Turisté proudí kolem, ale tohle místo míjejí. Objevte nejtajnější zahradu Malé Strany

Karmelitská ulice, pár desítek metrů od Malostranského náměstí. Tisíce lidí denně projdou kolem domu číslo 25 a netuší, co se skrývá za průjezdem.

Foto: Juan de Vojníkov - licence CC BY-SA 3.0

Vrtbovská zahrada nemá bránu s nápisy, nemá park viditelný přes plot, nemá nic, co by z chodníku prozradilo, že za fasádou barokního paláce stoupají tři terasy plné soch, fresek a jednoho z nejsilnějších výhledů na Prahu. Právě v tom spočívá její „tajemství“ — není ukrytá geograficky, ale dramaturgicky. Vstup vede průjezdem Vrtbovského paláce a teprve za ním se otevře první parter. Kdo neví, že má odbočit, projde dál po Karmelitské a místo mine. A přesně to se děje denně stovkám návštěvníků Malé Strany.

Vrtbovská zahrada nemá bránu s nápisy, nemá park viditelný přes plot, nemá nic, co by z chodníku prozradilo, že za fasádou barokního paláce stoupají tři terasy plné soch, fresek a jednoho z nejsilnějších výhledů na Prahu. Právě v tom spočívá její „tajemství“: není ukrytá geograficky, ale dramaturgicky. Vstup vede průjezdem Vrtbovského paláce a teprve za ním se otevře první parter. Kdo neví, že má odbočit, projde dál po Karmelitské a místo mine. A přesně to se děje denně stovkám návštěvníků Malé Strany.

Tři terasy ve svahu Petřína

Zahradu nechal kolem roku 1720 vybudovat Jan Josef hrabě z Vrtby podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky. Na ploše pouhých tří tisíc metrů čtverečních, zlomku toho, co zabírá sousední Valdštejnská zahrada, vznikla italsky koncipovaná terasová kompozice, která stoupá po svahu Petřína ve třech úrovních. Každá terasa má jinou náladu: dolní parter s geometrickými záhony, střední terasa se sochami a horní vyhlídková plošina s panoramatem na střechy Malé Strany, chrám sv. Mikuláše a Pražský hrad.

Sochařskou výzdobu vytvořil Matyáš Bernard Braun, v zahradě stojí 14 soch a 13 barokních reliéfních váz, většinou dnes v podobě kopií, protože originály chrání depozitáře. V sala terreně na dolní terase se dochovaly fresky Václava Vavřince Reinera. Voliéra, grotta, kaskádové schodiště. Všechno na ploše, kterou projdete za deset minut, ale kterou můžete vstřebávat hodinu.

Úpadek, jesle a znovuzrození

Příběh zahrady po odchodu rodu Vrtbů je příběhem postupného chátrání. Kolem roku 1845 proběhly klasicistní úpravy paláce i zahrady, které zřejmě zničily původní rostlinné tvarosloví. Areál se rozdělil mezi různé uživatele. V letech 1886–1889 tu žil a pracoval Mikoláš Aleš, jeho vrtbovské období spadá do silné ilustrátorské a dekorativní fáze, i když konkrétní díla vzniklá přímo zde se v archivech dohledat nepodařilo.

Nejhorší přišlo ve 20. století. Od roku 1985 byla zahrada kvůli havarijnímu stavu uzavřena, dolní část sloužila jako zahrada jeslí. Terasy zarůstaly, sochy se drolily. Obrat nastal až v devadesátých letech: statické zajištění, rozsáhlá obnova a v červnu 1998 znovuotevření veřejnosti. V ročníku 2019/2020 získala 2. cenu v European Garden Award.

Proč ji turistický provoz obchází

Valdštejnská zahrada je zdarma, má přes 14 tisíc metrů čtverečních a pávy. Královská zahrada na Hradě nabízí renesanční letohrádek a Míčovnu. Obě leží přímo na hlavních turistických trasách a obě jsou volně přístupné. Vrtbovská proti nim staví jiný model: placený vstup, sezonní provoz a vstupní bránu, kterou z ulice nevidíte.

Právě tahle kombinace, komorní měřítko, nenápadný průjezd a vstupné, způsobuje, že zahradu míjejí i lidé, kteří stojí doslova pár kroků od ní. Není to tajemství v pravém slova smyslu. Je to spíš optická neviditelnost uprostřed jedné z nejrušnějších čtvrtí Prahy.

Zajímavý detail: původní návštěvnická dramaturgie počítala s příchodem zadní brankou, takže dnešní trasa přes dolní parter ukazuje kompozici „obráceně“, bez gradace, kterou Kaňka zamýšlel. I to paradoxně přispívá k pocitu, že místo funguje jinak, než by člověk čekal.

Kdy přijít a co to stojí

Zahrada je otevřená od března do konce října, denně od 10 do 18 hodin, poslední vstup dvacet minut před zavřením. Sezóna 2026 byla zahájena 20. března.

• Dospělí: 150 Kč
• Studenti a důchodci: 110 Kč
• Děti do 15 let: 100 Kč
• Rodinné vstupné: 440 Kč
• Roční permanentka: 950 Kč

Dvakrát ročně, při zahájení a ukončení sezóny, se koná veřejné slavnostní nasvícení zahrady. Jarní termín letos proběhl 9. dubna od 20 do 22 hodin za běžné vstupné. Pro soukromé večerní prohlídky nebo pronájem zahrady na akce je třeba kontaktovat správce.

Karmelitská 25, průjezd, pár schodů, a město za zády zmizí. Na třech tisících metrech čtverečních je víc barokního umění, než kolik ho většina návštěvníků Prahy uvidí za celý den. Stačí vědět, kde odbočit.