<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>design &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/design/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Sun, 05 Jul 2026 20:34:04 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>design &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Židle Antonína Šumana stojí i desetitisíce. Za cenou je ohýbaný buk a lepidlo, které dnes žádná fabrika nepoužívá</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/zidle-antonina-sumana-stoji-i-desetitisice-za-cenou-je-ohybany-buk-a-lepidlo-ktere-dnes-zadna-fabrika-nepouziva/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Tereza Říha]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 06 Jul 2026 03:49:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[design]]></category>
		<category><![CDATA[nábytek]]></category>
		<category><![CDATA[sběratelství]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=212322</guid>

					<description><![CDATA[<p>Říká se jim „Šumanovky&#8220; podle Antonína Šumana, návrháře, jehož jméno se za socialismu na výrobcích neuvádělo.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Národní podnik značil židle číslem modelu a nálepkou závodu, ne jménem tvůrce. Dnes, kdy se autorství vrací ke konkrétní osobě, se z anonymních jídelních židlí stávají sběratelské objekty. Národní centrum nábytkového designu eviduje u Šumana přes 650 návrhů a označuje ho za hlavní osobnost poválečného ohýbaného nábytku značky TON. A trh na to reaguje: renovovaný set čtyř kusů se na Sbazaru nabízí za 26 000 Kč, jednotlivé kusy u specializovaných prodejců stojí kolem pěti až šesti tisíc. U kompletní sady šesti nebo osmi židlí se cena dostává na 30 až 50 tisíc korun, částku, za kterou se dá pořídit ojeté auto nižší třídy.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Buk, pára a sto šedesát let praxe</h2>



<p>Příběh začíná v Bystřici pod Hostýnem, kde se dřevo ohýbá nepřetržitě od roku 1861.&nbsp;TON&nbsp;dodnes vysvětluje princip jednoduše: bukové tyče se napaří a v tomto stavu se dají ohnout do křivky a po zaschnutí tvar drží. Okolní lesy dodávaly surovinu a továrna dodávala technologii. Šuman do tohoto systému vstoupil po válce jako návrhář a během dvou dekád vytvořil desítky modelů jídelních židlí, křesel a stolů. Dohledatelné jsou minimálně modely E-2687 a E-2742, oba s tvarovaným opěradlem z ohýbané bukové překližky, štíhlými kuželovými nohami a čalouněným sedákem.</p>



<p>Konstrukčně jde o celodřevěnou lepenou konstrukci. U konkrétních historických modelů se nepodařilo dohledat technický list, který by doslova potvrdil formulaci „bez jediného šroubu&#8220;, ale princip je jasný: tonovská tradice stojí na přesných dřevěných spojích a lepidle, ne na kovových spojovacích prvcích. Když TON představuje současný model Merano, výslovně zdůrazňuje lepenou konstrukci bez šroubů. U starých Šumanovek platí totéž a právě přítomnost dodatečných vrutů v nosných spojích je první varovný signál amatérské opravy.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Výřez, který rozhoduje o ceně</h2>



<p>V muzejních ani katalogových zdrojích se termín „konstrukční spára&#8220; u Šumanových židlí neobjevuje. Co se ale opakovaně objevuje v aukčních popisech, je typický výřez, záměrná mezera v oblouku tvarovaného opěradla. Není to prasklina ani vada. Je to designový prvek, který snižuje hmotnost, dodává konstrukci lehkost a vizuálně propojuje Šumanovy židle s estetikou bruselského stylu: oblé tvary, odlehčené materiály, vliv Expa 58.</p>



<p>Právě tento výřez funguje jako nejčitelnější rozpoznávací znak. Aukční popis dubnového setu na&nbsp;Aukru&nbsp;ho výslovně uvádí jako „elegantní oblouk s typickým výřezem&#8220;. Pro sběratele je to první věc, kterou kontrolují, a pro prodejce klíčový argument, proč si kus zaslouží vyšší cenu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Tři cenové hladiny na trhu v roce 2026</h2>



