mamut – VědaŽivě.cz

Za 4 roky možná budou po Zemi znovu chodit mamuti: Vědci chtějí spojit mamutí geny se sloními

Redakce VědaŽivě — Mon, 21 Oct 2024 02:36:00 +0000

Dokážete si představit, že by se ve světě, ve kterém momentálně žijeme, znovu pohybovali mamuti? Zní to naprosto bláznivě, vždyť v Evropě vyhynul před 21 000 – 14 000 lety. Každopádně pro biotechnologickou firma Colossal Biosciences, za kterou stojí genetik George Church, to až tak šílená představa není. Ba naopak. Momentálně se snaží o vzkříšení mamuta srstnatého. Tento druh slona, který vyhynul před tisíci lety, by se mohl vrátit na svět díky nejmodernějším technologiím, včetně klonování a genetických úprav.

Vzkříšení mamuta

Biotechnologická společnost nedávno dosáhla důležitého milníku. Podařilo se jí vytvořit dlouho hledaný druh kmenové buňky pro nejbližšího žijícího příbuzného mamuta srstnatého. „Toto je pravděpodobně nejvýznamnější krok v raných fázích tohoto projektu,“ řekl George Church, který stojí za vznikem společnosti. Vědeckému týmu se podařilo vytvořit indukované pluripotentní kmenové buňky u asijských slonů, nejbližších žijících příbuzných mamutů. A právě tyto buňky by měly být základem pro budoucí genetické úpravy, které by mohly umožnit vytvoření slonů se znaky mamutů, jako je například jejich srst a důležité tukové vrstvy, které jsou přizpůsobené životu v mrazu.

Expozice mamuta z muzea Victoria and Albert Museum ve Velké Británii

Jaký je cíl?

Vědci se nesnaží nutně vytvořit dokonalou kopii mamuta a je jisté, že něco takového zřejmě nebude vůbec jednoduché. Primárním cílem společnosti je vytvořit jednice s vylepšenými schopnostmi. Hlavním cílem je zařídit odolností vůči herpesviru, který ohrožuje mláďata slonů. Celý projekt ale samozřejmě vzbuzuje mnoho kontroverze a převážně pak spoustu etických otázek. Někteří odborníci zpochybňují jeho smysl a varují před možnými negativními důsledky. Profesor Karl Fless se domnívá, vytvoření jedinci budou čelit stejnému osudu, jako postihl původní mamuty. Vědci si ale věří a jejich projekt má jasný cíl – pomoci k ochraně ohrožených druhů.

Projekt plný kontroverze

Ačkoliv se vědci z Colossal Biosciences setkávají s odporem mnoha lidí, za svým projektem si stojí a pevně mu věří. Church dokonce tvrdí, že projekt pomůže k ochraně ohrožených druhů. Přichází i s velmi odvážným tvrzením: „Mohl by pomoci zvrátit rychlé oteplování klimatu – a co je ještě důležitější, mohl by chránit arktický permafrost,“ tvrdí Church. „Návrat mamuta srstnatého znamená návrat lepší Země.“

Článek Za 4 roky možná budou po Zemi znovu chodit mamuti: Vědci chtějí spojit mamutí geny se sloními se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Mamuti a další velká zvířata žili o tisíce let déle, než se vědci domnívali. Nový výzkum DNA ukazuje, že za jejich zánik nemohou lidé

Redakce VědaŽivě — Tue, 15 Feb 2022 04:05:00 +0000

Klima planety se mění posledních 50 000 let. Nejchladnější bylo během vrcholu doby ledové, kdy byl led všude nejrozšířenější. V době před asi 10 000 lety se začalo opět oteplovat. Mezinárodní skupina vědců z UiT v Norsku nyní zkoumá, jak se během těchto časů měnil život rostlin i zvířat. Jejich studie byla nedávno zveřejněna v časopise Nature. Podle závěrů nebyl hlavním důvodem zániku mamutů a dalších tvorů lov.

Amerika, Atlantik a Sibiř

Vegetace na území Severní Ameriky, severního Atlantiku a Sibiře byla až do vrcholu poslední doby ledové celkem podobná. Teprve při oteplení a nárustu vlhkosti prošel život rostlin proměnou. Důvodem vyhynutí megafauny ovšem nebyl lov. Mamuti, bizoni i srstnatí nosorožci přežili o několik tisíc let déle, než se původně myslelo. Ještě před jejich konečným odchodem s nimi lidé žili nějakou dobu bok po boku.

Badatelé odebrali vzorky sedimentu a permafrostu ze 74 lokalit včetně Norska, Sibiře, Špicberků, Severní Ameriky a Grónska. Rozbor DNA ukázal, které rostliny se nacházely v různých oblastech v odlišných časech po dobu uplynulých 50 000 let. Vědci našli také vzorky DNA zvířat, konkrétně z chlupů, trusu a kožních buněk. V zásadě ze všeho, co při jejich běžném provozu a pohybu skončilo na zemi.

Dominance trávy a bylin

„Když se vracíme v čase před vrchol doby ledové, vidíme velmi homogenní mamutí step. Vegetace byla podobná na Aljašce, v Kanadě a na Sibiři,“ uvádí Inger Greve Alsos. Od doby před 50 000 lety do tohoto vrcholného období byly pro sever typické bezlesé stepi a tundry s permafrostem (dlouhodobě zmrzlou půdou) a keři. Dominovala jim tráva a byliny. Vodní rostliny a stromy bylo možné najít spíše v nižších zeměpisných šířkách.

