biorytmus – VědaŽivě.cz

Jak vlastně funguje jet lag: Když se rozhodí tělesný rytmus, tělo se pomstí nepříjemnými stavy

Redakce VědaŽivě — Sun, 12 May 2024 02:35:00 +0000

Jet lag – každý cestovatel ho zná a téměř každý z nich ho nesnáší. Tento symptom byl poprvé popsán v roce 1966 slovy: „Letadla cestují tak rychle, že je náš biorytmus nestíhá.“ Dodnes se jedná o nejtrefnější označení tohoto stavu. Lidské tělo sice není stroj, ale funguje podle vlastního rytmu. Milénia evoluce zajistila, že přesně pozná, kdy je čas být aktivní a kdy je čas jít spát. Rychlé překročení několika časových pásem však dokáže tento rytmus dokonale rozhodit.

Pásmová nemoc neboli jet lag

Lidstvo se s tímto podivným symptomem setkalo až s rozmachem leteckého provozu, který najednou umožňoval „přeskočit“ několik časových pásem během pár hodin. Něco takového nebylo nikdy dřív možné. Cestování do vzdálených krajin, ať už po moři nebo po souši, trvalo celé týdny až měsíce a těla cestovatelů tak měla dostatek času na to, aby se přizpůsobila aktuálnímu dennímu rytmu. Několik hodin letu z Ameriky do Evropy, při kterém přeskočíme několik časových pásem, k adaptaci rozhodně nestačí. V té chvíli nastává takzvaný jet leg neboli pásmová nemoc.

Projevy pásmové nemoci

U každého člověka se jet lag projevuje jinak a trvá rozličně dlouhou dobu. Většina symptomů zahrnuje nespavost, extrémní únavu, bolesti hlavy, dezorientaci, podrážděnost nebo problémy se zažíváním. Tento stav většinou během několika dní odezní, jakmile si tělo zvykne na režim nového časového pásma. Při cestování do velkých dálek je proto s tímto stavem nutné počítat a uzpůsobit mu délku svého pobytu.

Nejhorší pro tělo jsou dálkové lety přes půl zeměkoule v případě, že ve finální destinací strávíme pouze den nebo dva a hned letíme zpátky. Většinou se tak děje během pracovních cest nebo vědeckých konferencí. V takovém případě můžete své tělo zmást natolik, že se budete se symptomy pásmové nemoci potýkat ještě několik týdnů. Z podobného důvodu přilétají vrcholoví sportovci na olympiádu nebo velká mistrovství i o dva týdny před zahájením akce. Jejich těla musí být před sportovními výkony dokonale adaptovaná.

Jak mírnit symptomy jet lagu

Jet lag však můžete zmírnit nebo mu úplně předejít už před samotným odletem. Stačí, když budete několik dní před odletem upravovat svůj spací rytmus podle směru, kterým letíte. Pokud letíte na východ, běžte pár dní před odletem vždy spát o hodinu dříve než jste zvyklí, čímž postupně naladíte své tělo na rytmus cílové destinace. Při cestě na západ byste pak měli chodit spát o hodinu až dvě později. Důležitá je také správná hydratace během samotného cestování, kdy byste rozhodně měli omezit kávu a alkohol.

Článek Jak vlastně funguje jet lag: Když se rozhodí tělesný rytmus, tělo se pomstí nepříjemnými stavy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak se stát ranním ptáčetem, i když celý život ponocujete – zvládnou to i ty nejzarytější noční sovy

Redakce VědaŽivě — Sat, 18 Jun 2022 02:09:00 +0000

Zmíněné přísloví je často doplněno konstatováním, že ranní ptáče sice dál doskáče, ale „rychlejc se unaví a brzo chcípne“. Přes ironickou rovinu komentář ovšem naráží na poměrně klíčovou okolnost. Pokud se vzbudíte bez energie, je naprosto lhostejné, v kolik to bude, protože nebudete nejspíš schopni žádné produktivní činnosti. Existuje ale nějaký způsob, jak se i celoživotní sovy mohou přeprogramovat na skřivany?

Definice reálné potřeby

Máte-li biorytmus sovy, je pro vás brzké vstávání velmi obtížné bez ohledu na okolnosti. Případně jste schopni se z postele vyhrabat, ale vaše výkonnost je na nule, či dokonce v číslech záporných. Lidé tohoto typu jsou přirozeně aktivnější a výkonnější pozdě odpoledne, a především v noci. Problém je, že společnost je adaptována na „ranní provoz“. Většina aktivit tedy začíná ráno – škola, práce, úřady, banky a mnoho dalších.

Spánkové cykly se dají ale s trochou snahy upravit tak, aby vyhovovaly každodenním potřebám vašeho rozvrhu. V první řadě je ovšem třeba položit si klíčovou otázku. Jak říká titul knihy Simona Sinka, „Začněte s proč?“. Zeptejte se tedy sami sebe, proč se potřebujete přeprogramovat. Možná je to větší objem zvládnuté práce nebo jen snaha se trochu synchronizovat s vaším okolím. Je důležité analyzovat poměr cena/výkon takového kroku.

