Jaderná a chemická válka

Atomový výbuch dnešních zbraní má v oblasti zásahu (4 kilometry) riziko úmrtí až 95 %, ovlivní ale oblast 6krát větší. Největším problém však není samotná exploze, ale jaderná zima, která způsobí – nejspíše na celé roky – pokles teploty. Pokud by přišlo ke slovu 4 000 zbraní, tedy nastala jaderná válka mezi USA a Ruskem, zemřelo by vzápětí obrovské množství lidí. Země by se pak ochladila o 8 stupňů Celsia ještě na dobu pěti let.

Na rozdíl od jaderných zbraní, velmi náročných na výrobu, se ty chemické a biologické dají vytvořit poměrně levně a z dostupných surovin. V posledních letech použila vláda Sýrie právě tento druh zbraní v občanské válce, která zemi zcela zdevastovala. Vzhledem k technickému pokroku představují tyto zbraně ještě větší hrozbu a vyrobit smrtící patogen je vlastně velmi jednoduché. Jedno vypuštění může ohrozit celý svět.

Katastrofická klimatická změna

Prakticky žádný scénář oteplení planety nevypadá valně. Přinejlepším se díváme na častější a mnohem horší hurikány i tornáda. Střednědobá předpověď zahrnuje ztrátu většiny zemědělské půdy a také zdrojů pitné vody. Hodně pobřežních měst skončí pod vodou a civilizace nejspíš skončí. Tento scénář je něco, čemu věnujeme pozornost trestuhodně málo, a i při udržení emisí se může teplota zvednout o 3 stupně Celsia a Florid a Bangladéš utonou.

Velmi citlivou součástí, která zaručuje naše přežití, jsou pak ekosystémy. Jde o soubory organismů, které krom jiného obsluhují vodu, vzduch a půdu. Z určité míry lidského zásahu se mohou vzpamatovat, razantnější dopad ovšem nezvládnou. Právě k tomuto bodu se ovšem blížíme a při rozpadu ekosystémů začnou nám jako druhu tikat hodiny velmi rychle. Pokud například zmizí včely, máme k dispozici asi rok života.

Dostatečně velká kolize s asteroidem

Asteroidy jsou skály, které obíhají kolem Slunce a některé z nich narazí do Země, k čemuž došlo i v minulosti. Podle vědeckých odhadů zasáhne Zemi dostatečně velký asteroid každých 120 000 let. Dostatečně velkým myslí takový, který by způsobil globální katastrofu. Podobně jako u jaderné hlavice nejde tolik o samotný zásah a explozi, ale o následky. Tedy vzedmutí dostatku částic, které na měsíce až roky zacloní Slunce.

V roce 2011 oznámila NASA, že zmapovala 90 % objektů v okolním vesmíru, které jsou delší než 1 kilometr. A že ani jeden z nich nejspíš planetu nezasáhne. Na druhou stranu jsou stále slabé naše znalosti týkající se menších objektů. Ty nejsou dostatečné na to, aby způsobily celosvětovou katastrofu. Více drobných dopadů může však narušit či zničit klíčové ekosystémy, což na nás bude mít podobně kritický dopad.

Erupce supervulkánů

Před 74 000 lety vymrštila supervulkanická erupce do vzduchu tolik prachu a částic, že podle odhadu badatelů došlo k ochlazení Země o několik stupňů Celsia. Podle některých hlasů byl právě tohle důvod největšího masového vymírání druhů v historii planety. Jaká je ovšem šance, že k něčemu takovému opět dojde? Je to obtížné odhadnout, protože aktuální seismologická a další data nemáme pořádně s čím srovnat.

Dle proveditelných odhadů se ovšem erupce takové síly vyskytuje v průměru jednou za 17 000 let. Pokud je to opravdu tak, už jsme docela za čárou – poslední, o které víme, se totiž odehrála na před 26 500 lety na Novém Zélandu. Bohužel nemáme postupy, jak předvídat takové erupce víc než několik týdnů nebo měsíců dopředu. Stejně tak nemáme způsob, jak riziko události tohoto typu snížit, ačkoli možné oblasti pečlivě monitorujeme.

Která možnost je podle vás opravdu reálná?

Zdroj: VOX

Článek Jak skončí život lidstva na Zemi? Odborníci vytvořili aktuální list apokalyptických scénářů, který vás nenechá spát se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.