<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>Island &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/island/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Tue, 10 Nov 2026 07:26:55 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>Island &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Island se stal nejdražší zemí Evropy. Švýcarsko sesadil malý ostrovní trh, kde každá potravina projde jedním přístavem</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/nejdrazsi-zeme-evropy-island/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 10 Nov 2026 15:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[Island]]></category>
		<category><![CDATA[jídlo]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=220985</guid>

					<description><![CDATA[<p>Island má v evropském srovnání Eurostatu za rok 2025 cenovou hladinu 173,5 bodu. Švýcarsko zůstalo o 2,2 bodu pozadu a přišlo o první místo.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Alpská země držela pověst evropského cenového extrému tak dlouho, že ji turisté brali jako přírodní konstantu. Červnová data <a rel="nofollow noopener" href="https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tec00120/default/table?lang=en" target="_blank">Eurostatu</a> ale pořadí přeskládala. V indexu cenové hladiny výdajů domácností, kde průměr Evropské unie odpovídá 100 bodům, vede Island se 173,5 bodu a Švýcarsko má 171,3. Ostrov s necelými čtyřmi sty tisíci obyvateli tak předstihl zemi bank, hodinek a luxusních hotelů. Podle nás je to nejzajímavější posun letošní evropské cenové statistiky, protože ho nezpůsobila finanční metropole. Postarala se o něj odlehlá skála v severním Atlantiku, na kterou míří čím dál víc turistů.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Island vs. Švýcarsko: dva body, které přepsaly evropské pořadí</h2>



<p>Náskok 2,2 bodu působí skromně. Vůči Švýcarsku jde zhruba o 1,3 %. Mnohem výmluvnější je pohled o kus níž: za dvojicí lídrů se otevírá propast. Třetí Dánsko má 139,7 bodu, takže Island je proti němu zhruba o čtvrtinu dražší. Zbytek první desítky vypadá takto:</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Pořadí</th><th>Země</th><th>Index (EU = 100)</th></tr></thead><tbody><tr><td>1.</td><td>Island</td><td>173,5</td></tr><tr><td>2.</td><td>Švýcarsko</td><td>171,3</td></tr><tr><td>3.</td><td>Dánsko</td><td>139,7</td></tr><tr><td>4.</td><td>Irsko</td><td>136,2</td></tr><tr><td>5.</td><td>Lucembursko</td><td>131,5</td></tr><tr><td>6.</td><td>Norsko</td><td>128,6</td></tr><tr><td>7.</td><td>Švédsko</td><td>121,0</td></tr><tr><td>8.</td><td>Finsko</td><td>120,8</td></tr><tr><td>9.</td><td>Belgie</td><td>116,2</td></tr><tr><td>10.</td><td>Nizozemsko</td><td>115,6</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Island a Švýcarsko tvoří samostatnou ligu. Norsko, které se tradičně řadí mezi drahé severské země, zaostává za Islandem asi o 35 %. Nizozemsko na desátém místě dokonce o polovinu. Přehledné tabulky s hodnotami pro jednotlivé země zveřejňuje norský statistický úřad <a rel="nofollow noopener" href="https://www.ssb.no/en/priser-og-prisindekser/konsumpriser/statistikk/sammenlikning-av-prisniva-i-europa" target="_blank">Statistics Norway</a>, který data Eurostatu přebírá.</p>



<p>Islandský odborový svaz Viska ohlásil prvenství už v květnu. Jeho ekonom Vilhjálmur Hilmarsson tehdy na základě údajů Eurostatu a islandské centrální banky spočítal, že ostrov je o 84 % dražší než evropský průměr a zhruba o 3 procentní body předčí Švýcarsko. Zprávu převzal Bloomberg. O necelý měsíc později přišlo oficiální evropské srovnání a směr potvrdilo.</p>



