<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>parazité &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/parazite/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Tue, 10 Mar 2026 09:16:47 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>parazité &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Exotická klíšťata se šíří Českem. Přenáší je ptáci a mohou být nebezpečná i pro člověka</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/exoticka-klistata-se-siri-ceskem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jana Šrámčíková]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 10 Mar 2026 09:16:46 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[klíšťata]]></category>
		<category><![CDATA[parazité]]></category>
		<category><![CDATA[Příroda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=201770</guid>

					<description><![CDATA[<p>Na loukách a pastvinách se v posledních letech objevují klíšťata, která u nás dříve téměř nikdo neznal.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Exotická klíšťata, která do Evropy přinášejí stěhovaví ptáci, se postupně objevují i v české krajině. Vědci proto<strong> vyzývají všechny, aby jejich výskyt hlásili.</strong> Každý nález totiž podle zjištění redakce VědaŽivě pomáhá sledovat šíření nových parazitů a včas odhalit možná zdravotní rizika.</p>



<p>Na první pohled mohou vypadat podobně jako běžné klíště obecné, ale ve skutečnosti se chovají úplně jinak. Některé mají jiný vzhled,<strong> jiné zase svého hostitele skutečně aktivně loví</strong>. O jejich výskytu se tedy rozhodně vyplatí vědět. A o jaké druhy se jedná?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pij-k-lu-n-kl-t-s-mramorovan-m-t-tkem">Piják lužní: klíště s mramorovaným štítkem</h2>



<p>Jedním z druhů, který se u nás šíří čím dál víc, je piják lužní. Poznáte ho podle typické kresby na hřbetním štítku. Zatímco klasické klíště je jednobarevné a při bližším pohledu nijak výrazně nevyniká, piják má na zádech na tmavém podkladu světlou, skoro smetanovou mozaiku.</p>



<p>Je také o něco větší než běžné klíště obecné a nejlépe se mu daří ve vlhkém prostředí. Často ho najdete na loukách u řek, v mokřadech nebo na pastvinách. Ovšem <strong>dobrou zprávou je, že co do výběru hostitelů má trochu jiné preference</strong>. Nejčastěji se přisaje na psy (pro ty může být nebezpečný kvůli přenosu babesiózy), divoká prasata nebo hospodářská zvířata.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Genus Hyalomma Tick Video" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/Vl9Z4K6ve2A?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hyalomma-kl-t-kter-v-s-m-e-pron-sledovat">Hyalomma: klíště, které vás může pronásledovat</h2>



<p>Ještě zajímavější je druh Hyalomma. Ten je výrazně větší než běžné klíště (i hladové měří okolo šesti milimetrů). Dalším výrazným znakem jsou i dlouhé nohy se světlými prstenci. Ovšem zatímco naše <strong>klíšťata většinou čekají v trávě, Hyalomma se chová jinak</strong>. Dokáže hostitele vyhledat zrakem a dokonce ho po krátkou dobu pronásledovat. Pokud tedy projdete trávou a po chvíli se zastavíte (třeba na svačinu), je docela dobře možné, že za vámi tihle nepříjemní paraziti prostě dojdou.</p>



<p>Z exotických zemí se sem tato klíšťata dostávají hlavně v podobě larev a nymf, u nás pak dospívají a při vhodných podmínkách se i dále množí. <strong>Pokud se chcete do jejich hledání zapojit, vyhledejte projekt Najdi pijáka</strong>. Podezřelé klíště stačí vyfotit a nahlásit odborníkům společně s místem nálezu. Pomůžete tak doplnit informace o rychlosti jejich šíření.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/exoticka-klistata-se-siri-ceskem/">Exotická klíšťata se šíří Českem. Přenáší je ptáci a mohou být nebezpečná i pro člověka</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/Vl9Z4K6ve2A" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/Vl9Z4K6ve2A" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma parazité - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/03/hyalomma-kliste.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Vykopávka stará 2700 let může vyprávět o tehdejších epidemiích. Vědci rozluštili, jak s nimi naši předkové bojovali</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/paraziti-jeruzalemske-toalety/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 05 Feb 2022 04:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Archeologie]]></category>
		<category><![CDATA[parazité]]></category>
		<category><![CDATA[toaleta]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=63104</guid>

					<description><![CDATA[<p><span style="font-weight: 400;"><strong>Starověká toaleta v Jeruzalémě posloužila vědcům pro demonstraci důležitosti archeoparazitologie. Našli v ní minimálně čtyři druhy parazitů.</strong></span></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Parazitologové využili nálezu starověké toalety a provedli výzkum zbytků po uživatelích. Cílem bylo určit druhy střevních parazitů přítomných u vysoce postavených obyvatel <strong>Jeruzaléma v 7. století před naším letopočtem</strong> a odhalit historii regionálního zdraví a hygienických podmínek. <a href="https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1879981721000838?via%3Dihub" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Studie Dafny Langgut</a> byla publikována v International Journal of Paleopathology.&nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-venkovn-toaleta">Venkovní toaleta</h2>



