou přispět koupí koktejlu.“</em> Každá láhev zápalné směsi stojí 100 ukrajinských hřiven (asi 76 korun).</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zvl-tn-dod-vka-p-es-rusk-jednotky">Zvláštní dodávka přes ruské jednotky</h2>



<p>Pro objednávky nad 25,12 dolarů nabízí pivovar dopravu zdarma. Aktuálně to nejspíš znamená přelet nad ruskými jednotkami pomocí domácích dronů. Láhev je na nich naležato, zřejmě aby nepřekážela výhledu přímo dolů. <strong>Držadla ve tvaru L svírají láhev u dna i hrdla.</strong> Kolem lahve je ještě plastový proužek, který po shození Molotova zůstává na místě. To naznačuje shození zadem, což vede k úpravě zadní kamery.</p>



<p>Ať už to funguje jakkoli, spojení dobrovolných „dronařů“, ukrajinských úřadů a pivovarníků ukazuje další vyostření <a href="/tag/stret/">střetů</a>. A nevypadá to, že by se jednalo o poslední partyzánskou akci. <strong>Nakonec modifikace dronů nemusí končit u pivních lahví.</strong> Mohou následovat plynové bomby nebo granáty. Takto drony využívaly mexické drogové kartely nebo radikální skupiny z Blízkého východu. Nevyhnuly se jim ani ukrajinské separatistické regiony.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaké další podoby podle vás tento konflikt nabere?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Ukrainians develop terrifying drone that drops Molotov cocktails" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/gcQdbEpfjTY?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-science">Zdroj: <a href="https://www.science.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Science</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/civilni-drony-nosi-molotovy/">Ukrajina adaptuje malé drony na speciální operaci. Jejich misí bude shazovat na ruské jednotky Molotovovy koktejly</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/gcQdbEpfjTY" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/gcQdbEpfjTY" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma střet - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/dron-molotov-ukrajina.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Co by se stalo, kdyby měl Měsíc dopadnout na Zemi? Již při poloviční vzdálenosti by došlo k neodvratitelné katastrofě</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/stret-mesice-se-zemi-by-byl-katastrofou/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 10 Mar 2022 03:12:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[měsíc]]></category>
		<category><![CDATA[střet]]></category>
		<category><![CDATA[Země]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=68363</guid>

					<description><![CDATA[<p>Měsíc je často brán za samozřejmost, ačkoliv má na život na Zemi velký vliv. Ve chvíli, kdy by se začal nezadržitelně přibližovat, by se začaly proměňovat i přírodní podmínky.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Měsíc je všem lidem notoricky známý; ostatně setkáváte se s&nbsp;ním denně, kdy ho můžete pozorovat na noční obloze (a někdy i během světlé části dne). Je jedinou přirozenou družicí Země a <strong>naši planetu obíhá ve vzdálenosti 384&nbsp;403 kilometrů</strong>. Co do velikosti je oproti Zemi přibližně čtvrtinový. Hmotností se nicméně výrazně liší – Měsíc je o více než 98 % lehčí. I přesto má velký význam – bez Měsíce by život na Zemi tak, jak ho znáte, prakticky nebyl možný. Katastrofou by ovšem bylo i to, kdyby se přiblížil příliš blízko.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kdyby-se-m-s-c-nezadr-iteln-p-ibli-oval-k-zemi">Kdyby se Měsíc nezadržitelně přibližoval k&nbsp;Zemi</h2>