<p>Podobný obraz nabízí i širší ukazatel skutečné individuální spotřeby, který zahrnuje také služby placené státem. Island v něm dosahuje 183,7 bodu, Švýcarsko 181,0. Pořadí je tedy stejné, jen čísla jsou ještě vyšší.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proti Česku téměř dvojnásobek. Kde stojí české ceny</h2>



<p>Česko vykazuje v indexu výdajů domácností 89,4 bodu. Island je nad ním o 84,1 bodu, což po přepočtu znamená cenovou hladinu vyšší zhruba o 94 %. Český turista tedy na ostrově platí za srovnatelný koš zboží a služeb skoro dvojnásobek toho, na co je zvyklý doma.</p>



<p>Mezi sousedy drží Česko střední pozici. Rakousko se 113 body je proti nám zhruba o 26 % dražší. Maďarsko (77,5) a Polsko (73,3) naopak zůstávají levnější, Česko je nad nimi asi o 15, respektive 22 %. U skutečné individuální spotřeby vypadá kontrast ještě ostřeji: Česko má 82 bodů, Island 183,7.</p>



<p>Rozdíly se dobře ukazují na jednotlivých kategoriích. Island má u potravin a nealkoholických nápojů index 155,8, u restaurací a ubytování 173,2, u dopravy 147,5 a u oblečení a obuvi 149,6. Nejvýš vylétá alkohol a tabák se 230,6 bodu. Kdo by chtěl večer v Reykjavíku zakončit pivem, zaplatí v průměru víc než dvojnásobek evropské ceny.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Cla, dovoz a trh pro 395 tisíc lidí: odkud se bere islandská drahota</h2>



<p>Na konci roku 2025 žilo na Islandu 394 530 lidí, zhruba tolik jako v Brně. Tak malý trh neuživí desítky konkurujících řetězců, velkoobchodů a dodavatelů. Americký úřad pro mezinárodní obchod ho popisuje jako malý domácí trh silně provázaný s turismem.</p>



<p>Druhou vrstvou je dovoz. Island nevypěstuje dost jídla pro vlastní obyvatele, natož pro statisíce návštěvníků, takže velkou část potravin a nápojů přiváží. Každé zboží z kontinentu nese náklady na lodní nebo leteckou přepravu, celní odbavení a distribuci po řídce osídleném ostrově.</p>



<p>K tomu se přidává ochrana domácích zemědělců. Podle OECD dosahuje průměrné clo na zemědělský dovoz 23,5 %, u masa 67,3 % a u mléčných výrobků 72,7 %. Taková bariéra udržuje ceny vysoko i v regálech supermarketů. Islandský soutěžní úřad v červnu upozornil, že jídlo je na ostrově zhruba o 55 % dražší než v EU a že od roku 2020 zdražilo o 46 %, zatímco v Unii o 37 %.</p>



<p>OECD ve své hospodářské zprávě mluví také o regulačních překážkách a slabší zahraniční konkurenci, zejména ve službách. Výsledná směs je podle nás pro malou ostrovní ekonomiku typická: málo hráčů, drahá logistika a ochranářská pravidla. Vysoké mzdy pak tyto náklady propisují do každé služby, od kadeřnictví po opravu auta.</p>



<iframe src="https://assets.pinterest.com/ext/embed.html?id=283867582750041081" height="906" width="600" frameborder="0" scrolling="no" ></iframe>





<h2 class="wp-block-heading">Turisté jako cenový motor: šestkrát víc hostů než obyvatel</h2>



<p>V roce 2025 přenocovalo na Islandu necelých 2,3 milionu zahraničních návštěvníků, zhruba šestinásobek místní populace. Podle islandského statistického úřadu tvořil turismus 8,8 % HDP a 9,5 % všech odpracovaných hodin. Celková turistická spotřeba dosáhla v přepočtu přibližně 163 miliard korun.</p>



