<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>Einstein &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/einstein/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Thu, 21 May 2026 12:19:06 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>Einstein &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Vzácný snímek Einsteina se synem a vnukem překvapil svět. Tohle učebnice fyziky neukazují</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/vzacny-snimek-einsteina/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jana Šrámčíková]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 16 Mar 2026 08:58:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Albert Einstein]]></category>
		<category><![CDATA[Einstein]]></category>
		<category><![CDATA[fyzika]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=202020</guid>

					<description><![CDATA[<p>Alberta Einsteina si většina lidí představí jako rozcuchaného génia s rovnicemi na tabuli. Na jedné pozoruhodné fotografii z roku 1933 je ale zachycen úplně jinak.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jedna jediná nenápadná fotografie z třicátých let – ale přitom v posledních dnech doslova obletěla internet, jak redakce VědaŽivě zaregistrovala. Jde totiž o to, kdo na ní je. Proč? Protože <strong>nabízí docela jiný pohled na slavného Alberta Einsteina</strong>. Místo vědce přednášejícího o teorii relativity vidíme dědečka sedícího vedle svého syna a vnuka – a tenhle okamžik ho zlidšťuje víc než cokoliv jiného.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Rok 1933: dramatický zlom v Einsteinově životě</h2>



<p>Fotografie vznikla přibližně v roce 1933, což byl jen tak mimochodem pro samotného Einsteina mimořádně důležitý rok. V Německu se tehdy totiž dostal k moci Adolf Hitler a politická situace začala být pro židovské intelektuály velmi nebezpečná. <strong>Slavný fyzik proto udělal to nejlepší, co mohl</strong> – zůstal v zahraničí, kde už nějakou dobu pobýval. V té době byl přitom už světovou celebritou. Nobelovu cenu za fyziku získal v roce 1921 a jeho teorie relativity změnila způsob, jak lidstvo chápe vesmír.</p>



<p>Chvíli sice uvažoval, co vlastně bude dělat, ale velmi rychle přijal nabídku z amerického Institute for Advanced Study <strong>v Princetonu, kde poté působil až do konce života</strong>. A právě z tohoto období vznikla i zmíněná rodinná fotografie. A podle mínění naší redakce je velmi symbolická – jde o chvíli, kdy se rodina rozhoduje, jak bude jejich další život vypadat.</p>



<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="de" dir="ltr">Albert Einstein with his son Hans Albert Einstein and grandson Bernhard Caesar Einstein (c. 1933).<br><br>The coolest photos ever taken: <a rel="nofollow" href="https://t.co/Pgcn2bknZu">https://t.co/Pgcn2bknZu</a> <a rel="nofollow" href="https://t.co/813VK7pd04">pic.twitter.com/813VK7pd04</a></p>&mdash; Fascinating (@fasc1nate) <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/fasc1nate/status/2010539750004834663?ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">January 12, 2026</a></blockquote> <script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<h2 class="wp-block-heading">Syn i vnuk jsou také geniální</h2>



<p>Einsteinův syn Hans Albert Einstein se narodil roku 1904 ve Švýcarsku. A ačkoli vyrůstal ve stínu jednoho z největších vědců historie,<strong> k fyzice ho to netáhlo, naopak, vydal se vlastní cestou</strong>. Specializoval se na hydrauliku a výzkum pohybu sedimentů v řekách (což využijí všichni, kdo někdy chtěli postavit přehradu nebo alespoň malý most).</p>



<p>A vnuk Bernhard, ten malý chlapec na fotografii? Ten se stejně jako jeho otec vydal technickým směrem. Pracoval jako inženýr a <strong>během života získal několik patentů </strong>(a dodnes se jeho vynálezy používají například v oblasti elektroniky a laserových technologií). Zajímavé je ovšem to, že se veřejnosti spíš vyhýbal. Na rozdíl od svého dědečka totiž nestál o mediální pozornost a žil poměrně nenápadný život.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/vzacny-snimek-einsteina/">Vzácný snímek Einsteina se synem a vnukem překvapil svět. Tohle učebnice fyziky neukazují</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Co znamená nejslavnější Einsteinova rovnice E=mc²? Způsobila vědecký převrat v celém vnímání světa</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/vyznam-einsteinovy-nejznamejsi-rovnice/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 21 Sep 2025 03:10:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Einstein]]></category>
		<category><![CDATA[fyzika]]></category>
		<category><![CDATA[rovnice]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=68867</guid>