<p>Teorie, že se jednoho dne Měsíc začne přibližovat k&nbsp;Zemi, až do ní nakonec narazí, není jen pouhým tématem filosofické debaty. Před několika lety ji svým bádáním podložil planetolog Jason Barnes. Tento<strong> </strong>renomovaný <strong>odborník na planetární vědy prostřednictvím výpočtů zjistil</strong>, že asi za 65 miliard let Měsíc zpomalí Zemi natolik, že se její rotace kolem zemské osy bude shodovat s&nbsp;jeho oběžnou dobou. V&nbsp;tento moment se Měsíc začne k&nbsp;Zemi spirálovitě přibližovat. Na Barnesovo zjištění navázali jiní, kteří popsali, co se se Zemí následně stane.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="659" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mesic-obloha.jpg" alt="" class="wp-image-68384 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mesic-obloha.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mesic-obloha-320x211.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mesic-obloha-768x506.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mesic-obloha-710x467.jpg 710w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mesic-obloha-720x474.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Nutno podotknout, že odborníci počítali s&nbsp;tím, že přibližování k&nbsp;Zemi by bylo velmi rychlé, a to tak, že by se nestihly projevit přidružené jevy, jako je například <a href="/tag/doba-ledova/">doba ledová</a>. V současné chvíli se Měsíc od Země vzdaluje rychlostí asi 3,8 centimetru za rok. Přesto <strong>jednou (pravděpodobně) dosáhne onoho bodu zlomu</strong>, kdy se začne přibližovat. Až bude Měsíc v&nbsp;daleké budoucnosti k&nbsp;Zemi o 80&nbsp;000 kilometrů blíže než nyní, jeho vzdálenost bude odpovídat té, v&nbsp;níž se nacházel před 2,1 miliardami let. </p>



<p>Nejvýrazněji by poté ovlivnil příliv a odliv, které by byly dvakrát vyšší. Rovněž by se zintenzivnila jeho záře. Pokud by byl Měsíc o 192&nbsp;201 kilometrů blíže, tedy v&nbsp;polovině své současné vzdálenosti, <strong>příliv a odliv by byly až osmkrát vyšší</strong> (např. v&nbsp;Evropě v&nbsp;zátoce Mont-Saint-Michel, kde v&nbsp;současnosti příliv dosahuje asi 13 metrů, by dosahoval 104 metrů). Některé části pevniny by tak zůstaly většinu dne zatopené. Kromě slapových jevů by Měsíc ovlivnil i vulkanickou činnost Země. Pevninou by tak otřásaly mohutné erupce a život by ztěžovalo množství lávy.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-pohostinn-planety-by-se-stala-neobyvateln">Z&nbsp;pohostinné planety by se stala neobyvatelná</h2>



<p>V&nbsp;momentě, kdy by se Měsíc přiblížil na desetinu své současné vzdálenosti (tedy 38&nbsp;400 kilometrů), by se staly pobřežní oblasti zcela neobyvatelné. Výška přílivu a odlivu by v&nbsp;tuto chvíli ničila města a infrastrukturu hluboko ve vnitrozemí. <strong>Oběžná doba Měsíce by se rovněž výrazně zkrátila</strong> – Zemi by obkroužil za méně než 24 hodin. Při vzdálenosti 19&nbsp;000 kilometrů by slapové jevy dosahovaly do výšky neuvěřitelných 7&nbsp;600 metrů (což je o „pouhých“ 1&nbsp;249 metrů méně, než je výška Mount Everestu) a dno oceánů by se obnažilo.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="625" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/vlny-tsunami.jpg" alt="" class="wp-image-68397 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/vlny-tsunami.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/vlny-tsunami-320x200.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/vlny-tsunami-768x480.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/vlny-tsunami-720x450.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Ve vzdálenosti 18&nbsp;490 kilometrů by se Měsíc vlivem vlastních gravitačních sil ve spojitosti se slapovými silami zhroutil a vytvořil by kolem Země prstenec. Existenci této přesné vzdálenosti v&nbsp;19. století prokázal <strong>francouzský astronom Édouard Roche, pročež se nazývá „Rocheova mez pro Měsíc“</strong>. Ovšem pokud by z&nbsp;nějakého důvodu k&nbsp;jeho rozpadu nedošlo, zemská kůra by se začala otřásat. Jestliže by Měsíc pokračoval v přibližování k&nbsp;<a href="/tag/zeme/">Zemi</a>, ve vzdálenosti 400 kilometrů by kolem ní oběhl za několik hodin.</p>