Kde je důvod, tam je vůle

Stanovením tohoto důvodu taky vytvoříte motivaci. Prvním praktickým krokem je pak zlepšení spánkové hygieny. To je série návyků, která vám pomůže ke kvalitnímu spánku. Obsahuje například pravidelné cvičení, redukci kofeinu a opuštění denního spánku. Přesahuje ovšem tělesné návyky a týká se také nastavení ložnice, teploty a dalších faktorů. Ideální je vytvořit temnou, tichou a chladnější místnost. V horku se spí velmi špatně každému.

Příklad ranní rutiny

Světlo je přirozeným budíkem. Můžeme použít simulátor východu slunce nebo zkrátka na noc nezatahovat záclony. Nastavujete-li si budík, zvolte melodické zvuky místo klasického pípání. Tak se i samotný signál k probuzení stane příjemnějším a máte větší šanci, že opravdu vstanete.
Stanovte si na ráno takové aktivity, které vás budou bavit. Může to být šálek dobré kávy, sudoku, noviny nebo křížovka. Klíčové je udržet se v bdělém stavu.

Večerní a noční rutina

Je prakticky nemožné usnout lusknutím prstu, zvláště pokud se snažíte svůj rytmus úplně přetočit. Existují však návyky, které mozku vyšlou jasný signál, že je čas k odpočinku. V první řadě se vyhněte v posteli všemu digitálnímu. Mobily, tablety a notebooky vysílají modré světlo, které udržuje mozek v bdělosti. Zkuste si místo toho dopřát před spaním meditace, dát si procházku na čerstvém vzduchu, případně si vzít do postele klasickou papírovou knihu. Změny se neprojeví ze dne na den, tělo si potřebuje navyknout. Když ale vydržíte, žádané efekty se bezpochyby dostaví.

Jak vypadá váš spánkový biorytmus?

Zdroj: TheScientist

Článek Jak se stát ranním ptáčetem, i když celý život ponocujete – zvládnou to i ty nejzarytější noční sovy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Probudíte se v noci a nemůžete se hýbat, nejhorší noční můra. Nejste mrtví, pouze paralyzovaní. Jak tělo z dočasného vězení dostat?

Redakce VědaŽivě — Sun, 08 Aug 2021 03:38:00 +0000

S tímto jevem se lidstvo setkává už od dávných časů. V minulosti inspirovala spánková paralýza mnoho pověr, případně konspirační teorie jako únosy mimozemšťany a podobně. Otázkou však zůstává, jestli je tato paralýza skutečnou nemocí, nebo jde jen o psychické stavy, které mají vliv na celé naše tělo. Oficiální definice existuje, ovšem dosavadní zkušenosti i výzkumy ještě stále trochu tápou.

Vlastní tělo jako dočasné vězení

Podle oficiálních popisů je spánková paralýza stav, který se vyskytuje během usínání, nebo naopak ve chvílích probouzení. Osoba stižená tímto fenoménem se nedokáže pohnout ani promluvit, je si ovšem vědoma své bdělosti. Specifické je, že paralýzu provází obvykle různé halucinace, sluchové i zrakové. Lidé popisují kroky, škrábání, či dokonce démonické postavy, které se kolem nich formují ze stínů v místnosti.

Mnoho těch, kteří tuto skutečnost popsali, také připojilo nemožnost se nadechnout a určité formy zkušenosti s pobytem mimo vlastní tělo. Všechny popisy se shodují v tom, že jde o mimořádně nepříjemný stav, zpravidla trvající několik minut. Vzhledem k přímé spojitosti se spánkem vede k traumatům, strachu ze spaní a dalším psychickým problémům. Podstatnější ale je, co může za jeho vznik a jak mu předejít.

Přesná příčina neznámá

Věda bohužel mechanismus této paralýzy ještě neodhalila. Jednou z teorií je nerovnoměrná aktivace jedné skupiny neuronů, které mají na starost přechod do bdělého stavu. To způsobuje zásek signálu v mozku a člověk vlastně napůl sní a napůl bdí, než se stav vyrovná. Stavem trpí občas až 30 % populace, 5 % pravidelně. Spouštěčem jsou podle expertů hlavně nepravidelný režim spánku, stres, alkohol, deprese a některé léky.

Co se prevence týče, nejlepším postupem je pevná doba spánku, dostatek pohybu a absence vlivů, které spánek naruší. Sem patří kofein, velká jídla navečer, cigarety a alkohol. Pokud vás tento problém zastihne, je podstatné nepanikařit. Opakujte si, že jde jen o dočasný stav, ve kterém není nic nadpřirozeného, vaše tělo je pouze na určitou chvíli v nerovnováze. V případě opakovaného výskytu se poraďte se specialistou. Závažnější případy mohou vyžadovat například antidepresiva.

Zdroj: WebMD

Článek Probudíte se v noci a nemůžete se hýbat, nejhorší noční můra. Nejste mrtví, pouze paralyzovaní. Jak tělo z dočasného vězení dostat? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.