					<description><![CDATA[<p>Řekne-li se Albert Einstein, pravděpodobně se vám vybaví znění jeho nejznámější rovnice. Tento matematicky jednoduchý vzorec byl prvním krůčkem ke vzniku jaderné fyziky.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když Albert Einstein v&nbsp;roce 1905 formuloval (svoji) neslavnější rovnici, která zní E = mc^2, předznamenal tím takřka vědecký převrat. Byl totiž prvním, kdo propojil energii s&nbsp;hmotou. Do té doby vědci vnímali obě veličiny odděleně (jako zákon o zachování energie a zákon o zachování hmoty) a<strong> jako na neslučitelné se na ně i pohlíželo</strong>. Ačkoliv je nejsložitější matematickou operací v&nbsp;uvedeném vztahu pouhé násobení, geniální kombinace jednoduchosti spolu s&nbsp;významem z&nbsp;ní učinila nejznámější fyzikální rovnici všech dob.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-bezprecedentn-propojen-hmoty-s-energi">Bezprecedentní propojení hmoty s&nbsp;energií</h2>



<p>Fenomenální rovnice, kterou zná takřka každý včetně laiků, je popsána v&nbsp;rámci speciální teorie relativity v&nbsp;publikovaném článku <em>Závisí setrvačnost tělesa na jeho energetickém obsahu?</em> (1905), jejž sepsal Albert Einstein. Rovnice svým tvrzením – že <strong>množství hmoty, jež se ztratí, je vždy vyváženo ekvivalentním množstvím energie</strong>, které se získá, a naopak – propojuje energii s hmotou. Jednotlivé proměnné rovnice poté znamenají: E (energie tělesa v klidovém stavu) = m (hmotnost) × c^2 (rychlost světla ve vakuu na druhou).</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="659" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/einstein-rovnice.jpg" alt="" class="wp-image-68868 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/einstein-rovnice.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/einstein-rovnice-320x211.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/einstein-rovnice-768x506.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/einstein-rovnice-710x467.jpg 710w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/einstein-rovnice-720x474.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Vzhledem k&nbsp;faktu, že rychlost světla je velmi vysoká (fotony se pohybují rychlostí 2,99 × 10^8 m/s), je i v&nbsp;nepatrném množství <a href="/tag/hmota/">hmoty</a> vázáno nepředstavitelně velké množství energie. To nicméně <strong>neznamená, že hmotnost lze na energii jednoduše přeměnit</strong>. V&nbsp;obvyklých procesech často hraje roli pouze elektromagnetická interakce a klidová hmotnost tělesa se nemění. Aby se tato veličina změnila, je zapotřebí realizovat technicky obtížné procesy. A to takové, v&nbsp;nichž se uplatňují jaderné síly mezi elementárními částicemi.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-rovnice-kter-je-symbolem-fyzik-ln-revoluce">Rovnice, která je symbolem fyzikální revoluce</h2>



<p>Albert Einstein tak svými úvahami a výpočty předznamenal „cestu do nitra atomu“. Ta byla završena objevem atomového jádra roku 1906 a možnostmi uvolnění energie, která je v&nbsp;něm vázána. Jestliže se ale vrátíte zpět ke slavné rovnici, <strong>může se vám zdát pro některé případy nedostatečná</strong>. Skvělým příkladem jsou fotony, které mají nulovou hmotnost, ovšem přesto obsahují energii. Tento paradox, který lze nazvat „fotonovým paradoxem“, lze vyřešit s&nbsp;pomocí rozšířené, avšak méně známé verze rovnice.</p>



<p>Rozšířená verze do výpočtu přidává hybnost tělesa (p). Rovnice poté vypadá následovně: E^2 = p^2c^2 + m^2c^4. Jestliže budete uvažovat hmotnost fotonu m = 0, rovnice získá podobu: E = pc. Platnost takto upravené rovnice potvrzují provedené fyzikální experimenty. Jakmile se Einsteinův<strong> vztah prokázal jako validní ve všech ohledech</strong>, stal se takřka symbolem fyzikální revoluce. Kromě otevření cesty k&nbsp;využití <a href="/tag/jaderna-energie/">jaderné energie</a> (včetně atomových bomb) znamenal totiž i obrovský posun v&nbsp;teoretické fyzice jako takové.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak by podle vás vypadal dnešní svět, kdyby lidstvo neznalo tuto rovnici?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LiveScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/vyznam-einsteinovy-nejznamejsi-rovnice/">Co znamená nejslavnější Einsteinova rovnice E=mc²? Způsobila vědecký převrat v celém vnímání světa</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Einsteinův mozek rozřezali na 240 kusů: Proč to udělali a kde se nachází teď?</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/mozek-einsteina-ztracen/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 03 Dec 2022 03:53:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Einstein]]></category>
		<category><![CDATA[Mozek]]></category>
		<category><![CDATA[USA]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=128847</guid>

