Dejte sbohem kondici, hlavně sexuální

Zabýval se dále působením drog, alkoholu a následně dopadů mizerného spánku na celkové lidské zdraví. Podle Walkera muži, kteří si každou noc dopřejí nejvýše 6 hodin spánku, mohou očekávat nižší hladinu testosteronu, ekvivalent někoho o 10 let staršího. Ano, když je člověku kolem 20, je těžké odolat vyhlídce večerů a nocí strávených v baru. Protože většinou vás druhý den ráno dostane na nohy jedna káva i tehdy, když jste tělu dopřáli jen několik hodin odpočinku. A vydržíte dlouho.

Mějte ovšem na paměti, že mezitím mohou rapidně stárnout a odumírat vaše sexuální hormony. „Nedostatek spánku vaše stárnutí urychlí o celou dekádu. Minimálně v ohledu celkové kondice, zdraví, plodnosti, síly svalů či sexuálního výkonu,“ vysvětluje. Pro dospělého člověka je silně doporučeno v průměru 8 hodin spánku každou noc. Walker ovšem podotýká, že lidé obvykle za tímto penzem dosti výrazně zaostávají.

Jsme velmi specifický živočišný druh

V interview pro Berkeley Psychology vysvětluje, že lidský druh je v tomto ohledu zcela jedinečný. Jako jediní živočichové si totiž naprosto cíleně odpíráme spánek, aniž bychom z toho měli jakýkoli reálný přínos. „Hodně lidí projde svými životy ve stavu silné nedospalosti, aniž si to však reálně uvědomují,“ dodává. Nedostatek spánku byl přitom definován jako 6 nebo méně hodin odpočinku za noc. A dopady se neomezují jen na málo testosteronu.

Krom toho čekají takového člověka i výrazné problémy se soustředěním, pamětí a imunitním systémem. Nedostatek spánku tak může vést i k výrazně kratší délce života, dodává Walker. „Prakticky každá nemoc, která zabíjí lidi v rozvinutých zemí, má výraznou souvislost s nedostatkem spánku. Klasický výrok, že se vyspíte až v hrobě, je tak ve skutečnosti smrtelnou radou. Jde v zásadě o velmi dobrou cestu, jak zemřít opravdu brzo.“

Spánkové požadavky podle věku

Je na místě podotknout, že potřebná délka spánku se během lidského života mění a to samé platí člověk od člověka. Uvedená doporučení platí hlavně pro zdravé dospělé jedince a ty, kteří netrpí spánkovými poruchami nebo dalšími souvisejícími potížemi. Odklon na druhou stranu nemusí nijak škodit, silný odklon je však poměrně vzácný. Potkává-li vás taková situace skutečně pravidelně, může jít o projev dalších zdravotních problémů.

Zdravý spánek u novorozenců je 14–17 hodin, u kojenců 12–15, batolat 11–14, předškoláků 10–13. U dospělých je doporučená délka 7–8 hodin. Z toho plyne, že doba se postupně zkracuje, což platí do konce života. Hlavně u seniorů se objevuje trend potřeby odpočinku jen několika málo hodin. V případě chorob či postižení může být ovšem stav zcela opačný. Ale až budete příště volit mezi TikTokem a Netflixem, zamiřte radši rovnou do postele.

Článek Vědec testoval, jaké dopady má spánek kratší než 6 hodin: „Smrtelné nemoci mají s tím mají výraznou souvislost“ se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vynikající indikátory rizika

Skupina obyvatel města ve státě Massachusetts byla sledována od roku 1971 a badatelé došli k závěru, že právě omega-3 kyseliny jsou perfektní prediktor rizika úmrtí bez ohledu na jeho příčinu. „Vyšší hladiny těchto kyselin v krvi, což je například důsledek zařazení tučnějších ryb do jídelníčku, zvyšují očekávanou délku života skoro o pět let,“ uvádí Dr. Aleix Sala-Vila, badatel z kardiovaskulárního oddělení IMIM a autor studie.