<p>Záchod byl nalezen během vykopávek v letech 2019 až 2020 na velkém pozemku nemovitosti&nbsp;<strong><strong>Armon ha-Naciv</strong> a nachází se v dnešním jižním Jeruzalémě</strong>. Armon ha-Naciv bylo náboženské centrum Jeruzaléma, dokud nebyl zničen Babyloňany kolem roku 580 před naším letopočtem.&nbsp;</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/TheIndependentOnline/photos/a.315767831635/10159727123796636/?type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/TheIndependentOnline/photos/a.315767831635/10159727123796636/?type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>“A private toilet cubicle was very very rare in antiquity, and only a few were found to date, most of them in the City&#8230;</p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow noopener" href="https://www.facebook.com/TheIndependentOnline/" target="_blank">The Independent</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.facebook.com/TheIndependentOnline/photos/a.315767831635/10159727123796636/?type=3" target="_blank">Úterý 5. října 2021</a></blockquote></div>
Objevená toaleta



<p>V tomto paláci měli i venkovní záchod. Jedná se o zvláštní nález částečně proto, že soukromé toalety jsou z tohoto období velmi vzácné. Toaleta je z vápence a archeologové předpokládají, že se <strong>používala stejně jako toalety, které používáme dnes</strong>. V oblasti Izraele a Palestiny byly nalezeny pouze tři další záchody z doby kolem roku 1500 před naším letopočtem a všechny se nacházejí na velkých panstvích.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-detekce-parazit">Detekce parazitů&nbsp;</h2>



<p>Odpad skončil v prostoru pod toaletou. Izraelská archeoložka Dafna Langgut tyto pozůstatky prozkoumala a odhalila, jaké nemoci mohli mít jeho uživatelé. Byly nalezeny čtyři druhy <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/je-mozne-ze-mohou-paraziti-ovladat-nasi-mysl/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">parazitů</a>, kteří žijí ve střevech lidí. <em>Taenia</em> (tasemnice), <em>Trichuris trichiura</em> (tenkohlavec lidský), <strong><em>Ascaris lumbricoides</em> (škrkavka dětská) a <em>Enterobius vermicularis</em> (roup dětský)</strong>. Přestože návštěvníci toalety patřili pravděpodobně k nejbohatším ve společnosti, hygiena stále pokulhávala.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="900" height="575" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/skrkavka-detska-parazit.jpg" alt="" class="wp-image-63105 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/skrkavka-detska-parazit.jpg 900w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/skrkavka-detska-parazit-320x204.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/skrkavka-detska-parazit-768x491.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/skrkavka-detska-parazit-720x460.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 900px) 100vw, 900px" /><figcaption>Škrkavka dětská</figcaption></figure>



<p>I když se jednalo o soukromé toalety, byly stále docela jednoduché a nebyly napojeny na žádnou kanalizaci. Existují však příklady fungujících kanalizací, které jsou mnohem starší než izraelská venkovní toaleta. <strong>První kanalizační potrubí byla položena na Krétě</strong> již 3 000 let před naším letopočtem mínojskou kulturou. Nejznámější starověký kanalizační systém však najdeme v Římě. Římané vybudovali rozsáhlou síť akvaduktů a potrubí, které odváděly odpadní vodu z města. Údajně byla dokončena kolem roku 200 před naším letopočtem.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaký má podle vás tento výzkum přínos?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-forskning-dafna-langgut-mid-7th-century-bc-human-parasite-remains-from-jerusalem-2022">Zdroj: <a href="https://forskning.no/arkeologi/denne-2700-ar-gamle-doen-i-jerusalem-kan-fortelle-om-plager-hos-de-som-brukte-den/1961607" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Forskning</a>, <a href="https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1879981721000838?via%3Dihub" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Dafna Langgut, Mid-7th century BC human parasite remains from Jerusalem, 2022</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/paraziti-jeruzalemske-toalety/">Vykopávka stará 2700 let může vyprávět o tehdejších epidemiích. Vědci rozluštili, jak s nimi naši předkové bojovali</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Je možné, že mohou paraziti ovládat naši mysl?</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/je-mozne-ze-mohou-paraziti-ovladat-nasi-mysl/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 09 Jan 2021 21:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[mysl]]></category>
		<category><![CDATA[parazité]]></category>
		<category><![CDATA[Toxoplasma]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=881</guid>

					<description><![CDATA[<p>Může to vypadat jako holý nesmysl, ale co když je všechno jinak. Stejně jako virů, hub, bakterií, tak i parazitů jsou tisíce druhů. Nás zajímá parazit, který přenášejí myši, a ve střevech kočky se množí. Bavíme se o Toxoplasma gondii. Když tento druh parazita nakazí myš, tak aby se mohl dál množit, potřebuje se dostat do kočky. </p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>A tak napadne mozkové buňky myši, a změní její chování. Myš, která by před kočkou normálně utekla, začne vyhledávat místa kudy kočky chodí, a doslova si říká o sežrání. No a když ji kočka sežere, může se zToxoplasma přenést na člověka.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="779" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/brain-2062057_1280-1024x779.jpg" alt="" class="wp-image-882 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/brain-2062057_1280-1024x779.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/brain-2062057_1280-300x228.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/brain-2062057_1280-768x584.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/brain-2062057_1280-720x548.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/brain-2062057_1280-450x342.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/brain-2062057_1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>O parazitech často vůbec nevíme</figcaption></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Jak moc je tento parazit rozšířený?</h2>