<p>Hilmarsson z Visky popisuje, jak se tato poptávka přelévá do cen. Turisté zvyšují tlak na služby, což tlačí nahoru mzdy, a přes krátkodobé pronájmy typu Airbnb sahají i po bydlení. Návštěvníci tak soupeří s místními o byty, restaurace i pracovní sílu. Islandská domácnost pak platí ceny nastavené částečně pro hosty s cizí peněženkou.</p>



<p>Islanďané přitom nejsou chudí. HDP na obyvatele převyšoval v roce 2025 unijní průměr o 28 % a skutečná individuální spotřeba o 15 %. Vysoké příjmy část drahoty tlumí, plně ji ale podle odborářů nevyrovnají. Viska mluví o historicky nejvyšší cenové hladině, která oslabuje kupní sílu zaměstnanců.</p>



<p>Island tak dobře ilustruje, jak se turisticky atraktivní malá ekonomika může vyšplhat na evropský cenový vrchol bez bankovního sektoru švýcarského formátu. Stačí odlehlost, závislost na dovozu a nápor hostů, kteří jsou ochotni zaplatit téměř cokoli.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kolik korun potřebuje Čech na Islandu a jak ušetřit</h2>



<p>Půjčovna Hertz Iceland ve svém rozpočtu na rok 2026 odhaduje náklady bez letenek takto:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>úsporný styl:</strong> zhruba 3 200 až 5 300 Kč na osobu a den, tedy asi 22 400 až 37 400 Kč za týden,</li>



<li><strong>střední varianta:</strong> zhruba 7 100 až 11 600 Kč denně, týden vyjde na 49 800 až 81 000 Kč,</li>



<li><strong>týden s vlastním autem:</strong> podle odhadu firmy asi 53 400 až 97 900 Kč na osobu.</li>
</ul>



<p>U běžných položek počítejte s útratou kolem 445 až 712 Kč denně za nákupy v obchodě. Jídlo v restauraci stojí zhruba 1 250 až 2 140 Kč, rychlejší občerstvení 890 až 1 420 Kč. Místní hot dog, oblíbený i mezi Islanďany, vyjde na 140 až 210 Kč. Od ledna 2026 navíc řidiči pronajatých aut platí silniční poplatek za ujetou vzdálenost, přibližně 1,50 Kč za kilometr plus DPH.</p>



<p>Prostor k úsporám přesto existuje. Visit Iceland a Hertz doporučují:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>nakupovat v levnějších řetězcích Bónus a Krónan,</li>



<li>volit ubytování s kuchyňkou,</li>



<li>pít vodu z kohoutku, která má výbornou kvalita,</li>



<li>v restauracích sázet na polední menu,</li>



<li>sdílet auto, palivo i nocleh ve větší skupině.</li>
</ul>



<p>Vodopády, gejzíry i hory jsou většinou přístupné bez vstupného, platí se nanejvýš parkování. Volný vstup má i národní park Snæfellsjökull. Vlastní auto podle Hertzu často vyjde levněji než několik organizovaných výletů. Velký rozdíl dělá termín: hlavní sezona trvá od června do srpna, květen a září patří k přechodnému období a mezi říjnem a dubnem bývá cestování o 30 až 50 % levnější. Za úsporu ale zaplatíte krátkými dny a zimními silnicemi.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/nejdrazsi-zeme-evropy-island/">Island se stal nejdražší zemí Evropy. Švýcarsko sesadil malý ostrovní trh, kde každá potravina projde jedním přístavem</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Þingvellir uchovává pozůstatky jednoho z nejstarších parlamentních shromáždění Evropy</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/thingvellir-uchovava-pozustatky-jednoho-z-nejstarsich-parlamentnich-shromazdeni-evropy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 14 Oct 2026 02:17:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[Island]]></category>
		<category><![CDATA[Þingvellir]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=215905</guid>

