Na dně oceánu žijí celé evoluční větve tvorů, o kterých nic nevíme. Sekvencování mořského dna domněnky potvrdilo

Vědcům se podařilo sekvencovat DNA ze sedimentů v hlubinách oceánů napříč světem. Následně vyšlo najevo, že na mořském dně žije nejméně trojnásobek živočichů, než ve veškeré zbývající mase oceánů. Kromě toho celé dvě třetiny těchto druhů nebyly dosud identifikovány, a tedy ani nijak blíže popsány, jak uvádí nová studie. „Od 60. let 20. století je známo, že rozmanitost hlubinných druhů je opravdu vysoká,“ uvádí biolog Goodey.

Nejen druhy, ale celé evoluční větve

Neznámé druhy by zase nebyly takovým překvapením. Jenže tyto druhy tvoří celé zatím neprobádané vývojové větve, které nám doposud unikaly. Protože dno oceánů zabírá více jak polovinu zemského povrchu, je domovem těch nejméně prozkoumaných ekosystémů na světě. Předchozí bádání provedlo rozbor DNA v tzv. vodním sloupci, vrstvách ode dna až po povrch na jednom místě. Nejnovější průzkum dokončil obrázek a poskytl celkový nadhled.

iZdroj fotografie: Pxhere

Sekvencování probíhalo ze 418 vzorků mořského dna, které byly odebrány ze všech hlavních oceánských pánví. Vznikl tak první systematický pohled na skutečnou rozmanitost DNA mořského života včetně hlubokomořských sedimentů. Tento proces probíhal mezi lety 2010 – 2016 a výsledek byl srovnán s již existujícími údaji o DNA ze zbytků oceánu. Tak byla oddělena DNA mrtvých organismů od těch, které z něj skutečně pochází.

Detekce rodin a řádů

Místo identifikace jednotlivých druhů se však tým zaměřil na varianty sekvencí DNA. Šlo tedy o to rozlišit hlavní skupiny druhů jako druhy či řády. Následně se ukázalo, že většinu těchto vzorků nelze připsat žádným skupinám, které již máme na stromě života. Řečeno jinak, jde o zcela nové druhy a taxonomické skupiny. „Mluvíme tu o malých tvorech s velikostí menší, než milimetr. Dále o mnoha prvocích a jednobuněčných organismech.“

Další zvířata, jako třeba chobotnice, nebyla ještě analyzována. Hlubokomořské životní bohatství je tudíž velmi pravděpodobně ještě mnohem rozsáhlejší, než tento nález. DNA zatím pochází jen ze sedimentů, nikoli se skal nebo dalších výklenků. I tam se může nacházet velké množství dalších forem života. Nabízí se ovšem otázka, proč je právě mořské dno tak neuvěřitelně bohatým ložiskem, pokud jde o živočišné druhy.

Nejsložitější mořská vrstva

Není na tom ovšem nic překvapivého. Jde o prostředí mnohem složitější, než celý oceán nad ním. Jsou zde mikrohabitaty a mikrooblasti jako korálové útesy a podmořské sopky. V homogenním prostředí jsou například lidé vystaveni zcela totožným vlivům. Je-li však životní prostor velmi členitý, dochází nevyhnutelně k oddělení druhů a jejich samostatnému vývoji. Něco podobného probíhalo s našimi vlastními předky na území Afriky.

iZdroj fotografie: Pxhere

Kromě nových větví vývoje se badatelé dověděli také více o úloze hlubokého oceánu coby tzv. biologické pumpě. Jde o proces, kterým organismy (například fytoplankton) přijímají uhlík z atmosféry a klesají s ním do hlubin. Na základě DNA ze sedimentu už byl tým schopen předpovědět tuto vlastnost u konkrétních druhů. Z toho vyplývá, jak je tento nový ekosystém důležitý pro regulaci klimatu planety.

Který mořský organismus vás nejvíce fascinuje a proč?

Zdroj: LiveScience