Bohatost flóry narůstala, a to až do vrcholné doby ledové v rozmezí před 26 000 – 19 000 lety. Globální teplota byla tehdy o 7 stupňů nižší než dnes. „Byla to samozřejmě výrazná změna. Diverzita rostlin klesla a velké oblasti byly zcela zmrzlé,“ uvádí Greve Alos. Jak se období blížilo ke konci, přibývalo stromů, keřů a dřevnatých rostlin. Rozšířily se vrby a břízy, klesala ovšem rozmanitost zmíněných bylin. Doba ledová skončila zhruba před 10 000 lety.

Více sněhu a mamutí přežití na Sibiři

Tyto vegetační změny měly nejspíš vliv také na velká pasoucí se zvířata – mamuty, koně, bizony a nosorožce. „Vidíme, že se změnou vegetace dochází k ústupu megafauny. Když začal mizet led, oteplilo se. S tím přišly také větší srážky.“ Více deště znamená také sníh. Mnoho změn zaznamenaných vědci má souvislost se sněhem. Nalezené rostliny se na tuto výraznou pokrývku dokonce adaptovaly.

Na základě posledních kosterních nálezů mamutů na pevnině Eurasie vymřela tato zvířata v době před 10 700 lety. Nejnovější nález na Aljašce je z doby před 13 800 lety. Nicméně nové nálezy ukazují, že v Severní Americe přežili mamuti až do doby před aspoň 8 600 lety. Ještě déle se jim dařilo na Sibiři. DNA nález z poloostrova Tajmyr ukazuje na dobu před 3 900 lety. „Části Sibiře totiž zachovaly produktivní stepní tundru,“ dodává Greve Alsos.

Žádné důkazy pro vliv lovu

Stejně tak mamuti nevyhynuli v době, kdy se ve stejných oblastech zabydleli lidé. Lidé obývali severní Eurasii příležitostně již před přinejmenším 40 000 lety. Kontinuálně tu pak pobývali od doby před 16 000 lety. Pozdní mamuti na Tajmyru se tak s lidmi pravděpodobně potkávali po dobu minimálně 20 000 let. Tyto nálezy tak rozhodně nepodporují model pravěkého „blitzkriegu“, tedy bleskové války mezi druhy.

Tento názor pracuje s verzí, že lidé po svém příchodu všechny mamuty vybili. Jejich osídlení dané oblasti se totiž s vyhynutím druhu poměrně slušně překrývá. Existují důkazy o lovu na mamuty, nicméně prudké vyhynutí to nedokazuje. Lidé a mamuti spolu tudíž nejspíše koexistovali po tisíce let. Tyto i další nálezy nám jen ukazují, jak moc informací tam venku ještě čeká na odhalení. Náš obraz o světě i historii se zkrátka bude neustále měnit.

Kde a kdy jste poprvé viděli obrázek mamuta? Vyděsil vás?

Zdroj: ScienceNorway

Článek Mamuti a další velká zvířata žili o tisíce let déle, než se vědci domnívali. Nový výzkum DNA ukazuje, že za jejich zánik nemohou lidé se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nedaleko mexického města byl na letišti objeven obrovský mamutí hřbitov

Redakce VědaŽivě — Fri, 28 Aug 2020 16:11:00 +0000

Před pár dny učinili další obrovský objev, který se jistě zapíše do historie archeologie. Podle Národního ústavu pro antropologii a historii (INAH) v Mexiku totiž vědci objevili hřbitov s asi 60 mamutími těly. Tento hřbitov se nachází v areálu budoucího letiště těsně před velkoměstem Mexico City.

Průzkum se vyplatil

Před každou velkou stavbou je vhodné udělat namístě archeologický průzkum, aby se zjistilo, zda místo něco neukrývá. Zde se to samozřejmě vyplatilo, protože obrovský mamutí hřbitov nenacházíte každý den. Kromě nálezů z doby ledové objevili vědci a archeologové na stavbě letiště také pozůstatky lidí z úplně jiného časového období, dokonce ještě před hispánským obdobím. Bylo tak odkryto více jak 15 těl. Oba objevy, mamutí těla a lidská těla, pomohou osvětlit historii Mexika a dávají odborníkům bezprecedentní příležitost ponořit se do více než 30 tisíc let staré historie.

Mamuti byly obrovská stvoření

Využili nevýhody zvířete

Až dosud byla oblast nálezu využívána vojenskou leteckou základnou Santa Lucia, asi 45 km severně od hlavního města. Teprve v říjnu 2019 začala výstavba nového mezinárodního letiště generála Felipe Ángelese. Vědci tak mohli najít zbytky těl lidí i živočichů. Odkryli pachydermální kosti, včetně kostí mužů, žen a mladých mamutů, na celkem třech místech v okolí letiště. Když mamuti žili v poslední době ledové, byla tato oblasti na břehu jezera Xaltocan. Je tedy velmi možné, že zvířata zde uvízla v bahně, čehož využili lovci a zaútočili na ně.

Lepší pozná minulosti

Kosti mamuta daly dohromady kolumbijského mamuta, což byl druh, který žil v Severní Americe během pleistocénu. Vědci ovšem nenašli žádné pozůstatky kožešinového mamuta, který žil dále na severu. Do budoucna zde plánuje tým více jak 30 odborníků studovat mamutí pozůstatky, aby se dozvěděli více o pleistocénském životě na tomto území.

Článek Nedaleko mexického města byl na letišti objeven obrovský mamutí hřbitov se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.