<p>Byl by již tak veliký, že by zakrýval více než polovinu oblohy, a každou hodinu a půl by způsobil celosvětovou potopu. V&nbsp;momentě, kdy by dosáhl hranice atmosféry (tzv. Kármánova hranice), <strong>začal by přitahovat veškerou vodu na Zemi</strong>, přičemž nejhorší situace by byla v&nbsp;rovníkových oblastech. Při střetu Měsíce a Země by poté velmi pravděpodobně došlo k jejich zhroucení, roztavení a opětovnému spojení v&nbsp;jedno těleso.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak byste reagovali, kdyby se Měsíc začal „řítit“ k Zemi?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LiveScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/stret-mesice-se-zemi-by-byl-katastrofou/">Co by se stalo, kdyby měl Měsíc dopadnout na Zemi? Již při poloviční vzdálenosti by došlo k neodvratitelné katastrofě</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Proč mezi sebou bojují zvířata jednoho druhu nebo i rodiny? Jejich střety jsou klasifikovány na 2 druhy</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/proc-spolu-zvirata-bojuji/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 04 Mar 2022 03:46:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[střet]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=69526</guid>

					<description><![CDATA[<p>S existencí více jak 8,7 milionů zvířecích druhů po celém světě není překvapivé, že se spolu jedinci ne vždycky dohodnou. Různé střety a souboje jsou nedílnou součástí divočiny.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Tato dovednost je ostatně velmi důležitým ukazatelem schopnosti přežít tváří v&nbsp;tvář nebezpečí. K&nbsp;soubojům ovšem zdaleka nedochází jen mezi predátorem a jeho kořistí.<strong> </strong><a href="https://www.bbc.co.uk/bitesize/guides/z2vjrwx/revision/5" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Vědci totiž tyto střety klasifikují</a> dvěma způsoby. Ty mezi <strong>různými druhy jsou interspecifické</strong> a ty uvnitř druhu – i třeba jedné rodiny – intraspecifické. Střet lovce s&nbsp;kořistí je typem souboje, který známe všichni, hlavně rodiče. Ti mají za úkol chránit především svá mláďata.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-bl-zk-setk-n-interspecifick-ho-druhu">Blízká setkání interspecifického druhu</h2>



<p>Turisté, kteří tráví pravidelně čas v&nbsp;<a href="/tag/divocina/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">divočině</a>, dobře vědí, že se nemají motat mezi medvědici a mláďata nebo pumu a její potomky. Ovšem i březí samice nebo zvíře čerstvě po narození mláďat ukazuje větší sklony k&nbsp;agresivitě. <strong>A tohle se rozhodně nevztahuje jen na matky.</strong> Samci lasiček například velmi rychle ukazují zuby a útočí, jakmile cítí hrozbu mířenou na svá mláďata. Protože zvířata také potřebují prostor a potravu, bojují spolu rovněž o území.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="597" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/trkajici-se-kozy.jpg" alt="" class="wp-image-69533 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/trkajici-se-kozy.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/trkajici-se-kozy-320x191.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/trkajici-se-kozy-768x458.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/trkajici-se-kozy-720x430.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Některá jsou přitom teritoriálnější než ostatní, nicméně všechna musí tuto potřebu nějak uspokojit. Například pták salašník modrý si pro život vybral území, po němž touží řada jiných ptáků. <strong>Dostal se tak až na pokraj vyhynutí</strong>. Sameček musí s vypětím všech sil bránit své teritorium o ploše jednoho až dvou akrů, což ale zajistí předání kvalitního genetického materiálu další generaci. Možná vás to překvapí, ale řada konfliktů vzniká i kvůli mezidruhovému páření.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-udr-en-v-eho-v-rodin">Udržení všeho v&nbsp;rodině</h2>



