Polník jasanový likviduje stromy za jednu sezónu. Na Slovensku ho našli ve 22 katastrech, od Česka je 250 km

25. června 2026 visel na jasanu v parku u kaštieľa ve Stredě nad Bodrogom feromonový lapač. Když ho slovenští inspektoři otevřeli, napočítali osmnáct kovově zelených broučků. Polník jasanový právě vstoupil do Evropské unie.

Foto: tcmurray74j / Creative Commons / CC BY-NC 2.0.

Brouk, který v Severní Americe zabil stovky milionů jasanů, je teď 250 kilometrů od českých hranic. A rozhodující není, jak rychle letí, ale jak rychle se pohybuje jasanové dřevo v kamionech a přívěsech.

Co dokáže jeden brouk pod kůrou

Čísla ze zámoří se čtou jako nekrolog celé dřeviny. Americký úřad APHIS hovoří o desítkách milionů uhynulých nebo chřadnoucích jasanů v Severní Americe. U.S. Forest Service posouvá odhad výš, na stovky milionů stromů jen v USA. Nejtvrdší údaj pochází z terénního výzkumu v Ohiu: ve vzrostlém porostu dosáhla mortalita jasanů 98 % do šesti let od napadení.

Mechanismus je prostý a krutý. Samice klade vajíčka do štěrbin v kůře, larvy se zavrtají do lýka a kambia a vyžírají hadovité chodby, které přerušují tok živin. Strom umírá shora: nejdřív řídne koruna, pak odumírají větve, nakonec praskne kůra a na kmeni se objeví charakteristické výletové otvory ve tvaru písmene D, široké sotva čtyři milimetry. Než si jich někdo všimne, brouk v lokalitě žije tři až čtyři roky.

Dvě ohniska, jeden směr

Maďarsko ohlásilo první unijní záchyt na přelomu června a července 2026, dva dospělce v lapači a první příznaky napadení na okolních jasanech. O pár dní později přišla slovenská zpráva ze Stredy nad Bodrogom: 18 dospělců v jednom lapači, park s 24 jasany, kolem dalších deset nově rozmístěných pastí. K poslednímu červencovému dni ÚKZÚZ evidoval výskyt už ve 22 slovenských katastrálních územích.

Tempo vypadá dramaticky, z jednoho parku do 22 katastrů za měsíc. Jenže kanadská zkušenost ukazuje, že škůdce bývá v nově odhalené lokalitě usazený tři až čtyři roky, než ho někdo detekuje. Spíš než bleskový postup jde o pozdní odhalení něčeho, co tam už bylo.

Proč nejde jen o sousední les za hranicí

Přirozený let dospělce se pohybuje od 800 metrů do zhruba deseti kilometrů za rok. Průměrná oplodněná samice uletí za den tři kilometry, pětina z nich přes deset. Při tomto tempu by brouk k českým hranicím putoval roky. Jenže přirozený let není hlavní problém.

Skutečně nebezpečný je člověk. Palivové dřevo v přívěsu za autem, kulatina na kamionu, štěpka, kůra, dřevěné palety, to všechno dokáže přenést larvy i dospělce stovky kilometrů za jednu jízdu. APHIS ve svém manuálu označuje lidskou přepravu dřeva za primární příčinu skokového šíření. Kanadská eradikace selhala právě proto: v Ontariu vykáceli 150 tisíc jasanů jako bariéru, ale brouk se objevil za zónou už za pár měsíců, přivezl ho někdo po silnici.

Slovensko proto od 1. srpna 2026 zakázalo přemísťování jasanového dřeva, sazenic, kůry i štěpky z vymezené oblasti. Dřevní odpad nad 2,5 centimetru se musí naštěpkovat a spálit. Zrušit tato opatření půjde nejdříve po čtyřech po sobě jdoucích letech bez úředně potvrzeného výskytu.

Co chrání české jasany, a co ne

Česko má pro polníka jasanového schválený pohotovostní plán. ÚKZÚZ disponuje sítí regionálních inspektorů, monitoringem karanténních škůdců a Národní referenční laboratoří s pracovišti v Olomouci, Havlíčkově Brodě a Opavě. Oproti Severní Americe, kde detekce přišla roky po zavlečení, vstupuje Evropa do problému s hotovými pravidly a předem připravenou infrastrukturou.

Biologie brouka se ale nemění. Larvy žijí skrytě pod kůrou, rané napadení je prakticky neviditelné a v domovské Asii má škůdce přirozené nepřátele, parazitické vosičky, které v amerických pokusech usmrtily 36 až 85 % larev. V Evropě takový systém přirozené kontroly zatím chybí.

Nejcitlivější by byl zásah do lužních a podmáčených lesů, kde je jasan základní dřevinou. V Litovelském Pomoraví tvoří součást měkkých luhů i olšin; jeho zmizení by změnilo druhovou skladbu celých mokřadních ekosystémů. A jasan v Česku už dnes oslabuje nekróza jasanu, polník by přišel do krajiny, která se brání na dvou frontách.

Co můžete udělat vy

• Nepřevážet jasanové dřevo, štěpku, kůru ani sazenice z rizikových oblastí, zejména z východního Slovenska a Maďarska.
• Rozpoznat příznaky: kovově zelený brouk 8–14 mm, prořídlá koruna, svislé praskliny v kůře, D-tvarové výletové otvory, hadovité chodby pod kůrou.
• Nahlásit podezření s fotografiemi a přesnou polohou na [email protected] nebo přes Rostlinolékařský portál v sekci „Fytosanitární rizika EU“.

Český závod s polníkem jasanovým nerozhodne rychlost jeho křídel. Rozhodne, jestli někdo naloží jasanové špalky do dodávky a přeskočí s nimi půl republiky dřív, než si toho kdokoli všimne.