filosofie – VědaŽivě.cz

Vejce, nebo slepice: Odpověď je podle vědců jasná, první muselo být vejce

Redakce VědaŽivě — Tue, 28 May 2024 02:40:00 +0000

Co myslíte? Bylo první vejce, nebo slepice? Touto filozofickou otázkou se bezpochyby někdy zabýval každý z nás. Odpověď na tento filozofický paradox hledají myslitelé už celá století. Jedním z prvních, kdo si nad počátkem tohoto nekonečného cyklu lámal hlavu, byl řecký myslitel Aristoteles. Ten při rozlišení možnosti a skutečnosti definoval, že první musela být jednoznačně slepice. V tom se však nejspíš pletl.

Mohlo být první vejce, nebo slepice?

Zodpovězení otázky o prvenství vejce či slepice můžeme najít v evoluci. Už Charles Darwin měl jasno v tom, že první muselo být bezesporu vejce. Ve své době však ještě nedokázal určit, jak a kdy k tomu došlo. Moderní věda by však mohla tuto odvěkou záhadu rozluštit – nebo alespoň určit nejpravděpodobnější možný výsledek. Pro účely tohoto článku nebudeme řešit filozofickou podstatu této otázky, ale spíše se zaměříme na vědecky podložená bádání.

Vědci mají odpověď na nejstarší otázku lidstva.

Za vším stojí evoluce

Dnes už víme, že první vejce snášeli už dinosaurové, kteří se v savce vyvinuli až v poslední fázi své vlády na Zemi. Ještě před tím se ale z dinosaurů vyvinuli ptáci, kteří taktéž kladli vejce. Vědci se tedy domnívají, že postupným křížením druhů se vyvinul pták, kterého bychom mohli označit jako jakousi protoslepici. Nejednalo se tedy o slepici, jak ji známe dnes, ale z jejího vejce se už mohla vyklubat slepice dnešní podoby. Takže v otázce, zda bylo první vejce, nebo slepice, jasně vítězí vejce, která kladly už jiné druhy živočichů.

Vznik prapůvodního vejce

Z pohledu evoluce je tedy odpověď na prvenství vejce – nebo slepice, naprosto jednoznačná. Zároveň z ní však vyvěrá otázka nová – bylo první vejce nebo dinosaurus? Odpověď by i v tomhle případě měla poskytnou evoluce, ovšem není tak jednoznačná. Vědci předpokládají, že se první vejce vyvinula s prvními živočichy, kteří z vod oceánů přešli na souš. Vejce se pak pravděpodobně vyvinulo u živočichů, kteří ve vodě kladli jikry. Na souši však potřebovali jejich potomci větší ochranu, a právě proto se vyvinula skořápka vajíčka, jak ho známe dnes.

Článek Vejce, nebo slepice: Odpověď je podle vědců jasná, první muselo být vejce se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Skutečně existuje čas, nebo je to jen výmysl lidstva? Názory těch největších osobností fyziky se dost lišily

Redakce VědaŽivě — Sun, 15 May 2022 02:32:00 +0000

Každý člověk bere čas jako prostou věc, která je daná a neměnná. Vždy tomu tak ale nebylo. Fyzika času udává svoje fakta, o kterých pravili slavní klasici jako byl např. Newton, Hawking nebo Einstein. Všeobecně platí tvrzení o čase, který podotýká jasný průběh událostí z minulosti do budoucnosti. Každý má zkušenost s časem. V paměti zůstává minulost, ne však budoucnost. Čas se taktéž jeví nepřetržitě a nevratně.

Tvrzení celosvětově známých osobností

Isaac Newton věřil, že čas je součástí struktury vesmíru, ve kterém se události odehrávají v sekvenčním pořadí. Také tvrdil, že čas lze měřit. Odborně se tomu říká „realistický pohled“ neboli Newtonův čas. Albert Einstein však zjistil, že čas je také dimenzí časoprostoru. Stál si za faktem, že jeho plynutí je zcela relativní. Časem po něm vznikla „teorie relativity.“

Když Einstein vyvinul obecnou teorii relativity, vytvořil také koncept dilatace času. Podstatou tohoto pojmu je, že tělesa s nadměrnými gravitačními silami deformují časoprostor. Z toho vyplívá, že běh času závisí na gravitační síle. Přítomnost silné gravitace také zpomaluje plynutí času. Jasným příkladem je v blízkosti černé díry, kde by byl čas pomalejší než hodina, kterou hodíme do středu Vesmíru.

