<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>fotky &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/fotky/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Mon, 23 Feb 2026 17:09:07 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>fotky &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Historie první fotografie: Vznikla v roce 1826 a zabírá obyčejný pohled z okna</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/historie-prvni-fotografie/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 05 Jun 2024 02:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[fotky]]></category>
		<category><![CDATA[fotografie]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=190051</guid>

					<description><![CDATA[<p>Historie první fotografie. Vznikla už v roce 1826 a tvořila se několik hodin. To, co zachycuje, je obyčejné, ale krásné. První fotografie člověka vznikla až o 12 let později.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Život bez fotografií si dnes už skoro ani neumíme představit. Každý člověk nosí svůj osobní fotoaparát v kapse a má tak <strong>možnost zachytit jakýkoliv okamžik svého dne</strong>. Někteří lidé si dokonce na sdílení fotografií a videí na sociálních sítích vybudovali svou živnost. Víte však, kdy vznikla ta úplně první fotografie?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prvn-fotografie-vznikla-v-roce-1826">První fotografie vznikla v roce 1826</h2>



<p>Vzniku první fotografie předcházela znalost projekce obrazů na plochu, takzvaná camera obscura. Tento jev byl znám už od 16. století, a <strong>podle historiků ho ke své práci využívali někteří přední umělci.</strong> Teprve na počátku 19. století francouzský vynálezce&nbsp;Joseph Nicéphore Niépce zjistil, jak promítaný obraz ustálit a zachytit. </p>



<p>Svůj první obraz zachytil na vyleštěnou cínovou desku, kterou pokryl petrolejovým roztokem asfaltu. <strong>Zachycený obraz následně nechal působit osm hodin na slunci.</strong> Tím v roce 1826 vznikla historicky první fotografie, která zachycuje výhled z Niépceho bytu. Proces vyhotovení fotografie však byl příliš zdlouhavý a tak vynálezce pátral dál.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/boulevard-du-temple-1024x538.jpg" alt="první fotografie" class="wp-image-190053 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/boulevard-du-temple-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/boulevard-du-temple-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/boulevard-du-temple-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/boulevard-du-temple-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/boulevard-du-temple.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>V roce 1838 byl na fotografii poprvé zachycen člověk.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dal-prvenstv-p-ich-z-o-12-let-pozd-ji">Další prvenství přichází o 12 let později</h2>



<p>Niépce začal zkoumat sloučeniny křídy a stříbra, které měly po osvětlení tmavnout a vytvářet obrazy. Své poznatky následně předal umělci Louisi Daguerreovi, který <strong>následně vytvořil první prakticky využitelnou metodu fotografování.</strong> Takzvaná <a rel="nofollow noopener" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Historie_fotografie" target="_blank">daguerrotypie</a> využívala k zachycení obrazu postříbřenou měděnou destičku. Na podobném principu dodnes fungují oblíbené fotoaparáty Polaroid. </p>



<p>V roce 1838 pak vzniká první fotografie, která zachycuje člověka. Vytvořil ji právě Daguerre, <strong>když fotografoval pařížský Boulevard du Temple.</strong> Další zajímavé prvenství lze připsat americkému obuvníkovi&nbsp;Johnu Adamsovi, který v roce 1845 pózoval pro daguerrotypický portrét. V ten den slavil své sté narozeniny, takže se stal nejdříve narozeným člověkem zvěčněným na fotografii.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2021-12-04T14:55:53+01:00">
                    4 prosince, 2021                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/technika/technologie-obnovy-starych-fotografii/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Refotografie, které dovolují cestovat časem. Umělá inteligence nám ukáže, jak ve skutečnosti vypadal Abraham Lincoln            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/technika/technologie-obnovy-starych-fotografii/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/stare-fotoaparaty-450x300.jpg" alt="Refotografie, které dovolují cestovat časem. Umělá inteligence nám ukáže, jak ve skutečnosti vypadal Abraham Lincoln" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/technika/technologie-obnovy-starych-fotografii/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<h2 class="wp-block-heading" id="h-nezadr-iteln-v-voj-vp-ed">Nezadržitelný vývoj vpřed</h2>



<p>Vznik první fotografie tak zažehl nezadržitelný vývoj fotografické techniky. Tento technologický zázrak si získal zájem a oblibu několika vynálezců té doby, kteří ho svými pokusy postupně dovedli až do dnešní podoby. Od první barevné fotografie v roce 1861, přes vytvoření prvního fotografického filmu v roce 1884 a <a rel="nofollow noopener" href="https://www.youtube.com/watch?v=JoxGEymA8ro" target="_blank">založení firmy Kodak</a> v roce 1888 až po <strong>první mobilní telefony se zabudovaným fotoaparátem</strong> v roce 2000. Jen díky tomuto vývoji se v dnešní době ročně pořídí přes pět miliard fotografií denně.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/historie-prvni-fotografie/">Historie první fotografie: Vznikla v roce 1826 a zabírá obyčejný pohled z okna</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Všechny pořízené fotky z vesmíru jsou falešné. Proč NASA lidem neprezentuje realitu, ale upravenou lež?</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/fotky-od-nasa-jsou-upraveny/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 06 Aug 2021 03:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[fotky]]></category>
		<category><![CDATA[NASA]]></category>
		<category><![CDATA[úprava]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=18206</guid>

