Z nebe padají tisíce ptáků: Ornitologové zjistili, že je zvíře zničehonic paralyzované. Avšak stále netuší, proč se to děje

Syndrom paralýzy loriů nebo též syndrom zaťatých pařátů se projevuje každoročně, a to mezi říjnem a červencem. Vede k tomu, že lori horský – Trichoglossus moluccanus – se nemůže hýbat a spadne ze vzduchu na zem. Ornitologové i veterináři o něm vědí už řadu let, příčina nemoci je však stále záhadou. Výsledkem je však alarmující pravidelný pád tisíců ptáků na zem. Ti jsou v různém stadiu celkové paralýzy a čekají tak jen na svou smrt.

Pravidelná vlna opeřenců, kterým není pomoci

„Hledali jsme běžné věci, které by mohly tuto nemoc způsobit. Víme už, že to není toxin plynoucí ze znečištění, pesticid nebo něco podobného. Stejně tak víme, že nejde o infekční onemocnění,“ uvedl profesor David Phalen z Fakulty veterinární Univerzity v Sydney. V průběhu let se objevilo několik snah tuto záhadu vyřešit, žádná z verzí ovšem nebyla přijata. Spekulovalo se například o otravě olovem nebo nedostatku živin.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ve hře bylo i poškození krčních obratlů, ale jako nejprůchodnější se jevil efekt některé rostliny. Tu tito duhoví papoušci jedí v určitých oblastech kontinentu právě v době od října do července. Nepodařilo se ovšem dosud identifikovat, o kterou rostlinu by se mělo konkrétně jednat. „Ptáci zobou mnoho druhů rostlin a některé z nich mohou způsobit četné problémy,“ uvedl ornitolog Darryl Jones z Griffith University. „Zatím tak přesnou spojitost neznáme.“

Oslovení veřejnosti a barevnost druhu

Podotkl, že vědí, co je asi příčinou, neznají však konkrétního „pachatele“. Záhada také přiměla odborníky oslovit prakticky kohokoli, kdo tyto býložravé pestrobarevné ptáky kdy viděl. Zvláště tehdy, když se budou na něčem „popásat“. Lidé mají ptáky vyfotit a poslat jim snímek pro ověření. Kdoví jaké rostliny mohou způsobit právě tento rizikový syndrom. Lori horský je běžný hlavně podél východního pobřeží australského kontinentu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jeho přirozeným prostředím jsou deštné pralesy, pobřežní křoviny a lesy. Jde o papouška střední velikosti, který dorůstá 25–30 centimetrů, a to včetně ocasu. Váhou se pak pohybuje v rozmezí 75–157 gramů. Všechny druhy rodu lori jsou velmi barevné. Hlavičku má modrou se žlutozeleným krkem a zbytek horní poloviny těla je zelený. Na hrudi je obvykle žlutý či oranžový. Bříško je tmavě modré, stehna opět zelená.

Párová komunita, vetřelci a hosté zahrad

Ptáci většinou cestují v párech a po cestě se běžně hromadí do hejna s dalšími páry. Pak se opět rozpojují. Svoje domovy brání velmi agresivně jak proti dalším ptákům, tak proti jiným jedincům vlastního druhu. Jejich kořistí jsou pak nejen menší ptáci, ale i větší druhy jako například flétňák australský. Stravu tvoří především ovoce, semena, pyl a nektar, na což mají adaptovaný i jazyk. V mnoha oblastech jsou natolik zvyklí na lidi, že je lze krmit.

Jde o časté návštěvníky zahrádek a dvorků v Sydney, mnoho lidí ovšem nebere ohled na jejich běžnou stravu. Dávají jim tak kousky chleba nebo pečivo s medem. Je to ovšem nedostatečný zdroj živin, což se může následně projevit problémy u mláďat. Jak veterináři, tak i zverimexy většinou prodávají balíčky výživných směsí, které lze na krmení použít. Tito papoušci jsou silně monogamní a jejich páry vydrží dlouhé roky, ne-li doživotně.