Otázka přetížení organismu kofeinem

Obvykle pro ni totiž existuje sekundární příčina. „Většina lidí si je vědoma efektů, které mohou po konzumaci kofeinu celkově očekávat. Pro někoho je to větší ostražitost a přímo hmatatelná vnitřní energie. U jiných se pak může objevit i mírné chvění, přičemž obojí se projevuje cca do 20 minut,“ vysvětluje Dr. Ross Perry, vedoucí kliniky Cosmedics. Když zažíváte dokonce třes a chce se vám na toaletu, jde nejspíš o citlivost či nesnášenlivost.

„V mnoha případech ovšem lidé jednoduše konzumují kofeinu příliš a ženou tak svůj organismus až na hranu přetížení. Jindy však může stejně působit i malinké množství. Pak se rychle objevuje třes, bolesti žaludku, hlavy, dále nespavost, bušení srdce či úzkostné stavy.“ Podle výživového experta Jenaeda Brodella k tomu přispívají i další faktory jako věk, pohlaví, hmotnost či genetické predispozice. Jde také o stav metabolismu jater a mozku.

Velké riziko pro úzkostné pacienty

„Zmíněné příznaky často způsobuje menší rychlost metabolismu. Kvůli němu zůstává kofein v těle mnohem déle. Jedinci s citlivostí mohou tolerovat jen velmi malé objemy právě podle individuálních tělesných dispozic. Alergici mohou však i na takto malé množství reagovat špatně a velmi rychle,“ potvrzuje specialista. Právě kvůli pomalému zpracování kofeinu u některých lidí mohou velmi nepříjemné stavy trvat i celé hodiny.

Dle závěrů studie uvedené v General Hospital Psychiatry může kofein snadno zhoršit stavy pacientů s panickými poruchami. Během jednoho z výzkumů mělo 51,1 % účastníků panický záchvat prakticky ihned po konzumaci kofeinu. Nejčastějšími příznaky citlivosti nebo intolerance je bušení srdce, bolest hlavy, úzkost, neklid, nespavost, celková podrážděnost, třes a nutkání jít na toaletu. Primární projevy jsou nevolnost, tep a bolesti hlavy.

Čím tedy kávu nahradit?

Dr. Perry doporučuje zvýšit příjem vody. Potřebujete-li ranní „nakopávač“, zkuste teplou vodu s citronem, zeleninové nebo ovocné smoothie, sodovku nebo kokosovou vodu. Jste-li fandové čaje, ale chcete omezit kofein, sáhněte po bílém místo černého nebo zeleného. Ten obsahuje mnohem méně kofeinu, cca 6–55 miligramů na šálek. Zkuste případně nějakou dobu popíjet čaje bylinkové nebo ovocné, které jsou naprosto bez kofeinu.

Dalším řešením je vyladění příjmu kofeinu. U šálku kávy máte obsah cca 100–200 miligramů. Na druhé straně třeba kofeinové tablety mají obsah jasně určený, čímž můžete celkové množství velmi přesně kontrolovat. „Právě kontrolou spotřeby se lze vyhnout nepříjemným vedlejším efektům typu únavy nebo nervozity.“ Je-li to pro vás problém, ale zároveň se nechcete vzdát chuti kávy, zkuste také tu bez kofeinu.

Článek Káva může být pro tělo nepřítel. Nikoho nenapadne jí přisuzovat důsledky, avšak je nebezpečné je podceňovat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Tvoje modrá není moje modrá

Naše vnímání barev začíná senzory, které se nacházejí na sítnici. Ty překládají dopadající informace ze světla do elektrických signálů, které posílají dále do mozku. Neurologové jim říkají fotoreceptory. Každý máme v oku miliony těchto buněk známých jako tyčinky a čípky. Čípků existují tři druhy. Jedny jsou citlivé na modrou, další na zelenou a třetí na červenou barvu. Kombinace vjemů vytváří informaci, díky které vnímáme kompletní spektrum barev.

Existují i lidé barvoslepí, z nichž většina má oslabenou citlivost na zelenou barvu, takže si s jejími odstíny neumí tak dobře poradit. Na druhé straně existují lidé se zvýšenou citlivostí na barvy, tzv. tetrachromacií, tedy „čtyřbarevností“. Ti mají čtyři druhy čípků, jsou na tom tedy stejně jako ptáci nebo plazi. Tato zvířata jsou schopná vnímat i ultrafialové a infračervené spektrum barev, které je našemu zraku běžně nedostupné.