<p>Například u motýlic mají samci problém rozeznat samičky vlastního druhu kvůli podobnému zbarvení jako u příbuzných druhů. Navíc motýlice jsou velmi agresivní proto, že mají krátký čas na život, nalezení partnera a reprodukci. V&nbsp;jejich případě jde jen o několik týdnů. <strong>Vítězové předají svou DNA dále</strong>. Jiné druhy, které žijí déle, si tuto agresivitu nechávají jen na pářící sezónu. Mladí šimpanzi proto vyhánějí starší samce, aby omezili soutěž o zdroje, území a také samičky. Bojuje se tedy hlavně o sociální postavení a zdroje.</p>



<p>To se přímo vztahuje k&nbsp;hierarchii a z&nbsp;ní plynoucí dominanci. Tedy síti společenských vztahů, které mezi sebou mají příslušníci daného druhu. Rivalita sourozenců, se kterou má většina lidí zkušenosti, je<strong> klasickou ukázkou boje o dominanci</strong>. Souboj může začít u jídla a nad mršinou, následně se z&nbsp;něj stane boj o dominanci. Dominance má bezpochyby svoje výhody, které závisí na konkrétním živočišném druhu a jeho povaze.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-s-la-a-jej-pro-a-proti">Síla a její pro a proti</h2>



<p>Nicméně například u paviánů je někdy spojena i s&nbsp;negativními následky. Dominantní samci často brání svoje podřízené před ostatními. Ovšem pokud nejsou samci poblíž, právě tito <strong>podřízení paviáni bývají častěji zraněni nebo zabiti</strong>. Výsledkem je pak průběžný pokles populace. Důležitou roli hraje i celková kondice, která ne vždy koreluje s dominantním postavením. Agresivní jedinec se může postavit dalším členům klanu a získat tak převahu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/pavian-vudce-samec-opice.jpg" alt="" class="wp-image-70663 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/pavian-vudce-samec-opice.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/pavian-vudce-samec-opice-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/pavian-vudce-samec-opice-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/pavian-vudce-samec-opice-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/pavian-vudce-samec-opice-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>To však automaticky neznamená, že je zároveň schopen trvale bránit smečku proti predátorům nebo obhajovat zdroje. Pokud budou slabší jedinci takového vůdce slepě následovat, <strong>způsobí to celé skupině ve výsledku újmu</strong>. Jedna z&nbsp;velmi zajímavých forem boje mezi zvířaty ovšem nemá s&nbsp;agresí nic společného. Ani nejde o obranu území nebo souboj o samičku. Je to hra na boj, která se objevuje napříč mnoha zvířecími druhy.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-cvi-n-souboje-mezi-zv-aty">Cvičné souboje mezi zvířaty</h2>



<p>Této aktivitě se věnuje mnoho druhů a zahrnuje škrábance nebo zásahy, které však nezpůsobují žádnou reálnou újmu. Funkce tohoto typu souboje zajímá vědce už nějaký čas. Badatelé z&nbsp;Alberty v&nbsp;Kanadě zjistili, že <strong>to pomáhá zvířatům kontrolovat svoje chování</strong> v&nbsp;interpersonálních vztazích uvnitř vlastní rodiny. Hrou na boj zvířata také trénují odlišné způsoby přežití a hledají ty nejlepší pro dané podmínky.</p>



<p>Když se pak objeví skutečný <a href="/tag/konflikt/">konflikt</a>, mají už dovednosti pro opravdové přežití nacvičené. Navíc jsou si jistější vlastní silou, obratností a vytrvalostí. Různé hry tohoto typu jim také rozvíjejí mozek. To znamená lepší <strong>adaptabilitu na proměnlivé podmínky okolního prostředí</strong>. Takže když přijde na soupeření, jen do toho, pusťte se se svými sourozenci do křížku, může to být i pro dobro celé rodiny. Ze slabých jedinců silná rodina nevznikne.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Kdy jste se naposledy připletli ke zvířecí bitvě a jak dopadla?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LiveScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/proc-spolu-zvirata-bojuji/">Proč mezi sebou bojují zvířata jednoho druhu nebo i rodiny? Jejich střety jsou klasifikovány na 2 druhy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