					<description><![CDATA[<p>Po smrti Einsteina se někteří vědci snažili zjistit, co stálo za jeho neskutečnou genialitou. Studium jeho mozku jim mohlo pomoci pochopit některé jeho objevy.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Mít mozek Alberta Einsteina by byla výhra. Určitě mít ho v hlavě, protože nikdo nepochybuje o tom, že jde o jednoho z nejgeniálnějších lidí lidské historie. Ale i<strong> posmrtné vzorky jeho mozku jsou cenné</strong>. Možná by dokázaly dát odpověď na otázku, jak mohl lidský mozek dospět k objevům a teoriím dodnes mnoha lidem nepochopitelným. K tomu byl opravdu vědcův mozek použit. Dodnes se neví, kde některé jeho části jsou.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-mozek-byl-roz-ez-n-na-240-kus">Mozek byl rozřezán na 240 kusů</h2>



<p>Když <a href="/tag/einstein/">Einstein</a> v roce 1955 zemřel, bylo na jeho přání tělo zpopelněno. S výjimkou mozku, který při pitvě vyňal patolog Thomas Stoltz Harvey. Nejdůležitější orgán těla <strong>stojící za genialitou možná největšího fyzika historie pak rozřezal na 240 částí</strong>. Ve svém vlastnictví si měl ponechat většinu kusů, kterých se nevzdal přes 40 let. Nakonec se většina vrátila do vlastnictví University Medical Center of Princeton, kde je velmi pečlivě střeží.</p>



<p>V Princentonu má být 170 vzorků fyzikova mozku. Dalších 46 kusů pak je vystaveno v Mütterově muzeu lékařské historie ve Filadelfii. Pokud ale byl mozek opravdu rozřezán na 240 částí, tak je osud 24 neznámý. <strong>Je dost dobře možné, že skončily někde v odpadu</strong>. Ale pravděpodobně je mají ve svém držení někteří vědci. Není ani vyloučeno, že po vlastnictví takového artefaktu mohl toužit nějaký sběratel.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">Thomas Stoltz Harvey (October 10, 1912 – April 5, 2007) was an American pathologist who conducted the autopsy on Albert Einstein in 1955. Harvey later kept Einstein&#39;s brain without permission for decades. <a rel="nofollow" href="https://t.co/INjIyletH3">pic.twitter.com/INjIyletH3</a></p>&mdash; Chilly Chills (@WeeliyumF) <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/WeeliyumF/status/1568635224539496448?ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">September 10, 2022</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Harvey údajně nechal některé bloky Einsteinova mozku rozřezat na dalších 12 sad, v každé mělo být 200 vzorků tkáně tenkých jako lidský vlas. Ty pak byly<strong> umístěny na laboratorní sklíčka a patolog je rozdal</strong> neznámému počtu vědců. Během let údajně mnohé vzorky vozil s sebou po Spojených státech a Kanadě. Jiné části vědcova mozku pak uchovával v domě ve sklenici.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vzorky-odhalily-jist-anom-lie">Vzorky odhalily jisté anomálie</h2>



<p>Otázkou samozřejmě je, na co vše mohli lékaři a další vědci po zkoumání mozku Alberta Einsteina přijít. Podle studií, které Harvey poprvé publikoval v 80. letech, se opravdu fyzikův mozek od běžného lidského v některých detailech ve struktuře liší. <strong>Vědci nalezli extra drážku v čelním laloku mozku slavného fyzika</strong>, tedy místě spojeném s pracovní pamětí a plánováním. <a href="/tag/mozek/">Mozek</a> má také větší koncentraci neuronů v určitých svých částech, což by mohlo umožňovat rychlejší zpracování informací.</p>



