Slavný čínský císař sjednotitel

Čchin Š‘-chuang-ti se v roce 247 před Kristem stal králem Čchinu, což byl jeden ze států, který prahl po moci a půdě Číny. Po dekády se zvětšoval, až nakonec v roce 221 před Kristem ovládl i území ostatních států. Jeho rivalové byli poraženi a Čchin se stal čínským císařem. Historické texty se ovšem nezmiňují ani o terakotové armádě, ani o účelu, za jakým byla postavena. Mohlo jít o cestu, jak zvýšit panovníkův společenský status.

Hlavně proto, že po jeho smrti v roce 210 před Kristem byla celá císařská rodina přemožena vzpourou. Její strůjci se následně stali dynastií Chan, která se rozhodně snažila potlačit úspěchy prvního císaře. Moderní archeologové terakotovou armádu často vykládají jako sílu, která má Čchinovi sloužit v posmrtném životě. Nově objevení bojovníci se našli v „první jámě“, která obsahuje hlavně pěchotu a vozy. Několik soch jasně představuje generály.

Terakotoví bojovníci vcelku i na kousky

Podle fotek nově objevených vojáků by se dalo soudit, že jde výlučné o pěchotu a základní jednotky. Nicméně minimálně jeden z nich je nepochybně generál, i když jsou sochy na kousky. Experti je tedy budou restaurovat a sestavovat. I když se na stránkách samotného muzea nenachází žádné informace o nových nálezech, tento postup je uveden jako opakovaná metoda. Není to tedy rozhodně první případ, kdy byli tito bojovníci nalezeni rozbití.

Sochy byly původně barevné a jsou vyrobené z pálené hlíny. Samotná hrobka patří mezi největší a také nejbohatší mauzolea na světě, současně má zcela jedinečnou konstrukci. Komory jsou součástí obrovského komplexu, který byl v polovině 90. let zmapován na 57 kilometrech čtverečních. Pozdější radarové průzkumy ukázaly, že plocha je téměř dvojnásobná, tedy 98 kilometrů čtverečních. Počet 8 000 soch pak už moc nepřekvapí.

Jaké další obrovské hrobky vládců vás napadají?

Zdroj: LiveScience

Článek Kolem hrobky prvního čínského císaře se našlo dalších 20 terakotových válečníků. Jeden z nich je generál se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kronika versus antropologie

Takhle popsal císaře florentský kronikář Mateo Villani, jenže popis je třeba trochu upravit podle pozdějších antropologických analýz. Před 600. výročím narození panovníka provedl profesor Emanuel Vlček několik rozborů, hlavně císařovy velmi zachovalé kostry. Podle tohoto nálezu byl Karel IV. mužem atletické postavy se silnými kostmi. Postavu formovalo časté cvičení a jízda na koni. Měřil asi 173 centimetrů, výška byla znatelně ovlivněná hrbením.

Trpěl kyfózou v hrudní části a také skoliózou. Jako mladý muž byl velmi aktivní, nikdy nevynechal možnost duelu nebo rytířského klání. Pravidelně takto bojoval pod různými jmény i erby, jako v roce 1347 v Rothenburgu. Při společenských příležitostech se oblékal velmi výstředně, takže nepochybně působil na místní dámy během bálů. Tento jeho zvyk se dokonce dostal k papeži Klementovi VI., který císaře pokáral a připomněl mu chování majestátu.

Četná stará zranění

Průzkum císařovy kostry odhaluje i četná nezhojená zranění, z nichž nejhorší bylo to na páteři. Po tvrdém zásahu kopím do krku spadl z koně v plném brnění, zlomil si čelist a zranil několik obratlů. Následky byly jasně patrné i poté, co se plně zotavil. Proto není panovník nikdy vyobrazen celý, jen jeho idealizovaná podoba. V pozdějších letech trpěl císař dnou, která ho omezovala hlavně roku 1378 po cestě do Francie.

Část cesty strávil ve svém kočáře, jindy byl usazen v nosítku neseném dvěma mulami. V paláci francouzského krále ho nosili v křesle, případně se na schodech opíral o něčí ruku, pokud chtěl vidět svaté relikvie v kapli. Bez ohledu na bolest vjel však do Paříže na koni po boku krále Francie. Postup nemoci byl také urychlen stravou, protože na stole císaře bylo vždy víno a pečená zvěřina. Dna vysvětluje také založení Karlových varů, protože prameny mu velmi pomáhaly. Vybavíte si nějaké další zajímavosti o císaři Karlu IV.?  

Zdroj:

VLČEK, Emanuel. Fyzická charakteristika osobnosti Karla IV. Praha: Univerzita Karlova, 1998.

VLČEK, Emanuel. Fyzické osobnosti českých panovníků. Vol. 2. Čeští králové. Atlas kosterních pozůstatků českých králů přemyslovské a lucemburské dynastie s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Praha: Vesmír, 1999.

VLČEK, Emanuel. Pádem vzhůru. Úraz Karla IV. ohrožující jeho život. Vesmír 77 (1998), No. 4, pp. 218-223

Článek Jak ve skutečnosti vypadal Karel IV.? Svou postavou vzbuzoval v každém respekt, u některých přímo husí kůži se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.