<p>Trh se Šumanovkami se v roce 2026 dělí do tří cenových hladin:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Otevřené bazary a aukce:</strong>&nbsp;Pár židlí po částečné renovaci za 4 990 Kč na Sbazaru. Sada čtyř židlí se v dubnové aukci na Aukru prodala za 18 440 Kč. Přihazovalo devět lidí, takže šlo o reálnou tržní cenu, ne jen o přání prodejce.</li>



<li><strong>Specializovaní prodejci:</strong>&nbsp;Antik Depot nabízí kus za 5 900 Kč, Kanape za 4 999 Kč. Krásná cimra prodává konkrétní model E-2687 s explicitní atribucí Šumanovi.</li>



<li><strong>Renovované kompletní sety:</strong>&nbsp;Čtyři kusy po profesionální renovaci za 26 000 Kč na Sbazaru. Designové aukce sledované přes&nbsp;iUmeni&nbsp;řadí Šumana mezi aukční autory.</li>
</ul>



<p>Pro srovnání: čtyři dánské židle Nilse Kofoeda se na Whoppah nabízejí za zhruba 30 tisíc korun, set Kaie Kristiansena za přibližně 59 tisíc. Šumanovky jsou stále výrazně levnější vstup do mid-century segmentu než etablované skandinávské ikony. Ale mezera se zužuje.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak poznat originál a kdy se vyplatí renovace</h2>



<p>Pokud máte doma starou jídelní židli s ohýbaným opěradlem a tušíte, že by mohla být Šumanovka, projděte si praktický checklist:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Tvarované opěradlo z ohýbané překližky nebo bukového profilu se záměrným výřezem</li>



<li>Čalouněný sedák</li>



<li>Štíhlé, často kuželové nohy</li>



<li>Výška zhruba 79–85 cm, šířka sedáku kolem 42–45 cm</li>



<li>Na spodní straně nebo na zádech stopy po štítku, modelovém čísle, nálepce závodu</li>
</ul>



<p>Moravská galerie má ve sbírkách kus z roku 1958 označený pouze „TON n. p. Bystřice pod Hostýnem, závod Holešov&#8220;, bez jména autora. Pokud štítek chybí a tvar přesně nesedí, je poctivější formulovat nabídku jako „židle připisovaná Antonínu Šumanovi&#8220;.</p>



<p>Co se týče renovace, trh jednoznačně odměňuje citlivě opravené kompletní sady. Klíčové slovo je „citlivě&#8220;. Přebroušené hrany, nový lak přes původní dýhu nebo výměna opěradla za neoriginální kus hodnotu srážejí. Naopak kombinace zachované patiny dřeva, nového čalounění v dobovém duchu a neporušených lepených spojů je tím, za co sběratelé platí prémii.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč zrovna teď</h2>



<p>Největší prémii neurčuje samotné stáří, ale trojice faktorů: dohledané autorství, kompletní sada a renovace, která nezničí dobový charakter. Výstavy&nbsp;<a href="https://www.ncnd.cz/project/vystava-antonin-suman-hlavni-osobnost-povalecneho-ohybaneho-nabytku-25-5-2024/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NCND</a>, zájem Moravské galerie, Vily Tugendhat i samotného TONu, to všechno posouvá Šumana z kategorie „stará židle po babičce&#8220; do kategorie „autorský design s institucionální oporou&#8220;. A devět dražitelů na jedné aukci ukazuje, že nejde jen o nadsazené inzeráty.</p>



<p>Šumanovka stojí v kuchyni a drží váhu člověka i příběhu. Stačí se podívat na opěradlo: jestli je tam tento výřez, možná má židle vyšší hodnotu, než si myslíte.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/zidle-antonina-sumana-stoji-i-desetitisice-za-cenou-je-ohybany-buk-a-lepidlo-ktere-dnes-zadna-fabrika-nepouziva/">Židle Antonína Šumana stojí i desetitisíce. Za cenou je ohýbaný buk a lepidlo, které dnes žádná fabrika nepoužívá</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jedinečný způsob plavání tuleňů může inspirovat design podvodních dronů a ponorek</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/zpusob-plavani-tulenu-muze-inspirovat-drony/</link>
					<comments>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/zpusob-plavani-tulenu-muze-inspirovat-drony/#respond</comments>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 11 Jun 2021 03:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[design]]></category>
		<category><![CDATA[Evoluce]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=11985</guid>