<p>Pokud by dnes chtěl nějaký vědec Einsteinův mozek zkoumat, je to sice možné, ale nikoli jednoduché. Když chce získat přístup ke vzorkům, které jsou uloženy v Princentonu, <strong>musí k tomu předložit relevantní a vážný důvod</strong>. Posoudí ho místní odborníci a rozhodnou se přístup povolit, nebo nepovolit. Pravděpodobně je možné získat neoficiálně přístup k některému ze ztracených vzorků. Ovšem v tomto případě si nikdo nemůže být jistý, zda je to opravdu pravý vzorek.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/mozek-einsteina-ztracen/">Einsteinův mozek rozřezali na 240 kusů: Proč to udělali a kde se nachází teď?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Je možné odposlouchávat mimozemšťany? Skupina studentů odhaluje, jak na to, a zanechává odkaz dalším badatelům</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/napad-na-odposlouchavani-mimozemstanu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 26 Sep 2022 02:03:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Einstein]]></category>
		<category><![CDATA[Komunikace]]></category>
		<category><![CDATA[mimozemšťané]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=112269</guid>

					<description><![CDATA[<p>Možnost existence mimozemšťanů trápí a udivuje lidstvo už mnoho let. Skupina studentů přišla s nápadem, jak detekovat jejich náznaky pomocí gravitačních čoček.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Einsteinova teorie obecné relativity říká, že gravitační síla masivních nebeských objektů může ohýbat světlo. Když tak učiní, zaostří a zvětší světlo jako dalekohled v efektu zvaném gravitační čočka. Ale viditelné světlo <strong>nemusí být jediné, co je tímto procesem ovlivněno</strong>. Mladší generace zabývající se hledáním mimozemské inteligence (SETI) na Penn State naznačuje, že komunikační signály by mohly být zesíleny také gravitační čočkou. Pokud je toto pravda, tak je skutečně možné odposlouchávat mimozemskou komunikaci přenášenou kolem Slunce.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-podobn-zp-sob-jako-u-mobiln-ch-s-t">Podobný způsob jako u mobilních sítí</h2>



<p>Skupina studentů teoretizuje, že mezihvězdné komunikační sítě by mohly využívat gravitační čočky k <strong>podobným přenosům jako u mobilních sítí</strong> zde na Zemi. <em>„Lidé neustále používají sítě ke komunikaci po celém světě,“</em> řekl <a href="https://science.psu.edu/astro/people/nxt5197" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Nick Tusay</a>, student kurzu, v prohlášení. <em>„Když používáte mobilní telefon, elektromagnetické vlny jsou přenášeny do nejbližšího mobilního zařízení, které se připojuje k dalšímu apod.“</em></p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vyu-it-gravita-n-o-ky">Využití gravitační čočky</h2>



<p>Pokud jsou sondy umístěny ve specifických pozicích blízko hvězdy, aby se využilo její gravitační čočky, mohly by být použity jako <strong>přenosové body pro komunikační síť</strong>. Studenti navrhují, že jestli pokročilý mimozemský druh objevil tento proces a používal by <a href="/tag/slunce/">Slunce</a> jako přenosný bod, tak by signály bylo možné zachytit.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-dopadlo-jejich-testov-n">Jak dopadlo jejich testování?</h2>



<p>Tuto hypotézu testovali sběrem dat z Green Bank Telescope v Západní Virginii. Použili rádiové vlnové délky, ale neobjevili žádné mimozemské přenosy. <strong>Všechna naděje však není ztracena</strong>. Jejich rádiové vysílání bylo totiž omezené jen na jednu noc, a tak tedy doufají, že budoucí skupina studentů bude pokračovat v naslouchání mimozemským přenosům.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="912" height="526" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/it-zarizeni-k-detekci.jpg" alt="" class="wp-image-112276 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/it-zarizeni-k-detekci.jpg 912w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/it-zarizeni-k-detekci-320x185.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/it-zarizeni-k-detekci-768x443.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/it-zarizeni-k-detekci-720x415.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 912px) 100vw, 912px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-mo-nost-zkoumat-nov-exoplanety">Možnost zkoumat nové exoplanety</h2>



