<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>obraz &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/obraz/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Fri, 20 Nov 2026 11:04:25 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>obraz &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Vědci hledají místa, kde čeští krajináři malovali. Porovnáním s dnešním stavem čtou, jak kolektivizace přepsala reliéf Vysočiny</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/promena-krajiny-podle-starych-obrazu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 22 Nov 2026 04:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[architektura]]></category>
		<category><![CDATA[obraz]]></category>
		<category><![CDATA[příběh]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=221401</guid>

					<description><![CDATA[<p>Jamborovy louky u Rokytna kdysi kvetly blatouchy a prstnatci. Badatelé z Ústavu geoniky dnes na stejném místě nacházejí odvodněnou půdu a zarůstající meze.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Souřadnice 49,59561° severní šířky a 16,07176° východní délky leží nedaleko Rokytna na Žďársku. Josef Jambor tu v roce 1953 rozestavil stojan a namaloval Rokytenské louky, plátno o rozměrech 74 × 100,5 centimetru, které dnes visí v tišnovské galerii nesoucí jeho jméno. Na obraze se vlní pravidelně kosené vlhké louky plné květů. Když na totéž místo po sedmi desetiletích dorazil geograf Petr Halas s kolegy, našel odvodněné pozemky, pastviny a pár ostrůvků mokřadu, kde se ještě drží zbytky původní flóry. Úpatí Kříbů mezitím zastavěly domy. Právě v takových chvílích podle nás projekt „Vcházení do obrazů&#8220; ukazuje svou největší sílu: proměnu krajiny nedokládá obecnou poučkou o kolektivizaci, nýbrž konkrétním bodem na mapě, malbou a seznamem rostlin, které odsud zmizely.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Malíř jako svědek: jak vědci z Ústavu geoniky hledají místa z obrazů</h2>



<p>Projekt s úředním názvem „Podpora turistického ruchu vcházením do krajinomalby a fotografie&#8220; vedl Halas z Ústavu geoniky AV ČR. Spolupracovaly na něm Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně a také Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Podle databáze <a rel="nofollow noopener" href="https://starfos.tacr.cz/cs/projekty/TL02000222" target="_blank">STARFOS</a> běžel od začátku roku 2019 do konce roku 2022, uznané náklady činily 11,644 milionu korun a stát z nich uhradil 9,153 milionu.</p>



<p>Badatelé se soustředili na plátna a snímky zhruba do 60. let minulého století. Zachycují tedy krajinu, kterou ještě neproměnilo scelování polí. Na obrazech se objevují nescelené pozemky s mezemi, neregulované potoky s rybníky, pastviny i drobné odvodňovací stružky.</p>



<p>Pátrání po stanovišti malíře připomíná detektivní práci. Výchozím vodítkem bývá název díla a znalost míst, kde autor pobýval. Teprve potom přichází na řadu kartografie:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>císařské otisky stabilního katastru</strong> prozradí pomístní jména, z nichž se dá vyčíst dřívější využití pozemků i ráz vegetace,</li>



<li><strong>letecké snímky z 50. let</strong> nabízejí měřítko i přesnou orientaci,</li>



<li><strong>digitalizované mapy</strong> od prvního vojenského mapování po současnost ukážou, jak se měnila síť cest a hranice polí,</li>



<li><strong>3D model na Mapy.cz</strong> pomůže ještě před výjezdem odhadnout linii horizontu.</li>
</ul>



<p>Následuje terén, srovnávací fotografie a rozhovory s pamětníky. Místní lidé hledání výrazně zrychlí a přidají drobné historky, které v archivech nenajdete. Některé malby však bez takové znalosti určit nelze vůbec. U fotografií navíc lokalizaci komplikuje les, který mezitím vyrostl a změnil obrys obzoru.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Milovy, Blatiny, Rokytno: krajina Vysočiny po kolektivizaci</h2>



<p>Rudolf Hanych namaloval v roce 1971 Podzim na Milovech, olej o rozměrech 50 × 70 centimetrů, který patří Horácké galerii v Novém Městě na Moravě. Kdo se dnes postaví na Hanychovo místo, hledí do březového hájku starého zhruba třicet let. Popředí, které malíř zaplnil otevřeným prostorem, pohltily stromy.</p>



<p>Jamborův Jarní pohled na Blatinách z roku 1957 vypráví podobný příběh jiným jazykem. Chalupy, které na plátně svítí uprostřed polí, se dnes krčí mezi náletovými dřevinami. Většinu orné půdy kolem nich mezitím zatravnili.</p>



