Rozsáhlá sada testů

Vědci u všech účastníků bádání testovali dovednost číst nahlas, pamatovat si čísla, přiřazovat čísla, čas a písmena. U prvního šlo o porozumění, u druhého o schopnost analytického myšlení, ve třetím případě pak rozvažování. Došlo i na obecnou paměť a abstraktní myšlení. Vyšlo najevo, že kdo pracoval 25 hodin za týden, měl ve všech směrech ty nejlepší výsledky. Kdo se v pracovním týdnu dostal až na 55 hodin, vedl si celkově mnohem hůře.

„Stále více zemí na světě posouvá věk odchodu do důchodu. Z toho plyne, že lidé už teď pracují mnohem déle, než by skutečně měli,“ podotýká k výsledkům testů prof. Colin McKenzie, jeden z autorů výzkumu. „Zapomínáme na to, že práce je dvousečná zbraň. Zatímco totiž naše mozkové funkce stimuluje, příliš dlouhé hodiny současně vyvolávají stres a mozek unavují. To znamená potenciální celkové zhoršení našich kognitivních funkcí.“

Námitky k omezené analýze

„Práce na plný úvazek je pro naše kognitivní funkce ovšem stále lepší než nepracovat vůbec. Nepřichází ovšem žádné zvýšení její efektivity.“ Celková data tohoto výzkumu byla získána z domácností, příjmů a pracovní dynamiky australských podmínek. Průzkum prováděl Melbourne Institute of Applied Economics and Social Research na University of Melbourne. Roli hrály také rodinné struktury a subjektivní pocity spokojenosti.

Ozývají se ovšem i polemiky, například od Gerainta Johnese, profesora ekonomiky na Lancaster University Management School. „Badatelé se zabývali pouze lidmi nad 40 let věku. Nemohou tím pádem tvrdit, že se tato skupina liší od jakékoli jiné skupiny pracovníků. Zjistili jen to, že se kognitivní funkce člověka zlepšují do 25 hodin za týden a následně zase klesají.“ Jde tak v zásadě o normální mechanismus únavy po nějaké míře vypětí.

Odkdy máme vlastně víkendy?

„Ve skutečnosti je ten první pokles poměrně marginální. Při růstu pracovních hodin na 35 za týden se to na kvalitě práce nijak výrazně neprojeví. Jakmile je překročeno klasických 40 hodin týdně, je pokles už mnohem znatelnější,“ dodává Johnes. Pracovní vyhláška zavádějící 5denní pracovní týden u nás vstoupila oficiálně v platnost 29. září 1968. Opatření naprosto změnilo fungování českých podniků, následně ale také společnost jako celek.

Kromě jiného stálo dvoudenní volno za obrovským rozmachem velmi oblíbené tuzemské „disciplíny“, konkrétně chataření. Českoslovenští ekonomové na konceptu pracovali od počátku dekády a jednou z námitek byla obava z hospodářského poklesu. Nejdřív bylo volno jen každý druhý víkend a omezovalo se o vyučování. Volná sobota byla jednou z největších změn v přístupu k práci, srovnatelné je jen stanovení 8hodinové pracovní doby z prosince 1918.

Článek „Lidé nad 40 let by neměli pracovat více než 3 dny v týdnu,“ tvrdí vědci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

První desítky minut kávy v systému

Během prvních minut po vypití vstupuje kofein do našeho krevního řečiště. S tím souvisí zvýšení krevního tlaku a taky pulsu, srdce se zkrátka rozjede. Během dalších deseti minut ucítíme rostoucí soustředěnost a obecně jsme nabuzení. Máme větší šanci na nalezení řešení problémů a dobře nám jde rozhodování včetně toho obtížného. Ostatně proto se káva stala hlavním nápojem na pracovištích a pro mnoho lidí už je doslova palivem.

Zatím co nárůstá naše soustředěnost, kofein se dostává také k adenosinovým receptorům v mozku. Navázání na ně způsobí, že jsme odolnější proti únavě. Když od vypití kávy uplyne půl hodiny, tělo začne produkovat adrenalin. To může také způsobit ostřejší vidění, protože se rozšíří oční zorničky, i když jen trošku. Dalším krokem je zvýšení hladiny serotoninu v těle. Zlepšují se funkce neuronů odpovědných za motoriku, máme dočasně posílené svaly.

