vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
  • Příroda a zvířata
  • Planeta Země
  • Vesmír
  • Tiskové zprávy
Všechny rubriky »
vedazive.cz » Příroda a zvířata » Včelí matka práskla dveřmi! Když na zahradě najdete tento úkaz, sedíte v první řadě úžasné podívané

Včelí matka práskla dveřmi! Když na zahradě najdete tento úkaz, sedíte v první řadě úžasné podívané

27 května, 2026
Veronika Holečková
[email protected]

Tisíce včel na větvi vypadají děsivě. Ve skutečnosti jde o dočasnou zastávku, při které roj čeká na nový domov, a nemá důvod útočit.

Foto: Pixnio

Obsah článku

  1. Proč je roj jiný než včely u úlu
  2. Co dělat, a co rozhodně ne
  3. Proč roj neignorovat úplně
  4. Jak včely „hlasují" o novém domově
  5. Kdy je rojová sezóna

Představte si květnové odpoledne. Na jabloň u plotu dosedne tmavý, hučící chomáč velikosti fotbalového míče. Sousedka volá hasiče, děti utíkají dovnitř, pes štěká. Přitom stačí jediné: nechat včely být. Roj, který se usadí na větvi, plotě nebo okapu, je přechodná fáze přirozeného rozmnožování včelstva. Stará matka odešla z přeplněného úlu i se značnou částí dělnic a celá skupina teď čeká, až průzkumnice vyberou vhodnou dutinu. Může to trvat pár hodin, někdy i několik dní. Dokud do roje nikdo nešťourá, bývá překvapivě klidný.

Proč je roj jiný než včely u úlu

Klíč k pochopení je jednoduchý: roj nic nebrání. Včely hlídající úl chrání plod, zásoby medu a svou matku, proto reagují na vibrace, prudké pohyby nebo silné pachy. Roj žádné zásoby nemá. Sedí na větvi, dělnice obklopují matku a čekají na zprávy od průzkumnic. Biologicky jde o cestovní režim, ne o obranný.

Česká zemědělská univerzita uvádí konkrétní spouštěče, které včely obecně provokují: zmáčknutí nebo přišlápnutí jednotlivé včely, sekání trávy v těsné blízkosti, provoz motorů, výrazné pachy (pot, alkohol, cigaretový kouř), dokonce i telefonování přímo u úlu. U roje na větvi většina těchto situací vůbec nenastane, pokud člověk zachová rozumný odstup. Riziko bodnutí nikdy není nulové, ale v praxi je výrazně nižší než u včelstva bránícího stanoviště.

Co dělat, a co rozhodně ne

Postup při nálezu roje se dá shrnout do několika kroků:

  • Držet odstup. Ideálně několik metrů, minimálně po dobu několika hodin. Nechodit k roji, nesahat na něj, neotřásat větví ani konstrukcí.
  • Nepokoušet se roj sundávat svépomocí. Žádné postřiky, hadry, kbelíky. Improvizovaný zásah je přesně ten druh rušení, který klidný roj proměňuje v problém.
  • Kontaktovat nejbližšího včelaře. V Česku neexistuje jednotná celostátní linka pro hlášení rojů. Nejrychlejší cesta vede přes místní základní organizaci Českého svazu včelařů; kontakty na centrální i okresní organizace jsou na webu ČSV. Zkušený včelař roj obvykle sebere během desítek minut.
  • Hasiče volat až ve vyhrocených situacích. HZS ČR sám uvádí, že zasahuje hlavně tehdy, když je poblíž alergik, roj sedí u školy, školky, nemocnice nebo na frekventovaném veřejném prostranství. Běžný roj na zahradě, kde se dá místo dočasně obejít, není automaticky zásah pro tísňovou linku.

Největší škoda často vzniká panikou, ne samotným rojem.

Proč roj neignorovat úplně

Klidný roj na větvi sice není akutní hrozba, ale nechat ho bez povšimnutí má háček. Průzkumné včely aktivně hledají dutinu, a tou může být komín, spára ve fasádě nebo dutina pod střechou. Michigan State University výslovně upozorňuje, že odstranění kolonie, která se už zabydlela ve stavbě, bývá obtížné a nákladné. Právě proto se vyplatí jednat brzy: dokud roj sedí na větvi, včelař ho snadno přemístí. Jakmile se nastěhuje do zdi, jednoduchý odchyt se mění ve stavební zásah.

Zvláštní pozornost si zaslouží roje neznámého původu. Česká vyhláška č. 299/2003 Sb. řadí mezi preventivní opatření proti nákazám včel i vyhledávání a utrácení rojů neznámého původu a divoce žijících včelstev. V praxi to znamená, že roj nemáte „přesadit do lesa“ ani ho nabízet komukoli bez ověření zdravotního stavu. Veterinární režim je v Česku přísný; aktuální metodika kontroly zdraví zvířat na rok 2026 vyžaduje povinná vyšetření před přemístěním včelstev na vzdálenost větší než tři kilometry.

