Má se za to, že za proměnou děsivých vlků v malé čivavy byla jen lidská touha po psech, kteří plní také funkci módního doplňku. Avšak roli zde samozřejmě hraje i genetická stránka věci.
Studie Dr. Elaine Ostrander publikovaná v magazínu Current Biology zpochybňuje to, že lidé postupně pečlivě přeměnili vlky na mopslíky a pudlíky. Místo toho poukazuje na skutečnost, že potřebný gen byl ve vlcích přítomen už dlouho před počátkem jakékoli domestikace. Moderní psi se ve svých velikostech liší jako žádný jiný živočišný druh na Zemi. Sahají od obřích plemen až po „kabelkové psy“, kteří jsou 40krát menší.
Soustava rozhodujících genů
Podle výzkumu stojí za touto variabilitou psích těl sada 20 různých genů. Hlavním je však IGF-1 (insulin-like growth factor 1), který zodpovídá za 15 % variací mezi jednotlivými plemeny. Po rozboru 1 431 genomových sekvencí ze 13 druhů moderních i starověkých psů odhalili vědci dvě rozdílné verze neboli alely IGF-1. Ten je konzistentně spojen s tělesnou velikostí. Následně se podívali na genom několika stovek druhů moderních psů.
Zjistili přitom, že jedna z těchto alel převládala v tělech, která měla méně než 15 kilogramů. Druhá varianta se přednostně objevovala v druzích s hmotností nad 25 kilogramů. „Podívali jsme se na 200 druhů a sedělo to opravdu parádně,“ vysvětluje autorka studie Elaine Ostrander. Spolu se svými kolegy proto nazvala tyto dvě varianty genu „malá alela“ a „velká alela“. Následovalo hledání těchto verzí u dávných psích předků.
Gen u pravěkých druhů
Malá alela existovala už u vlka v pleistocénu, který žil před 53 000 lety. To potvrzuje skutečnost, že možnost miniaturních psů byla zapsána v jejich kódu dávno předtím, než si s ní lidé začali hrát. Nicméně protože se v těchto vlcích vyskytují obě alely, není možné určit, která z nich se objevila dříve. „Tento výzkum propojuje mnohé ohledně domestikace psů a jejich velikosti. To, co jsme brali jako moderní, je ve skutečnosti velmi, velmi staré.“
Velká alela se stala dominantní během přirozeného výběru v době ledové, kdy objemnější těla poskytovala značnou výhodu pro přežití. Tehdy malá alela téměř vymizela a zachovala se jen u několika druhů, které žily v teplejším klimatu blízko rovníku. Její rozšíření přišlo s cíleným křížením během posledních dvou staletí. Závěry ukazují, že stvoření malého psa bylo mnohem přímější, než jak ho popisuje tradičně navrhovaná verze historie psího rodu.
Které psí plemeno máte nejraději a z jakého důvodu?