Následující jednotky hodin

Asi čtyři hodiny po konzumaci kávy může tento nápoj ovlivnit rychlost toho, jak naše buňky uvolňují energii. Když k tomuto efektu dojde, tělo začne rychleji rozkládat tuky – i tehdy, pokud se nehýbete. Kofein stimuluje žaludek a podporuje vyšší produkci trávicích šťáv. Šest hodin po vypití kávy se projeví také diuretický (močopudný) efekt, dojde tedy ke zvýšené tvorbě moči.

Kromě samotné vody přijde naše tělo i o některé základní minerály a vitamíny. Tato ztráta může vést k lehké nerovnováze v metabolismu vápníku. Na rozdíl od čajů se lze kávou předávkovat. Přílišné množství kávy při absenci jiných nápojů může snadno vést k narušení spánku či problémům se zažíváním. Kofein sám je navíc návykový, jeho nedostupnost se projevuje abstinenčními příznaky.

Zdroj: BrightSide

Článek Pijete ráno šálek kávy? Nepříjemná pravda, co všechno se s vaším tělem děje za pár minut a hodin po konzumaci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Stimulace mozku

Neuro inženýři z Rice University vytvořili malý chirurgický implantát, který může elektricky stimulovat mozek člověka a jeho nervový systém bez použití baterie nebo kabelového napájení. Nervový stimulátor čerpá svou energii z magnetické energie a je o velikosti několik zrn rýže, to znamená, že je velmi malý. Je to první magneticky poháněný nervový stimulátor, který produkuje stejný druh vysokofrekvenčních signálů jako klinicky schválené implantáty, jež jsou napájeny z baterií, které se používají k léčbě epilepsie, Parkinsonovy choroby, chronických bolestí nebo dalších vážných onemocnění a stavů.

Magnetoelektrický materiál

Výzkum byl zveřejněn v online časopise Neuron. Klíčovou složkou implantátu je tenký film magnetoelektrického materiálu, který přeměňuje magnetickou energii přímo na elektrické napětí. Tento způsob se vyhýbá nevýhodám rádiových vln, ultrazvuku, světla, a dokonce i magnetických cívek, z nichž všechny byly navrženy pro napájení malých bezdrátových implantátů. Bylo také prokázáno, že trpí narušováním živé tkáně nebo vytvářejí škodlivé množství tepla. Pro demonstraci životaschopnosti magnetoelektrické technologie vědci ukázali, že implantáty fungují i u hlodavců, kteří byli zcela vzhůru a mohlo se tak potulovat volně po svém ohrazeném prostoru.

Důležitý pokus

Provést tuto demonstraci bylo opravdu důležité, protože je to obrovský technologický skok, který může být v budoucnu velmi užitečný při léčbě lidí. Výsledky této demonstrace a výzkumu celkově naznačují, že použití magnetoelektrických materiálů pro bezdrátové dodávky energie je více než jen novou myšlenkou. Tyto materiály jsou totiž vynikajícími kandidáty na bezdrátovou bio elektroniku, která v budoucnu může dosáhnout vysoké klinické kvality.

Lék na úzkost a depresi

Drobné implantáty schopné modulovat aktivitu mozku a nervového systému by mohly mít dalekosáhlejší výsledky. Zatímco implantáty napájené z baterií se často používají k léčbě epilepsie a snižování třesů u pacientů s Parkinsonovou chorobou, výzkum ukázal, že nervová stimulace by mohla být užitečná při léčbě deprese, obsedantně-kompulzivních poruch. Mohla by se také použít pro více jak třetinu těch, kteří trpí chronickými, neléčitelnými bolestmi. Stejně tak by mohla zatočit s úzkostí, depresí či závislostí na opiátech a jiných omamných látkách.

Článek Vědci vytvořili malý, magneticky poháněný nervový stimulátor, který může napájet mozek se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.