					<description><![CDATA[<p>Díky agenturám NASA či ESA se k nám dostávají ohromující záběry z hlubin vesmíru, u nichž si uvědomíme vlastní titěrnost. Většina těchto snímků však prochází úpravami.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Vzdálené galaxie, úžasné mlhoviny, hvězdy a mnoho dalšího. To jsou snímky vesmíru, které berou dech, ačkoli jsou obvykle upraveny přes Photoshop. Je třeba zdůraznit, <strong>že tyto fotky rozhodně nejsou žádným podvrhem</strong>. Z&nbsp;více důvodů jsou ovšem editovány a jinak upravovány. Nejde jen o kosmetické detaily, důvody jsou i ryze vědecké. A jedním z&nbsp;nich je to, že z&nbsp;vesmíru tyto obrázky chodí v&nbsp;černobílé verzi, nikoli barevné.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-barva-z-vesm-ru-nejen-u-lovecrafta">Barva z&nbsp;vesmíru nejen u Lovecrafta</h2>



<p>Absence barvy u fotek z&nbsp;vesmíru je způsobena tím, že slouží hlavně pro sběr dat, nikoli coby ozdoby na stěnu. Barevné kamery mají také menší rozlišení než ty černobílé a <strong>cílem astronomů je dosáhnout co nejvyšší kvality snímaného objektu</strong> nebo jevu. Jenže černobílé fotky samozřejmě nejsou ve srovnání s barevnými tak atraktivní pro prezentaci. A je taky náročnější z&nbsp;nich vytáhnout některé klíčové informace. Proto vědci používají mnoho barevných filtrů, aby jim dodali co nejreálnější barevnost.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="640" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/nebula-orel-1024x640.jpg" alt="" class="wp-image-18208 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Barevné odstíny jsou pro vědce také ukázkou nejrůznějších stupnic a rozdělení jevů. Příkladem budiž třeba snímky termokamer, kde <strong>jednotlivé odstíny ukazují konkrétní rozsah stupňů Celsia</strong>. Barevnost fotek tak slouží i pro jejich katalogizaci a vědcům k&nbsp;porozumění základním elementům, které vytváří náš vesmír. Rozdíly tvoří délky světelných vln, přítomnost plynů a další skutečnosti. Po obarvení jsou tyto okolnosti patrné při pouhém pohledu na snímek.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nen-upravovat-jako-upravovat">Není upravovat jako upravovat</h2>



<p>Badatelé si tak vlastně berou to nejlepší z&nbsp;obou světů a barvy rozhodně nepoužívají jen pro okrasu. Nejdříve získávají vysoce kvalitní snímky samotného vesmíru a pak z<strong>&nbsp;nich dělají ony dechberoucí obrazy, které máme všichni tak rádi</strong>. Je ovšem jasné, že upravování v&nbsp;editorech má mnoho negativních konotací. Ať už jde o modelky na obálkách časopisů nebo fotky, kde si lidé přidávají svaly nebo sami sebe umístí vedle oblíbené hvězdy a tvrdí, že potkali někoho slavného.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
https://www.youtube.com/watch?v=10It2iULpEM
</div></figure>



<p>NASA a další vesmírné agentury jsou ovšem z&nbsp;uvedených důvodů zcela jiný případ. Hlavně proto, že co publikují, pochází opravdu z&nbsp;vesmíru a není ničím nepravdivé. Jenže hlavním cílem vesmírných agentur po celém světě není oslnit publikum, ale získat s&nbsp;co <strong>nejmenší námahou co nejvíce informací o vesmíru</strong>, který nás obklopuje. Proto užívají tyto kombinace a takto složité postupy, které ve výsledku přinášejí jak cenná data, tak i krásu.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-ndtv">Zdroj: <a href="https://www.ndtv.com/offbeat/why-all-images-of-space-are-photoshopped-2048113" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NdTv</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/fotky-od-nasa-jsou-upraveny/">Všechny pořízené fotky z vesmíru jsou falešné. Proč NASA lidem neprezentuje realitu, ale upravenou lež?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/10It2iULpEM" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/10It2iULpEM" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma fotky - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/planeta-zeme.jpeg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
	</channel>
</rss>
