Rozpad začíná prakticky okamžitě

Bez kyslíku, který by kteroukoli z nich udržel naživu, se buňky začnou rozpadat, přičemž veškerá tekutina nakonec skončí na podlaze rakve. Ještě než přijde noc, začne mnohem více podobných procesů ve vašich střevech. Umírající imunitní systém totiž už nedokáže držet v šachu ty triliony hladových mikrobů. Ano, těch, kteří za běžných okolností rozkládají jídlo během trávení. Ti utečou a nejdříve se vypraví ze střev do dalších částí organismu.

Dostanou se tak do cév, tepen a tkání. Během pár hodin dosáhnou jater a žlučníku, který obsahuje žluč, aby mohl za vašeho života rozkládat tuky. Jakmile ho ale rozežerou mikrobi, právě žluč se začne rozlévat do celého vašeho těla, takže je žlutozelené. Za 2 dny budou mikrobi všude. Navíc produkují toxické plyny. Ty vaše tělo nejen nafouknou, ale bude i pořádně páchnout. Po 3–4 měsících se žlutozelené skvrny změní na hnědočerné.

Všechno má zcela volnou ruku

Cévy se totiž rozpadly do té míry, že z nich uniká železo, takže je zabarvuje oxidace. Asi ve stejné době se rozpadne molekulární struktura držící buňky pohromadě. Veškeré tkáně se tak stanou jen vodnatou kaší. Stačí něco přes rok, aby se rozpadly i bavlněné šaty, protože je rozežírají kyseliny, tělesné tekutiny a toxiny. Tohle vydrží jen nylon. Pak se nějakou dobu nic moc dramatického neděje. Po 10 letech se ale s dostatkem vlhkosti začnou dít další věci.

Vlhké prostředí a málo kyslíku spustí chemickou reakci. Veškerý tuk ve stehnech či zadnici se promění v něco podobného mýdlu. Říká se tomu hřbitovní vosk. Na druhé straně zcela suché podmínky vedou k mumifikaci. Ano, přesně tak, lidské tělo se může stát mumií zcela přirozenou cestou. Žádné obvazy, chemikálie nebo děsivé nástroje nejsou potřeba. Po celou dobu se totiž skrze kůži odpařuje voda. To vysušuje všechnu tkáň, která následně černá.

Rozpadnout se v prach

Po 50 letech v rakvi se všechny tkáně zcela rozpustily a zmizely. Zůstala tak jen mumifikovaná kůže a šlachy. Ty se nakonec rozpadnou taky, jen to bude trvat déle. U těla, které je v rakvi 80 let, přijdou na řadu kosti. Popraskají, čímž uvolní měkký kolagen uvnitř. Z celé kostry tak zůstanou jen křehké minerální „rámy“. Ani to ovšem nevydrží věčné. Po uplynutí jednoho staletí se na prach rozpadnou i veškeré zbytky kostí.

Jediné, co z celého lidského těla nakonec zůstane, budou zuby. Ty jsou ostatně nejtvrdší a nejodolnější částí organismu. Tedy zuby, hřbitovní vosk a několik nylonových vláken. Konkrétní lhůty rozpadu jednotlivých složek závisí také na materiálu rakve a okolních podmínkách včetně počasí. Jiné ostatky tak najdete po dekádách v hrobě stále vlhkého anglického hřbitova, jiné na poušti. Nakonec se však rozpadne každý.

Článek Jak to vypadá po 100 letech v rakvi: Postupem času lidské tělo pozře sebe samo, zbydou jen zuby se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Přes 5 tisíc kilometrů čtverečních

Ledovec A-68a vypadá díky svým gigantickým rozměrům jako zaledněný ostrov, že jde o ledovec, prozradí až skutečnost, že se pohybuje. Jeho nejvyšší vrcholky byly při posledním měření v dubnu letošního roku asi 30 metrů nad mořskou hladinou. V té době měl také ledovec rozlohu úctyhodných 5 100 km čtverečních. Jen pro srovnání uveďme rozlohu některých menších evropských států:

• Lucembursko 2 586 km²
• Černá Hora 13 812 km²
• Slovinsko 20 256 km²

Tato plovoucí ledová kra by tedy bez potíží překryla celé Lucembursko, a to i poté, kdy se od ní odtrhl menší ledovec. Ten má podle prvních odhadů rozlohu kolem 400 km², je tedy zhruba dvakrát větší než město Brno.