					<description><![CDATA[<p>Až do nedávna byly vzorce plavání tuleňů pro biology záhadou. Nový objev v této oblasti nyní může inspirovat vývoj podvodních technologií.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Badatelé zjistili, jakým způsobem probíhala evoluce plavání u lachtanů a tuleňů. Tyto poznatky by mohly poskytnout slibné podněty <strong>pro design našich mořských strojů, jako jsou podvodní drony a ponorky</strong>. Přestože vědci už dlouho věděli, že lachtani a tuleni plavou dvěma různými způsoby, důvod této odlišnosti dosud unikal bližšímu poznání. Porozumění oběma vzorcům přinesla až nová studie australských výzkumníků.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-velmi-rychl-plavci-a-pred-to-i">Velmi rychlí plavci a predátoři</h2>



<p>Tuleni i lachtani jsou mořští predátoři s&nbsp;velmi rychlým způsobem plavání, svoje ploutve používají doslova k „letu“ skrze vodu. Jenže ne všichni tuleni se chovají stejně, někteří používají<strong> hlavně přední ploutve, zatímco jiní spoléhají výlučně na ty ocasní.</strong> Přední ploutve lachtanů i některých druhů tuleňů připomínají křídla, zatímco další druhy mají podsadité končetiny a tlapy s&nbsp;drápy, takže plavou pomocí zadních ploutví.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="666" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/tulen-1.jpg" alt="" class="wp-image-11988 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/tulen-1.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/tulen-1-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/tulen-1-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/tulen-1-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/tulen-1-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/tulen-1-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/tulen-1-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/tulen-1-450x300.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Nová studie australské univerzity v&nbsp;Monashi a britských výzkumníků se snažila odkrýt příběh evoluce, který vedl k&nbsp;těmto rozdílným stylům plavání. <strong>Jedním z&nbsp;hlavních pilířů výzkumu byla samička tuleně kuželozubého, jejíž ostatky byly přineseny do londýnského Přírodopisného muzea</strong>. Ve spolupráci s ortopedickou klinikou vědci oskenovali ostatky pomocí výpočetní tomografie a provedli i další testy.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-smrt-kter-poslou-ila-v-d">Smrt, která posloužila vědě</h2>



<p>Smrt samičky měl nejspíš na svědomí kovový předmět v&nbsp;její hlavě, tato smutná událost však alespoň posloužila k získání cenných vědeckých poznatků. <strong>Výzkum ukázal, jak se křídlovitá přední ploutev může vyvinout u druhů tuleňů, které plavou pomocí zadních ploutví</strong>, což je cesta pro evoluci plavání s využitím předních končetin. Tuleni kuželozubí stále používají přední ploutve pro držení kořisti, ale ostatní druhy tuto možnost opustily, aby maximalizovaly rychlost a obratnost plavání.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="627" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/tulen-3.jpg" alt="" class="wp-image-11991 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/tulen-3.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/tulen-3-300x188.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/tulen-3-768x482.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/tulen-3-720x451.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/tulen-3-450x282.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Pomáhá jim to totiž lovit kořist, která je ve vodě více mobilní. Spolu s porozuměním samotnému vývoji a chování tuleňů i <strong>lachtanů může studie přispět k designu podvodních technologií. </strong>Tuleni měli na zdokonalení techniky plavání miliony let, takže nás mohou naučit, jak se pod vodou pohybovat efektivně a s vysokou elegancí. Stroje inspirované těmito zvířaty by mohly lépe manévrovat, být rychlejší, ale přitom ušetřit energii.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-science-focus">Zdroj: <a href="https://www.sciencefocus.com/news/unique-seal-swimming-patterns-could-inspire-new-underwater-drones/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Science Focus</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/zpusob-plavani-tulenu-muze-inspirovat-drony/">Jedinečný způsob plavání tuleňů může inspirovat design podvodních dronů a ponorek</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
					<wfw:commentRss>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/zpusob-plavani-tulenu-muze-inspirovat-drony/feed/</wfw:commentRss>
			<slash:comments>0</slash:comments>
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
