Otec a syn Leopold a Rudolf Blaschkovi pravděpodobně patří k nejznámějších českým zástupcem sklářského řemesla ve světě. Svojí reputaci si vydobyli nejen slavnými skleněnými harvardskými růžemi, ale především sérií realistických skleněných modelů mořských živočichů.
Sklenění bezobratlí jako živí
Dvojice Blaschkových během let 1863 až 1890 vyrobila přes 700 druhů soch mořských živočichů. Většinu svých modelů následně věnovali k výuce na univerzitách. Jejich série přitom obsahovaly plejádu živočichů jako:
- sasanky,
- olihně,
- mořské hvězdy a mnoho dalších.
Mořský svět bezobratlých je přitom pro sklářskou výrobu jako stvořený. Vzhledem k jejich křehkých tělesným schránkám se jen velmi těžko nakládají do alkoholových roztoků. Při jejich uložení navíc velmi často změní svůj tvar a dokonce i barvu. Sklo navíc velmi dobře zachytí jednotlivé nuance jejich schránek.
Ze zlatníka sklářem
Leopold Blaschko pocházel ze sklářské rodiny, ale v Čechách pracoval jako zlatník. Po dvou rodinných tragédiích ovšem odplul do Ameriky. V Americe začal pracovat jako sklář a pro amatérského botanika Camille de Rohana vyrobil sérií skleněných orchideí a dalších exemplářů.
Právě tento šlechtic v Blaschkovi objevil potenciál a přemluvil ho a seznámil ho s vedoucím Botanické zahrady a Národního muzea v Drážďanech. Ten si u Blaschka objednal sérii modelů mořských sasanek a dalších mořských živočichů.
Blaschko se přestěhoval do Drážďan a modelování mořských živočichů se věnoval na plný úvazek. V roce 1877 se k Leopoldovi přidal i jeho syn Rudolf, který se mu velmi záhy stal rovnocenným partnerem. Sklářská dvojice se následně stala velmi známou a přijímala zakázky z celého světa.
Momentálně se exempláře nacházejí po celém světě. Největší sbírku vlastní Cromwellova univerzita v USA . Velké sbírky najdeme také v Indii, Japonsku nebo Austrálii vždy tam, kde jednotlivé druhy živočichů skutečně žijí.
Člověk
|
PŘEČTENÍ: 10327
Technika
|
PŘEČTENÍ: 9470
Technika
|
PŘEČTENÍ: 6555