<p>Halas tyto proměny shrnuje přímočaře. Za posledních padesát až sedmdesát let podle něj krajina zhoustla dřevinami a rumištními bylinami a ztratila přehlednost, přičemž zároveň přibylo zástavby. Odborná studie z projektu, publikovaná v roce 2021 v časopise Journal of Landscape Ecology, ten dojem podkládá trendy: ubývá orné půdy, rozšiřují se trvalé travní porosty a dřevinná vegetace a v obcích roste podíl zastavěných a rekreačních ploch.</p>



<p>Srovnání proto bývá spíš zklamáním. Neodchází jen výhled. Mizí čitelná struktura, kterou tvořily meze, květnaté louky a průhledy do dálky, jež dnes zakrývá křoví.</p>



<p>Krajina ovšem nezmizela beze stopy. Halas zmiňuje ojedinělé vzácnější rostliny na mezích nebo zbytek borůvčí v opuštěném úvozu. Některé staré meze přežívají jako poslední pamětníci dřívějšího hospodaření. Studie snímků ze Žďárských vrchů navíc dokládá, že tradiční uspořádání krajiny se místy udrželo až do 70. let.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Zmizelé blatouchy a prstnatci: co plátna prozrazují o rostlinách Vysočiny</h2>



<p>Botanický komentář k Rokytenským loukám, otištěný v čísle 4/2020 časopisu <a rel="nofollow noopener" href="https://www.avcr.cz/export/sites/avcr.cz/.content/galerie-souboru/Acko/2020/A-4_2020-web-komplet.pdf" target="_blank">A / Věda a výzkum</a>, patří k nejpůsobivějším výstupům celého projektu. Vlhké louky, které Jambor zachytil, hostily druhy, jež dnes v okolí Rokytna hledáte marně nebo jen v nepatrných zbytcích:</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Druh</th><th>Stav dnes</th></tr></thead><tbody><tr><td>blatouch</td><td>ustoupil spolu s odvodněním</td></tr><tr><td>rdesno hadí kořen</td><td>zbytky v zamokřených ostrůvcích</td></tr><tr><td>pcháč různolistý</td><td>na ústupu</td></tr><tr><td>pětiprstka obecná</td><td>citlivý druh někdejších luk</td></tr><tr><td>prstnatec májový</td><td>vázán na vlhké louky, které zmizely</td></tr><tr><td>hvozdík kropenatý</td><td>součást původní druhově bohaté flóry</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Ne každou rostlinu přitom odborníci přečetli přímo z tahů štětce. Některé druhy se s malbou a lokalitou pojí přímo, jiné rekonstruovali z kombinace obrazu se starými floristickými záznamy a mapami. Pomohla také znalost stanoviště.</p>



<p>V tom tkví i hranice metody. Zmíněná odborná studie upozorňuje, že plátno je jen tak spolehlivé, jak věrně krajinu zachytil malíř. Jambor je pro badatele mimořádně cenným autorem, protože krajinu podle dobových svědectví vnímal realisticky. Podobných děl, která lze přesně umístit do terénu, je ve sbírkách relativně málo. O to víc váží každé, u něhož se lokalizace podaří.</p>



<p>Zda byla Vysočina před kolektivizací krásnější, nechávají vědci stranou. Plátna dokládají něco hmatatelnějšího. Krajina byla jemněji členěná a druhově pestřejší, louky se pravidelně kosily a meze plnily svou funkci. Estetický verdikt si každý návštěvník vynese sám, až se postaví na místo, kde kdysi stál stojan.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Mapy, knihy a Malířská stezka: kam se vydat po stopách krajinářů</h2>



<p>Hlavní projekt sice skončil s koncem roku 2022, jeho plody však zůstávají dostupné. V roce 2021 vyšla kniha Vcházení do obrazů Josefa Jambora, která rozebírá přes šest desítek jeho pláten a propojuje je s mapami, fotografiemi i vzpomínkami pamětníků. O rok později následoval 431stránkový svazek Vcházení do obrazů a fotografií, mapující krajinomalbu a krajinářskou fotografii Moravy a přilehlých částí Čech. Mezi autory, jimž se projekt věnoval, figurují vedle Jambora a Hanycha také František Kaván, Oldřich Blažíček a Ota Bubeníček.</p>



<p>Výstavy obešly v letech 2021 a 2022 Tišnov, Nové Město na Moravě, Šlapanice, Předklášteří, Zlín a Znojmo. Záběr projektu přitom sahá daleko za hranice Vysočiny. Národní památkový ústav do něj zapojil hrad Landštejn, který odborníci zkoumali podle obrazu Františka Richtera Landštejn od západu z roku 1812.</p>