<p>Zatímco současná skupina studentů doufá, že ta budoucí bude pokračovat v jejich odkazu, věda našla nové využití pro gravitační čočky. Lze je totiž využít i jinak než k hledání mimozemského života. Astronomové zvažovali využít gravitační čočky jako <strong>způsob, jak v podstatě postavit obří dalekohled</strong>. Ten by mohl sloužit k objevování <a href="/tag/exoplanety/">exoplanet</a> kolem hvězd. Tento názor sdělil v prohlášení <a href="https://sites.psu.edu/astrowright/jason-t-wright-assistant-professor-of-astronomy-and-astrophysics/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Jason Wright</a>, profesor kurzu a ředitel The Penn State Extraterrestrial Intelligence Center. Článek popisující tuto techniku využití byl přijat k publikaci v The Astronomical Journal.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/napad-na-odposlouchavani-mimozemstanu/">Je možné odposlouchávat mimozemšťany? Skupina studentů odhaluje, jak na to, a zanechává odkaz dalším badatelům</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Krutý osud geniální manželky Einsteina: Měla stejnou mysl, bez ní by se tak daleko nikdy nedostal</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/osud-einsteinovy-manzelky-milevy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 10 Jan 2022 04:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Einstein]]></category>
		<category><![CDATA[Mileva Maric]]></category>
		<category><![CDATA[Život]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=47636</guid>

					<description><![CDATA[<p>Ačkoli byli každý jiný, působili Mileva Marić a Albert Einstein už během studií v Curychu jako nerozlučná dvojice. Její tichá hloubavost usměrňovala jeho neposednost.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Mileva fungovala jako uklidňující prvek pro rebelujícího Alberta a byla jeho průvodkyní učivem. Zatímco ona odváděla v&nbsp;aplikované fyzice a souvisejících experimentech zcela mimořádné výkony, Albert byl na hranici propadnutí. <strong>Spolupráce s&nbsp;ní mu zajistila studijní přežití</strong>. Jenže jeho rodičům nebyla původem srbská studentka nijak po chuti. Trochu kulhala, neměla ani židovský či německý původ a Alberta převyšovala o 4 roky.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-ek-ky-stoj-c-v-cest-svatb">Překážky stojící v&nbsp;cestě svatbě</h2>



<p>Paní Einsteinová svého syna varovala, že<em> „až jemu bude třicet, Mileva bude jako stará čarodějnice“. </em>Jeho otec byl sice o něco přístupnější, stejně však svoje <strong>svolení sňatku podmínil tím, že si Albert najde stálou práci.</strong> Jenže to nebylo snadné. Roku 1900 totiž získali jeho spolužáci pozice asistentů na Polytechnickém institutu. Jen Einsteinovi nikdo nic nenabídl. Milevu podporoval, aby pokračovala ve výzkumu, a sám zůstal „obyčejným mužem“.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="731" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/albert-einstein.jpg" alt="" class="wp-image-47653 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/albert-einstein.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/albert-einstein-320x234.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/albert-einstein-768x561.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/albert-einstein-243x178.jpg 243w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/albert-einstein-720x526.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Jenže Milevě bylo jasné, že dokud nebude mít její milý stabilní kariéru, je jejich oficiální soužití vyloučeno. Napsala s&nbsp;ním tedy odborný článek, který byl ovšem publikován jen pod jeho jménem. <strong>Albert článek ukázal strýci, tehdy jednomu z&nbsp;nejvlivnějších fyziků</strong> v&nbsp;celé Itálii. Milevě se nadšeně svěřil s&nbsp;vizí, že budou moci společnou práci dotáhnout do vítězného konce. Je to jasný důkaz, že za prvními myšlenkami nestál pouze on sám.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-t-hotenstv-a-zvrat">Těhotenství a zvrat</h2>



<p>Zlomovou událostí byla kombinace toho, že Mileva přišla do jiného stavu a nepodařilo se jí školu dokončit. Na rozdíl od Einsteina tak diplom nezískala. Jelikož nebyli manželé, <strong>vrátila se do</strong> <strong>rodného Srbska a dceru dala po porodu nejspíš k&nbsp;adopci</strong>. Mezi listinami se totiž nedochoval ani úmrtní, ani křestní list. Teprve po dvou letech (1902) získal Albert místo v&nbsp;Bernu. Následně mu otec na smrtelné posteli dovolil si Milevu konečně vzít.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="738" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/mileva-maric-deska.jpg" alt="" class="wp-image-47647 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/mileva-maric-deska.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/mileva-maric-deska-320x236.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/mileva-maric-deska-768x567.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/mileva-maric-deska-243x178.jpg 243w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/mileva-maric-deska-720x531.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Soužití obou vědeckých mozků se zpočátku jevilo jako idyla. Ona pečovala o domácnost, Albert byl v&nbsp;práci a po večerech oba u lampy rozebírali převratné objevy. Tak situaci popisoval Milevin <strong>bratr Miloš, který byl na studiích v&nbsp;Paříži a často je navštěvoval</strong>. Na čistě mužských setkáních se Einstein zasekl u jednoho propočtu. Následně zvolal: <em>„Potřebuji svou ženu, ta mi řeší všechny matematické problémy!“ </em>Jeho nesamostatnost je poměrně čitelná.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zamilov-n-a-krize">Zamilování a krize</h2>



