Kosatky převracejí žraloky bílé břichem nahoru a vyžírají jim játra. Za paralýzou kořisti stojí neurologický stav zvaný tonická imobilita

15. srpna 2020 se jihozápadně od poloostrova Baja California, na souřadnicích 24°19′ severní šířky a 110°28′ západní délky, odehrála scéna, kterou vědci z mexického výzkumného týmu zachytili poprvé v dějinách tamní mořské biologie.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Skupina pěti kosatek známá jako Moctezumův pod napadla juvenilního žraloka bílého, převrátila ho břichem vzhůru, vytrhla mu játra, a vzápětí zaútočila na druhého. O dva roky později, 3. srpna 2022, se totéž zopakovalo na stejném místě. Studie popisující obě epizody vyšla letos v časopise Frontiers in Marine Science a přináší první zdokumentovaný důkaz, že kosatky v mexických vodách systematicky loví mladé bílé žraloky.

Jak kosatky paralyzují krále žraločího světa

Celý manévr připomíná chirurgický zákrok prováděný v otevřeném oceánu. Dvě subadultní samice z Moctezumova podu se při prvním zaznamenaném útoku střídaly v nárazu do břišní strany zhruba dvoumetrového žraloka a vytlačovaly ho k hladině. Jakmile se ocitl na zádech, držely ho v obrácené poloze několik minut. Poté s ním klesly pod hladinu a uchopily ho za prsní ploutve.

Proč právě obrácená poloha? Biologové ji spojují s takzvanou tonickou imobilitou, reflexním stavem, při němž paryba přestane aktivně plavat, ačkoli její žábry dál pracují. Tento mechanismus, popsaný v přehledové práci z roku 2023, funguje u řady žraločích druhů a může trvat od desítek sekund po hodiny. Kosatky ho zjevně znají a cíleně vyvolávají: znehybněná kořist neklade odpor, čímž se dramaticky snižuje riziko zranění útočníka.

Při druhém zdokumentovaném lovu v roce 2022 pozorovatelé zaznamenali na hladině krvácení a obnažená játra. Mořští ptáci se okamžitě slétli ke zbytku kadáveru, drobný detail, který ukazuje, jak rychle se kolem jednoho loveckého aktu rozvine celá kaskáda ekologických interakcí.

Proč kosatky vyžírají právě játra plná tuku

Selektivita krmení je u Moctezumova podu zarážející. Po vytržení jater kosatky zbytek těla žraloka opustily. Játra paryb jsou mimořádně bohatá na lipidy, představují koncentrovaný zásobník energie, který predátorovi dodá maximum kalorií za minimum času stráveného u nebezpečné kořisti. V záznamu z roku 2020 si členové skupiny včetně mláděte orgán mezi sebou rozdělili.

Stejnou strategii dokumentují výzkumníci i na opačné straně planety. V jihoafrické Mossel Bay kosatky v roce 2023 zneškodnily juvenilního bílého žraloka a zbavily ho jater za méně než dvě minuty. Technika se liší v detailech (jihoafričtí specialisté pronikají k orgánu skrze oblast prsního pletence a břišní stěnu), ale princip zůstává totožný: rychlý přístup k energeticky nejhodnotnější tkáni, okamžitý ústup.

Podle nás právě tato kombinace rychlosti, přesnosti a sdíleného krmení odlišuje kosatčí lov od jakéhokoli jiného predačního chování ve volném oceánu. Žralok bílý zabíjí silou a překvapením. Kosatka zabíjí koordinací a znalostí anatomie své kořisti.

Klimatické změny otevírají kosatkám novou žraločí spižírnu

Proč se juvenilní bílí žraloci v Kalifornském zálivu vůbec vyskytují? Studie z roku 2021 publikovaná v Scientific Reports prokázala severní posun areálu mladých bílých žraloků v souvislosti s oteplováním severního Tichého oceánu, častějšími epizodami El Niño a mořskými vlnami veder. Analýza chemického složení obratlů navíc naznačuje, že někteří mladí jedinci se v zálivu rodí nebo do něj vstupují už jako novorozenci.

Autoři kosatčí studie formulují hypotézu opatrně: redistribuce juvenilních žraloků mohla zvýšit jejich dostupnost pro kosatky, které v zálivu žijí celoročně. Pokud se tento trend potvrdí, Kalifornský záliv by se mohl stát místem opakovaných střetů a tlak na místní populaci mladých bílých žraloků by rostl.

Důsledky sahají za hranice jednoho druhu. Výzkum ze Seal Islandu v Jižní Africe ukázal, že dospělí bílí žraloci po zaznamenání kosatek hromadně opouštějí agregace a nevracejí se celé měsíce. Tuleňům se uleví, ale uvolněný prostor mezitím obsadí střední predátoři. Celá potravní síť se přeskládá. Kosatka tak v přímém střetu nepřekonává žraloka jen fyzicky, rozbíjí celý jeho ekologický režim v dané oblasti.

Ohrožený druh pod tlakem ještě jednoho predátora

Bílý žralok figuruje na seznamu Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů jako zranitelný. Pozdní pohlavní dospívání, nízká plodnost a dlouhověkost z něj činí druh citlivý na každou další ztrátu. Hlavní hrozby zůstávají antropogenní: vedlejší úlovky, cílený rybolov, historické pronásledování. Regionálně ovšem mohou kosatky vyvolat výrazné přesuny a narušit lokální potravní vztahy.

Spoluautorka studie Francesca Pancaldi v doprovodném materiálu Frontiers uvedla, že lepší poznání kritických stanovišť těchto kosatek má pomoci vytvářet chráněné oblasti a omezovat lidský tlak. Formální návrh nového chráněného území v Kalifornském zálivu zatím neexistuje, směr výzkumu ale míří právě tam.