Kvalitní nádobí po babičce

Co dělá ze starého mlýnku na kávu a porcelánového hrníčku tak cennou věc? Jedná se především o kvalitu daného předmětu. Každý z nás určitě někdy zažil ty chvíle s babičkou, kdy jí na Vánoce pořídil nový elektrický mlýnek na maso, jen aby zůstal schovaný ve skříni a babička dál používala ten svůj starý osvědčený ruční mlýnek. Generace našich babiček a maminek nedávaly na své staré kuchyňské vybavení dopustit a to právem. Ukazuje se, že výrobky z poloviny 20. století a starší, byly skutečně vyráběny kvalitněji a pokud se někdy náhodou pokazily, jejich oprava byla většinou rychlá a jednoduchá.

Porcelán má velkou cenu

Staré porcelánové talíře či hrnečky postupně mizely z kuchyní našich rodičů a prarodičů. Své využití našli na chatách a doma je vystřídalo krásné moderní nádobí. Přitom může mít toto staré porcelánové nádobí značnou cenu. Sběratelé jejich hodnotu rozlišují podle vyražené značky, která se většinou razila ze spodu talířů či hrnků. Každý výrobce porcelánového nádobí měl svou originální značku ve tvaru kulatého razítka. To se mohlo skládat z inciálů výrobce či jeho lokality a byla vyvedena buď zelenou, červenou nebo černou barvou.

Jakou hodnotu takové nádobí má?

Největší hodnotu má, a vždycky měl, porcelán z Číny. Jeho cena dosahuje závratných výšin několika milionu dolarů. Cena těchto kousků se většinou odvíjí od jejich stáří, stavu a rarity. Kousky, které pochází z období první republiky nebo dokonce Rakouska-Uherska, mohou mít hodnotu několik desítek i stovek tisíc korun. Cena porcelánového a keramického nádobí z poloviny 20. století se většinou pohybuje v řádu tisíců korun. Velkou cenu může mít například kompletní porcelánová jídelní sada s polévkovou mísou. Pokud si nejste jistí, jestli i vaše nádobí má nějakou hodnotu, zkuste se poradit v nejbližším starožitnictví, kde vám daný kousek odborně nacení.

Článek Máte doma toto nádobí? Nepoužívejte ho, dá se prodat i za 100 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Brousek kontra ocílka

V první řadě musíme rozdělit dvě činností a to broušení a udržení čepele. K tomu prvnímu slouží přímo brousek, k tomu druhému ocílka. Brousek vrací čepeli ostrost, ocílka ji udržuje. Pokud jste se například někdy dívali na Gordona Ramsayho v soutěžích typu Master Chef, používá ocílku téměř reflexivně a má ji neustále po ruce. Zvláště pokud se pouštíte do tuhých a jinak náročných potravin, nebojte se po ní průběžně sahat.

V případě dobrého použití ocílky by brousek měl přijít ke slovu jen jednou za čas. Případně tehdy, pokud narazíte na staré tupé nože a chcete je začít používat. Existují brusné kameny pro skutečně kvalitní čepele, případně příruční brousky, kterými stačí kuchyňské nože jednou za čas „protáhnout“. Pro běžnou domácnost jsou ideální, pokud řešíte jen občasné vrácení ostrosti a nemáte nože za desítky tisíc korun.

Úhel čepele je klíčem k úspěchu

Pokud se pouštíte do samotného broušení, hraje hlavní roli úhel, které svírá čepel a brusná strana. Čím je úhel menší, tím ostřejší čepel získáte, ale rychleji se otupí. Ideální rozmezí je asi 10 – 30 stupňů, pokud váháte, zkuste střed v hodnotě 15 – 20. Horní rozsah, tedy 20 stupňů, je nejběžnější právě pro kuchyňské nože. Některé brusné kameny potřebují pro broušení naučit, výrobce ovšem přesné podmínky vždycky uvádí v návodu.

Při údržbě čepele vezměte ocílku do nedominantní ruky, špičkou výše než rukojeť. Nůž vezměte do druhé a udržujte čepel vůči ocílce v náklonu 20 stupňů. Podstatnější než náklon je jeho udržení po celou dobu. Každou stranu nože přejeďte asi osmkrát, vždycky tahem rukojeti nože k sobě. Ocílku používejte před každým použitím nože. Ideálním výsledkem bude, že brousek budete potřebovat skutečně sporadicky.

Zdroj: EpiCurious

Článek Jak správně nabrousit kuchyňské nože? Minutový trik profesionálních kuchařů, díky kterému budou krájet jako zbrusu nové se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.