Stephen Hawking pro změnu řekl, že čas se zrodil v době velkého třesku a je nezávislý na všem. Krátce před svou smrtí nevyloučil možnost cestování časem. Tato možnost pro nás zůstává zjevně prozatím vzdálená.

Povaha času a cestování v něm

Cestování v čase do budoucnosti není ve skutečnosti iluzí. Každou sekundu se nějakým způsobem posouváme dopředu k naší vlastní budoucnosti. Budoucnost je totiž nevyhnutelná a nelze jí uniknout. Cestování časem do minulosti je již choulostivější téma. Ve fyzice není znám žádný mechanismus, který by toto mohl umožnit. Jedna teorie kvantové gravitace odhaluje, co vlastně vnímáme jako spojitý čas. V reálu stagnující postup z minulosti do budoucnosti.

Fyzikální zákony dle fyzika Carla Rovelliho

Zmiňuje zákon entropie, který vysvětluje, že se svět pohybuje z uspořádaného stavu do neuspořádaného. Podle Rovelliho je čas v každém bodě prostoru jiný, avšak někteří filozofové a fyzici to viděli jinak. Pravili, že to, co občas zažíváme, je pouhá iluze, produkt našeho vědomí. Podle fyzika Seana Carrolla je tok času vedlejším produktem fungování našeho mozku, pokud zpracováváme informace z našeho prostředí.

Jak vnímáte fungování času Vy?

Zdroj: Science

Článek Skutečně existuje čas, nebo je to jen výmysl lidstva? Názory těch největších osobností fyziky se dost lišily se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Život měnící lekce od čínského filosofa Konfucia. Nasměrují vás správným směrem a promění pochmurnou přítomnost do dokonalosti

Redakce VědaŽivě — Thu, 05 Aug 2021 03:23:00 +0000

Náhled na svět, který Konfucius učil, propagoval osobní a také státní moralitu. Své studenty i další lidi učil mezilidským vztahům, spravedlnosti a upřímnosti. Z jeho vlastního učení vycházel konfucianismus, který velmi vysokou měrou ovlivnil dějiny náboženství celé východní Asie. Konfucius coby osobnost trvale poznamenal samotnou čínskou kulturu, náboženství, politiku i další myšlenkové směry a obory.

V hledáčku osobní i rodinný život

Konfucia zajímala primárně politika, etika a filosofie jak osobního, tak i rodinného života, tedy větších lidských celků. Jeho učení mělo vést hlavně k praktickému životu, odmítal tedy vizi filosofa jako podivína odtrženého od každodenní reality. Vedl lidi k podílu na politice coby veřejné aktivitě a logicky šel sám příkladem. Jeho zásady se soustředí na dlouhodobě udržitelný život osobní i politický.

S dlouhým horizontem jeho úvah souvisí základní myšlenka, že je jedno, jak rychle člověk roste nebo si jde za svým, podstatné je, že se nezastavuje. Neustále má taky hledat ty, kteří jsou v něčem lepší než on sám. Tak získává důvod se zlepšovat. Konfucius varuje před unáhlenými rozhodnutími a čímkoli, co je činěno v hněvu. Pokud člověka někdo naštve, znamená to, že byl touto osobou poražen, protože překonala jeho klid.

Chybné hledání sebe v ostatních

Filosofie Konfucia je zaměřena na dlouhodobý osobní růst a vlastní prosperitu. Čemukoli se člověk věnuje, má tomu dávat celé své srdce a svou hodnotu hledat ve vlastních schopnostech. Jen malí lidé totiž podle Konfucia hledají velikost v ostatních. Velmi moudře se také vysmíval pomluvám a probírání lidí bez jejich přítomnosti. Pokud totiž skupina lidí takhle někomu plive na záda, znamená to jednoduše, že dotyčný je na své cestě před nimi a oni vidí právě jen ona záda.

Konfuciovy lekce se nachází i v mnoha klasických spisech osobního rozvoje. Jeho učení totiž neztrácí nic ze své aktuálnosti, což by ostatně u starých filosofů nemělo nijak překvapit. Jedním z principů je taky zaměření na cíl. A pokud ho člověk nemůže nějakým způsobem dosáhnout, nejspíš jsou potřeba jiné kroky než ty, které momentálně podniká. Cíl by se ale měnit neměl.

Zdroj: BrightSide

Článek Život měnící lekce od čínského filosofa Konfucia. Nasměrují vás správným směrem a promění pochmurnou přítomnost do dokonalosti se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.