<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>práva &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/prava/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Mon, 04 May 2026 17:26:11 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>práva &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Tvrzení, že terorista „byl jeden z nás“, je vysoce problematické. Představuje to hrozbu pro tolerantnější společnost</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/teror-norsko-oslo-zakon/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 03 Mar 2022 03:03:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[jazyk]]></category>
		<category><![CDATA[politika]]></category>
		<category><![CDATA[práva]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=61830</guid>

					<description><![CDATA[<p>Extremistické útoky v Oslu 22. července roku 2011 způsobily, že Norsko ztratilo svou nevinnost. Poškodily také jeho obraz jako globálního mírového lídra.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Každý rok od útoku provedeného mladým bílým mužem z&nbsp;jedné z&nbsp;nejlepších čtvrtí města se tento den stává připomínkou masakru 77 mladých nevinných lidí. Lokality obětí – <strong>ostrov Utøya a vládní bloky v&nbsp;Oslo – se od té doby staly memoriálem</strong>. Událost tak připomínají květiny, proslovy a další pocty. Ty také odráží šok z&nbsp;toho, že terorista „byl jedním z&nbsp;nás“, což se týká i debaty politiků uspořádané v&nbsp;univerzitní aule města.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-d-len-na-my-a-oni">Dělení na „my“ a „oni“</h2>



<p>Fráze „byl jedním z&nbsp;nás“ odráží skutečnost, že terorista reprezentoval průměrného bílého Nora v&nbsp;sociálně demokratické společnosti, která poskytuje každému stejné příležitosti. Současně tato fráze naznačuje, <strong>že existuje „ostatní“, kteří představují hrozbu</strong> pro „naši“ společnost či ideály. Toto srovnání je zvláště patrné, protože útoky z&nbsp;11. září provedené muslimskými extrémisty jsou v&nbsp;našich myslích stále velmi živé.</p>



<p>Definice kultury a identity skrze duality může ovšem způsobovat nespravedlnost. <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/tag/kultura/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Kultura</a> a její dědictví je obvykle chápáno a vnímáno dvěma základními a odlišnými způsoby. Jakožto jednotka, <strong>která je stabilní navzdory času, a to bez výrazného externího kulturního vlivu</strong> – tzv. kulturní čistota. Nebo taková, která je vnějším kulturním vlivem neustále tvarována, tedy kulturní hybridita. První možnost rádi používají etno-nacionalisté.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nic-nen-bez-vn-j-ho-vlivu">Nic není bez vnějšího vlivu</h2>



<p>Tyto skupiny tvrdí, že kulturní čistota je realita, aby podpořili svoje války a politické projekty. Nicméně celé lidské historii a dědictví dominují stopy interakce a prolínání právě mezi kulturami. <strong>Což je ostatně vidět na komplexní DNA každého jednotlivého člověka.</strong> Růst popularity extrémistické pravice v&nbsp;dnešní době začíná ovšem dominovat nad hybriditou a vytváří kulturní spory, nespravedlnost a dominanci.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="513" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/turista-fjord-krajina.jpg" alt="" class="wp-image-61849 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/turista-fjord-krajina.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/turista-fjord-krajina-320x164.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/turista-fjord-krajina-768x394.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/turista-fjord-krajina-720x369.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Britská filosofka Miranda Fricker ukazuje dokonce na to, že <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/proc-se-zda-zpatecni-cesta-kratsi/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">předsudky</a> jsou ve společnosti a kultuře extrémně zakořeněné. Jsou udržované jako tzv. black box, tedy vzorec <strong>myšlenek, chování a názorů, který je brán už jako samozřejmý</strong>. Nevědomky je tak předáván dál napříč celými generacemi prostřednictvím každodenního života a aktivit. V&nbsp;tomto kontextu lze pojem „epistemický“ vnímat jako základní a trvající znalost, která přetrvává.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-m-e-jazyk-zakr-t-historii">Jak může jazyk zakrýt historii</h2>



<p>Klíčovým faktorem všech těchto tendencí je jazyk, konkrétně volba slov. Kurátor v&nbsp;Severní Karolíně například použil roku 1999 termín „černý pracovník“ místo „otrok“. Jeho cílem bylo <strong>zakrýt nepříjemný faktor americké historie otroctví</strong>. Norský ministerský předseda zase roku 2013 prohlásil, že Norsko nikdy nebylo součástí obchodu s&nbsp;otroky. Jeho zkreslení bylo pokusem udržet mýtus o Norsku jako zemi bez xenofobie, extrémismu a dalších projevů.</p>



<p>Kdykoli používáme rétoriku se slovy „my“ a „oni“, vstupujeme vědomě či podvědomě do nebezpečné lokality. Obhajujeme tak nespravedlnost a nejenže posilujeme nenávist uvnitř extrémistických kruhů, <strong>ale tento náhled se pak stává normální součástí společenského diskursu</strong> a přispívá k&nbsp;sociálnímu vyloučení místo přijetí. Fráze „byl jedním z&nbsp;nás“ v&nbsp;oficiálním proslovu tak zakrývá právě „černou krabici“ slovní nespravedlnosti.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-norsko-a-nov-z-kon-o-kultu-e">Norsko a nový zákon o kultuře</h2>