					<description><![CDATA[<p>Žádné kamenné sloupy, žádná sněmovní síň. Jen travou zarostlé valy v islandské riftové krajině, a přesto jde o místo, kde se od roku 930 tvořilo právo celého ostrova.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Þingvellir vypadá na první pohled jako geologická atrakce: puklina mezi severoamerickou a euroasijskou tektonickou deskou, jezero Þingvallavatn, lávová pole porostlá mechem. Jenže pod tou vrstvou přírody leží něco, co nemá v Evropě snadnou obdobu. Právě tady se totiž každé léto po dobu téměř devíti staletí scházeli islandští náčelníci, zákonoznalci a svobodní muži, aby na otevřeném prostranství vyhlašovali zákony a řešili spory. Alþing, celostátní sněm bez krále, bez hradu, bez střechy nad hlavou, fungoval na tomto místě nepřetržitě od roku 930 do roku 1798. A jeho stopy jsou tu dodnes čitelné, i když vypadají jinak, než by člověk čekal.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Padesát přístřešků pod trávou</h2>



<p>Když&nbsp;<a href="https://whc.unesco.org/en/list/1152" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">UNESCO zapsalo Þingvellir</a>&nbsp;na seznam světového dědictví, neocenilo monumentální architekturu. Ocenilo krajinu, v níž se dají rozpoznat fragmenty přibližně padesáti takzvaných búðir, přístřešků z drnu a kamene, kde během dvoutýdenního letního zasedání pobývali účastníci sněmu. Dnes jsou to nízké, travou kryté valy, které laik snadno přehlédne. Část nejstarších vrstev z 10. století zůstává pod zemí, některé dokonce pod hladinou jezera; dno údolí totiž od dob prvního Alþingu pokleslo o tři až čtyři metry.</p>



<p>Viditelné jsou i další klíčové body: oblast Lögbergu, tedy Zákonné skály, odkud zákonoznalec každoročně přednášel platné právo zpaměti, a prostor Lögrétty, nejvyššího zákonodárného tělesa islandského společenství. V kruhovém uspořádání Lögrétty sedělo 48 náčelníků, každý se dvěma poradci, později i biskupové, celkem kolem 146 mužů. Ostatní svobodní muži mohli průběh sledovat, ale do vnitřního kruhu neměli přístup.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Nejstarší, nebo nejlépe doložený?</h2>



<p>Označení „nejstarší parlament&#8220; zní lákavě, ale zaslouží si upřesnění. Alþing má přesně datovaný vznik kolem roku 930 a jasnou vazbu na jedno konkrétní místo. To je jeho hlavní síla. Starší precedenty ovšem existují: anglosaský Witenagemot fungoval už v raně saských královstvích jako královská rada složená z earlů, thegnů a biskupů. V Norsku jsou z vikinské doby doložena regionální shromáždění zvaná lagting, například Frostating či Gulating.</p>



<p>Rozdíl je v typu instituce. Witenagemot byl poradní sbor svolaný králem. Norská lagting pokrývala jednotlivé právní oblasti, ne celou zemi. Alþing byl celostátní otevřený sněm bez monarchy, pevně svázaný s jedním místem a pravidelným letním režimem. Právě tato kombinace (celostátní rozsah, konkrétní lokalita, nepřerušená tradice) z něj dělá v evropském kontextu unikát. Není nutně nejstarší. Je ale nejlépe čitelný.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Od sněmu k symbolu státnosti</h2>



<p>Síla Alþingu neskončila v roce 1798, kdy se sněm naposledy sešel v Þingvelliru. Po staletích oslabování pod norskou a pak dánskou korunou a po zavedení absolutismu v roce 1662 ztrácel reálné pravomoci. V roce 1800 jej královský dekret formálně zrušil a nahradil vrchním soudem. Obnoven byl až v roce 1845, tentokrát už v Reykjavíku.</p>