Stejné spektrum ve vyšší kvalitě

Lidé se čtyřmi receptory barev nevnímají stejné vlnové délky světla jako ptáci nebo plazi. Díky dodatečným čidlům rozeznávají ovšem v lidem viditelném spektru barev mnohem více odstínů. Pro tyto lidi je zbytek populace barvoslepý. Zatímco většina z nás nerozezná např. konkrétní odstín zelené jako letní tráva od limetkové, pro lidi s tetrachromacií je to naprosto zřetelné, asi jako pro nás tmavá a světlá modrá. Takže i normální západ slunce si nejspíš dva lidé mohou vychutnat zcela různě.

S odlišným nastavením nebo kvalitou receptorů v samotném oku pozorovatele se liší také signály odeslané do mozku. Při sdílení těchto zkušeností používáme běžná slova, ale nakonec jde jen o zprostředkování. Je to stejné jako popisovat píchnutí o hřebík někomu, kdo ho nikdy nezažil. Druhá strana nejspíš pochopí, že to nemohlo být nic příjemného a že to neprovádíme schválně. Ale bolest, stejně jako námi zažitý západ slunce, jsou jenom naší zkušeností.

Zdroj: BBC

Článek Proč všichni lidé vidí jednotlivé barvy úplně jinak? Tvůj odstín není jako můj odstín se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

17letá dvojčata

Studie vedená Královskou Univerzitou v Londýně porovnala dvojice stejných a neidentických 17letých dvojčat, aby zjistila, jak silný vliv mají pozitivní a negativní zkušenosti na jejich citlivost. Byla to velmi zajímavá studie, které se zúčastnilo spoustu lidí. Cílem této studie bylo zjistit, kolik rozdílů v citlivosti lze vysvětlit genetickými nebo enviromentálními faktory během vývoje. Vývojem je myšleno přírodní vývoj nebo vývoj výživový.

Stejné prostředí vývoje

Dvojčata, která byla vychovávána dohromady, žila, resp. žijí, ve stejném prostředí. Rodina, přátelé, dům, zahrada atd. Ovšem pouze přímo stejná, resp. identická dvojčata, sdílí stejné geny. Neidentická dvojčata jsou jako klasičtí sourozenci a geny se u nich nesdílejí. Pokud identická dvojčata nevykazují větší podobnost ve svých úrovních citlivosti než neidentická dvojčata, pak zde pravděpodobně nebude geny hrát roli.

Procentuální rozdíly

Použitím tohoto typu analýzy vědecký tým zjistil, že 47 % rozdílů v citlivosti mezi jednotlivci bylo přímo genetické a 53 % připadalo na faktory životního prostředí. Výzkum z Královské Univerzity v Londýně a Kings College v Londýně je první, kdo dokázal tento objev opravdu a přesvědčivě dokázat v tak obrovské studii. Výsledky této studie jsou publikovány v časopise Molecular Psychiatry.

Citlivost geneticky ovlivněna

Profesor vývojové psychologie, Michael Pluess, který je zároveň vedoucím výzkumu, řekl, že všichni jsme ovlivněni tím, co prožíváme. Citlivost je něco, co všichni sdílíme jako základní lidskou vlastnost. Liší se to v tom, co si vědci dlouhou dobu mysleli, že existuje genetický zákon pro citlivost. Toto je ovšem poprvé, kdy vědci dokázali kvantifikovat, kolik z těchto rozdílů v citlivosti je možné vysvětlit genetickými faktory.

Až 2800 dvojčat

Do studie bylo zapojeno více než 2800 dvojčat, z nichž bylo přibližně 1000 identických dvojčat a 1800 neidentických, z nichž zhruba polovina byla stejného pohlaví. Dvojčata byla požádána o vyplnění dotazníku, který vypracoval již zmíněný profesor. Tento dotazník byl široce používán k testování úrovně citlivosti jednotlivce na jeho prostředí.

Článek Studie na dvojčatech zjistila, že na citlivost mohou mít významný vliv geny se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.