Směrem na Jižní Georgii

Hlavní část ledovce A-68a nyní míří směrem na ostrov Jižní Georgie. Tohle závislé britské území je jen velmi řídce osídleno, oficiálně tu žijí jen tři desítky obyvatel, ostrov však často hostí vědecké výpravy, neboť Jižní Georgii i okolní ostrůvky jsou útočištěm pro miliony tučňáků, lachtanů antarktických a mnoha dalších arktických živočichů.

Co přesně roztržení ledovce způsobilo, zatím není jasné, ale ze záběrů Evropské vesmírné agentury se zdá, že ledovec mohl narazit na mělčinu. Ta se totiž nedaleko Jižní Geogrie nachází a k rozpadu ledovce podle všeho došlo právě v ní. V místech, kde se odtržená část ledovce v této chvíli, tedy asi den po rozpadu, nachází, by podle kartografů mělo být moře hluboké jen necelých 200 metrů.

Článek Největší plovoucí ledovec na světě se rozpadl na dva kusy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Skalnatý rozpad desky

Nová studie zjistila, že obří tektonická deska, která se nachází pod Indickým oceánem, prochází skalnatým rozpadem. Na základě toho je velmi pravděpodobné, že se v relativně krátké době rozdělí na dvě části. My současní obyvatelé to však nezažijeme, protože naše lidské životy jsou ve srovnání s životem a vývojem planety naprosto minimální. Pro lidi bude tedy toto rozdělení trvat věčnost.

Potrvá to věčnost

Deska, která je známá jako tektonická deska Indie a Austrálie u obratníku Kozoroha, se dělí rychlostí šneka, což je asi 1,7 milimetru za rok. Jinak řečeno za 1 milion let budou dva kusy desky od sebe vzdáleny asi 1,7 km. Zkuste si tedy představit, jak pomalu se desky rozpadají. Struktura této desky se nepohybuje rychle, ale je stále významná ve srovnání s jinými rozpady desek na planetě.

Vše probíhá pod vodou

Například rozpad desky Mrtvého moře na Středním východě se pohybuje přibližně dvojnásobnou rychlostí, tedy 0,4 cm za rok. Porucha desky v San Andreas v Kalifornii se pohybuje až 10krát rychleji, tedy asi 1,8 cm za rok. Deska se dělí velmi pomalu a vše zatím probíhá pod vodou. O rozpadu ovšem svědčí dvě silná zemětřesení, která proběhla na podivném místě v Indickém oceánu. Tato zemětřesení naznačují, že Země je stále v pohybu a pod Indickým oceánem se něco děje.

[kviz id=“677″]

Zemětřesení na podivném místě

11.dubna 2012 došlo pod Indickým oceánem poblíž Indonésie k zemětřesení o velikosti 8,6 stupňů. K zemětřesení nedocházelo podél tlumicí zóny, kde jedna tektonická deska sklouzla pod druhou. Místo toho tyto otřesy vznikly na podivném místě, uprostřed talíře. Tato zemětřesení, stejně jako jiné geologické jevy, naznačují, že k deformaci došlo daleko pod zemí, v oblasti známé jako povodí Wharton. Tato deformace nebyla zcela neočekávaná, protože deska Indie Austrálie a obratník Kozoroha netvoří soudržnou jednotku.

Zlomová zóna

Výzkumný tým se zaměřil na konkrétní zlomovou zónu v povodí Wharton, kde došlo k zemětřesení. Dva soubory dat z této oblasti odhalily topografii zlomeninové zóny. Zaznamenáním délky trvání, než se zvukové vlny odrazí od mořského dna a skalního podloží lemovaného sedimentem byli vědci schopni zmapovat geografii celé pánve.

Článek Obří tektonická deska pod Indickým oceánem se rozpadá na dvě části se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.