<p>Pro výlet se nejvíc hodí mapy na webu <a rel="nofollow noopener" href="https://vchazenidoobrazu.cz/?page_id=2767" target="_blank">Vcházení do obrazů</a>. Nabízejí samostatnou vrstvu pro krajinomalbu a pro krajinářskou fotografii a mapové soubory si můžete stáhnout. Postup v terénu je jednoduchý:</p>



<ol class="wp-block-list">
<li>Vyberte si v mapě konkrétní dílo a ověřte, zda má uvedené souřadnice a směr záběru.</li>



<li>Na místě porovnejte pevné body, jako je kostelní věž nebo rybník.</li>



<li>Všímejte si cestní sítě a mezí, které často prozradí, kde krajina zarostla.</li>



<li>U obrazů bez přesné lokace počítejte s vlastním pátráním.</li>
</ol>



<p>Nejpohodlnější variantou je Malířská stezka kolem Svratky. Desetikilometrový okruh se sedmnácti panely vznikl v srpnu 2023 a připomíná mimo jiné Hanycha, Jambora, Kavána, Bubeníčka a Josefa Fialu. Navazuje na ni Halasova výzva z roku 2024, jež hledala obrazy krajinářů z první poloviny 20. století pro výstavu ve Svratce. Ta proběhla v létě 2025 a letos ji má doplnit brožura.</p>



<p>Zapojit se může i veřejnost. Obec Radostice prosila místní o zapůjčení starých fotografií a tišnovská galerie v roce 2025 vyzvala návštěvníky, aby našli stanoviště Jamborova obrazu Pohled na Tišnov z Pulkrábek z roku 1929 a poslali dnešní snímek. Pátrání po malířích tak pokračuje i bez grantu, v rukou lidí, kteří krajinu kolem sebe znají nejlépe.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/promena-krajiny-podle-starych-obrazu/">Vědci hledají místa, kde čeští krajináři malovali. Porovnáním s dnešním stavem čtou, jak kolektivizace přepsala reliéf Vysočiny</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Věda v koncích: Obraz Panny Marie Guadalupské popírá fyzikální zákony. Kdo ho skutečně stvořil?</title>
		<link>https://vedazive.cz/uncategorized/veda-v-koncich-obraz-panny-marie-guadalupske-popira-fyzikalni-zakony-kdo-ho-skutecne-stvoril/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Tereza Říha]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 11 Apr 2026 05:42:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Uncategorized]]></category>
		<category><![CDATA[obraz]]></category>
		<category><![CDATA[Panna Marie Guadalupská]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=203678</guid>

					<description><![CDATA[<p>Na Tepeyaku vznikla legenda, která přežila staletí. Když ale odsunete zbožná tvrzení i internetové senzace, vynoří se méně pohodlná stopa.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Slavný mexický obraz nepopírá fyziku, spíš vzdoruje jednoduchým odpovědím. V bazilice v Mexico City visí dílo spojované s katolickou tradicí z prosince 1531, s Juanem Diegem a s Tepeyakem, tedy místem zjevení u Mexico City. Právě tady začíná spor mezi tím, čemu se věří, a tím, co umějí doložit prameny.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Legenda a dokument si tu odporují</h2>



<p>Ve VědaŽivě jsme si na&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://virgendeguadalupe.org.mx/sintesis-de-las-apariciones/" target="_blank">oficiálním webu baziliky</a>&nbsp;ověřili, že dnešní svatyně uchovává tilmu, tedy plášť či plátno spojované s Juanem Diegem. Podle&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.vatican.va/content/john-paul-ii/en/homilies/2002/documents/hf_jp-ii_hom_20020731_canonization-mexico.html" target="_blank">Vatikánu</a>&nbsp;byl Juan Diego svatořečen. To ale samo o sobě ještě neříká nic o tom, jak obraz skutečně vznikl.</p>



<p>Nejhlasitější řeči o popření fyziky stojí hlavně na Callahanově studii The Tilma Under Infra Red Radiation z roku 1981. Autor v ní u původní figury neviděl podkresbu, klížení ani přelakování, zároveň ale připustil pozdější lidské zásahy u měsíce, anděla a paprsků.</p>



<p>A časová osa příběh zamotá ještě víc. Podle oxfordského výkladu Timothyho Matoviny přišlo plné sepsání zjevení až v letech 1648 a 1649, zatímco úctu k obrazu bezpečně dokládají prameny&nbsp;<strong>nejméně od roku 1556</strong>. Jakmile odložíme senzaci, zůstane&nbsp;<em>tvrdší otázka</em>.</p>



