<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>Brazílie &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/brazilie/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Thu, 25 Jul 2024 14:58:40 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>Brazílie &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Ostrov hadů: Jde o jedno z nejděsivějších míst na světě, plazů zde žije několik tisíc</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/nebezpecny-ostrov-hadu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 26 Jul 2024 02:40:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[Brazílie]]></category>
		<category><![CDATA[jedovatí hadi]]></category>
		<category><![CDATA[ostrov]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=191809</guid>

					<description><![CDATA[<p>Jedno z nejděsivějších míst na světě. Ostrov hadů osidlují tisíce hadů, vstoupit na něj by se odvážili jen ti nejstatečnější. Přístup na něj je přísně zakázán.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ostrov hadů se nachází kus od jihovýchodního pobřeží Brazílie. Místní ho znají pod názvem Ilha da Queimada Grande a jedná se o nejnebezpečnější ostrov na světě. <strong>Ostrov obývají tisíce jedovatých hadů, kvůli kterým je přístup na ostrov přísně zakázán.</strong> Povolení ke vstupu mají pouze vědci, armáda a opraváři zdejšího majáku. Čas od času však na ostrov zavítají také piráti.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nebezpe-n-ostrov-had">Nebezpečný ostrov hadů</h2>



<p>Ostrov hadů se nachází zhruba 34 kilometrů od jihovýchodního pobřeží Brazílie a svou rozlohou pokrývá zhruba 43 hektarů. Z velké části ho pokrývá deštný prales, který je útočištěm pro zdejší faunu. <strong>Obývají ho tisíce extrémně jedovatých hadů</strong>, kteří svými počty výrazně převyšují ty nejedovaté. Největším místním zabijákem je přitom křovinář ostrovní, nejjedovatější druh zmijovitého hada na světě. Tito hadi dorůstají do délky až 1,2 metrů a mají výrazné žluté zbarvení. </p>



<p>Ostrov hadů byl kdysi součástí pevniny, ale zhruba před 10 tisíci lety se na konci poslední doby ledové izoloval. Právě tato <strong>izolace vedla k vývoji extrémně jedovatých hadů, kteří svůj jed používají k lovení přelétavých ptáků</strong>. Pravě kvůli nim je ostrov od roku <a rel="nofollow noopener" href="https://www.livescience.com/planet-earth/snake-island-the-isle-writhing-with-vipers-where-only-brazilian-military-and-scientists-are-allowed" target="_blank">1920 nepřístupný veřejnosti.</a></p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/bothrops-insularis-1024x538.jpg" alt="ostrov hadů" class="wp-image-191811 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/bothrops-insularis-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/bothrops-insularis-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/bothrops-insularis-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/bothrops-insularis-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/07/bothrops-insularis.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Křovinář ostrovní je extrémně jedovatý had, který obývá Ostrov hadů.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-extr-mn-jedovat-hadi">Extrémně jedovatí hadi</h2>



<p>Jed křovináře ostrovního, hlavního obyvatele Ostrova hadů, je pětkrát silnější než jed jeho příbuzného, který žije na pevnině. Ulovenou kořist zabíjí do několika minut a extrémně nebezpečný je také pro člověka. <strong>Jedno uštknutí dokáže způsobit celou řadu zdavotních komplikací,</strong> které jsou <a rel="nofollow noopener" href="https://www.youtube.com/watch?v=5q6VjTASV8I" target="_blank">v 7 % případů smrtelná</a>. Příznaky začínají prudkou bolestí a otokem místa uštknutí, následuje slabost a mdloby, může dojít k vnitřnímu krvácení, selhání ledvin a odumírání tkáně. </p>



<p>Uštknutí křovinářem ostrovním vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc, která však nezaručuje přežití. <strong>I při lékařském zásahu dochází k úmrtí až ve 3 % případů.</strong> Právě proto je Ostrov hadů od roku 1920 neobydlený a veškeré výzkumné týmy vždy doprovází kvalifikovaný lékař.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2022-03-12T05:11:00+01:00">
                    12 března, 2022                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/hlavni-vyznam-hadiho-sykotu/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Proč hadi v zajetí syčí méně než ti ve volné přírodě? Tento zvuk nevydávají pomocí jazyka, jak si mnozí myslí            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/hlavni-vyznam-hadiho-sykotu/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/had-syceni-jazyk-450x300.jpg" alt="Proč hadi v zajetí syčí méně než ti ve volné přírodě? Tento zvuk nevydávají pomocí jazyka, jak si mnozí myslí" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/hlavni-vyznam-hadiho-sykotu/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<h2 class="wp-block-heading" id="h-zast-vka-pro-pir-ty">Zastávka pro piráty</h2>



