Výprava do nitra atomu

Halogenová vazba je jednou za slabých molekulových vazeb a je podobná mnohem známější vodíkové vazbě. Konkrétně jde o náhodné rozdělení elektronových nábojů kolem atomu halogenu. Je pro ni charakteristický tvar koruny z pozitivních nábojů obklopené kruhem těch negativních. Tento jev byl teoreticky predikován už v době před 30 lety, teď ho ovšem čeští badatelé s jistotou potvrdili přímým pozorováním.

Poprvé v historii mohla být vazba pozorována u halogenového prvku, konkrétně u bromu. Jde o toxický a vysoce reaktivní prvek, který má za normálních okolností podobu červenohnědé kapaliny. Na Zemi je přítomen jen v podobě sloučenin. Pozorování je průlomem a zahrnuje tři instituce – Czech Institute of Research and Advanced Technologie, Fyzikální ústav Akademie věd České republiky Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd.

Podobné jako pozorování černých děr

Potvrzení existence již předvídaných halogenových vazeb je podobná situace jako pozorování černých děr ve vesmíru. Ty byly také předpovězeny v obecné teorii relativity už v roce 1915. Ovšem jejich přímé pozorování proběhlo až na atomární úrovni před dvěma lety. Krom samotné vazby byli čeští vědci schopni výrazně zvýšit rozlišení rastrovacího elektronového mikroskopu. Tato technologie už několik let dovoluje pozorování atomů.

Teď se díky její úpravě posunuli badatelé z úrovně atomů na úroveň subatomární. Porozumění dějům mezi jednotlivými atomy a molekulami včetně chemických reakcí vyžaduje velmi přesnou znalost právě rozmístění elektrického náboje uvnitř atomu. Nový systém tak otvírá cestu k vylepšení mnoha materiálů a struktur, se kterými se denně naprosto běžně setkáváme. Rozhodně nejde jen o prázdné bádání bez praktické využitelnosti.

Bude mít tento posun podle vás výrazný vliv a využití?

Zdroj: PressStories

Článek Čeští vědci učinili historický objev. Jako první nahlédli do nitra atomu. To, co viděli, je vědecká senzace se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dvojice Blaschkových během let 1863 až 1890 vyrobila přes 700 druhů soch mořských živočichů. Většinu svých modelů následně věnovali k výuce na univerzitách. Jejich série přitom obsahovaly plejádu živočichů jako:

• sasanky,
• olihně,
• mořské hvězdy a mnoho dalších.

Mořský svět bezobratlých je přitom pro sklářskou výrobu jako stvořený. Vzhledem k jejich křehkých tělesným schránkám se jen velmi těžko nakládají do alkoholových roztoků. Při jejich uložení navíc velmi často změní svůj tvar a dokonce i barvu. Sklo navíc velmi dobře zachytí jednotlivé nuance jejich schránek.

Ze zlatníka sklářem

Leopold Blaschko pocházel ze sklářské rodiny, ale v Čechách pracoval jako zlatník. Po dvou rodinných tragédiích ovšem odplul do Ameriky. V Americe začal pracovat jako sklář a pro amatérského botanika Camille de Rohana vyrobil sérií skleněných orchideí a dalších exemplářů.

Právě tento šlechtic v Blaschkovi objevil potenciál a přemluvil ho a seznámil ho s vedoucím Botanické zahrady a Národního muzea v Drážďanech. Ten si u Blaschka objednal sérii modelů mořských sasanek a dalších mořských živočichů.

Blaschko se přestěhoval do Drážďan a modelování mořských živočichů se věnoval na plný úvazek. V roce 1877 se k Leopoldovi přidal i jeho syn Rudolf, který se mu velmi záhy stal rovnocenným partnerem. Sklářská dvojice se následně stala velmi známou a přijímala zakázky z celého světa.

Momentálně se exempláře nacházejí po celém světě. Největší sbírku vlastní Cromwellova univerzita v USA . Velké sbírky najdeme také v Indii, Japonsku nebo Austrálii vždy tam, kde jednotlivé druhy živočichů skutečně žijí.

Článek Česká stopa ve světovém sklářství – Leopold a Rudolf Blaschkovi se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.