<p>Právě tady vzniká omyl. Populární texty často vezmou pozdně zapsanou legendu, spojí ji s Callahanem a tváří se, že drží přímý důkaz z roku 1531. Jenže mezi tradicí a dokumentem zeje mezera a ta mění tón celé debaty.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Materiál mluví střízlivěji než zázrak</h2>



<p>Když jsem pro VědaŽivě prošla odborné zdroje, narážela jsem pořád na stejný vzorec: internet opakuje Callahana, ale mnohem <em>tišeji</em> zmiňuje <em>opačný pól</em>. Studie Jeanette Favrot Peterson v The Americas shrnuje, že restaurátor José Sol Rosales po mikroskopickém zkoumání v listopadu 1982 uzavřel, že obraz je <strong>výsledkem lidské práce</strong>.</p>



<p>V citacích jeho nepublikovaných závěrů se navíc objevují běžné pigmenty, nepravidelná bílá přípravná vrstva i techniky známé v 16. století.</p>



<p>To je přesně moment, kdy slovo zázrak narazí na materiál. Z obrazu typu&nbsp;<em>archeiropoietos</em>, tedy díla údajně nevytvořeného lidskou rukou, se v odborném čtení stává malba, která nese stopy běžné dílny. Callahan proto nevypadá jako verdikt vědy, ale jako jeden často citovaný podklad proti jiným, velmi pozemským nálezům.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jméno autora se z mlhy přece jen vynořuje</h2>



<p>Nejblíž ke jménu autora vede rok 1556.&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://virgendeguadalupe.org.mx/documentos-historicos/" target="_blank">Historická sekce baziliky</a>&nbsp;připomíná kázání františkána Francisca de Bustamanteho z 8. září 1556, v němž napadl kult obrazu a tvrdil, že jej namaloval „indián Marcos“.</p>



<p>Peterson upozorňuje, že spojení tohoto Marcose přímo s Marcosem Cipacem de Aquinem se v literatuře prosazuje až od konce 19. století, takže nejde o definitivní rozsudek. Přesto právě&nbsp;<strong>Marcos</strong>&nbsp;dnes představuje nejsilnější lidskou hypotézu a s ní i směr, kterým se spor začne skládat.</p>



<p>Jakmile obraz začne dávat smysl jako lidské dílo, začne dávat smysl i jeho styl. Ikonografie, tedy soubor obrazových znaků, podle nichž kunsthistorici poznávají původ a význam díla, neukazuje na izolovaný úkaz mimo dějiny. Naopak. Obraz zapadá do raně koloniální malby Nového Španělska.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Styl obrazu sedí do dějin až nepříjemně dobře</h2>



<p>Kapitola Cambridge o evropských tiscích vysvětluje, že mexická Guadalupská vyrůstá i z evropských vzorů, které kolovaly v Novém světě. Peterson ji zároveň propojuje s tradicemi Assunty, Immaculaty a apokalyptické ženy oděné sluncem. Nejde o důkaz podvodu, ale o normální kunsthistorický kontext koloniální směsi, která obrazu dala mimořádnou sílu.</p>



<p>Ve VědaŽivě nám po projití zdrojů vychází&nbsp;<em>nepohodlný verdikt</em>: pro věřící zázrak, pro badatele historicky čitelná koloniální ikona. Oxfordský výklad o mexickém národním symbolu ukazuje, proč spor přežil staletí, a katalog Yale MAVCOR objekt přímo vede jako malbu na látce a připisuje jej Marcosi Cipacu de Aquinovi.</p>



<p>Veřejnost čeká souboj „Bůh, nebo člověk“, jenže skutečné tajemství dnes neleží v pádu fyziky, ale v tom, proč legenda tak úspěšně vytlačila nejpravděpodobnější lidský podpis.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/uncategorized/veda-v-koncich-obraz-panny-marie-guadalupske-popira-fyzikalni-zakony-kdo-ho-skutecne-stvoril/">Věda v koncích: Obraz Panny Marie Guadalupské popírá fyzikální zákony. Kdo ho skutečně stvořil?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Ze čmáranice se vyklubal poklad: Obraz schovaný v suterénu byl od Picassa, má hodnotu okolo 150 000 000 Kč</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/ze-cmaranice-se-vyklubal-poklad/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 17 Oct 2024 02:37:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[obraz]]></category>
		<category><![CDATA[Picasso]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=195158</guid>

