V Albánii bylo objeveno rozsáhlé podzemní termální jezero, zřejmě největší svého druhu

Český speleologický tým zdokumentoval v jižní Albánii podzemní termální jezero o délce 138 metrů a teplotě vody 26 °C. Nic většího tohoto typu dosud nikdo nezmapoval.

Foto: PxHere

Sto dvacet sedm metrů pod povrchem, v absolutní tmě prosycené sirovodíkem, leží vodní hladina, o které donedávna věděla jen hrstka lidí. Jezero Neuron se skrývá na dně propasti Atmos v oblasti Vromoner u městečka Leskovik, pár kilometrů od albánsko-řecké hranice. Tým vedený českým speleologem Markem Audym ho po letech postupného průzkumu změřil lidarem a sonarem, a 4. února 2025 veřejně oznámil, že jde o největší dosud známé podzemní termální jezero na světě. Čísla jsou přesvědčivá: 138,3 metru na délku, 42 metrů na šířku, přes 3 200 čtverečních metrů plochy a 8 335 kubíků vody. Jenže samotný rekord je teprve začátek příběhu.

Čtyři roky ke dnu propasti

Objev nebyl jeden dramatický okamžik, ale řetěz expedic. V roce 2021 začal Audyho tým systematicky zkoumat vromonerské vápence a nedalekou jeskyni Sulfur. O rok později našli vstup do propasti Atmos. V roce 2023 se speleologové poprvé fyzicky dostali k břehu jezera, ale neměli s sebou techniku na přesné měření. Chyběla dostatečně dlouhá lana, chyběl lidar, chyběl sonar.

Klíčový zlom přišel v roce 2024. Nadace Neuron poskytla 988 tisíc korun na expedici a pořízení mobilního lidarového skeneru, Český hydrometeorologický ústav zapůjčil sonar pro batymetrické měření dna. Tým sestoupil znovu, tentokrát s kompletní výbavou. Výsledkem je centimetrově přesný 3D model celého dómu i jezerního dna. Sonar ukázal maximální hloubku vody 7,46 metru. A teprve po zpracování dat přišlo veřejné potvrzení, 4. února 2025.

Větší než cokoliv dosud známého

Dosavadní nejčastěji citovaný rekord držela jeskyně Molnár János pod budapešťskou lázeňskou čtvrtí. Agentura Reuters ji v roce 2008 popsala s rozměry komory 86 × 27 metrů. Jezero Neuron je delší o více než padesát metrů a širší o patnáct. Hrubým srovnáním půdorysu vychází albánská lokalita asi o 38 % větší. Objemy vody ale nelze férově porovnat, budapešťský údaj pracoval s výškou komory, ne s objemem vodní masy.

Audy sám v rozhovoru pro VUT říká, že prvenství mezi známými termálními jeskynními jezery je „nepochybné“. Odborný abstrakt expedice formuluje opatrněji: „největší dosud známé podzemní termální jezero na světě.“ Novinářská opatrnost v titulku tedy odpovídá vědecké; nikdo nemůže vyloučit, že někde pod zemí neleží něco ještě většího, co zatím nikdo neviděl.

Pro představu: celý dóm Atmos, v němž jezero leží, má objem přes 138 tisíc kubických metrů a plochu 5 268 čtverečních metrů. Nadace Neuron uvádí, že je třikrát větší než hlavní sál pražského Národního divadla.

Jak kyselina sírová vyhlodala katedrálu

Jezero Neuron není obyčejná podzemní nádrž naplněná průsakovou vodou. Je produktem takzvaného hypogenního krasu, procesu, při kterém dutiny nevznikají shora dolů působením deště, ale zdola nahoru působením chemie.

Princip funguje takto: v hloubce se sirovodík uvolňuje při kontaktu migrující ropy a plynu se sírany. Stoupá s termální vodou k povrchu. Jakmile se setká s kyslíkem (ve vodě i ve vzduchu nad hladinou), oxiduje na kyselinu sírovou. Ta nereaguje s vápencem pouhým rozpouštěním. Přeměňuje ho na sádrovec, který opadává, obnažuje čerstvou skálu a celý cyklus se opakuje. Výsledkem jsou obrovské dómy, široká jezera a aktivní proudění. Voda v jezeře má teplotu 26 °C a obsahuje zhruba gram rozpuštěných látek na litr.

Stopovací zkoušky prokázaly, že voda z Neuronu odtéká do všech termálních pramenů ve vromonerském údolí, s jedinou výjimkou. Celková vydatnost pramenů v oblasti dosahuje asi 200 litrů za sekundu.

Brána do neprobádaného podzemí Balkánu

Největší hodnota objevu neleží jen v jednom rekordu. Ve stejném vápencovém masivu už jsou zdokumentovány další jeskyně (Sulfur, Turtle/Breshkë) a velké povrchové závrty naznačují existenci dalších masivních podzemních prostor. Autoři expedice otevřeně píší o dosud nezmapovaných sulfidických systémech v Albánii i v sousedním Řecku, včetně oblasti Langarica.

Biologicky je lokalita stejně výjimečná jako geologicky. Vědecká studie publikovaná v časopise Diversity v roce 2024 popisuje v jeskyni Sulfur unikátní podzemní ekosystém: endemické druhy, potravní sítě založené na chemosyntéze místo fotosyntézy. Vědci ho chápou i jako analog podmínek rané Země, nebo prostředí, jaké by teoreticky mohlo existovat pod povrchem jiných planet.

Jenže ochrana pokulhává. Jeskyně nemají zvláštní právní status jako chráněné ekosystémy. Tým pracuje na začlenění hypogenních jeskyní do rámce národního parku Vjosa. Zároveň varuje před plánovanou přehradou na řecké straně hranice, která by mohla poškodit hydrologický systém napájející jeskyni Sulfur. A regionální turistické dokumenty mezi slabinami oblasti zmiňují i nedostatečné odpadové hospodářství.

Co z toho pro běžného cestovatele

Termální prameny ve vromonerském údolí jsou vedené jako přírodní památka a dostupné po silnici z Leskoviku směrem ke vesnici Kuqesh u řecké hranice. Albánské oficiální materiály zmiňují Leskovik jako místo známé termálními vodami a parními lázněmi Postenan. Do regionu se tedy dostat lze.

K samotnému jezeru Neuron ale ne. Leží 127 metrů pod zemí v aktivní jeskyni plné sirovodíku. Sestup vyžaduje speleologickou výbavu, bezpečnostní protokoly a zkušený tým. Tohle není turistická atrakce, je to laboratoř.