Je potřeba se bát strojů?

Nejdřív je na místě určit, co v kontextu takové změny rozumíme roboty nebo stroji. Stroje a roboti jsou zařízení ovládaná počítačem, která jsou programovaná na učení. Ty pokročilé nazýváme umělou inteligencí (AI), v jednodušších případech jde o roboty, v těch nejjednodušších o boty. To jsou velmi automatické a jednoduché stroje určené jen na jednu či několik málo činnosti. U těch se náhrady člověka nemusíme bát, protože jsou jen jakousi pomůckou.

Pokud jde o umělou inteligenci, je zajímavé podívat se na vývoj poptávky po ní. V roce 2016 vydala průzkumná společnost Tractica zprávu, respektive předpověď, podle níž vzrostou tržby z produktů obsahujících AI ze 14 miliard korun v roce 2016 na 800 miliard do roku 2025. Umělá inteligence tak bude představovat nejrychleji rostoucí segment v rámci odvětví souvisejících s počítačovými technologiemi.

Výhody a nevýhody robotizace ve výrobě

Společnosti vyvíjejí tato zařízení s jasným cílem snížit náklady, zvýšit efektivitu práce a vytvořit nové pozice s větší hodnotou. Vývoj technologií tak připravuje půdu pro novou strukturu obchodních činností na celé planetě. Někdo v tom nejspíš vidí blížící se pohromu a není důvod ho vinit. Jenže při pohledu na souvislosti nám vzniká prostředí, kde bude v zájmu firem, aby se lidé a technologie navzájem doplňovali.

Pravdou je, že umělá inteligence je vynikající v některém druhu úloh, ovšem zatím z principu postrádá lidské rozhodovací kvality, naši kreativitu a provázanost našeho uvažování. Navíc se umí naučit velmi hloupé chyby, které člověk nikdy, či téměř nikdy neudělá. A pokud je udělá, je schopen se k nim vrátit a stav věci znovu zkontrolovat. Bez technologie už si život prakticky neumíme představit, a pokud jí svěříme ty správné činnosti, nejspíš nás apokalypsa nečeká.

Zdroj: BussinessModelSinc

Článek Kdy nahradí lidskou práci stroje? Těžká otázka s jasnou odpovědí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Aglutinace v praxi

Sprej funguje na principu aglutinace, což je v praxi sérologická reakce aglutinogenu s aglutininem. Ta se projevuje shlukováním aglutinogenu na místech přímo vystavených sprejovému postřiku. Antigen aglutinogen se v lidském těle běžně vyskytuje, narazíte na něj například na povrchu bakterií, virů, kvasinek, ale třeba i spermií.

Magnetický sprej se skládá zejména z polyvinylového alkoholu, glutenu a magnetických částic. Sprej lze snadno „programovat“ jednoduchou úpravou magnetizace zamýšlené trasy, aniž by bylo nutné měnit postřik samotný nebo jeho strukturu. Postřik se po dosažení místa určení sám rozloží a nezanechá po sobě prakticky žádné stopy.

Revoluce v medicíně?

Podle čínských vědců najde tento magnetický sprej uplatnění zejména v medicíně, kde může způsobit malou revoluci. Pokud se skutečně prokáže, že miniaturní magnetické roboty je možné masově využívat, bude mezi jejich typické využití patřit například:

• transport léčiv skrze trávicí soustavu až do té části střev, kde se má daná účinná látka vstřebat – na tomto místě se robot zastaví
• transport účinných látek vpravených do těla injekčně v krevním řečišti
• uplatnění by sprej měl najít také při odběrech laboratorních vzorků

Medicína pochopitelně není jedinou oblastí, kde bude možné tento magnetický sprej využít, v této chvíli se však výzkum zaměřuje právě tímto směrem. I proto je první varianta spreje z biologického hlediska zdravotně nezávadná.

Článek Magnetický sprej mění neživé předměty v miniaturní roboty se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.