Turisté na Moravě fotí malé jezírko a jdou dál. Pod ním je nejhlubší zatopená propast světa, její dno nikdo nezná

Zelené jezírko v lese u Teplic nad Bečvou vypadá jako místo na nedělní procházku. Pod jeho hladinou se ale otevírá nejhlubší známá zatopená sladkovodní propast na planetě.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Hranická propast drží světový rekord od roku 2016 a v létě 2022 ho ještě posunula: robotický průzkumník UX1-Neo sestoupil na 450 metrů pod vodní hladinu, aniž narazil na dno. Zastavila ho vlastní technická kapacita, nikoli konec vertikálního systému. Geologické modely přitom naznačují, že skutečná hloubka může dosahovat 800 až 1 000 metrů. Turista, který se opře o zábradlí vyhlídkové plošiny a shlédne dolů na nehybnou zelenou hladinu, stojí nad prostorem, jehož rozsah současná věda dokáže zatím pouze odhadovat.

Co návštěvník uvidí, a co mu zůstane skryté

Z okraje suchého jícnu o rozměrech 104 × 34 metrů se otvírá pohled na strmé vápencové stěny. Téměř sedmdesát metrů pod horní hranou leží Jezírko, nehybná vodní plocha s charakteristickým nazelenalým odstínem, který jí dodává rozpuštěný oxid uhličitý a minerální látky. Právě sem míří zrak každého, kdo dorazí po naučné stezce od železniční zastávky Teplice nad Bečvou nebo od autokempu v Hranicích. Vstup k vyhlídce je celoročně volný a bezplatný.

Sestup k samotné hladině už ale povolený není. Důvod je prostý: pod Jezírkem začíná zatopený krasový systém, který pokračuje stovky metrů do hloubky. Běžný návštěvník tak vidí jen zlomek celku, jako by pozoroval špičku ledovce a nevěděl, kolik ledu se skrývá pod mořem.

Rekordní ponor robota UX1-Neo do 450 metrů, a stále žádné dno

1. srpna 2022 spustili speleologové ze Základní organizace České speleologické společnosti 7-02 Hranický kras do Jezírka podvodního robota UX1-Neo. Stroj vážící přes sto kilogramů, vybavený sonary, kamerami a inerciální navigací, klesal zatopenými komíny a rozměrnými vertikálními prostorami. Původní plán mise počítal se zmapováním horních dvou set metrů. Robot však pokračoval mnohem dál.

V maximální dosažené hloubce (odborný článek uvádí přesně 450,6 metru pod hladinou) se před senzory otevíral ještě rozlehlý koridor. Speleolog Michal Guba ho popsal jako kanál široký zhruba 15 až 20 metrů. Zastavení vynutila technika: UX1-Neo má konstrukční limit 500 metrů a v takové hloubce už operoval na hraně bezpečného nasazení. Propast pokračovala dál, stroj už ale nemohl.

Celková nejčastěji uváděná potvrzená hloubka tak činí 519,5 metru, součet 69,5 metru suché části a 450 metrů zatopené. Tím Hranická propast výrazně předstihuje všechny známé konkurenty:

• Pozzo del Merro (Itálie): 392 m pod hladinou
• El Zacatón (Mexiko): 335 m
• Boesmansgat (Jihoafrická republika): 283 m
• Lagoa Misteriosa (Brazílie): 220 m

Odstup od druhé příčky přesahuje padesát metrů. A to Hranická propast ukazuje pouze svou prozatím změřenou část.

Proč geologové odhadují skutečnou hloubku na 800 až 1 000 metrů

Veřejně koluje rozmezí 800 až 1 200 metrů. Odkud se bere? Vychází z teploty a chemického složení vody v Jezírku; mineralizace a přítomnost stopového hélia naznačují, že kapalina stoupá z hlubokých partií zemské kůry až svrchního pláště. Recenzovaný geofyzikální model publikovaný v Journal of Geophysical Research v roce 2020 pracoval s odhadem spíše mezi 800 a 1 000 metry, přičemž horní hranici odvozoval od místní erozní báze.

Důležité upozornění: žádné z těchto čísel nepochází z přímého měření. Jde o modelové hypotézy, které se opírají o nepřímé indicie. Dokud robot nebo jiný přístroj nedosáhne skutečného dna, zůstane konečná hloubka otevřenou otázkou.

Samotný vznik propasti přidává další vrstvu tajemství. Podle tradiční lokální interpretace ji formovala vlažná minerální voda silně prosycená oxidem uhličitým, která působila zdola, takzvaný hydrotermální kras. Do stejného systému patří i nedaleké Zbrašovské aragonitové jeskyně. Turisté znají spíš jeskyně vzniklé krasověním od povrchu dešťovou vodou; Hranická propast funguje obráceně, a proto dosahuje tak mimořádných hloubek.

Projekt „Hranická propast 1300″: kdy se robot vrátí ke dnu

Po misi z roku 2022 tým UNEXUP označil za ideální další krok nasazení robota UX-2Deep s hloubkovým limitem 1 500 metrů. V českém prostředí na jaře 2026 Guba představil projekt nazvaný „Hranická propast 1300″, počítající s modernizovaným strojem schopným ponoru do 1 300 metrů. Odhadovaný rozpočet? Kolem deseti milionů korun.

Cesta k dalšímu rekordu ale naráží na překážky, které nemají s geologií nic společného. Na podzim 2024 výzkum pozastavily popadané stromy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic a následné bezpečnostní práce. Lokalita spadá pod ochranu AOPK ČR, je součástí soustavy Natura 2000 a jakýkoli zásah vyžaduje koordinaci s ochranáři. Peníze, logistika, příroda: všechny tři faktory musí souznít, aby se expedice uskutečnila.

Mezitím pokračuje analytická práce. Při dolaďování 3D modelu propasti po průzkumu z roku 2022 narazili odborníci na takzvanou „Plochu X“, přibližně 120 metrů dlouhou šikmou strukturu v úrovni 369 až 454 metrů pod hladinou. Ani s daty z rekordního sestupu tedy mapa hlubokých partií zdaleka hotová není.