<p>Dnešní&nbsp;<a href="https://www.althingi.is/english/about-the-parliament/the-parliament-house/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Althingi</a>&nbsp;zasedá od roku 1881 v budově parlamentu v centru hlavního města, od roku 1991 jako jednokomorový sbor s 63 poslanci. Právě tam, na místě původního sněmu, byla v roce 1944 vyhlášena islandská republika. Krajina, kde se před tisíci lety recitovaly zákony, posloužila jako jeviště pro vznik moderního státu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co uvidí návštěvník dnes</h2>



<p>Þingvellir je přístupný celoročně.&nbsp;Návštěvnické centrum&nbsp;u vyhlídky Hakið nabízí interaktivní expozici „Heart of Iceland&#8220;, která na čtyřiceti minutách provede historií i geologií místa. Odtud vede cesta dolů do rokle Almannagjá a dál k historickému jádru, ke kostelu Þingvallakirkja, k oblasti Lögbergu a k travnatým valům někdejších búðir.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="🆕Thingvellir National Park 👉 Þingvellir National Park Iceland New Video" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/AvjYOULFlDs?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>V létě 2026 park pořádá bezplatné komentované procházky s průvodcem v angličtině dvakrát denně: v 10:00 od kostela a ve 14:00 od návštěvnického centra. Pro skupiny je možné domluvit úvodní program předem. Nejpohodlnější přístup z Reykjavíku je autem po silnici 36 (cesta trvá zhruba 45 minut) nebo v rámci organizovaného výletu po takzvaném Zlatém kruhu. </p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/thingvellir-uchovava-pozustatky-jednoho-z-nejstarsich-parlamentnich-shromazdeni-evropy/">Þingvellir uchovává pozůstatky jednoho z nejstarších parlamentních shromáždění Evropy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/AvjYOULFlDs" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/AvjYOULFlDs" />
			<media:title type="plain">🆕Thingvellir National Park 👉 Þingvellir National Park Iceland New Video</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Find out more about Thingvellir national park, PLEASE visit: 👉 https://www.icelandtoursguide.com/thingvellir-national-park-iceland/Thingvellir national park...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/07/f09f8695thingvellir-national.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Ničivý živel trhá Island vedví: Zkázu se nedaří zastavit, budoucnost země je nejistá</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/island-se-uprostred-trha/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 27 Oct 2021 03:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[Island]]></category>
		<category><![CDATA[tektonika]]></category>
		<category><![CDATA[vulkán]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=38033</guid>

					<description><![CDATA[<p>Vulkanická aktivita rozděluje zemi na dvě části a nejde o žádnou metaforu. Těmto silám nezabrání v postupu nic, ničí vše, na co narazí. Včetně památníků.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ostrovní stát na pomezí Severního ledového oceánu a severního Atlantského oceánu je dobře znám díky své silné vulkanické aktivitě. Důvodem je tzv. magmatická skvrna a její kombinace se středoatlantickým zlomem.<strong> Pod Islandem je tedy obrovská zásoba žhavého magmatu</strong> a zmíněný zlom mu dovoluje snadno vystoupit až na povrch. Jde o rozhraní dvou tektonických desek – konkrétně euroasijské a americké.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kontinu-ln-s-l-c-zemsk-trhlina">Kontinuálně sílící zemská trhlina</h2>