<p>Idyla skončila v&nbsp;roce 1912 Albertovým zamilováním se do jeho sestřenice Elsy. Roku 1914 si našel místo v&nbsp;Berlíně, kde by jí byl nablízku. Jenže Milevě se cestovat nechtělo, <strong>takže zůstala v&nbsp;Curychu i se dvěma syny</strong>. Manželé se poté dohodli na odluce. Albert souhlasil s&nbsp;alimenty i s&nbsp;tím, že v&nbsp;případě Nobelovy ceny jí odevzdá připojené peníze. Rozvod přišel o 4 roky později a po pár letech i ocenění. Vyplacenou částku Mileva investovala do několika domů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="801" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/einstein-oceneni.jpg" alt="" class="wp-image-47641 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/einstein-oceneni.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/einstein-oceneni-375x300.jpg 375w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/einstein-oceneni-150x120.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/einstein-oceneni-768x615.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/einstein-oceneni-312x250.jpg 312w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/einstein-oceneni-720x577.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Majetek však musela po několika letech rozprodat. U jednoho ze synů se totiž projevila schizofrenie, což vyžadovalo nákladnou léčbu. Einsteinova exmanželka byla tudíž odkázána na Albertovy nepravidelné platby a <strong>nevelké příjmy ze soukromých doučování fyziky</strong>. Ačkoli nikdy netoužila po slávě, velmi ji mrzelo, když Albert odmítl uznat její podíl na svém vědeckém úspěchu. Pohrozila tedy, že pravdu sama zveřejní. Tomu se jen vysmál.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-arogance-a-bitvy-pr-vn-k">Arogance a bitvy právníků</h2>



<p>Bývalé manželce jasně napsal, že jí kvůli její bezvýznamnosti nikdo nebude naslouchat, a nezbývá jí než jen tiše a skromně mlčet. Ačkoli Mileva sama <strong>nepodnikala žádné kroky k&nbsp;upozornění na své vědecké zásluhy</strong>, její přátelé ani příbuzní potichu nezůstali. Její upozadění a vyloučení z&nbsp;ocenění považovali za hrubou nespravedlnost. Několikrát se proto pokusili vydat korespondenci, která její podíl dokazovala.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="750" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/mileva-maric-pomnik.jpg" alt="" class="wp-image-47650 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/mileva-maric-pomnik.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/mileva-maric-pomnik-320x240.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/mileva-maric-pomnik-768x576.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/mileva-maric-pomnik-720x540.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Einsteinovi právníci jim však v&nbsp;realizaci pokaždé zabránili. Svému advokátovi se Albert v&nbsp;roce 1947 svěřil, že dokud bude Mileva naživu, on nebude moci zemřít v&nbsp;klidu. Její smrti se dočkal o rok později, avšak <strong>veřejného uznání za podíl na fyzikálních objevech</strong> se jí nikdy nedostalo. Její podíl je stále předmětem debat. Existují v&nbsp;zásadě tři názorové skupiny – že nepřispěla nijak, že k&nbsp;jeho výzkumu přispěla i že práce byla jejich společným dílem.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Ke které verzi jejich spolupráce se kloníte vy?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-scientificamerican-time-wikipedia">Zdroj: <a href="https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-forgotten-life-of-einsteins-first-wife/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScientificAmerican</a>, <a href="https://time.com/5551098/mileva-einstein-history/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Time</a>, <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Mileva_Mari%C4%87" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/osud-einsteinovy-manzelky-milevy/">Krutý osud geniální manželky Einsteina: Měla stejnou mysl, bez ní by se tak daleko nikdy nedostal</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Úchvatný Einsteinův prstenec zachycen poprvé v plné své kráse. Dává možnost nahlédnout do tajemných hlubin vesmíru</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/hubble-vyfotil-einsteinuv-prstenec/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 26 Sep 2021 03:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Einstein]]></category>
		<category><![CDATA[gravitační čočka]]></category>
		<category><![CDATA[Hubbleův teleskop]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=30245</guid>

