Ružbašský Kráter vznikl propadem travertinové kupy kolem minerálního pramene

Kruhové jezírko s průměrem dvaceti metrů a celoročně teplou vodou nevytesala sopka ani meteorit. Vytvořil ho minerální pramen.

Foto: Jerzy Opioła - licence CC BY SA 3.0

Kdo poprvé uslyší o „Kráteru“ ve Vyšných Ružbachách, snadno si představí vulkanický jícen nebo aspoň dopadovou stopu z vesmíru. Realita je méně dramatická na první pohled, ale geologicky o to zajímavější. Na jihovýchodním úpatí Spišské Magury, v areálu lázní známých už od 16. století, leží travertinové jezírko, které si svůj kráterový tvar vyrobilo samo, pomalým ukládáním minerálů a následným propadem. A ten proces neskončil. Voda dál přitéká, oxid uhličitý bublá ze dna a okrajový val roste o nové vrstvičky. Návštěvník tu nestojí u mrtvé kuriozity, ale u živého geologického děje.

Jak pramen postavil kopec a pak ho propadl

Princip je překvapivě jednoduchý. Silně mineralizovaná voda vystupuje z hloubky k povrchu, a jakmile se dostane na vzduch, ztrácí rozpuštěný oxid uhličitý. Tím klesá její schopnost držet v roztoku uhličitan vápenatý – ten se vysráží a usadí jako travertin, tvrdý pramenný vápenec. Kolem vývěru se tak po tisíciletí vrstvil materiál do kupy, která rostla do výšky i do šířky.

Jenže kupa není masivní skála. Uvnitř zůstávají dutiny, kanálky, místa oslabená prouděním vody a únikem plynů. Když se strop takové dutiny zhroutí, vznikne prohlubeň, kráter. Ten ružbašský se zaplnil minerální vodou z téhož pramene, který ho stvořil. Dnes má hloubku kolem tří metrů, plochu přibližně 300 m² a vodu o stálé teplotě asi 23 °C, která kolísá jen o pár stupňů za celý rok. Proto jezírko nezamrzá ani v lednu.

Voda z Belianských Tater, výstup na zlomu

Odkud se bere pramen tak daleko od hor? Odpověď leží pod zemí, doslova. Podle slovenské vyhlášky o přírodních léčivých zdrojích se srážková voda vsakuje do triasových vápenců a dolomitů v severovýchodní části Belianských Tater. Odtud putuje pod paleogenním souvrstvím Spišské Magury do hloubky 700 až 800 metrů, kde se ohřívá a sytí minerály. K povrchu ji pak vytlačí zlomový systém západně od lázeňského areálu.

Výsledek: voda s mineralizací přes 3 g/l, bohatá na oxid uhličitý, která zásobuje nejen Kráter, ale i lázeňský provoz. Přítok do jezírka dosahuje po pročištění vrtu v roce 1958, kdy byl prohlouben na devět metrů, až 8 litrů za sekundu. Lázně jezírko od té doby několikrát vypouštěly a čistily, naposledy v roce 2022.

Kráter, Izabela a Smrtná jama, tři tváře jednoho areálu

Ve Vyšných Ružbachách existují čtyři velké travertinové krátery a několik menších. Zavodněný je ale jen jeden, právě ten hlavní Kráter. Ostatní jsou suché prohlubně, z nichž nejpozoruhodnější je takzvaná Smrtná jama. Z jejího dna uniká oxid uhličitý, který se drží při zemi a vytváří neviditelnou past. Místní zdroje zmiňují uhynulé ptáky i drobné hlodavce a varují před rizikem udušení.

Kdo hledá koupání, zamíří jinam, doslova o pár kroků vedle. Koupaliště Izabela nabízí čtyři venkovní a jeden krytý bazén napájený minerální vodou z téhož lázeňského systému. Kráter samotný je od roku 1967 zákonem chráněný přírodní útvar a koupání je v něm oficiálně zakázáno. Tabule se zákazem stojí na místě, ale reportáž TV Markíza z roku 2019 zaznamenala, že je část návštěvníků ignoruje. Ředitel lázní to tehdy komentoval s neskrývanou rezignací.

Evropský unikát, a přesto bez front

Travertinové útvary najdete i jinde: bílé terasy Pamukkale v Turecku jsou na seznamu UNESCO, maďarský Egerszalók láká na „solný kopec“ s vodou o teplotě 65 °C. Jenže v obou případech jde o terasovité svahy. Ružbašský Kráter je něco jiného: kruhové jezírko vzniklé kolapsem kupy, ne erozí svahu. V Česku sice existují travertinové lokality (reliktní kupa u Tuchořic nebo kaskáda v Tiché), ale žádná z nich není aktivní zavodněný kráter s výrazným okrajovým valem. Oficiální lázeňský web proto Kráter označuje za největší travertinové jezírko na Slovensku a útvar středoevropsky unikátního typu.

Pro české turisty pobývající na Spiši nebo v Tatrách jde o snadný jednodenní cíl; obec má autobusové spojení a nejbližší železniční stanice v Nižných Ružbachách leží čtyři kilometry odtud. Z většiny Česka je to ale spíš výlet na celý den autem, ideálně s přenocováním.