Chcete mít bobkovišeň jako z katalogu? V květnu musíte udělat jeden zásadní krok a nepřehltit ji péčí

Zdravá a sytě zelená bobkovišeň není samozřejmost. Klíčem je správné hnojení ve správný čas – jinak hrozí žloutnutí listů i větší náchylnost ke škůdcům.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Bobkovišeň je taková ta klasika českých zahrad. Roste jako z vody, neopadá ani v zimě a roste tak hustě, že budete mít na zahradě brzy skvělé soukromí. Jenže i tenhle vděčný keř občas začne stávkovat, jak jsme v redakci VědaŽivě zjistili. Listy najednou zblednou, vypadají jako po těžkém flámu a keř začne spíš živořit, než aby dělal parádu.

S dusíkem opatrně, ať z ní nemáte žluté koště

Člověk by si řekl, že čím víc hnojiva tam nalije, tím víc mu to poroste – kolikrát jste už tuhle zaručenou babskou radu aplikovali? Jenže u bobkovišně na tuhle logiku raději zapomeňte. Když ji totiž přesytíte dusíkem, „poděkuje“ vám tím, že jí začnou žloutnout listy nebo se na nich objeví divné skvrny. Je to jako s jídlem – když se přejíte, taky vám není zrovna do skoku.

Základem je trefit ten správný čas. První várku servírujte hned v květnu, jakmile se keř začne probouzet a rašit. Tadysáhněte po dobrém kompostu nebo speciálním hnojivu pro živé ploty. Druhé kolo pak přijde na konci léta. V tu chvíli už ale zapomeňte na růst a soustřeďte se na draslík. Ten totiž bobkovišni pomůže připravit se na zimu a zpevní jí pletiva, aby ji mráz o všechny nové výhonky nepřipravil.

Domácí vychytávky: Co s kávovým lógrem a hořkou solí?

Kromě klasiky z obchodu existuje pár fíglů, o kterých se v běžných návodech moc nepíše. Bobkovišně milují mírně kyselou půdu. Jak jsem zjistila, takže pokud máte doma kávovar, máte zároveň i vyhráno. Jak se říká. Lógr z něj se vám totiž bude skvěle hodit – půdu jemně okyselí a dodá jí tolik potřebný draslík.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Dalším tajným trumfem je hořká sůl, známá také jako síran hořečnatý. Ten používejte ve chvíli, kdy listy mezi žilnatinou žloutnou, ale žilky zůstávají zelené. To totiž znamená, že bobkovišni chybí hořčík – a toho má tenhle pomocník dost a dost. Stačí rozpustit trochu soli ve vodě a aplikovat ji jako zálivku i postřik zároveň. Změnu uvidíte brzy – listí se za chvíli zase krásně vybarví do té sytě zelené, kterou na ní tak milujeme.

Mulčování: Peřina, co drží vodu i život

Jakmile máte pohnojeno, je potřeba tu nadílku v zemi nějak udržet. A tady nastupuje mulčování. Odstraňte starý nepořádek, nasypte kompost (ale pozor, nikdy ne přímo na kmínek, ať vám to tam nezačne hnít!) a pak to celé přikryjte pěticentimetrovou vrstvou kůry nebo štěpky. A to je všechno. Opravdu. Bobkovišeň tak ochráníte přes suchem i před mrazy. Jen nezapomeňte mulč pravidelně doplňovat a kypřit, jinak své cenné schopnosti brzy ztratí.

Dáváte přednost spíše osvědčeným kupovaným hnojivům z hobbymarketů, nebo patříte k těm zahradníkům, kteří nedají dopustit na sílu vlastního kompostu a babské rady?