Sousedka má pažitku jako z katalogu a vy jen tenká stébla? Odhalte 5centimetrové kouzlo
Žloutnoucí listy a slabé trsy? To je signál, že pažitce něco chybí. Správná zálivka, hnojení a pravidelný řez dokážou zázraky a vrátí jí sílu i aroma.
Obsah článku
Také se vám stává, že si z jara s nadšením koupíte nebo zasadíte pažitku, a ona po pár týdnech vypadá jako pár stébel slámy, co ztratily nejen svou krásnou barvu, ale i chuť? Pak jste určitě někde udělali chybu. Tahle bylinka je sice vděčná, ale není to žádný „samorost“, který se o sebe postará úplně sám. Takže chcete-li mít na chlebu s tvarohem pořádnou porci sytě zelené vitamínové bomby, nechte si poradit a právě teď jí dopřejte vše, co potřebuje.
Jarní doping: Čím pažitku nakopnout
Aby pažitka nezačala žloutnout a netvořila jen takové neduživé nitky, potřebuje pořádně vyživit. Klíčem k úspěchu jsou čtyři parťáci: dusík pro zelenou barvu, draslík pro sílu a vápník a fosfor pro kořeny. Úplně nejlepší věc, kterou pro ni můžete udělat, je přihodit k ní pár hrstí poctivého kompostu. Stačí ho jen lehce prsty zapravit do hlíny a zalít. Nic víc není třeba.
Ovšem pokud ho k dispozici nemáte, zkuste jíchu z kopřiv. Je to sice trochu smradlavá záležitost (nicméně s dobrým víkem ji připravíte i před panelákem – vím, o čem mluvím), ale pro pažitku je to jako energeťák. Až bude hotová, nařeďte ji v poměru 1:10 a lijte vždy na už vlhkou zem. A hodit se vám budou i vaječné skořápky. Rozemelte je, nechte den louhovat ve vodě a tou pak pažitku zalijte. Vápník ze skořápek jí dodá tu správnou pevnost.
Nebojte se nůžek: Radikální řez ji omladí
Mnoho zahrádkářů dělá tu chybu, že jim je pažitky líto a jen z ní tak lehce „oždibují“. Jenže pažitka potřebuje čas od času pořádný sestřih, aby nezdřevnatěla a nezačala řídnout. Takže jakmile vám vyroste zhruba na patnáct centimetrů, vezměte nůž nebo nůžky a nemilosrdně ji sestřihněte asi pět centimetrů nad zemí.
Tenhle šok rostlinu vyprovokuje k tomu, že vyžene nové, silnější a mnohem chutnější listy. Navíc tím zabráníte předčasnému kvetení. Květy jsou sice hezké na pohled (a dají se jíst), ale rostlinu zbytečně vysilují a její listy pak tuhnou. Takže stříhat, stříhat a zase stříhat! A co nesníte hned, nasekejte do mrazáku – v zimě v poctivém vývaru jako když najdete.
A pokud se nechcete čerstvé pažitky vzdát, mějte keříků více a sestřihávejte je postupně. Tak bude vždycky jeden obrůstat a druhý pro vás bude mít nachystanou šťavnatou zelenou nadílku.
Život v květináči je trošku větší oříšek
Ale pozor – pěstování v truhlíku na balkoně je trochu jiná disciplína než volná půda na záhonu. Substrát v nádobě vysychá bleskovou rychlostí, a právě sucho je nejčastějším důvodem, proč pažitce žloutnou špičky. Pažitka miluje pravidelnou zálivku odstátou vodou, ale pozor – nesmí stát moc dlouho v mokru, jinak jí shnijí kořínky a je po parádě.
A pokud vidíte, že pažitka v květináči už skoro neroste a má slabé listy, nejspíš je jí tam těsno. Nebojte se proto celý trs vyndat a rozdělit ho na dvě nebo tři menší části. Každou zasaďte do čerstvého substrátu s trochou písku nebo perlitu pro odlehčení. Uvidíte, jak se v novém „bytě“ rychle rozjede.