<p>Severská země chystá v&nbsp;rámci nových politických cílů také nový zákon o kulturním dědictví. Ten má nahradit současný Cultural Heritage Act pocházející z&nbsp;roku 1978. Zatímco návrh <strong>vyzdvihuje výzvy nového zákona ve světle klimatické politiky</strong>, odkazy na kulturu a kulturní politiku jsou zmíněny jen okrajově. V&nbsp;právním dokumentu je soustředění se na jazyk naprosto klíčové, zvláště při práci s&nbsp;nespravedlností jak historickou, tak strukturální.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="529" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/norsko-voda-domky.jpg" alt="" class="wp-image-61839 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/norsko-voda-domky.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/norsko-voda-domky-320x169.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/norsko-voda-domky-768x406.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/norsko-voda-domky-720x381.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>V&nbsp;zákonu je také potřeba zahrnout koncept kultury a národní identity v&nbsp;dialogové formě. To vyžaduje jazyk, který je inkluzivní a podporuje zvědavost po „ostatním“. Je také potřeba, aby zdůraznil a dal jasně najevo, že <strong>identita je něco, co je stále v&nbsp;procesu</strong> a neustále to podléhá změnám. Pro veškeré debaty o kulturní intoleranci, nespravedlnosti, rasovém násilí a nenávistných projevech je potřeba vytvořit arénu s&nbsp;dialogem.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak jste reagovali, když jste se o těchto útocích prvně dozvěděli?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LiveScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/teror-norsko-oslo-zakon/">Tvrzení, že terorista „byl jeden z nás“, je vysoce problematické. Představuje to hrozbu pro tolerantnější společnost</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Co vše starověké ženy nesměly? Kuriózní fakta vyvrací zažité mýty. Existovaly ovšem zajímavé výjimky</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/pozice-zen-behem-staroveku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 14 Oct 2021 03:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[práva]]></category>
		<category><![CDATA[starověk]]></category>
		<category><![CDATA[žena]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=34804</guid>

					<description><![CDATA[<p>Ženy mají dlouhou historii vlastní emancipace, která nekončí ani v moderní době. V minulosti byly ovšem věci trochu jiné a život žen byl plný nejrůznějších omezení.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ženy prakticky ve všech antických civilizacích měly práva, omezení, koníčky a také návyky, o kterých toho víme jen málo. Například ve starověkém Římě se dívky vdávaly už ve věku 12 let. A přestože <strong>jejich dětství tak netrvalo příliš dlouho, měly také svoje hračky</strong>. Jedna byla objevena během 19. století a jednalo se o dřevěnou panenku. Patřila dívce pohřbené ve 2. století v&nbsp;Římě a je na ní vidět určitá podobnost s&nbsp;moderní panenkou Barbie.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-n-rok-na-tr-n-i-rozvod">Nárok na trůn i rozvod</h2>



<p>Egypt byl v&nbsp;některých ohledech mnohem demokratičtější než další civilizace starověku. Jako příklad lze uvést skutečnost, že trůn mohl zdědit kdokoli bez ohledu na pohlaví nebo věk. <strong>Práva mužů a žen tu byla prakticky totožná</strong>, což v&nbsp;této éře rozhodně nebylo obvyklé nastavení společnosti. Navíc rodová linie se v&nbsp;Egyptě odvozovala od matky, nikoli od otce. Kořenem byla víra, že dědictví se dá prokázat, když je známa matka.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/ateny-recko-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-34820 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>V Římě na tom byly ženy o poznání hůře. Nebyly považovány za občanky a jejich svobody byly drasticky omezené. Přesto však například proces rozvodu byl poměrně férovou záležitostí. Pokud se chtěla žena rozvést,<strong> našla si mužského zástupce, který za ni vykonal tuto právní proceduru</strong>. Nutno ovšem podotknout, že jediné, co stačilo muži ke stejnému výsledku, bylo zkrátka vyhodit ženu z&nbsp;domu. K&nbsp;tomu žádného zástupce nepotřeboval, jen svědků měl nejspíš dost.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-n-bo-enstv-a-vzd-l-n">Náboženství a vzdělání</h2>



<p>Prakticky jakoukoli církev a její vysoké hodnosti máme spojené s&nbsp;muži. Ale opět, starý Egypt byl výjimka a ženy zde držely pozici „božích žen“. Ty byly zasvěcené odlišným božím entitám, nejdůležitější byla „boží žena Amunova“. Šlo o čestný titul, <strong>jehož nositelka asistovala vrchnímu knězi při obřadech a pečovala o boží sochu</strong>. Navíc v&nbsp;Egyptě nebylo zrovna běžné být ženou v&nbsp;domácnosti, ženy se podílely na chodu společnosti.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="576" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/abu-simbel-egypt-1024x576.jpg" alt="" class="wp-image-34817 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Jednou z&nbsp;mnoha kontroverzních otázek starého Říma bylo vzdělávání žen. Většina dívek se ve škole učila jen naprosté základy čtení a psaní, ovšem některé rodiny chtěly pro dceru širší vzdělání. Proto byli najímáni soukromí učitelé, <strong>kteří vyučovali pokročilou gramatiku a lekce z&nbsp;řečtiny</strong>. Účelem bylo, aby dívka byla zajímavou společnicí budoucímu manželovi, což jí i rodině mohlo zajistit vliv. Šlo tak o chytrou investici do budoucnosti rodiny.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Co si myslíte o vlivu žen na historii lidské společnosti?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-brightside">Zdroj: <a href="https://brightside.me/wonder-curiosities/10-curious-facts-about-ancient-women-the-history-books-didnt-tell-you-419260/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BrightSide</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/pozice-zen-behem-staroveku/">Co vše starověké ženy nesměly? Kuriózní fakta vyvrací zažité mýty. Existovaly ovšem zajímavé výjimky</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