					<description><![CDATA[<p>Z obrazu, který připomínal spíše čmáranici, se vyklubal poklad za neuvěřitelnou částku. Obchodník ho měl doma všem na očích přes padesát let.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Italská rodina měla doma desítky let skutečný poklad. Jednalo se o obraz od Pabla Picassa, který zprvu považovali&nbsp;<strong>za pouhou čmáranici, ale přesto ho nechali viset na zdi v kuchyni</strong>. Dílo přitom našel dle webu <a href="https://edition.cnn.com/2024/10/02/style/picasso-painting-junk-dealer-italy-scli-intl/index.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">CNN</a> obchodník s harampádím Luigi Lo Rosso během roku 1962 v suterénu opuštěné vily. Až jeho syn si všiml, že by se mohlo jednat o velmi cenný unikát.&nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-obraz-visel-des-tky-let-v-kuchyni">Obraz visel desítky let v kuchyni&nbsp;</h2>



<p>Podle Lo Rossova syna měla rodina obraz na zdi ještě před tím, než byl na světě. Jeho maminka mu <strong>říkala kvůli zvláštně nakreslené ženě čmáranice</strong>. Přestože dílo neslo v levém horním rohu podpis „Picasso“, nikoho dlouhá desetiletí neoslovil a zůstal tak pouhou dekorací. Jednu chvíli ho obchodník dokonce nechal viset v rodinné restauraci, <a rel="nofollow noopener" href="https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/vetesnik-mel-doma-roky-priserny-obraz-nevedel-ze-je-od-picassa-353604" target="_blank">kde byl všem na očích</a>. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2022-09-13T06:31:00+02:00">
                    13 září, 2022                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/supernova-vyobrazena-na-minci/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Na mincích z roku 1054 byl nalezen obraz kosmické katastrofy. Jedná se o zcela unikátní archeologický objev            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/supernova-vyobrazena-na-minci/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/mince-razene-zlate-450x254.jpeg" alt="Na mincích z roku 1054 byl nalezen obraz kosmické katastrofy. Jedná se o zcela unikátní archeologický objev" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/supernova-vyobrazena-na-minci/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<p></p>



<p>Teprve před několika lety si syn obchodníka začal uvědomovat, že obraz zahlédl v učebnici dějin umění a že by mohlo jít o něco velmi cenného. Od té chvíla rodina&nbsp;<strong>Lo Rossových prošla dlouhou a komplikovanou cestu za autentifikací obrazu</strong>. Museli se totiž obrátit na řadu odborníků, z nichž někteří říkali, že jde o podvod a jiní zase, že jde o originál.&nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kresba-m-e-m-t-obrovskou-hodnotu">Kresba může mít obrovskou hodnotu&nbsp;</h2>



<p>Dokonce se našli i tací, kteří ho chtěli odkoupit od rodiny za velmi nízkou cenu. To však rodina odmítla a&nbsp;<strong>nechala obraz raději zaregistrovat u italské patrimonie</strong>. Jeho ověřením se začali zabývat od roku 2019 také odborníci z <a href="https://arcadiafoundation.art/who-we-are/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Arcadia Foundation</a>, ale až v září 2024 vyšlo najevo, že je podpis skutečně Piccasův a jedná se o originální dílo.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2022-07-25T06:08:00+02:00">
                    25 července, 2022                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/clovek/ctyri-zeny-opticky-klam/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Čtyři ženy: Ohromující optický klam zobrazuje hned několik dam, ale 98 % lidí je nedokáže najít všechny            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/clovek/ctyri-zeny-opticky-klam/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/ctyri-zeny-test-450x253.jpg" alt="Čtyři ženy: Ohromující optický klam zobrazuje hned několik dam, ale 98 % lidí je nedokáže najít všechny" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/clovek/ctyri-zeny-opticky-klam/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Watch Picasso Draw a Face (4K)" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/8tK3IxZG80k?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Odborníci se domnívají, že jde o portrét Dory Maar, surrealistické umělkyně a Pablovy milenky, která hrála klíčovou roli v jeho tvorbě. Pokud <strong>nyní pravost obrazu potvrdí i Picassova nadace v Paříži</strong>, jeho hodnota se může vyšplhat až na <a rel="nofollow noopener" href="https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/picasso-obraz-rodina-nalez-italie.A241003_115207_zahranicni_ert" target="_blank">6 600 000 dolarů</a>, což je v přepočtu okolo 150 000 000 Kč. Rodina již nyní plánuje obraz vydražit. </p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/ze-cmaranice-se-vyklubal-poklad/">Ze čmáranice se vyklubal poklad: Obraz schovaný v suterénu byl od Picassa, má hodnotu okolo 150 000 000 Kč</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/8tK3IxZG80k" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/8tK3IxZG80k" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma obraz - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/10/garden-of-wish-fulfilment-1944-arshile-gorki-1904-1948-43954519964.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
	</channel>
</rss>