					<description><![CDATA[<p>Překvapivý efekt je způsoben zakřivením světla pomocí intenzivní gravitace. Pojmenován je po Albertu Einsteinovi, autorovi teorie relativity.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Nová fotografie pocházející z Hubbleova teleskopu ukazuje naprosto ohromující jev. Jedná se o Einsteinův prstenec vzdálený miliardy světelných let od Země. Jde o úkaz pojmenovaný po fyzikovi Albertu Einsteinovi, <strong>který predikoval schopnost gravitace ohnout světlo</strong>. Odmítl teorii éteru, kterým se mělo původně světlo šířit. Teorie relativity přesáhla hranice fyziky, protože jde o teorii zasahující celé naše vnímání světa a původní představy o jeho fungování.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prstenec-tvo-en-galaxiemi">Prstenec tvořený galaxiemi</h2>



<p>Fotografie zveřejněná Evropskou kosmickou agenturou ukazuje kulatý objekt, který ve skutečnosti obsahuje tři galaxie. Vypadají ovšem, jako by jich bylo sedm, přičemž<strong> čtveřice nejvzdálenějších vytváří kolem zbytku jasně viditelný prstenec</strong>. Ta, která je nejdále, je typem velmi jasné galaxie s gigantickou černou dírou ve svém středu. Tento typ je známý jako kvasar a je od Země vzdálená nepředstavitelných 15 miliard světelných let.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="750" height="566" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/einsteinuv-kriz.jpg" alt="" class="wp-image-30256 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/einsteinuv-kriz.jpg 750w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/einsteinuv-kriz-300x226.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/einsteinuv-kriz-720x543.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/einsteinuv-kriz-450x340.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 750px) 100vw, 750px" /></figure></div>



<p>V takové vzdálenosti by neměla být viditelná ani pro ty nejmodernější teleskopy. Jenže její světlo ohýbají právě dvě galaxie, které jsou k nám mnohem blíž. Ty jsou od nás 3 miliardy světelných let daleko, takže její obraz se nám <strong>zjevuje na pěti naprosto odlišných místech. </strong>Vidíme ji totiž 4krát uvnitř prstence a jednou v jeho samotném středu. Tato struktura se ovšem dá rozeznat jen pomocí numerických dat došlých právě z teleskopu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hmota-i-sv-tlo">Hmota i světlo</h2>



<p>Je tomu již více než sto let – konkrétně šlo o rok 1911 –, kdy Albert Einstein přišel s průlomovou myšlenkou, že gravitace ovlivňuje světlo stejným způsobem, jako je tomu u běžné hmoty. V roce 1915 pak navrhl použití tohoto principu jako zkoušku pro svou obecnou teorii relativity. <strong>O 4 roky později byl fenomén potvrzen britským astronomem</strong> Arthurem Eddingtonem během zatmění slunce na západním pobřeží Afriky. Všiml si, že hvězdy u zakrytého disku se jeví částečně mimo své místo.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="768" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/gravitacni-cocka-1024x768.jpg" alt="" class="wp-image-30262 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Světlo těchto hvězd totiž ohýbalo právě Slunce svojí gravitací. Ovšem teleskopy v dobách Einsteina nebyly schopné nic takového zachytit. Poprvé byl jev<strong> spatřen na observatoři v Arizoně roku 1979.</strong> Pozorovaným objektem byl tehdy dvojitý kvasar QSO 0957+561. Ve skutečnosti jde o jediný kvasar, který je ale při pohledu ze Země zdvojen díky tzv. gravitační čočce. Jeho podoba je protažena gravitací bližší, ale pro nás neviditelné galaxie. </p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-nbcnews">Zdroj: <a href="https://www.nbcnews.com/science/space/hubble-captures-einstein-ring-rcna1753" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NBCNews</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/hubble-vyfotil-einsteinuv-prstenec/">Úchvatný Einsteinův prstenec zachycen poprvé v plné své kráse. Dává možnost nahlédnout do tajemných hlubin vesmíru</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
