Císař Karel IV. je naším dost možná nejznámějším a nejskloňovanějším panovníkem. Máme dokonce informace o jeho fyzickém vzhledu, a to od historiků i kronikářů.
Jak můžeme zjistit od těch, kteří se s císařem osobně potkali, byl střední výšky, v očích Germánů spíš malý. Shrbený, s krkem a tvářemi lehce skloněnými dopředu. Černé vlasy, klidný pohled, velké oči a plné tváře. To vše doplňovaly černé vousy a holé čelo. Nosil prostý oděv, vždy uzavřený, ke kolenům, bez nějakých ozdob nebo dalších příkras. Během audiencí obvykle držel nůž a vrbovou větvičku a něco z tohoto dřeva vyřezával. Opatrně, jen tak pro potěšení.
Kronika versus antropologie
Takhle popsal císaře florentský kronikář Mateo Villani, jenže popis je třeba trochu upravit podle pozdějších antropologických analýz. Před 600. výročím narození panovníka provedl profesor Emanuel Vlček několik rozborů, hlavně císařovy velmi zachovalé kostry. Podle tohoto nálezu byl Karel IV. mužem atletické postavy se silnými kostmi. Postavu formovalo časté cvičení a jízda na koni. Měřil asi 173 centimetrů, výška byla znatelně ovlivněná hrbením.
Trpěl kyfózou v hrudní části a také skoliózou. Jako mladý muž byl velmi aktivní, nikdy nevynechal možnost duelu nebo rytířského klání. Pravidelně takto bojoval pod různými jmény i erby, jako v roce 1347 v Rothenburgu. Při společenských příležitostech se oblékal velmi výstředně, takže nepochybně působil na místní dámy během bálů. Tento jeho zvyk se dokonce dostal k papeži Klementovi VI., který císaře pokáral a připomněl mu chování majestátu.
Četná stará zranění
Průzkum císařovy kostry odhaluje i četná nezhojená zranění, z nichž nejhorší bylo to na páteři. Po tvrdém zásahu kopím do krku spadl z koně v plném brnění, zlomil si čelist a zranil několik obratlů. Následky byly jasně patrné i poté, co se plně zotavil. Proto není panovník nikdy vyobrazen celý, jen jeho idealizovaná podoba. V pozdějších letech trpěl císař dnou, která ho omezovala hlavně roku 1378 po cestě do Francie.
Část cesty strávil ve svém kočáře, jindy byl usazen v nosítku neseném dvěma mulami. V paláci francouzského krále ho nosili v křesle, případně se na schodech opíral o něčí ruku, pokud chtěl vidět svaté relikvie v kapli. Bez ohledu na bolest vjel však do Paříže na koni po boku krále Francie. Postup nemoci byl také urychlen stravou, protože na stole císaře bylo vždy víno a pečená zvěřina. Dna vysvětluje také založení Karlových varů, protože prameny mu velmi pomáhaly. Vybavíte si nějaké další zajímavosti o císaři Karlu IV.?
Zdroj:
VLČEK, Emanuel. Fyzická charakteristika osobnosti Karla IV. Praha: Univerzita Karlova, 1998.
VLČEK, Emanuel. Fyzické osobnosti českých panovníků. Vol. 2. Čeští králové. Atlas kosterních pozůstatků českých králů přemyslovské a lucemburské dynastie s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Praha: Vesmír, 1999.
VLČEK, Emanuel. Pádem vzhůru. Úraz Karla IV. ohrožující jeho život. Vesmír 77 (1998), No. 4, pp. 218-223
Technika
|
PŘEČTENÍ: 54159
Technika
|
PŘEČTENÍ: 58290