Jak včely „hlasují“ o novém domově

Za zdánlivým chaosem bzučícího chomáče probíhá sofistikovaný rozhodovací proces. Entomolog Thomas Seeley z Cornellovy univerzity strávil desetiletí jeho studiem. Průzkumnice se vracejí k roji a „inzerují“ nalezená místa vlnivými tanci; čím delší a intenzivnější tanec, tím lepší lokalita. Ostatní pátračky místo ověřují a buď se přidají, nebo ne. Rozhodnutí padne, když jedno místo dosáhne kritického prahu podpory. Seeley dokonce popsal takzvané stop signály, jimiž včely aktivně tlumí propagaci konkurenčních lokalit; jde o mechanismus překvapivě podobný neuronálním procesům v lidském mozku.

Včely posuzují objem dutiny, velikost vstupu i jeho orientaci. Právě proto bývá dutina v komíně nebo zdi tak atraktivní: splňuje parametry, které průzkumnice hledají.

Kdy je rojová sezóna

Rojení není rarita. Výzkumný ústav včelařský řadí květen mezi měsíce, kdy život ve včelstvech jede naplno. Vrchol rojení připadá na pozdní jaro a začátek léta, tedy zhruba od poloviny května do konce června, v některých letech i do července. Agresivita včel obecně stoupá spíš v červenci a srpnu, a to především u včelstev bránících úl, tedy v situaci, která s klidným rojem na větvi nemá mnoho společného.

Roj na jabloň u plotu dosedne jednou za čas. Správná reakce není křik a hadice, ale klidný krok zpátky, telefon na včelaře a pár hodin trpělivosti.

Štítky
#hmyz #příroda #včely
Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Včely před 20 tisíci lety využívaly ke stavbě svých hnízd zvířecí kosti. Dařilo se jim nadmíru dobře

Včely před 20 tisíci lety využívaly ke stavbě svých hnízd zvířecí kosti. Dařilo se jim nadmíru dobře

Čmeláci reagují rozdílně na sladké, slané a hořké roztoky, ukázaly zpomalené záběry

Čmeláci reagují rozdílně na sladké, slané a hořké roztoky, ukázaly zpomalené záběry

Řez angreštu přesměruje auxiny do plodonosných větví. Jeden letní zásah provedený právě teď znásobí úrodu příštího roku

Řez angreštu přesměruje auxiny do plodonosných větví. Jeden letní zásah provedený právě teď znásobí úrodu příštího roku

Cuketa hnije od špičky? Příčinou není choroba, ale chemie příjmu vápníku v kořenech. Náprava je naštěstí snadná, chce to jen režim

Cuketa hnije od špičky? Příčinou není choroba, ale chemie příjmu vápníku v kořenech. Náprava je naštěstí snadná, chce to jen režim

Rekordní úlovek nakonec nebude uznán. Rybáři se rozhodli neohrozit zdraví největšího jesetera, kterého kdy kdo chytil

Rekordní úlovek nakonec nebude uznán. Rybáři se rozhodli neohrozit zdraví největšího jesetera, kterého kdy kdo chytil
ABCmedia logo
Další portály spadající pod abcMedia Network, s.r.o.

AutoŽivě.cz

  • Aktuality
  • Autoživě testy
  • Ojetiny
  • Rady
  • Technický koutek
  • Zajímavosti
  • #pokuta
  • #motor
  • #sevis

    Události247.cz

    • Domácí
    • Komentáře
    • Rozhovory
    • Spotřebitel
    • Technologie
    • #covid-19
    • #zdražování
    • #pokuta

      SportyŽivě.cz

      • Basketbal
      • Formule 1
      • Fotbal
      • Hokej
      • MMA
      • Tenis
      • #sk-slavia-praha
      • #hokej
      • #coronavirus

        ADBZ.cz

        • Hobby
        • Interiéry
        • Rekonstrukce
        • Rekreační objekty
        • Rodinné domy
        • #čištění
        • #pes
        • #zahrada

          Chalupáři-zahrádkáři.cz

          • Okrasná zahrada
          • Pokojové rostliny
          • Tipy
          • Užitková zahrada
          • Zajímavosti
          • #pěstování
          • #okurka
          • #česnek

            Vařímedobroty.cz

            • Cukroví
            • Omáčky
            • Předkrmy
            • Recepty
            • Rychlé pokrmy
            • #kuřecí maso
            • #med
            • #cukr
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Etický kodex
              • Cookies
              • RSS
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Etický kodex
              • Cookies
              • RSS

              Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

              Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.