Pokud jste například pravidelný kuřák, z očekávané délky života to sebere 4,7 roku. To je přibližně stejná míra, jakou vám vysoká hladina omega-3 kyselin v krvi naopak dodá. Během více jak 11 let sledovali vědci skupinu 2 240 lidí ve věku nad 65 let. Cílem bylo také potvrdit, které mastné kyseliny fungují jako dobré indikátory rizika úmrtí nad rámec toho, co je o těchto látkách již známo. Výsledky ukazují na celkem 4 konkrétní typy.

Které nám tedy tolik pomáhají?

Dvě z nich jsou překvapivě nasycené mastné kyseliny, které byly tradičně spojovány s riziky pro kardiovaskulární systém. Jenže v tomto případě indikují delší život. Potvrzuje to také to, čeho si badatelé všimli v poslední době, tedy že ne všechny nasycené mastné kyseliny jsou nutně pro organismus škodlivé. Navíc jejich hladinu v krvi nelze upravit jakoukoli dietou, jak je to u omega-3 mastných kyselin zmíněných výše.

Výsledky se dají použít pro individuální sestavení jídelníčku právě na základě konkrétních koncentrací těchto kyselin v krvi. Výzkum tak posiluje myšlenku, že malé změny v jídle tím správným směrem mohou mít mnohem větší dopad, než si myslíme. Stejně tak není nikdy moc pozdě, ani moc brzo tyto návyky změnit. Nyní je na řadě obdobná studie v Evropě, zda lze stejné postupy aplikovat mimo Spojené státy.

Jaké ryby zahrnuje váš jídelníček?

Zdroj: ScienceDaily

Článek Vyšší hladiny omega-3 kyselin v krvi prodlužují délku života až o 5 let. Nikdy není příliš pozdě na její doplnění se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Průzkum napříč zeměmi i skupinami

Tito vědci použili data z databáze potvrzených úmrtí na covid-19, která zahrnuje data ze 112 zemí. Samotná analýza zahrnovala všechny země, kde se vyskytla aspoň jedna smrt v důsledku covidu-19 do 6. Ledna 2021. Pak výzkumníci vypočítali „ztrátu délky života“, neboli rozdíl mezi věkem smrti oběti a očekávatelnou délkou života podle odhadu délky života v té které zemi, z níž mrtvý pocházel.

Celkově vzato bylo jen v těchto zemích ztraceno více jak 20 000 000 let života v důsledku covidu-19. Z pohledu veřejného zdraví je tento údaj kritický, protože hodnotí, o kolik let byla připravena celá populace konkrétní nemocí. Jenom asi čtvrtina těchto ztracených let přitom pochází od lidí starších 75 let. Skoro polovina množství se týká lidí ve věku 55 až 75 let, a skoro třetina se týká lidí mladších 55 let. Ztráta se taky týkala o 44 % více můžu, pokud byly k dispozici údaje o pohlaví mrtvých.

Silnější než při ostatních nemocech

Studie také shledala, že v zemích s mnoha případy covidu byly ztráty let života devětkrát vyšší než při případech chřipky během normálních chřipkových sezónách té které země. Dle poznámek vědců já ovšem jejich studie některá závažná omezení. Prvním je skutečnost, že země pravděpodobně nehlásí všechny případy covidových úmrtí, což by ztrátu let života ještě navýšilo (statistika nezahrnuje všechny skutečné případy úmrtí na covid).

Na druhé straně lidé, kteří zemřou na covid, mohou mít i tak kratší očekávanou délku života než běžná osoba, což může vést také k přecenění počtu oněch ztracených let života. Studie také nezkoumala ztrátu let ze všech 195 zemí na světě, takže celková suma může být ještě vyšší. A nakonec, studie zkoumala pouze předčasná úmrtí a nikoli možné zdravotní problémy nemoci mezi přeživšími, tedy roky života poznamenané omezením plynoucím z prodělané nemoci.

Zdroj: Livescience

Článek Vědci spočítali, o kolik milionů let lidstvo kvůli covidu přišlo. Ztráty jsou enormní se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.