Pád obřího hnízda orla mořského mohl skončit tragédií. Mláďata zachránila rychlá reakce lidí na jihu Čech

Dvě mláďata orla mořského přežila pád z hnízda ve Strkovských lesích u Plané nad Lužnicí. Bez pomoci lidí, kteří zareagovali v řádu desítek minut, by podle záchranářů uhynula.

Foto: Atwoxby - licence CC BY SA 4.0

Začátek června, Táborsko. Bouřky a vichřice se přeženou přes Strkovské lesy a strhnou z koruny stromu hnízdo, které tam roky budoval pár orlů mořských. Dolů s ním spadnou dvě téměř vyvedená mláďata, opeřená, těsně před prvním letem, ale najednou na zemi, bez rodičů a bez potravy. Cyklista projíždějící lesem najde jedno z nich. Místo aby ho vzal domů nebo přešel kolem, vytáhne telefon a zavolá záchrannou stanici Hrachov u Sedlčan. Tím odstartuje řetězec, na jehož konci stojí dva živí mladí orli s reálnou šancí vrátit se do přírody.

Hodina, která rozhodla

Ředitel stanice Hrachov Pavel Křížek popsal situaci bez příkras: mláďata by po vypadnutí z hnízda bez pomoci určitě uhynula. Nebyla zraněná pádem (podle Stanislava Vyhnala dopad zvládla bez viditelné újmy), ale byla podvyživená a neschopná se sama uživit. Čas hrál proti nim.

Problém nastal hned po telefonátu. Les je uzavřený závorami, takže se běžné auto k místu nálezu nedostane. Stanice proto kontaktovala místní lesníky, kteří podle GPS souřadnic dojeli na místo a dohledali i druhé mládě. Záchranáři z Hrachova dorazili přibližně za hodinu od prvního hlášení. Oba mladí orli putovali do péče stanice, kde veterináři neobjevili žádná zjevná zranění. Hlavní diagnóza zněla: podvýživa.

Proč „obří“ hnízdo není nadsázka

Hnízda orla mořského patří k největším ptačím stavbám v českých lesích. Páry je používají opakovaně, rok co rok přistavují nové větve a materiál. Podle NP České Švýcarsko mohou dorůst až kolem dvou metrů v průměru, při dlouholetém dostavování i kolem pěti metrů na výšku a vážit stovky kilogramů. Ornitolog David Horal v rozhovoru pro Český rozhlas zmínil, že v takovém hnízdě se pohodlně vyspí i dospělý člověk.

Přesné rozměry spadlého hnízda ze Strkovských lesů zveřejněny nebyly. Už samotný fakt, že v něm rostla dvě mláďata s rozpětím křídel přes dva metry, ale napovídá, že šlo o stavbu odpovídající typickým parametrům druhu. Když taková konstrukce dopadne na zem, je to událost srovnatelná s pádem kusu střechy.

Důležitý detail: orlí hnízda požívají právní ochrany i mimo období aktivního hnízdění, protože je páry využívají opakovaně. Podle České společnosti ornitologické je zničení hnízda bez udělené výjimky přestupkem. Existují i technická opatření (podpěry, hnízdní podložky), která mohou nestabilní hnízda zajistit. Zda bylo strkovské hnízdo předem vytipované jako rizikové, veřejně doloženo není. Bouřka a vítr přišly bez varování.

Orel mořský v jižních Čechách: vzácný, ale ne ojedinělý

Orel mořský je v Česku stále veden jako kriticky ohrožený druh. Celostátně hnízdí řádově kolem 100 až 150 párů. Jižní Čechy přitom patří k jeho hlavním baštám; Třeboňsko je jednou z nejvýznamnějších hnízdních i zimovacích lokalit ve střední Evropě, evidováno je tam až 20 hnízd. Na Českobudějovicku zaznamenali zoologové AOPK při sčítání asi 25 jedinců.

Samotné Strkovské lesy u Plané nad Lužnicí nejsou pro ornitology neznámé. Už v roce 2010 zde bylo okroužkováno mládě orla mořského, což dokládá, že lokalita slouží hnízdění dlouhodobě. Jihočeský ornitologický klub se ochraně hnízd velkých dravců v regionu věnuje systematicky; nejde o nahodilé jednorázové akce, ale o soustavnou práci, která trvá roky.

Právě tato síť lidí (ornitologů, lesníků, dobrovolníků a záchranných stanic) je důvodem, proč se orel mořský v jižních Čechách drží. Návrat velkých dravců do české krajiny nestojí jen na zákonech a vyhláškách. Stojí na tom, že v terénu někdo zvedne telefon.

Co bude s mláďaty dál

Stanice Hrachov teď řeší tři věci: dokrmení, rozlétání a nácvik samostatného lovu. Mláďata byla těsně před vylétnutím z hnízda, takže základní fyzickou kondici mají. Potřebují ale nabrat váhu a naučit se obstarat si potravu bez rodičů. Rehabilitace probíhá v režimu minimálního kontaktu s člověkem; u dravců je klíčové, aby si na lidi nezvykli.

Přesný termín vypuštění stanice nezveřejnila. Podle našeho odhadu půjde spíš o týdny než o měsíce, protože ptáci jsou už opeření a blízko dospělosti. Křížek zmínil, že pokud se podaří sehnat finance, stanice zvažuje nasazení monitorovacích vysílaček, které by umožnily sledovat, jak si orli po vypuštění vedou.

Kdo chce pomoct, má několik možností:

• DMS na číslo 87 777
• Dar na transparentní účet 283088996/0300
• Patronát zvířete — u orla mořského stanice uvádí orientačních 4 000 Kč ročně na krmivo a veterinární péči

A pokud někdy v lese narazíte na zdánlivě opuštěné mládě dravce? Nonstop linka stanice Hrachov je 603 259 902, centrální dispečink Národní sítě záchranných stanic 774 155 155. Volejte, nepište e-mail. Odborníci po telefonu řeknou, jestli je zásah nutný, neboť ne každé ptáče na zemi totiž pomoc skutečně potřebuje.

Dva mladí orli ze Strkovských lesů ji potřebovali. A dostali ji, protože jeden cyklista nezaváhal.