Tektonické procesy trhají Island na dvě poloviny | VědaŽivě.cz

Ničivý živel trhá Island vedví: Zkázu se nedaří zastavit, budoucnost země je nejistá

Vulkanická aktivita rozděluje zemi na dvě části a nejde o žádnou metaforu. Těmto silám nezabrání v postupu nic, ničí vše, na co narazí. Včetně památníků.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Ostrovní stát na pomezí Severního ledového oceánu a severního Atlantského oceánu je dobře znám díky své silné vulkanické aktivitě. Důvodem je tzv. magmatická skvrna a její kombinace se středoatlantickým zlomem. Pod Islandem je tedy obrovská zásoba žhavého magmatu a zmíněný zlom mu dovoluje snadno vystoupit až na povrch. Jde o rozhraní dvou tektonických desek – konkrétně euroasijské a americké.




Kontinuálně sílící zemská trhlina

Právě tektonický zlom způsobuje, že územím Islandu prochází trhlina, která se postupně rozšiřuje. Tempo tohoto procesu je asi 2–2,5 centimetru za rok. To se na první pohled nezdá jako nic významného, jenže geologie pracuje v jiné časové perspektivě. Trhlina procházející středem ostrova ho časem „rozkrojí“ na dvě poloviny. Jedna část se bude následně pohybovat směrem k americké desce, zbytek zůstane z tektonického hlediska v Evropě.

Pozvolna se rozšiřující trhlina je krásně vidět například v národním parku Thingvellir. Tady v roce 930 také vznikl jeden z nejstarších parlamentů na celém světě. Všichni náčelníci místních vesnic se tu tehdy sešli k velkému sněmu. Ten pak vykonával na celém ostrově moc zákonodárnou i soudní. Setkání se konala až do roku 1798, ovšem půlení ostrova skončí zalitím tohoto místa mořskou vodou. Tektonické procesy tak neušetří ani místa s bohatou historií.

Oblast s častou seismickou činností

Vnitrozemí Islandu je do značné míry jedna velká pustina. Není proto divu, že si terén vybrali dokonce lidé z NASA, aby tu trénovali manévrování na povrchu Měsíce. Seismická aktivita je tu celkově velmi bohatá a národní agentura zachytí víc jak 500 epizod zemětřesení za týden. Pro svou vulkanickou činnost a další přírodní procesy je Island častým cílem turistů. Místní ovšem dlouho vědí, že za snahu vidět živly zblízka je snadné zaplatit životem.

Například v roce 1783 došlo během léta k výronu lávy, která pokryla region o rozloze 580 kilometrů čtverečných. Sopečná řada Lakagígar tehdy vyvrhla celkem 12 kilometrů krychlových materiálu a událost měla smrtící následky. Celkově zahynulo 30 % hospodářských zvířat, 76 % koní a 20 % lidí. V rámci Islandu to znamená asi 10 000 obyvatel. Magmatické procesy jsou ale také zdrojem geotermální energie, což zdejším farmám dovoluje pěstovat i banány.

Byli jste se někdy někam podívat na sopečnou činnost?

Zdroj: IcelandMag

Diskuze Vstoupit do diskuze
142 lidí právě čte
Zobrazit další články
JakZdravě.cz
Nošení kvalitních respirátorů je dnes nezbytností
Události247.cz
Slovenská vláda se přepočítala. Zavedla loterii, pak lockdown, ale očkovací centra jsou úplně prázdná
ArmádníZpravodaj.cz
Nejtragičtější místa bojů na světě. Zde se odehrávaly ty nejhorší bitvy v celé vojenské historii
adbz.cz
Jak bez námahy a přesto precizně vyčistit vánoční ozdoby, světýlka a umělý stromek. Navraťte letos Vánocům jejich lesk