<p>Křovinář ostrovní však postupně putuje na seznam ohroženého živočišného druhu. <strong>Podle průzkumů obývá Ostrov hadů zhruba 2 až 4 tisíce těchto jedovatých zmijí.</strong> Jejich počty však postupně ubývají. Z velké části za to může jejich nelegální odchyt piráty. Křovinář ostrovní a především jeho jed, patří na nelegálním trhu mezi velmi výnosné artikly. Ostrov tudíž pravidelně navštěvují piráti, kteří zdejší hady chytají a následně prodávají i za cenu vlastních životů. Křovinář ostrovní nikde jinde na světě nežije.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/nebezpecny-ostrov-hadu/">Ostrov hadů: Jde o jedno z nejděsivějších míst na světě, plazů zde žije několik tisíc</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Odlesňování amazonského pralesu dosáhlo nejvyššího stupně za posledních 15 let. Odborníci bijí na poplach, dopady mohou být devastující</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/postupny-narust-kaceni-pralesu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 12 Dec 2021 04:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[Brazílie]]></category>
		<category><![CDATA[kácení]]></category>
		<category><![CDATA[prales]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=49249</guid>

					<description><![CDATA[<p>Míra odlesňování v pralesech Amazonie poskočila letos o 21,97 % a dosáhla tak nejvyšších hodnot od roku 2006. Mezi květnem 2020 a červencem 2021 padlo 13 235 km čtverečných.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Tato tendence vyvolává silné pochybnosti ohledně zdánlivého závazku Brazílie, že odlesňování během další dekády zcela ukončí. Čísla zveřejněná národní agenturou INPE pochází ze satelitních snímků a <strong>ukazují na pokračování zcela alarmujícího ilegálního kácení</strong>. Na počátku tohoto měsíce se přitom Brazílie přidala k&nbsp;víc jak stovce dalších národů, které se zavázaly, že do roku 2030 určitě zvrátí následky této rizikové činnosti.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-delegace-na-summitu">Delegace na summitu</h2>



<p>Na nedávné klimatické konferenci vynaložila brazilská delegace značnou námahu, aby přítomné přesvědčila, že pro ochranu amazonských pralesů dělá skutečně maximum. Nicméně podle zpráv jak BBC, tak i deníku The Guardian <strong>věděla místní vláda o těchto statistikách ještě před jednáním </strong>o stavu klimatu. Rozhodla se však zabránit jejich zveřejnění do konání konference, aby se vyhnula zpochybnění svého vlastního tvrzení.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="663" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/destny-prales.jpg" alt="" class="wp-image-49254 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/destny-prales.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/destny-prales-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/destny-prales-768x509.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/destny-prales-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/destny-prales-720x477.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Když bral tato čísla na vědomí, sdělil ministr životního prostředí Joaquim Pereita novinářům, že <em>„čísla jsou stále velkou výzvou a že vláda musí proti zločinům tohoto typu postupovat mnohem přísněji, zřetelněji a rozhodněji“</em>. Problém je v tom, že <strong>odlesňování se odehrává ve stejné, nebo dokonce rostoucí míře </strong>už čtvrtým rokem po sobě. Z&nbsp;toho nejen dle konzervativců plyne, že jakákoli prohlášení tohoto typu jsou naprosto bezvýznamná.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-neust-l-n-r-sty-v-posledn-ch-letech">Neustálé nárůsty v posledních letech</h2>



<p>Například během minulého roku bylo pokáceno celých 10&nbsp;851 kilometrů čtverečných pralesa, což je nárůst o 7,1 % oproti předchozím 12 měsícům. A proti roku 2019 se odehrál nárůst o ohromujících 34,4 %, což bylo <strong>zase zvýšení o 8,5 % ve srovnání s&nbsp;ročníkem 2018</strong>. Zatímco tedy vláda Brazílie stále ujišťuje o potřebě zásahů, samotné <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/co-se-stane-po-zmizeni-destnych-pralesu/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">kácení stromů</a> překonává každý rok stav z předchozího období. O prázdná prohlášení tak jde mnohem delší dobu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/amazonske-pralesy-letecky.jpg" alt="" class="wp-image-49251 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/amazonske-pralesy-letecky.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/amazonske-pralesy-letecky-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/amazonske-pralesy-letecky-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/amazonske-pralesy-letecky-720x405.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Pralesy v&nbsp;Amazonii jsou vnímány coby klíčové ohnisko klimatické změny, protože jejich stromy pohlcují obrovské objemy oxidu uhličitého. Ztráta tohoto zcela <strong>kritického ekosystému by měla naprosto katastrofální následky</strong>. Nejspíš by bez něj nebylo možné splnit stanovený cíl omezení <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/nove-poznatky-ohledne-globalniho-oteplovani/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">globálního oteplování</a> na 1,5 stupně Celsia. Tento cíl bude bez reálné, nikoli jen slovní spolupráce brazilských vládních činitelů zřejmě neproveditelný.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Sledujete úbytky tohoto nebo jiných pralesních porostů?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-iflscience">Zdroj: <a href="https://www.iflscience.com/environment/deforestation-in-brazils-amazon-rainforest-reaches-highest-level-for-15-years/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">IFLScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/postupny-narust-kaceni-pralesu/">Odlesňování amazonského pralesu dosáhlo nejvyššího stupně za posledních 15 let. Odborníci bijí na poplach, dopady mohou být devastující</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Co se stane, až vykácíme poslední deštný prales? Důsledky přinesou řadu přírodních katastrof</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/co-se-stane-po-zmizeni-destnych-pralesu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 15 Aug 2021 03:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[Brazílie]]></category>
		<category><![CDATA[deštné pralesy]]></category>
		<category><![CDATA[kácení]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=9082</guid>