<p>Vědci odhadují, že na celém světě je Toxoplasmou nakažena více jak 1/3 populace. To číslo je ohromné, ale když vezmeme v&nbsp;potaz, kolik po světě chodí koček, tak to není až tak udivující. A myší běhá po světě ještě daleko víc. Nás však zajímá, co se stane, když se tímto parazitem nakazí člověk. Stane se z&nbsp;něho zoombie? To zcela určitě ne, ale začne se chovat stejně jako nakažená myš. Vědecká studie předpokládá, že by tomu tak mohlo být. Mnohem více riskuje, ztrácí zábrany, když jde o zvýšenou míru rizika, a normálně by se takové věci vyhnul. A to už jsou příznaky, že naše myšlení je ovlivněné.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/meditate-5353620_1280-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-895 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/meditate-5353620_1280-1024x682.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/meditate-5353620_1280-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/meditate-5353620_1280-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/meditate-5353620_1280-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/meditate-5353620_1280-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/meditate-5353620_1280-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/meditate-5353620_1280-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/meditate-5353620_1280-450x300.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/meditate-5353620_1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>K přenosu může dojít i od zvířat</figcaption></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Je to pro lidi nebezpečné?</h2>



<p>Toxoplasma se může množit ve vnitřnostech koček, protože obsahují kyselinu linolovou a to v&nbsp;takové míře, která zabezpečí rozmnožení parazita. Přenos na člověka se může uskutečnit několika způsoby. Když čistíte kočce pelíšek, dále když jíte nedopečené maso, a nakonec i nemytou zeleninou, když kočky chodí vykonávat potřebu na vaši zeleninovou zahrádku. Lidské mozkové buňky jsou podobné těm myším. A když parazit dokáže ovlivnit chování myši, aby se přestala bát a nechala se sežrat, může parazit stejně ovlivnit naše chování? Správnou odpověď nám může dát dlouhodobý výzkum, a než se všechna data vyhodnotí, aby se mohla správně interpretovat, tak ještě nějakou dobu potrvá.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Příznaky, že jsem onemocněl toxoplasmou</h2>



<p>Zpočátku může nákaza Toxoplasmou vypadat jako obyčejná chřipka. Mnozí z&nbsp;nás však žádné příznaky nemají, a tak si ani neuvědomí, že se nakazili. Závažnější problém může nákaza vyvolat u těhotných žen, kde se zvyšuje riziko přenosu na plod. To že jste se nakazili, potvrdí pouze krevní test, kde vám zjistí v&nbsp;krvi protilátky. Má se tedy každý, kdo má doma kočku nechat testovat? Dost zásadní otázka. Způsob léčby neexistuje, a pokud se nakazíme, tak v&nbsp;nás parazit nejspíš přežívá dlouhodobě.</p>



<h2 class="wp-block-heading">A jaké z&nbsp;toho&nbsp; plynou závěry?</h2>



<p>Existují studie provedené v&nbsp;Turecko a České republice, které zahrnuli 370 dobrovolníků v&nbsp;Turecku a 600 v&nbsp;ČR, které prokázaly souvislost s&nbsp;nákazou Toxoplasmou a chováním lidí. Tyto studie zkoumaly vliv nákazy na možnost autonehody. Nakažení pak měli větší míru rizika, že se jim nehoda stane. Vědci prokázali, že nákaza zanechává v&nbsp;mozku cysty, které měli za následek zvýšenou produkci dopaminu, a ten je zodpovědný za vyhodnocování míry rizika při lidské činnosti. Pokud je tedy pravda, že parazit ovlivňuje myšlení, může být pravda, že když se nakazíme, jsme ochotní více riskovat. Na silnicích je to určitě ke škodě, protože nakažení ohrožují životy jiných lidí.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Může mít nákaza přínos pro lidi?</h2>



<p>Možná si říkáte, že je to velice nepravděpodobné. Ale co některé oblasti v&nbsp;podnikání? Obchodníci, makléři – tito lidé musí při své práci riskovat. Naopak lidé v&nbsp;kancelářích, ve výzkumech nepotřebují riziko. Je tady souvislost? Když se prováděla studie se 197 lidí, kteří se zúčastnili workshopů. 124 jich bylo nakažených, 73 nebylo. Z&nbsp;těch nakažených si 17 založilo vlastní firmu, z&nbsp;nenakažených pouze 4. I tady vidíme rozdíl. Stojí za tím vším opravdu nákaza Toxoplasmou? Pokud ano, máme před sebou roky výzkumu, abychom zjistili, jak přesně tento okem neviditelný parazit mění myšlení lidí.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/je-mozne-ze-mohou-paraziti-ovladat-nasi-mysl/">Je možné, že mohou paraziti ovládat naši mysl?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
