Obrat magnetického pole Země by byl devastující. Vytvořil by extrémní počasí, a vedl by k vyhynutí velkých savců

Redakce VědaŽivě — Fri, 12 Sep 2025 05:26:00 +0000

Nejmladší obrácení magnetického pole Země v historii se mohlo odehrát před 42 000 lety. Odpovídá tomu aspoň nová analýza nálezu zkamenělých tří prstenců. Tento obrat magnetického pole by byl devastující, vytvořil by naprosto extrémní počasí a nejspíše by vedl k vyhynutí velkých savců a našich předků jako například Neandrtálců.

Nevztahuje se jen na planetu

Samo magnetické pole Země sahá i do vesmíru a jeho síla se nejvíce koncentruje na severním a jižním pólu. Putuje a občas se prohodí zhruba každých 200 000 až 300 000 let, ale máme obecně velmi slabé poznatky či důkazy o dopadu těchto změn na prostředí naší planety. Badatelé s muzea na jihu Austrálie nám teď poskytli několik odpovědí. Přišli totiž s nejpřesnějším stanovením data posledního obratu magnetického pole Země nazvaného Laschamp.

Tato událost podle nich nastala v době před 41 560 až 41 050 lety a proces sám trval méně než 1000 let. Tým tyto parametry vypočítal použitím radiouhlíkové analýzy tři prstenců z dávno zkamenělého stromu Kauri zachovaného v severních mokřadech Nového Zélandu. Tento strom „prožil“ tyto obraty a badatelé použili změnu uhlíku 14 v atmosféře, aby určili přesný moment, kdy magnetické pole samotné zkolabovalo.

Zeslábnutí magnetosféry

Magnetosféra Země, tedy oblast kolem planety, které dominuje magnetické pole Země, při přehození pólů zeslábne. Australský tým odhaduje, že během posledního obratu byla jeho síla jen asi 6 % jeho aktuální síly. Když toto pole zeslábne, pronikne do atmosféry mnohem více kosmického záření a zvýší úroveň radioaktivity uhlíku 14. Změřením úrovně uhlíku 14 v každém prstenci zachovalého Kauri stromu mohli tak vědci určit přesné datum přeměny pole.

Příkon záření a ultrafialového světla poškozujícího ozonovou vrstvu byl na velmi vysokém stupni. To by bez diskusí zasáhlo do počasí včetně masivních bouří, vysokých teplot a hodně slunečního svitu. Na tyto podmínky by se mnoho organismů jen velmi obtížně adaptovalo. Tato extrémní změna mohla vést k vyhynutí některých velkých druhů savců, nebo minimálně přispět k takové skutečnosti. Mamuti či Neandtrálci vyhynuli přibližně ve stejném čase.

Zdroj: New Scientist

Článek Obrat magnetického pole Země by byl devastující. Vytvořil by extrémní počasí, a vedl by k vyhynutí velkých savců se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proč vlastně střelka kompasu ukazuje k severnímu pólu? Odpověď je poměrně jasná

Redakce VědaŽivě — Sun, 25 Apr 2021 08:30:10 +0000

Magnetický kompas neukazuje k zeměpisnému pólu, řídí se podle zemského magnetismus, který je odlišný. Navíc magnetický pól blízký zeměpisnému severnímu je vlastně jižní magnetický. Když dojde na magnety, protiklady se zkrátka přitahují. To znamená, že severní konec magnetu v kompasu je přitahován jižním magnetickým pólem, který leží blízko zemského severního.

Čert aby se v tom magnetismu vyznal

Linky magnetického pole vně stálých magnetů vždycky probíhají od severního magnetického pólu k jižnímu magnetickému pólu. Proto linie magnetického pole země běží od jižní geografické hemisféry vstříc jižní geografické hemisféře. Zeměpisný severní a jižní pól naznačují body, kde se rotace zemské osy setkává se zemským povrchem. Představte si, že držíte v ruce tenisový míček, přesně mezi palcem a ukazovákem.

Na ten míček tlačíte tak, aby se otáčel. Bod, kde se váš palec a ukazovák dotýkají povrchu míčku, jsou zeměpisnými severním a jižním pólem rotace míčku. Osoba stojící na rovníku se díky zemské rotaci pohybuje nejrychleji, zatímco osoba stojící právě na zeměpisném pólu se díky té samé rotaci nepohybuje vůbec. Zemské magnetické póly určují centrum regionu, kde magnetické linie končí a začínají.

Jak prosté, milý Watsone

Zemské zeměpisné a magnetické póly nejsou přesně zarovnané, protože obojí vystává z odlišných mechanismů. Magnetické pole země je tvořeno cirkulací tekutých železných rud ve vnějším jádru planety. Navíc magnetické póly planety Země neustále mění svou lokalitu relativně k zemským zeměpisným pólům.

Aktuálně leží magnetický jižní pól asi o padesát stupňů dál od zeměpisného severního pólu a sedí v Arktickém oceánu severně od Aljašky. Severní konec na kompasu bude tím pádem ukazovat zhruba k Aljašce a ne přesně k severnímu pólu. Z toho je vidět, že základní informace o magnetismu či pólech, jaké kolikrát dostáváme ve škole, nejsou za prvé vždy zcela přesné, za druhé nejsou fixní a jde o pohyblivý mechanismus.

Zdroj: Wtamu

Článek Proč vlastně střelka kompasu ukazuje k severnímu pólu? Odpověď je poměrně jasná se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

magentismus – VědaŽivě.cz