<p>Právě tektonický zlom způsobuje, že územím Islandu prochází trhlina, která se postupně rozšiřuje. Tempo tohoto procesu je asi 2–2,5 centimetru za rok. To se na první pohled nezdá jako nic významného,<strong> jenže geologie pracuje v&nbsp;jiné časové perspektivě.</strong> Trhlina procházející středem ostrova ho časem „rozkrojí“ na dvě poloviny. Jedna část se bude následně pohybovat směrem k&nbsp;americké desce, zbytek zůstane z&nbsp;tektonického hlediska v&nbsp;Evropě.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">The <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/hashtag/tectonic?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">#tectonic</a> plates in <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/hashtag/Iceland?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">#Iceland</a> dividing North America and Eurasia. <a rel="nofollow" href="http://t.co/rpcrZ0DtRi">pic.twitter.com/rpcrZ0DtRi</a></p>&mdash; Michael vd Poel (@WeermanMichael) <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/WeermanMichael/status/513770482328678400?ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">September 21, 2014</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Pozvolna se rozšiřující trhlina je krásně vidět například v&nbsp;národním parku Thingvellir. Tady v&nbsp;roce 930 také vznikl jeden z&nbsp;nejstarších parlamentů na celém světě. Všichni náčelníci místních<strong> vesnic se tu tehdy sešli k&nbsp;velkému sněmu</strong>. Ten pak vykonával na celém ostrově moc zákonodárnou i soudní. Setkání se konala až do roku 1798, ovšem půlení ostrova skončí zalitím tohoto místa mořskou vodou. Tektonické procesy tak neušetří ani místa s bohatou historií.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-oblast-s-astou-seismickou-innost">Oblast s&nbsp;častou seismickou činností</h2>



<p>Vnitrozemí Islandu je do značné míry jedna velká pustina. Není proto divu, že si terén vybrali dokonce lidé z&nbsp;NASA, aby tu trénovali manévrování na povrchu Měsíce. Seismická aktivita je tu celkově velmi bohatá a národní agentura <strong>zachytí víc jak 500 epizod zemětřesení za týden.</strong> Pro svou vulkanickou činnost a další přírodní procesy je Island častým cílem turistů. Místní ovšem dlouho vědí, že za snahu vidět živly zblízka je snadné zaplatit životem.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">On the line dividing the North American and Eurasian tectonic plates in Iceland. Amazing to be here. <a rel="nofollow" href="https://t.co/fKGh26vTGV">pic.twitter.com/fKGh26vTGV</a></p>&mdash; Frederik Pleitgen (@fpleitgenCNN) <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/fpleitgenCNN/status/1052284926014484481?ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">October 16, 2018</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Například v&nbsp;roce 1783 došlo během léta k&nbsp;výronu lávy, která pokryla region o rozloze 580 kilometrů čtverečných. Sopečná řada Lakagígar tehdy vyvrhla celkem 12 kilometrů krychlových materiálu a událost měla smrtící následky. <strong>Celkově zahynulo 30 % hospodářských zvířat</strong>, 76 % koní a 20 % lidí. V&nbsp;rámci Islandu to znamená asi 10&nbsp;000 obyvatel. Magmatické procesy jsou ale také zdrojem geotermální energie, což zdejším farmám dovoluje pěstovat i banány.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Byli jste se někdy někam podívat na sopečnou činnost?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-icelandmag">Zdroj: <a href="https://icelandmag.is/article/tearing-us-apart-why-iceland-being-hit-hundreds-earthquakes-every-week" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">IcelandMag</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/island-se-uprostred-trha/">Ničivý živel trhá Island vedví: Zkázu se nedaří zastavit, budoucnost země je nejistá</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Na Islandu byla objevena pravděpodobně nejstarší vikingská osada na světě</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/na-islandu-byla-objevena-pravdepodobne-nejstarsi-vikingska-osada-na-svete/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 20 Jun 2020 12:45:07 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Archeologie]]></category>
		<category><![CDATA[Island]]></category>
		<category><![CDATA[Vikingové]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=244</guid>

					<description><![CDATA[<p>Historie naší planety je naprosto úchvatná. Během jejího dlouhého vývoje se zde na planetě událo tolik věcí, že bychom je ani nestihli všechny vyjmenovat. </p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pokud bychom se zaměřili jen na historii lidstva, trvalo by to také velmi dlouho. Zaměříme-li se ovšem na historii vývoje lidstva a jeho společnosti, pak bychom se určitě měli zmínit o nedávném objevu, který se týká jednoho z nejkrásnějších míst naší planety, ostrova Island. Na tomto malebném, ale drsném ostrově, byla totiž nalezena pravděpodobně nejstarší vikingská osada na světě.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="640" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/iceland-2608985_1280-1024x640.jpg" alt="" class="wp-image-257 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/iceland-2608985_1280-1024x640.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/iceland-2608985_1280-300x188.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/iceland-2608985_1280-768x480.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/iceland-2608985_1280-720x450.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/iceland-2608985_1280-1200x750.jpg 1200w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/iceland-2608985_1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Na Islandu byly objeveny unikátní archeologické nálezy</figcaption></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Letní sídlo z&nbsp;80.let</h2>



