V Peru objevili lebku obrovské mořské velryby. Nález ukazuje na děsivého pravěkého predátora gigantických rozměrů

Přibližně 36 milionů let stará lebka v perfektním stavu byla neporušena vykopána během loňského roku. Badatelé ji získali ze suchých skal v jižní části pouště Ocucaje. Stále v ní byly i řady dlouhých a ostrých zubů. Nález sdělil Rodolfo Salas, vedoucí oddělení paleontologie z Národní univerzity v San Marcos. Vědci se domnívají, že tento pravěký savec se řadil mezi basilosaury, část rodiny vodních kytovců, ze kterých pochází i dnešní verze.

Největší predátor své doby

Potomci tohoto druhu zahrnují velryby, delfíny a sviňuchovité. Basilosaurus znamená v překladu „ještěří král“, ačkoli toto zvíře nebylo ještěrem. Nicméně jeho dlouhé tělo se mohlo pohybovat podobně jako obrovský had. Svého času šlo o hlavního predátora, který měřil asi 12 metrů a na výšku byl ekvivalentem budovy o 4 podlažích. „Bylo to mořské monstrum,“ prohlásil Salas, když komentoval čerstvě vystavenou lebku.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Ta může dokonce patřit zcela novému druhu basilosaura. „Když tohle zvíře hledalo potravu, nepochybně napáchalo také hodně škody,“ dodal paleontolog. Vědci věří, že první kytovci se vyvinuli ze savců, kteří žili na pevnině v době před asi 55 miliony let. To je nějakých 10 milionů let poté, co do dnešního Yucatanu v Mexiku udeřil meteorit. Tento objekt vymazal většinu života na Zemi a šlo o klíčovou katastrofu, kvůli které vyhynuli dinosauři.

Vynikající podmínky pro fosilizaci

Salas vysvětluje, že když pravěký basilosaurus zahynul, jeho lebka se nejspíš ponořila až na mořské dno. Tam ji prostředí velmi rychle pohřbilo v písku, a tím naprosto perfektně zachovalo. „Během tohoto období byly podmínky pro budoucí zkameněliny velmi dobré, zvláště v Ocucaje,“ dodal. Kytovci žili v pozdním eocénu a dosahovali délky až 20 metrů, pravděpodobně tak šlo o největší tvory své doby. Pohybovali se hlavně díky ocasu.

iZdroj fotografie: S vědomím Museum of Natural History

Jméno znamená v řečtině doslova „královský ještěr“, protože první pozůstatek – konkrétně obratel – byl při zkoumání považován za část obrovského mořského hada. Po několika letech došlo k nápravě tohoto omylu a basilosaurus dostal nové jméno Zeuglodon cetoides. Některé zdroje ho takto skutečně uvádí. Dle pravidel taxonomie je však platný původní název. Během 19. století došlo dokonce ke zneužití několika pozůstatků tohoto kytovce.

Atrakce a anatomie kytovce

Několik koster bylo totiž sestaveno dohromady jako „obří mořský had“ a staly se atrakcí předváděnou v mnoha městech Spojených států. Lebka basilosaura je vůči zbytku těla poměrně krátká a měří „jen“ dva metry. Srovnatelný vorvaň ji má přitom dlouhou 5 metrů. Stejně tak mozkovna je menší, než mají dnešní kytovci a hmotnost mozku je odhadována asi na 2,5 kilogramu. Lze proto soudit, že předkové nebyli tak inteligentní jako dnešní jedinci.

Biochemické propočty uvádí, že síla stisku jeho zubů byla obrovská, mezi savci asi vůbec největší. Zajímavá je také kostra jeho zadních končetin. Pletenec je uložen ve svalech břicha. Ačkoli zadní nohy nemohly sloužit k pohybu po souši, lze stále snadno identifikovat pánev, stehenní kost, čéšku a další součásti. Obratle jsou sice mohutné, z velké části je však vyplňoval tuk, takže jde o dosti lehké kosti. Nejspíš tedy lovili spíš u hladiny.