					<description><![CDATA[<p>Nejrozsáhlejší deštné pralesy na světě se zmenšují alarmující rychlostí, a pokud opravdu zmizí, dopady mohou být zcela devastující.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Amazonie, oblast největších deštných pralesů, z&nbsp;nichž až 60 % patří Brazílii, prohrává svou bitvu s&nbsp;kácením stromů už po desítky let. <strong>Před rokem 1970 zaujímaly lesy jen v&nbsp;Brazílii 1,54 milionů čtverečních kilometrů. Toto číslo však od té doby neustále klesá. </strong>V&nbsp;roce 2018 se jednalo o rozlohu 1,27 milionu čtverečních kilometrů, ovšem s&nbsp;novou vládou u moci bude číslo nejspíš nadále dramaticky klesat, a to kvůli špatnému postoji státních orgánů k&nbsp;ochraně přírody.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-sl-bnouc-de-t-s-l-c-sucho">Slábnoucí deště, sílící sucho</h2>



<p>Studie z&nbsp;roku 2012 prokázaly, že amazonské pralesy přivádí děště do okolních regionů, tuto funkci logicky odlesňování naruší.<strong> I když během samotného procesu kácení prší o něco víc, absence pralesa žádné deště nepřitáhne</strong>. Například nedávné sucho v&nbsp;Sao Paulu má nejspíše původ právě v&nbsp;kácení v&nbsp;pralesů. A s dalším odlesňováním se budou tyto problémy jen zhoršovat a prohlubovat.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="406" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/vodopady-1024x406.jpg" alt="" class="wp-image-9088 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/vodopady-1024x406.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/vodopady-300x119.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/vodopady-768x305.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/vodopady-720x286.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/vodopady-450x179.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/vodopady.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Samotné kácení pak produkuje ohromné množství skleníkových plynů a emise se celkově zvýší takovým způsobem, že bude trpět každý na světě. Horší kvalita vody nebo vyšší teplota planety jsou další nepříjemné dopady. <strong>Absence stromů způsobuje erozi půdy a s&nbsp;tím se pojí častější záplavy</strong> – pokud se případný déšť nemá kde zachytit, prostě odtéká, kudy může. Regiony tak budou mít šokové prostředí – buď bude vody velmi málo, nebo naopak mnoho najednou.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zni-en-biodiverzita-a-ast-po-ry">Zničená biodiverzita a časté požáry</h2>



<p>Deštné pralesy jsou domovem obrovského množství druhů rostlin, hmyzu a živočichů. Nejspíš nikde jinde na světě se taková pestrost nenachází. Kácení vede bohužel k likvidaci celých ekosystémů najednou. Proč by se o to lidé měli zajímat? Protože <strong>odpovědi na mnoho našich problémů včetně možných léků na rakovinu leží právě ve zvířecí říši</strong>. Skoro 90 % lidských nemocí je léčitelných medikací odvozenou z&nbsp;přírodních složek, jako jsou houby, hadí jed nebo plísně.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/prales-simpanz-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-9087 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/prales-simpanz-1024x682.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/prales-simpanz-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/prales-simpanz-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/prales-simpanz-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/prales-simpanz-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/prales-simpanz-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/prales-simpanz-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/prales-simpanz-450x300.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/prales-simpanz.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Ztráta lesů, která znamená méně deště a nárůst sucha, vede nevyhnutelně k&nbsp;větší četnosti požárů, které budou silnější a vytrvalejší než dosud. Vypustí také více uhlíku do atmosféry, což bude mít další negativní dopady. Na lesích závisí mnoho lidí svým živobytím, <strong>protože lesy poskytují potravu, bezpečí, příjem a léčivé rostliny asi 300 milionům lidí</strong>. Ti se ztrátou lesů migrují do měst nebo jiných, bohatších zemí.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-enallaktikidrasi">Zdroj: <a href="https://enallaktikidrasi.com/2019/08/8-pragmata-simvoun-katastrepsoume-dasos-amazoniou/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Enallaktikidrasi</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/co-se-stane-po-zmizeni-destnych-pralesu/">Co se stane, až vykácíme poslední deštný prales? Důsledky přinesou řadu přírodních katastrof</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