<p>Máte-li rádi Vikingy, jejich historii, filozofii a celkově vás láká jejich myšlenka, pak pro vás budou následující řádky balzámem na duši. Je tomu chvíli, co archeologové objevili, že na Islandu se může nacházet s&nbsp;největší pravděpodobností nejstarší vikingská osada na světě. Co k&nbsp;takovému závěru archeology vede? Jeden starobylý domek, který byl původně považován za letní sídlo osady z&nbsp;80.let minulého století. Těsně před tím, než se do něj měli ukrýt uprchlíci z&nbsp;moře, byl pod tento dům ukryt obrovský poklad. To jsou zprávy vedoucí archeologa vykopávek.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Domek vikingského náčelníka</h2>



<p>Tento malý domek je dosud nejbohatším domkem na Islandu. Je tedy velmi příhodné dospět tak k&nbsp;závěru, že právě tento domek byl domkem vikingského náčelníka. Tzv. Longhouses, jak se říká domkům na Islandu, byly velké dřevěné haly s&nbsp;rozměry až 250 metrů krychlových. Byly 75 metrů dlouhé a 6 metrů široké. Byly pokryté trávníkem a doškovou střechou. Používaly se jako společná obydlí v&nbsp;severských zemích během doby známých Vikingů. Tyto domky byly rozděleny do místností, jež mohlo sdílet několik rodin.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="575" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/nature-3082832_1280-1024x575.jpg" alt="" class="wp-image-259 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/nature-3082832_1280-1024x575.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/nature-3082832_1280-300x169.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/nature-3082832_1280-768x431.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/nature-3082832_1280-720x404.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/nature-3082832_1280-1200x674.jpg 1200w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/07/nature-3082832_1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Island není jenom vyhledávanou turistickou destinací</figcaption></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Nejcennější sbírka korálků</h2>



<p>V&nbsp;kamenných krbech podél středu byly vytvořeny ohniště a kolem mohla být ustájena hospodářská zvířata. Vše tak mohlo chránit obyvatele těchto objektů před velkým chladem z&nbsp;venku. Oba longhouses, jež byly na Islandu nalezeny, byly nalezeny ve Stöð, což je nedaleko vesnice a fjordu Stöðvarfjörður na východní části ostrova Island. Tento nález obsahuje jednu z&nbsp;nejcennějších sbírek ozdobných korálků, stříbra a starověkých mincí, které kdy byly ve Skandinávii nalezeny. Mezi nálezy jsou také stříbrné mince a hacksilver, což jsou řezané a ohnuté kousky stříbra, jež používali Vikingové a další starověké národy jako platidlo.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Maso z tuleňů</h2>



<p>Vykopávky, které byly 40 metrů hluboké, odhalily také ozdobné skleněné korálky, prsteny, závaží a malé kousky zlata. Obyvatelé pravděpodobně získali toto zboží obchodováním s&nbsp;místními zdroji, což byla kůže, maso z&nbsp;velryb a tuleňů. Maso z&nbsp;tuleňů bylo ceněno po celé Vikingské Skandinávii. Chemická analýza naznačuje, že tento domek, pod kterým byl poklad nalezen, byl postaven dlouho před trvalým osídlením Islandu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/na-islandu-byla-objevena-pravdepodobne-nejstarsi-vikingska-osada-na-svete/">Na Islandu byla objevena pravděpodobně nejstarší vikingská osada na světě</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
